FillaSFC FillaSFC komentáře u knih

☰ menu

Tichá modlitba Tichá modlitba Angela Marsons

V podstatě bych tu mohl napsat to samé jako u druhého dílu. I tady platí, že tento díl je o něco lepší než ten předchozí. Knížku jsem měl přečtenou za den a půl a krátké kapitoly nutily číst dál a dál. Marsonsová je mistryně zápletek a já se skvěle bavil. Než přišel konec. Ano, stejně jako u Ďábelských her jsem měl i zde pocit, jako kdyby posledních několik stran a vyústění celého případu psal místo téhle jinak skvěle talentované spisovatelky nějaký scénárista z TV Barrandov, nebo dost možná sám pan generální osobně (Tichá modlitba Jaromíra Soukupa?!).

Ale teď vážně. Pokud jste knížku ještě nečetli, nečtěte dále ani můj komentář (ano, SPOILER)... každopádně tohle bude zřejmě autorčina bolístka. I zde se zčistajasna po závěrečném souboji zničehonic domákla toho, kdo je oním záhadným pachatelem (subjekt č. 3), aniž by na něj dřív cokoliv ukazovalo (na rozdíl od mnoha dalších), stejně jako se ve stejnou chvíli domákl Kev, kdo práskl toho kluka. Ve dvojce úplně to samé (náhlá jistota, že je něco ve skříni / v kapsách). Zkrátka pokud čtu u komentářů k detektivkám klasické věty "poznal jsem během čtení, kdo je pachatelem", tak tady na to prostě ani přijít nemůžete, protože to všechno autorka se suverénní jistotou vždy v závěru naloží na někoho bez jakékoliv dřívější spojitosti. A to mě prostě trochu mrzí.

Takže 95 procent knihy naprostá pecka, ale posledních 5 procent opět přitaženo neskutečně za vlasy (pobavilo mě i to, že jedou na místo činu neozbrojeni a ačkoliv už ví, že vevnitř je svaly obalený psychopat, přesto jde dovnitř ženská, zatímco její dva kolegové venku hlídají holčičku :D ).

Abych to uzavřel – knihu jsem neuměl odložit, jasných pět hvězd, ale zkrátka to zase pohřbil až příliš neuvěřitelný závěr. Jako by těch předchozích 300 stran vůbec nemuselo být... Takže dávám 4.

03.03.2018 4 z 5


Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

Knihu jsem si vybral podle hodnocení a kroutím hlavou. Nebýt kapitol o dvou až třech stránkách, asi bych se nedonutil ji dočíst. Autor si doslova libuje v nekonečných detailních popisech všeho možného, děje je v knize minimum. Kdyby měla místo 530 stran 150, z mého pohledu by tím nijak neutrpěla. Já prostě tyhle detailní popisy toho, čím voní vzduch, jakou barvu má v sobě ukryt vítr, kde v dáli zacvrlikal takový a makový ptáček, ale možná to nebyl on, možná to byl jiný, a při troše představivosti ještě nějaký další, protože bla bla bla... nemusím, stejně tak ta v co třetí větě přítomná přirovnání ("jako když..."), která by se významem hodila spíše do básní. Ne, od tohohle člověka už si nic nepřečtu, sorry, četlo se mi to hrozně špatně a místy jsem fakt zuřil. :D
Většinou dávám knihám čtyři nebo pět hvězd, vybírám si je podle hodnocení - v tom množství není prostor číst braky. Ale tady teda musím jít výrazně proti proudu. Dávám jednu hvězdu za téma války a popisovaných hrůz, víc ze mě nevyloudí. :)

19.04.2017 1 z 5


Já, Poutník Já, Poutník Terry Hayes

Pocity? Smíšené. Asi jsem do čtení Poutníka šel, na základě zdejších komentářů, s až příliš vysokými očekáváními, a tak jsem ve výsledku lehce zklamán. Ne že by to byla špatná kniha, to určitě ne. Některé pasáže byly naprosto bravurní a finále, které bývá bolístkou velké řady jinak skvělých knih, bylo také výborné. Mám ale pocit, že kdyby měla kniha o třetinu méně stran, vůbec by to příběhu neuškodilo. Vlastně jsem v absolutním rozporu s hodnocením pode mnou, kdy "střapatá" píše: "Konečně nějaký thriller\detektivka, která není uměle natahována a hlavní hrdina není superhrdina s neuvěřitelnými schopnostmi." Já z toho tedy měl pocit naprosto opačný – natahováno to místy vloženými a zcela zbytečnými kapitolami bylo a hlavní ne moc sympatický hrdina je několikrát označen za nejlepšího agenta na světě! A navíc je to tak trochu všeználek. Díky tomu je příběh na spousta místech přitažený za vlasy. Amerika jako vyšitá.

