Opuštěná společnost

včera

Dlouho jsem si v duchu při čtení říkal, že ET jen shrnuje a díky velkému přehledu i prohlubuje myšlenky, na které jsem si už přišel sám. Nepřišel sice žádný "šokantní" okamžik prozření, ale celkově mě nakonec kniha zasáhla víc, než jsem čekal. Je více než symbolické, že jsem ji dočtl právě dnes.

včera

Skvělá, aktuální kniha, která by měla být povinnou četbou. Souhlasím s většinou názorů pana autora a tam, kde se naše názory liší, oceňuji to, že si svá stanoviska dokáže obhájit pomocí rozumných argumentů. Kniha právem získala ocenění Magnesia Litera.

předevčírem

Poslouchala jsem jako audioknihu (herci Dvořák a Trojan jsou výborní). Nevím, jestli bych se odhodlala tenhle žánr číst,ale vyplnit smyslupně čas v autě, to jo. Kniha by měla být snad povinnou četbou ve škole. Je to možná názor novináře, ale podložený spoustou článků a publikací z minulosti i součastnosti. Kniha je plná věcí, se kterými souhlasým nebo je dobré se nad nimi zamyslet. Dnešní svět je plný informací a je třeba kritického myšlení!

7 předevčírem

Opuštěná společnost pro mě byla jakýmsi světlem ve tmě. V posledních pár letech mám pocit, že se svět skládá jen z extrémů. Všude slyším jen děsivé požadavky, které s demokracií, svobodou nebo lidskými právy mají pramálo společného, a člověk tak snadno podlehne dojmu, že se svým středovým (tím teď nemyslím politické dělení) názorem s pevně nastavenými nepřekročitelnými limity na všechny strany, je sám jako kůl v plotě. Pevně však věřím nás je víc, jen ten zdravý střed není tolik slyšet. Erik Tabery nám však dal hlas a zvolal sakra silně!

Jak už to tak u společenských záležitostí bývá, s autorem se v mnohém neshodneme a mnohé vidíme jinak. Své názory však prezentuje na tácu ze solidních argumentů, dodává dohledatelné podklady pro svá tvrzení a píše čitelnou zábavnou formou, která se ne zcela vymanila z formy novinových esejů. Hlavně ale otevírá spoustu aktuálních otázek, jimž je potřeba věnovat pozornost. Upozorňuje na možná rizika, varuje před nebezpečnými tendencemi a neustále, zas a znovu, porovnává situaci současnou se situacemi minulými. Dějiny se totiž rády opakují, byť si každý z nás rád myslí, že se umíme z minulosti poučit. Osobně mě donutil některé mé názory znovu zrevidovat, jiné přehodnotit, ale hlavně mě přesvědčil, že i jen malá občanská angažovanost je nutná a měl by se na ní podílet každý.

K někdy až přílišné idealizaci historických postav mám jen jediné. Realita stojící za hrdiny nikdy není dokonalá. To však nemění nic na tom, že je potřebujeme. A tenhle národ víc než jiný, protože jestli v něčem vynikáme, tak v jejich vymazávání z historie. Slovy klasika Benjamina Siska ze Star Treku:
- "Vždyť se to všechno zakládá na lži!"
- "Nezakládá se to na lži ale na legendě. A legendy bývají stejně mocné jako pravda."

1 13. listopadu

Autor se snaží být objektivní, ale to někdy prostě není možné. Samotný výběr historických událostí, citátů či sestavení jednotlivých kapitol je nutně ovlivněn názory, vkusem nebo politickými postoji každého autora, který podobné dílo píše. Nemůžu říct, že bych s autorem stoprocentně ve všem souhlasil (například s jeho obdivem k Václavu Havlovi), ale mnoho věcí v této knize je prostě nesporná pravda. Pan Tabery nabízí velice komplexní zamyšlení nad tím proč je naše politika tam, kde je, včetně mnoha skutečně zajímavých informací. Nemusím s ním ve všem souhlasit, i když s většinou souhlasím, ale takto promyšlený, zasvěcený a komplexní názor prostě stojí za pozornost a respekt.

12. listopadu

Krásně ucelený přehled historie i současnosti naší společnosti. Ráda se ke knize budu vracet. Mluvíte mi z duše, pane Tabery.

1 07. listopadu

Náročnější čtení na přemýšlení, takže mi trvalo delší dobu než jsem ji přečetla. S většinou názorů, postojů a komentářů se naprosto ztotožňuji. Vřele doporučuji každému k zamyšlení se nad politickou situací u nás.

