Sochař smrti
Robert Hunter série
< 4. díl >
Detektivové Robert Hunter a Carlos Garcia stojí před dalším temným případem. Tentokrát jim chorá mysl sériového vraha předkládá s každou obětí hádanku: Jaký vzkaz se skrývá v obludném uměleckém díle, zanechaném na místě činu? Proč vložil pachatel tolik práce a fantazie do zprávy, kterou mohl sdělit mnohem snazším způsobem? A chce vůbec něco sdělit... celý text
Originální název: The Death Sculptor, 2012
více info...
Komentáře knihy Sochař smrti
Přidat komentář
Meh, nedočetl jsem to a už asi žádnou další Hunterovku ani číst nebudu. Z nápaditého prvního dílu, který stále považuji za skvělý, se stala šablonovitá epizodovka ala Kriminálka New York.
To tak vezmete brutální způsob vraždy, vraha s chápáním minimálně dvou oborů na doktorské úrovni, pořádnou dávku „góru“, přidáte věty typu „nic tak strašného jsme ještě neviděli“ a „musí to být nějaký magor“ a zakončíte to insomnickým detektivem, kterému trvá aspoň tři oběti, než zjistí, kdo je vrah - ideálně včas, aby tak tak zachránil poslední oběť. A voilà, máte další díl.
Nic úžasného, nic hrozného.
Zajímavý nápad, ale oproti ostatním dílům byl tento takový nějaký nemastný neslaný a pomalejší. Přišlo mi, že 3/4 knihy jsme se plácali v kruhu a posledních 20 stránek to bylo bum bum bum bum a konec. Asi to ale bude dějovou linkou tohoto dílu a ani tak to rozhodně nebylo špatné. I jako totální antifan Roberta Huntere jsem si čtení užila, zašklebila se u pár opravdu krvavých scén a popisů a těším se na další díly.
Prozatím nejslabší díl série.
Asi začnu tím, že tuto sérii poslouchám jako audioknihy postupně podle toho, jak vycházely. Tohle je tedy čtvrtý díl a pro mě zatím nejslabší. Zároveň se přidává na seznam knih, které považuju za nadhodnocené. I když mi ani předchozí díly nepřišly nijak závratné (rozhodně si nemyslím, že si zaslouží tak vysoká hodnocení), bral jsem je jako fajn oddechové čtení. Tenhle díl na mě však skoro vůbec nefungoval.
Jako vždy dostáváme extrémně brutální případ – vraha, který ze svých obětí vytváří sochy. Už při první oběti jsem byl zaujatý a říkal si, kam to asi povede. Následující oběť zemře naprosto brutálně… a potom nastane nuda. Autorovi se konec totálně rozpadl. Nápad samotný i rozuzlení jakž takž fungují a kdyby byly zpracované jinak, mohl to být skvělý příběh. Tady to ale prostě nefungovalo.
Hlavní postavy mě štvaly. Upřímně, autorovy neustále se opakující popisy jsou strašná nuda a nerozumím tomu, proč se musí v každé knize opakovat. Jasně, chápu, že knihy mají být čitelné i na přeskáčku, ale i tak – podle mě to autor kopíruje slovo od slova. Hunter, který mi v předchozích knihách nějak fungoval, tady získává „superschopnosti“, díky kterým vyřeší úplně všechno, co se kolem stane, a ostatní postavy jsou jen naprosto hloupé. Hodně mě to mrzí u postavy Garcii, který je tady jen do počtu, aby očividně někam nezmizel. Nová postava hackerky mi přišla taky úplně k ničemu.
Samotné vyšetřování, které jsem u předchozích dílů chválil, působí naprosto nahodile. Odhalení prvního důkazu – toho, jak sochy fungují – je naprostá blbost. Všechno je strašně strojené a spíš než jako „chytáme vraha“ to vypadalo jako čekání na náhodu.
Jelikož není nutné díly číst popořadě, tomuhle bych se obloukem vyhnul. Bylo to strašně zdlouhavé a i když nápad byl fajn, kniha za čtení nestojí.
SPOILER!
Chcete mi říct, že geniální vyšetřovatel jako Robert Hunter neodhalí, že vrahem je žena? Taky by mě docela zajímalo, jak to všechno udělala, protože mi to nepřišlo úplně proveditelné…
Opět jsem knihu poslouchala jako audio a opět předčítání Jakuba Saice skvělé. Další případ pro detektiva Huntera a Garciu. Úžasně promyšlený příběh, styl vražd kdy vrah za sebou nechává stínové obrázky, rozuzlení, které by vás nenapadlo. Prostě Carter, záruka skvělého čtení.
No to byla zase jizda! Robert je genius, kapitanka me stve. A vraha, toho jsem teda netipovala. Plny pocet hvezd a tesim se na dalsiho Cartera.
(SPOILER) Opět hodně surová jízda. Divím se , že nemám noční můry. Líbí se mi, že to není překombinované, i když si říkám, že u druhé vraždy by snad "oběť" poznala muže nebo ženu ? To mi trochu nehraje. Ale jinak opět hrozně zajímavé, má to spád a závěr má smysl a není to zbytečně natahované. Pokračuji v sérii a těším se.
Další perfektní honba za sériovým vrahem a hned od začátku se nebudete vůbec nudit, protože tenhle příběh začíná hned velmi napínavou scénou. Jak napovídá název knihy, tak sériový vrah tvoří umělecká díla, ale ne jen tak ledajaká ... Detektiv Hunter spolu se svým parťákem Garciou mají před sebou opět další těžký úkol - vypátrat sériového vraha, který za sebou nechává sochy s hádankami. Detektivové jsou na stopě Sochaři a pokoušejí se proniknout k motivu, jenž ho žene k brutálním masakrům.