Nejlepší ale bude, když si uděláte obrázek sami. :-)

PS: Ja, poutník se stal první knihou, která ve mě v jednu chvíli vyvolala fyzickou nevolnost. Pasáž na parkovišti s "operací" očí budu z hlavy asi dostávat ještě dlouho. :D

28.11.2020 3 z 5


Marťan Marťan Andy Weir

Země: "Zajímalo by mě, co se mu právě teď honí hlavou."
Střih.
Mars: "Jak může Aquaman ovládat velryby? Jsou to přece savci!"

Musím souhlasit s ostatními – Marka Watneyho si zamilujete. U mě to nebyla zrovna láska na první pohled, prvních padesát stran bylo neuvěřitelně nezáživných, pořád dokola jen popis přeměny jednoho plynu na druhý a neustálé propočty, k dalšímu čtení jsem se musel vyloženě přemáhat. Pak se ale dějová linie dostala i na Zemi, čímž příběh dostal spád a už to fičelo jako po másle. V závěru dokonce zamrzelo, že už kniha končí. Takže mohu zahlásit – mise splněna. :-)

29.04.2018 4 z 5


Dilema Dilema B. A. Paris (p)

B. A. Paris je mou nejoblíbenější autorkou a asi ještě nějakou dobu bude, protože zase nezklamala. Možná není Dilema nejakčnější knihou, rozhodně jde ale o čtivou sondu do života neobyčejné rodiny. Ta se navenek prezentuje jako idylická, hned od úvodních řádků ale cítíte, že tomu tak není. Jasně, některé dialogy možná působily sem tam až dětinsky plitce. Pokud se ale s oběma hlavními postavami dostatečně sžijete, budete chtít jejich dilema hodinu po hodině rozplétat až do samotného konce. Už teď se nemůžu dočkat další knihy téhle nadané Britky.

13.01.2021 5 z 5


Blackout – Zítra bude pozdě Blackout – Zítra bude pozdě Marc Elsberg (p)

Námět je sám o sobě zajímavý, zpracování už pak horší. Jak už tady několikrát padlo, kniha určitě donutí přemýšlet, umím si ale představit, že by byla napsána lépe. Chvílemi jsem se ztrácel ve velkém množství postav a v podstatě k žádné z nich jsem si nevytvořil nějaký vztah nebo sympatie, na druhou stranu možná právě proto nepůsobí kniha jako nějaký "americký akčňák", ale o to realističtěji. No, má zkrátka svá pro i proti, za přečtení ale rozhodně stojí.

25.03.2018 3 z 5


Černobílý svět Černobílý svět Kathryn Stockett

Kdybych mohl dát deset hvězd, udělám to. Tohle je povinná četba. Nesmírně silný příběh s perfektním vykreslením postav, z nichž některé si zamilujete a jiné budete nesnášet. Jak už tu napsali mnozí, v knize je mnoho zla, ale o to sladší je v ní to dobré. Perfektní práce autorky, vysoké hodnocení není náhodné.

12.12.2017 5 z 5


Hadrový panák Hadrový panák Daniel Cole

Překvapuje mě, že má kniha docela rozporuplná hodnocení. Osobně se přiznám, že mě Hadrový panák svým originálním pojetím nadchnul a bavil od začátku až do konce. Postav bylo možná trochu více, ale byly snadno zapamatovatelné. Příběh byl plný zajímavých a (alespoň pro mě) nečekaných zvratů. Snad jen ten závěr mohl být trochu propracovanější, ale s tím už člověk v době dnešních "bestsellerových krimi thrillerů" tak nějak počítá (zdravím paní Marsonovou). Já se skvěle bavil, dávám pět hvězd.

