fis.rena komentáře u knih

Já se zamilovala,není pochyb :D
"Dvojitý kříž" mě nastartoval a teď už ten pedál rychlosti začíná zvolna klesat k podlaze a nabírám nikoli rychlost,ale obrovskou touhu po dalších Chrisových knihách. Hřeje mě už jen myšlenka,že se mi všechny skví v knihovně. V opačném případě by nastoupila panika :D

Tento příběh je jednoduše bomba...to provedení vražd,jejich popis, vysvětlení...no já padám blahem. Už,už jsem si říkala "a máme tě, grázle" a ono ne,hele. Dávkování napětí je prostě dobře nastavený a vyvážený jako Hunterova oblíbená single malt.
Užijte si čtení a nezapomeňte...
"Vím,co tě na smrt vyděsí."

31 14.07.2019

Skvělý, čtivý, poutavý, žádná omáčka a chození kolem po špičkách. Hunter a Garcia jsou fajn dvojka,líbí se mi i jejich soukromý život,protože je tam dost místa na rozvinutí v dalších dílech. Nemohla jsem přestat číst,ale když přišlo dítě s dotazem,jestli budeme dneska obědvat....no,co vám budu povídat. Jdu naservírovat na stůl a otevřít další Chrisův díl :D
3x nazdar takovému skvělému čtení.

23 14.06.2019

Nejvíc mě zarazilo a popudilo chování "našich" k Věře a Nadě po návratu do rodné vlasti. Modlily se za návrat domů každý den po celých 19let utrpení,o kterém nakonec nemohly říct ani fň a po čas byly pro ostatní jak odpad. O odškodnění ani nemluvím...stydno je mi za papaláše,kteří leží u svých koryt a nikdy nezkusili to,co paní Věra a tisíce dalších... vymlouvají se na zákony a blbosti. Kdyby v sobě měli kapku lidskosti, odškodnění by dostala. Tfujtajksl fialovej.
Odvaha,bezmocnost,utrpení,žal,potupa,stálé otázky "proč" a neutuchající víra a síla se vrátit zpět domů.
Podívejte se na YT na záznamy z jejích besed,je to zážitek. Je úžasná,že o tom všem dokáže mluvit a předávat dál. Zapomenout se nesmí,aby se to neodehrálo všechno znovu. Pokora a vděčnost chybí dnes hodně lidem...ani si neuvědomujeme,jak dobře se máme.
Jediné,co za sebe vytknu je styl psaní,který mi nesedl a u knihy jsem nevydržela dlouho na jedno otevření.

22 27.04.2019

Skvělý psychothriller!
Jestli váháte,tak není nad čím a berte všema deseti. Já se bojím rozepsat,protože mám pocit,že bych tu všechno vykdákala jak jsem toho plná,že jo :D Nicméně mě nesmírně bavila úžasná zápletka lidí,ze kterých čišela energie,krvelačnost,prozíravost,odhodlanost a touha,ač mnohdy zvrácená...ale to by nebylo psycho,že jo. No co tu budu povídat...četla jsem jí tři večery,na dnešek jsem šla s litry kofeinu a podlitýma očima kolem 4h ranní do postele,ovšem s pocitem vítězství a nehasnoucího zadostiučinění,se škodolibým úsměvem na tváři.
A "MTC" je nejvíc!

21 10.01.2020

Mno, jak začít...? Mám husinu ještě teď. A proč? No protože je přeci vědecky dokázaný, že když ležím a zhasnu lampičku u postele jako poslední zdroj světla, žádný bubák na mě nemůže. A nemůže na mě právě proto, že jsem POD PEŘINOU! Pod peřinu si žádný bubák netroufne přeci! Ale Carterovo bubák je drzej, podlej a rafinovanej a pravidlo peřiny je mu úplně fuk! Děkuju tedy za Huntera a Garciu, úspěšné lovce bubáků, protože bych si jinak nehty uhryzala. Opět perfektní práce a laťka se drží stále v nebeských výšinách.
Jediné, co mi vadilo, byl překlad, a to konkrétně slova "anžto"...prosím vás, co je to za paskvil? Aby za to paní překladatelka neměla taky pod postelí překvapení...aha?

20 01.03.2023

Tatér z Osvětimi je jiná kniha než ostatní,které jsem o holocaustu četla. Tady rozkvétala láska, špetka optimismu i krapet zábavy mezi vězni koncentráku. Chvílemi jsem si říkala,že to snad ani není pravda,když Osvětim byla nejhorší ze všech "továren na smrt" a mám dost načteno,ale ano,bylo to zřejmě tak. To,co mě zaskočilo byla předávka a schovka zboží...jinak velmi bystrý Lale udělá takovou "začátečnickou" chybu.
Ludvík (Lale) chtěl vytěsnit tu krutost a zabýval se hlavně láskou svého života,kterou v tak odporném prostředí našel.