2 06. listopadu

Erik Tabery díky svým novinářským zkušenostem a přehledu o světě stvořil neuvěřitelně čtivou a zábavnou knihu, která je svými teoriemi na jednu stranu až děsivá. Své teze podkládá všelijakými zdroji, takže je to dílo velmi na úrovni, zároveň však není složité i pro člověka bez kontextu doby. Briliantní.

4 05. listopadu

Asi má první aktuálně politická kniha, kterou jsem četl. A hned tak dobrá, komplexní, neutrální, varující, burcující... Opravdu jsem to hltal po kvantech, navíc přečtené od pana Dvořáka a Trojana je to radost poslouchat. Je až děsivé dát si všechny ty události nedávno minulé do souvislostí. Musím přiznat, že jsem po přečtení této knihy v mnohem větším neklidu než před tím, protože jsem se našel v tom, že nezajímat se o politiku se bohužel stalo u mě otráveným standardem posledních let. A to je špatně...

5 30. října

Erik Tabery mne zajímá už delší dobu. Vážím si ho jako novináře i jako člověka o jehož morálních a lidských kvalitách nepochybuji. Respekt moc nečtu a občas se s Taberym názorově míjíme. Na jeho nejnovější knihu sem se chystal delší dobu, nakonec jsem se rozhodl pro audio verzi a dobře. Načtená je špičkově.

Opuštěná společnost je kniha poctivá. Je za ní cítit spousta přečtených textů. Je za ní cítit člověk z novinářské branže, který mnohé viděl z první řady. Je za ní cítit láska k tomuto národu. Poněvadž starost je důkazem lásky a onu starost Tabery touto knihou vyjadřuje.
Po historickém úvodu se těžiště knihy přesune k tématům, kde Tabery vystupuje jako advokát. Brání pravdu proti její relativizaci, brání fakta proti konspiracím, brání nevládní organizace proti jejímu znevažování, brání intelektuály i odborníky proti tmářům a populistům. A zároveň vše výše zmíněné kritizuje. Z podporou historie, konkrétních osob, jejich výroků i doložených činů.
Zvláště mne potěšil exkurz do politického života Miloše Zemana. Proměna z kdysi brilantního a trefného myslitele do hroudy prolhané a pomstychtivé beztvaré hmoty je až strašidelná. A také člověk zjistí proč Zeman tolik a rád lže. Poněvadž to funguje. I Odhalení lží trvá déle a většinou už je po volbách. Které Zeman díky lžím vyhraje. Jednoduchý příběh, který se opakuje od poloviny 90. let až po jeho poslední prezidentské kampaně. Jeho mozek už žije plně v totalitě a jede v autoritářském modu. Každým, kdo nemá hlavu v jeho rektu, opovrhuje, kdo si ho dovolí kritizovat, toho s podporou užitečných idiotů zničí. Z Peroutky chce (znovu pomocí nestoudné lži) udělat obdivovatele Hitlera, aby jako ukázal jak jsou ti novináři zkažení.
Stejným způsobem je zpracován Andrej Babiš. Další výrazná a úspěšná postava současnosti. Pokud slyšíte přímé citace a jeho pozdější činy chce se člověku brečet a smát zároveň.
Zdálo by se, že kniha člověka od politiky ještě více odradí, na mne měla opačný účinek. Ukázala mi, že se o ní nezajímám dostatečně. Musím přidat.

Ke knize se ještě v příštích dnech vrátím. Některé pasáže podrobím důkladnější analýze. Některé uváděné práce se pokusím obstarat.

29. října

V knize mi trochu chybí ona avizovaná cesta. Spíše jde o popis současných neduhů české společnosti s odkazem na Masaryka a několik dalších osobností 20. století. I tak ale kniha stojí za přečtení.

1 29. října

Nechtělo se mi do knížky, vnímala jsem ji jen jako další popichováni naší politiky. Bála jsem se těžkých vyjadřování a popisů. Ale jsem velmi milé překvapená. Pan Tabery psal i pro me. Je to opravdu popis naší politiky od první republiky po současnost. Jeho myšlenky i myšlenky různých politických osobností vás nutí se zamyslet a někdy si i hodně uvědomit těžkou pravdu.

4 28. října

Tato kniha není pouze o politice, o naší minulosti a současnosti. Autor nám jejím prostřednictvím také připomíná hodnoty, na které se bohužel pomalu, ale jistě, zapomíná. Jsem ráda, že v té záplavě negativity a braku, kterými jsme každý den zcela zahlceni, vyšla kniha, která v sobě nese něco pozitivního a hodnotného. Přináší myšlenky, které mají sílu. Probouzí z letargie, do které jsme upadli. Podněcuje k zamyšlení, aktivitě a zodpovědnosti. Rozhodně stojí za přečtení. Doporučuji.