06.11.2019 5 z 5


Jeden z nás Jeden z nás Shari Lapena

Předešlé tři knihy autorky jsem hodnotil čtyřmi hvězdami s tím, že ta třetí – Nevítaný host – se mi líbila nejvíce. I proto jsem se těšil na Jednoho z nás, tedy knihu, která má hodnocení vůbec nejvyšší. Já byl ale zklamán. Příběh mě příliš nezaujal. Postavy byly vesměs nesympatické a v podstatě mi v té záplavě nevěrníků a zlodějíčků bylo tak nějak jedno, jak to dopadne. Nešlo si také nevšimnout celé řady podobností s předešlou knihou – příběh je samozřejmě jiný, ale znovu je postaven na celé řadě postav, aby to ve výsledku skončilo tak, jak to skončilo. Kdo četl "Nevítaného hosta", asi bude vědět, na co narážím. Snad se v příští autorčině knize setkáme s trochu jiným konceptem příběhu a nedomyslíme si vraha po přečtení prvních padesáti stran. Dvakrát podobná vodítka stačila.

31.03.2021 2 z 5


Zlámané kosti Zlámané kosti Angela Marsons

Dlouho jsem si myslel, že to bude konečně na pět hvězd. Tuhle sérii mám hrozně rád, a tak jsem k jejím nedostatkům kritičtější než u jiných knih. Oproti předešlému dílu mě tento příběh zase vtáhl do čtení od úvodních stran a skvělé byly všechny dějové linie, které nutily číst dál a dál. Tohle mají ostatně všechny knihy s Kim společné.

K dokonalosti chyběl jen lepší závěr. Jak už tu napsali mnozí přede mnou, něco tomu chybělo. Pátou hvězdu si tak ještě na chvíli pošetřím. Věřím, že příště už to klapne. :-)

27.02.2020 4 z 5


Pohřbená pravda Pohřbená pravda Angela Marsons

Série s Kim? Osvědčená a prověřená kvalita. Nic na tom nemění ani fakt, že tento díl byl ze všech nejslabší. Oproti předešlým mi chvíli trvalo, než jsem se začetl. Napínavá druhá půlka už ale měla tradiční spád. A ten závěr...

Jsem rád, že autorka upustila od nešvarů prvních dílů a nedělá už před koncem z hlavní (super)hrdinky vědmu.

No nic. Ráno fičím pro "sedmičku". :-)

12.02.2020 4 z 5


Deset malých černoušků Deset malých černoušků Agatha Christie

Možná jsem na základě hodnocení čekal o chloupek víc, i tak to ale bylo skvělé čtení s velmi povedenou zápletkou a originálním námetem. Také jste po každé vraždě listovali na začátek a hledali další veršík? :-)

17.03.2018 4 z 5


Ďábelské hry Ďábelské hry Angela Marsons

Celou dobu jsem myslel, že to bude pět hvězd jako vyšitých. Příběh dle mého ještě o něco lepší než první díl, kterému jsem pět hvězd dal. Z postavy vyšinuté psychiatričky mrazilo a tato zápletka byla opravdu parádní.

Co mě však zklamalo a za co hvězdu srážím, byl ten konec. Ta kniha je geniální a neuměl jsem se od ní odlepit, ale způsob, jakým se Kim zničehonic neochvějně dobrala, kdo je pachatel, i fakt, že jím byl ten, kdo jím byl, to mi přišlo na to, kolik dalších možných pachatelů bylo v knize podstatně detailněji vykresleno, poněkud přitažené za vlasy.

25.02.2018 4 z 5


Němý křik Němý křik Angela Marsons

Když jsem viděl zdejší hodnocení, "riskl" jsem to a koupil si najednou všechny čtyři dosud napsané díly. Po přečtení prvního musím konstatovat, že jsem udělal dobře. Němý křik byl parádní od začátku až do konce, četl se svižně a postava hlavní hrdinky je skvělá.