20 09.05.2019

Jeden za druhým opravdu šli a všechna čest tomu,jakým způsobem. Popsáno dokonale,vymyšleno božsky,napsáno úchvatně,padám na znak. Pro mě zatím nejlepší díl. To,co je opravdu k zamyšlení je společnost,ve které se pohybujeme. Opravdu jsme tak zvrácení? Skutečně tak bezcitní a arogantní? Pokud ano,čím to je?
Já provolávám aleluja z plných plic a jdu si připravit následující díl,protože knihy od Chrise jsou opravdu neodložitelné a silně návykové.

19 04.07.2023

Nová série s Kate se mi jeví jako dobrý začátek další skvělé práce jako tomu bylo s Erikou. Začátek byl slušně odpálenej a děj, ač předvídatelný,byl fajn. Samozřejmě bych uvítala mnohem víc kapitol o pobytu v Great Barwell a jeho chodu,ale jsem spokojená. Co mě bavilo,byl Jake puberťák v péči urputné Glendy :D tak vzhůru do čtení,uvítejte Kate, ponořte se do jejího světa a nehledejte v ní Eriku...

19 22.07.2022

Pro mě jsou Temné hlubiny zatím nejlepší ze třech prvních dílů případů Eriky Fosterové. Čtení zaujalo,zpočátku jsem si říkala,že po 26 letech řešit zmizení dívenky je masáž,ale tým Eriky právě tohle potřeboval. Celé se to pohnulo,jak jsem si při skončení předchozího dílu přála,a to i v osobním životě detektivů. Vivala,já jsem spokojená :) ... ale mohl víc času věnovat popisu Petersona,co :D :P

17 18.12.2018

"Stála na molu v Santa Monice,usmívala se do objektivu a oči se jí leskly nepřekonatelným štěstím..."

Mám husinu i ve vlasech a jsem moc ráda,že díky tomuto dílu se dostávám do života a duše Roberta. Nikdy mi nikterak nevadilo,že se o Hunterovi dozvídáme jen to,že hodně čte,že top pití je single malt,a že je samotář. Brala jsem ho takového a nehledala na stránkách knih řádky "konečně o něm". ZLOBA je jiná,ano. Pro mě je jiná hlavně v tom,že se mi Robert dostal ještě víc pod kůži než doposud. Kdybych nevěděla, že série pokračuje,brala bych tento díl jako vyvrcholení,poslední peprný kousek. Teď si už říkám jen jediné...ať to nikdy neskončí :D protože až sérii dočtu,nebudu vědět co se životem :D

16 22.07.2023

Co mi utkvělo, je ta minda z baru...prej "nemám zájem." ,a ani se na Huntera nepodívala! Kdyby ti ta žvejka chtěla kolečko do zadku vypálit, ty jedna samolibá blběno :D No jinak opět padám blahem, že jo. Závěr byl rychlý, ale to ničemu nevadí. Je to první díl, ve kterém vraha chápu a nedivím se jeho počínání.

16 02.04.2023

"Inu,nápověd je ve jménu. NEBOŤ JÁ JSEM SMRT." ...

Chvílemi jsem u provedení vražd napětím nedýchala a říkala si "to tam nerozepíšeš podrobně,to je jasný". Ale hele,jo. Prostě to tam napsal a hodně dobře. Tak dobře,že jsem až cítila svou přítomnost u vrahovo rozdělané práce - ostatně jako vždycky u knih Cartera.
U sérií jiného autora jsem si musela vždycky něčím "proložit" jednotlivé díly,protože bych se hned v návaznosti dalším dílem nudila,ale tady se nemůžu odpoutat a jedu jeden za druhým.
Na konci tohoto dílu se mi při zašeptaném slově vraha "děkuji" rozběhla husina po zádech až do vlasů.
Doufám,ze série bude nekonečná a uvítala bych jeden díl,kde se bude autor,díky svému vzdělání a zkušenostem,věnovat vrahovi ich formou a půjde mu hluboko do hlavy.
Já mám dojem,že až sérii dočtu, s lahví kvalitní whisky budu vyhlížet před domem buick s Hunterem za volantem :D

15 12.10.2023

Opět pěkný příběh,který je čtivý,má náboj a plyne sám. Moc jsem chtěla rozsáhlejší popis burleskního vystoupení Marissy,poznat ji více než jen jako zmrzlou mrtvolu u vchodu, ale i tak super. Rozuzlení dobré,řekla bych,že i v klidu uvěřitelné a motiv zajímavý. Spokojenost.