1 24. října

Rozhodně doporučuji přečíst a souhlasím s povinnou četbou ve školách. Jsem ráda, že tahle kniha vznikla a rozhodně se k ní ještě vrátím. Děkuji autorovi.

1 21. října

Já si na rozdíl od velké části čtenářů tady nemyslím, že by tahle knížka měla být zařazena v seznamu povinné četby. Mám pro to několik argumentů. Do povinné četby nepatří společenské a politické eseje, patří tam romány, dramata a poezie. K povinné četbě má devadesát procent populace odpor, čtou z donucení a i kvalitní knihy pak mají už napořád stigma povinnosti. A mohla bych pokračovat. Nic to ale nemění na tom, že Opuštěná společnost je výborná a zároveň trochu děsivá kniha. Neměla by se číst bez notné dávky kritického myšlení a hlavně, bez vlastního rozhodnutí. Na druhou stranu si myslím, že generace, která se narodila v době, kdy se u nás po revoluci budovala demokracie, a do níž sama patřím, by si tuhle knihu měla chtít přečíst. Z jednoho prostého důvodu. Měli bychom se poučit z nedávné historie, protože my tady budeme ještě několik desítek let žít, pracovat a vychovávat děti.

3 21. října

Vždycky si říkám, kdo volil toho či onoho politika, prezidenta, tu či onu stranu, když před bojem všichni tvrdí, "toho volit v žádném případě nebudu", a po boji je právě "ten" vítězem. Možná je to známkou malého zájmu spolurozhodovat (mám jasno v tom, koho volit nebudu, ale nechci si lámat hlavu s tím, koho volit budu), vírou, že ostatní to rozhodnou za nás (a v mém zájmu?), snahou udělat si alibi pro tvrzení - já to nebyl, kdo je volil, nebo jen leností dojít k volební urně. I o tom je kniha Erika Taberyho. O českých lidech a jejich přístupu k veřejnému životu a tendenci hledat jistoty a pohodlí, o české politice, která nějak nemůže najít směr, o politicích, kterých si ne vždy můžeme vážit (až na dva velké humanisty), o populismu, lžích, naivitě a o nebezpečí, které může vést k cestě "zpátky do klece zoologické zahrady s jejími jistotami, rovnostářstvím a svobodou od odpovědnosti za život svůj i své společnosti" (s. 247). Zajímavé čtení, zajímavé myšlenky, které nutí přemýšlet a uvědomit si vlastní postoj a názor.

19. října

Mohu jen opakovat, co tady již několikrát zaznělo - měla by to být povinná četba.

3 17. října

Skvělé propojení minulosti se současností. Autor ilustruje množství příkladů z historie a poukazuje na tendenci opakovat stále stejné chyby českého národa. Také krásně popisuje českou povahu a způsoby myšlení, k čemu tíhneme v době neklidu a v době klidu. Závěrem shrnuje informace o asi nejznámějších současných osobnostech české politiky - Miloše Zemana a Andreje Babiše (strašidelná část). Knihu uzavírá logickými obecnými demokratickými zásadami, kterými kdyby se každý řídil aspoň z části, nemuselo by opět dojít ke krizi a znovu nabývání českých hodnot a svobody - protože stát se může všechno.

15. října

Tato kniha by se měla zařadit do povinné četby 21. století. Skvělý rozbor nejen současné politické situace a přehled nedávných českých dějin, který by měl každý znát. Doporučuji audioknihu, čte Jiří Dvořák a Ivan Trojan: https://audioteka.com/cz/audiobook/opustena-spolecnost

12. října

Dobře čtivé, poučné, inspirativní.

09. října

Palec nahoru za sepsání něčeho tak přínosného. Díky, pane Tabery.

9 02. října

Nikdy jsem se o politiku či historii naší země nijak nezajímala.. naopak to byly témata, která mě odpuzovala a nudila.... V poslední době jsem však začala vnímat určitý zájem o to, co se tu vlastně děje a co já s tím mám společného, co já s tím mohu udělat. A první krok je se trochu informovat, vzdělat, začít situaci lehce rozumět... A tak jsem přišla k této knize. A musím říct, že po do čtení jsem v mém myšlení dospěla k velkým změnám.