No, prostě knížku doporučuji, protože tohle se nedá komentovat. Tohle si musíte přečíst :-)
Opět skvělé. Vraha jsem samozřejmě, jak je u Cartra dobrým zvykem, neodhalila.
Trochu mi začíná vadit postava kapitánky. Přijde mi, že je vykreslená na jednu stranu jako ostřílený policajt, no na druhou mi přijde že vystupuje jako nejhloupější z nich. Ale ani to knize neubírá žádnou hvězdu. Rozhodně je to pět z pěti a já hned sahám po dalším dílu.
Kniha mě opět nezklamala. Jen mi začínají vadit opakující se informace z předchozích knih o životech postav. Chápu že je to potřeba vůči sérii, ale přijde mi to jako zbytečné okecávání. Závěr fantastický, nečekala jsem to.
Právě jsem dočetl, nemohl jsem se odtrhnout, prostě nářez. Nevím, jak to Chris dělá, ale každou další knihou překonává předešlou laťku. Skvěle vystavěný příběh s neodhadnutelnou koncovkou.
Čtvrtý, další super jedinečný příběh ze série, kdy místo činu je umělecké dílo. Líbilo se mi konečné rozuzlení a rozdaná karma zdarma. Doporučuji.
Sochař smrti je adrenalinová jízda s Robertem Hunterem a Carlosem Garciou, dvojkou, kterou bych chtěla mít na rychlé volbě, kdyby mi někdo nechal před barákem takhle bizarní „sochu“.
Hunter je ten typ detektiva, co vám vyřeší vraždu, rozebere filozofii dobra a zla, a ještě vám doporučí dobrou knihu, a Garcia mu tradičně dobře sekunduje.
Nová sympatická postava, Alice z kanceláře státního návladního, se nebojí šlápnout do bahna a upřímně doufám, že se nám v dalších dílech neztratí.
Psychologie vraha je v příběhu děsivě propracovaná a pointa přiletí jak facka, šokující, ale přesto dává smysl.
Sochař smrti je temný thriller, který donutí čtenáře přemýšlet. I když Hunter v závěru poruší policejní pravidla, nelze se ubránit pocitu, že udělal správnou věc.
Krvavě dobré čtení!
Hunter a Garcia vyšetřují skutečně hrůzné a brutální vraždy. Pachatel své oběti rozčtvrtí a z částí jejich těl skládá groteskní skulptury, pomocí kterých nechává na místě činu hádanky.
Kdo je příšerným vrahem sochařem odhalují detektivové opět kousek po kousku, drobeček po drobečku.
Jediné co bych tomu tentokrát vytkla je ta neuvěřitelnost, přitaženost za vlasy. Toto by zvládl asi málokterý vrah - chirurgické znalosti, obrovská síla, mimořádná představivost.
Dobře se to čte. Zase. Překladatelka by se tedy měla krotit s výrazy typu "anžto", "aťsi", "nápověď" a podobně, protože zejména v hovorových dialozích to působí značně úsměvně - musel jsem si kvůli tomu zkontrolovat datum vydání knihy, chvílemi jsem myslel, že vyšla v sedmdesátkách minulého století. Nápad se stíny je vlastně docela roztomilý, i když jsem nějak nevěřil, že by to v praxi opravdu šlo až takhle. Je to moje druhá kniha od autora a i když mě baví, už začínám tušit obrysy určité šablonovitosti. No, zatím ještě ok, uvidíme dál.
Těžko říci, proč mají knihy od Chrise Cartera tak vysoké hodnocení. Ale není to opět moc detektivka. Je tu hodně krve a fanoušci jí chtějí. Zápletka bych řekl také dobrá (i když k rozuzlení přispěje "opět" náhoda jako sviňa.. Caraktery fajn, krom kapitánky Blakové, která je kráva, ale každá kniha potřebuje postavu podobného charakteru :-))) A pokud čtete knihy za sebou, tak jedou podle stejné šablony.. opět a to je pro mě dost zdrcující, si musíte přečíst co jsou jednotlivé charaktery zač atd (v tomhle případě jsou doslova použity věty z předchozího dílu (ctrl+c a v)a to je prostě dost ubíjející.. mírně se nám tu charaktery rozvinou, ale jen nepatrně.. Je to ale dobrá kniha, za mě 85%.. ale kolikrát si říkám proč.. nijak neobohatí a pravděpodobně ani po druhé číst nebudete..
(SPOILER)
Další díl detektiva Huntera za mnou. Mrtvol tu máme dost a autor přitvrdil - vrah oběti mučí a porcuje (ideálně zaživa) a staví sochy. Já si tedy nedokážu představit, jak někdo jen tak postaví sochu z lidských částí tak, aby splnila svůj obrázkový účel. Já bych to musela trénovat.
Pachatel byl psychický nemocný. Což ostatně musí být každý, kdo by takto ohavné činy způsobil.
Přečtení doporučuji.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány napětí sérioví vrazi sadismus pomsta detektivní drsná škola Los Angeles vyšetřování americké romány policejní vyšetřování krimi thrillerChris Carter také napsal(a)
| 2013 | Dvojitý kříž |
| 2016 | Zloba |
| 2015 | Jeden za druhým |
| 2013 | Noční lovec |
| 2016 | Já jsem smrt |
Externí recenze
- Sochař smrti / Recenze knihy
- Vražda jako umělecké dílo / Leona Tomášková, www.klubknihomolu.cz

94 %

Výborné čtení s nečekaným rozuzlením. Nechápu ta nízká hodnocení, naštěstí jich není moc.