14 15.09.2019

Mengeleho děvče je prostá a čistá zpověď Violy,která nás provází celým svým životem...čistá radost dítěte ,první láska, první "korzování",pocity štěstí z nově objevených stránek bytí. Dobře polovina knihy je o jejím životě s rodinou v Lučenci před válkou. Vše popisuje velice přesně,a tím si u čtenáře získává velké sympatie. Málo knih je napsaných takto,respektive každá na téma holocaustu hned od první chvíle vypráví o deportaci a začátku jednoho konce. S Violou pak při popisu pobytu v koncentračním táboře a její cestě 2.světovou válkou cítíte větší empatie. Nebo já jsem to tak alespoň měla,a to z důvodu toho,že jsem prostě všechny znala od jejich zevnějšku,tak po jejich záliby. Že bych se dozvěděla něco nového,to ne,ale bylo to "pěkné" vyprávění. Mohu doporučit.

14 10.01.2019

Ty sociální sítě...je to pohroma nebo přínos? Někdy mi při pozorování faktů,které lidi sdílí,jen skáče hlava sem a tam. Říkám si,jestli si vůbec uvědomují,že to může jakkoliv kdokoliv zneužít,jelikož z toho kvanta přátel,které na sítích máme, je tak třetina (?) ta,kterou skutečně známe a vídáme se s ní. No,ale 100 lidí,100 chutí. Někdo žije život,jiný má potřebu ho vypisovat tisícům lidem a mnohdy bezmyšlenkovitě či typem "výkřik do tmy". Neodsuzuji nikoho,nic...každý svého štěstí strůjcem.

Do posledního dechu je zářný příklad "pohromy" na soc.sítích,který stál životy. Jsem ráda,že knížky postupně nabírají víc napětí,akce a že se životy detektivů hýbou. Ostatně to jsem zmiňovala u předešlého dílu,že jo.
Je znát,že se autor krásně vypisuje a každý díl je lepší a lepší. Tady se mi konkrétně líbil náhled do hlavy vraha/vražedkyně/vrahů...pocity,plánování,provedení.

Je super,že se v knihách objevuje víc a víc ta realita síly internetu a není to jen o vrazích,kteří slídí,vyhlíží a opravdu si vše dokumentují fyzicky,než zasáhnou. Na druhou stranu je opravdu šílený,že stačí sednout k PC a někdo si zjistí o "sdílné osobě" vše,co potřebuje a v klidu si u toho sní večeři a vypije kávu.

Pro X lidí je toto skutečně dobré si přečíst,aby se zamysleli nad tím,co všechno jsou schopni sdílet ze svého soukromého života a kolik "nechtěných očí" to vidí. Zda je skutečně OK,že např. 400 lidí ví,kde a s kým zrovna jsem,co tam dělám,jaký to bylo a kdy pojedu zase jinam...

14 28.12.2018

Úchvatný příběh,který je tak lidský,až to nedovedu popsat slovy. Pohled na válku a koncentrační tábory z úplně jiného úhlu,než je člověk zvyklý číst. Nerozhodnost,nevědomost,strach,bezmoc i naděje na čtenáře přímo dýchá a příběh je úžasně složený. Je to kniha,kterou znovu číst nebudu,protože ve mně nechala tolik,že si ji budu skutečně pamatovat.

14 22.10.2017

Promyšlený,sofistikovaný,dokonalý,dechberoucí,hrůzubudící,úžasný psychothriller,kterému provolávám 3x nazdar. Sotva vidím na psaní tohoto komentáře po tom,co jsem dala třičtvrtě knihy na jeden zátah a dvě "nervní" kafe :D doporučuji!

14 12.10.2017

Mé první setkání s Yrsou a mám rozpačitý pocit...určitě jsem tedy čekala mnohem víc napětí,protože pár siluet a štěkot psa mi nepřivodil nijak "infarktový" stav k tomu,abych měla husí kůži nebo se bála jít v noci napít. Postavy jsou celkově takové nijaké a skupinka v Hesteyri mi přišla jak výlet troubelínů.
Čtení je roztahané a zdlouhavé,vypadá asi takto : nic,nic,bum,nic,nic,bum,nic a konec. A v neposlední řadě mi vadí,že to není úplně dotažené. Mám spoustu otázek,které mi Yrsa prostě nezodpověděla.
Jsem zklamaná,nicméně dám šanci ještě knize Ohnivý anděl.

14 06.03.2017

Crusoe a Pátek...četli jsme ho na ZŠ na střídačku a dostávali známky za intonaci,rychlost čtení,výslovnost apod. Ale já si pamatuji,jak jsem to doslova žrala a provolávala 3x nazdar,když nám přišla suplovat dvouhodinovku těláku "čtecí úča" a nesla štos Robinsona.
Další vzpomínka na dětství...

13 02.04.2019

V první řadě bych tuto knihu nehledala mezi thrillery,ale v sekci psychologického románu.
Čtení je zajímavé jak z vyprávění postižené Kitty,tak i z pohledu Alison. Říkám si...která z nich vlastně opravdu žije a která přežívá? Celou knihu provází různá zjištění a rozkrývání polopravd, skutečností a holých faktů.
Je tu láska,pomsta,lítost,prostředí věznice i domova pro postižené...vše podávané pozvolna,ale určitě zaujme.

12 15.04.2019