Autor napsal knihu velice inteligentní, své názory podporuje odkazy na výroky nespočet chytrých lidí a odborníků jak z česka tak ze zahraničí, dotýká se několika velice důležitých témat pro naši dobu a celek tvoří skvělé dílo.

Rozhodně doporučuji KAŽDÉMU! Jak už tu někdo zmínil, toto by teď měla být POVINNÁ ČETBA. A především doporučuji těm, kteří se mohou cítit podobně jako mé dřívější já: "politika mě nezajímá".. a těm, kteří se domnívají, že v tom mají jasno... mohou se velice mýlit..

Díky Eriku Taberymu za tuto publikaci! Ocenění Magnesia Litera se skutečně neminulo.

4 28. září

Padlo to tady už několikrát: ,,Povinná četba pro všechny.”
Měl jsem absolutní mezery co se týká politického dění a tato kniha mi otevřela oči, že nezajímat se a být k věcem lhostejný je nejhorší co mohu jako občan vůči státu udělat.
Všem doporučuji.

2 25. září

Škoda, že se mi tahle kniha nedostala do rukou mnohem dřív. Rozhodně se k ní ještě vrátím, protože nelze za jednou vše "pozřít".

"Často slyšíme, že by veřejnost chtěla nějakou politickou změnu, ale neví, kde začít. Někdy je to opravdu těžké, ale snadno a rychle můžeme změnit svůj přístup. Tedy nedívat se na politiku automaticky jako na špínu a nevnímat ty, kteří nás chtějí zastupovat, jako na padouchy a podvodníky. Soudit se má podle činů, ne podle předsudků. Je úlohou všech zjistit, co v politicích je, a když jsou pak zvoleni, tak je kontrolovat."

1 24. září

Mnohé tesat do kamene!

Problém je, že se i ty dnes platná moudra měla tesat do kamene už (třeba) před stopadesáti lety, ale doteď se nejen že nic nevytesalo, ale na mnohá z nich se úplně zapomnělo, či se dokonce šlo/jde úplně opačným směrem.

RESPEKT

5 17. září

Díky knize jsem konečně pochopil, že jsem demokrat! Zjistil jsem, že mám velké mezery ve vzdělání, co se naší historie týká, a právě proto obdivuju autora za to, že se o to všechno zajímá, a dokáže to srozumitelně předávat dál. Bohužel lidé (a v mém okolí je jich mnoho), kteří by si knihu měli přečíst, nejsou tak otevření k jiným názorům a těžko se vžívají do pohledu druhé strany. Proto mi ta kniha přišla jako, pokud je to možno tvrdit, objektivní vysvětlení fungování světa a hlavně ucelený popis české povahy se všemi klady i zápory. Rozhodně povinná četba!

6 16. září

Šéfredaktor Respektu napsal jakési pásmo úvah, které rozebírá různé staré i nové nešvary v české společnosti, obvykle související s politikou. Jak podtitul "od Masaryka po Babiše" vyzrazuje, nejprve Erik Tabery rozebírá počátky 20. století (např. humanismus Masaryka, za který ho mnoho lidí nemohlo vystát), ale poměrně rychle skočí autor k modernějším problémům jako novodobí populisti, fake news, uprchlická krize, Babiš a podobně...

Kniha má tedy mnoho témat, a Tabery je vše popisuje poměrně stručně, ale zároveň se opírá o fakta a přidává různé zajímavosti a postřehy. Opuštěná společnost tak na poměrně malém prostoru nabízí opravdu hodně. Čtivým způsobem čtenáři předává ucelený a jasný obrázek o Češích a problémech, kterým momentálně čelíme. Autorovi to také nedalo a přidá i pár rad, co bychom měli dělat, aby se v Česku žilo líp... aby pak následně na základě historických zkušeností řekl, že stejně bude nejspíš hůř (ale potom zase líp).

Opuštěná společnost je takový moderní a velice zábavný dějepis. České moderní dějiny se zamyšlením - co teď s tou naší minulostí dělat dál?


Devět českých problémů z deseti.

1 14. září

Povinná pro všechny!!

1 14. září

Tuto knihu jsem objevila náhodou díky čtenářské výzvě 2018 - téma kniha žánru, který nečtu a musím říct, přesto že tento žánr opravdu nečtu knihu jsem přelouskala za 3 dny. Samotný podtitul názvu knihy ,,Česká cesta od Masaryka po Babiše" vypovídá o obsahu knihy. Autor popisuje politické dění naší historie, popisuje naši společnost a dopady historie na naši současnou situaci. Jak bylo zmíněno i v jiných komentářích - velmi dobrá a poučná kniha, která by měla být povinnou četbou.