A teď mě omluvte, jdu se pustit do Ďábelských her :-)

22.02.2018 4 z 5


Nevítaný host Nevítaný host Shari Lapena

Třetí autorčina kniha a zase za slušné čtyři hvězdy. Skupinka hostů je během víkendu "uvězněna" v hotelu, kde postupně dochází k záhadným vraždám. Podobnost s Deseti malými černoušky vůbec nevadí, kniha je v mnohém originální. Příběh postupně graduje, napětí se stupňuje. Druhou polovinu jsem přečetl takřka "jedním dechem", zajímalo mě, kdo je vrah. Místy to mělo dokonce prvky hororu, což jsem u knihy ještě nezažil. :-) Musím taky ocenit autorčinu vyváženost popisů prostředí a charakterů – nejsou zbytečně dlouhé, ani fádní – prostě tak akorát.
Nevítaného hosta rozhodně doporučuji. Jen malé doporučení – sáhněte po něm až tehdy, kdy budete mít na knihu dostatek času. Je zde totiž velké množství postav a vyprávění přeskakuje z jednoho člověka na druhého. Nic extra náročného, jen si umím představit, že číst zrovna tuhle knihu tempem jedné či dvou kapitol za den, měl bych asi guláš v tom, kdo je kdo. :-)

21.03.2021 4 z 5


Artemis Artemis Andy Weir

Artemis se s Marťanem nemůže měřit. Dlouho jsem se nemohl začíst. Vlastně to byla první kniha, kterou jsem četl od začátku hned třikrát a až právě na třetí pokus ji dočetl do konce. Ale určitě nelituji, příběh je s postupem času čím dál více zajímavější, chce to vytrvat. Některé odborné popisy, které u Marťana vůbec nevadily, působí u Artemisu trochu otravně. Na druhou stranu – pokud bych měl jmenovat knižní postavu, se kterou bych se někdy "chtěl setkat", pak to odteď bude Jazz. :))
Za mě lepší průměr.

11.03.2021 3 z 5


Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? Martin Lavay

Dosud se mi nestalo, abych měl u čtení knihy husí kůži. U téhle mě ale v pravidelných intervalech mrazilo v zádech tak, jako kdybych byl v těch mínus třiceti přímo na místě s onou partou ruských študáků...

O Djatlovově výpravě jsem se dozvěděl až letos, a to úplnou náhodou díky počítačové hře. Ten příběh mě ihned fascinoval a úplně pohltil, takže jsem kromě dokumentů a nejrůznějších materiálů na internetu sáhl i po této knize. Musím říci, že účel splnila, byť střídá lepší pasáže s horšími. Ubral bych třeba některé rozsáhlé poznámky pod čarou, ale budiž, některé byly pro změnu fajn.

Za knihu proto palec nahoru, atmosféru umocňuje i spousta fotek. Jen je velká škoda, že pravdu už se nikdy nedozvíme.

10.06.2018 4 z 5


Opuštěná společnost Opuštěná společnost Erik Tabery

Ve své podstatě smutné čtení, neboť se mnoho popisovaného udává dnes a denně před našima očima. Historie se neopakuje? Ne tak úplně...

Jen škoda, že lidé, kteří by si tuto knihu měli přečíst především, ji nikdy do ruky nevezmou. Tuto knihu, ani žádnou jinou.

11.05.2018 5 z 5


Za zavřenými dveřmi Za zavřenými dveřmi B. A. Paris (p)

Přečteno na jeden zátah! Ten příběh, jakkoliv z něj mrazí, je naprosto geniální. Neuměl jsem se od knížky odlepit, neustále jsem toužil vědět, co bude dál. Střídání dvou časových linií do sebe postupně krásně zapadá. A ten konec? Snad poprvé jsem měl u čtení husí kůži. Jo, až takhle skvělé čtení to je.

Má jen jednu vadu – dost možná ho dlouho nic nepřekoná. Bravo Grace!

05.11.2017 5 z 5


Naslouchač Naslouchač Petra Stehlíková

Zpočátku mi kniha přišla spíše jak pohádka, trochu jsem se bál, jakým směrem se bude příběh vyvíjet. Obavy ale byly rychle zahnány. Po dočtení jsem nadšený a už teď se těším na další díl. Super!

29.10.2017 5 z 5