Opuštěná společnost

2 dnes

Z lásky k Masarykovi, z lásky k Havlovi, mohl by znít podtitul Taberyho knihy, jež bohužel propásla potenciál něco změnit.
Psát pro ty, kteří se mnou souhlasí je totiž velice snadné, ale pokusit se pádnými argumenty přesvědčit ty, kteří váhají nebo dokonce ty, kteří stojí na opačném názorovém konci, to je skutečná výzva. Tabery ale nezabíhá ani k tématům, jež by se potenciálně nemusela líbit ani těm, kdo s ním souhlasí (třeba taková inkluze) a záhadně se mu podaří v knize, v níž je opakovaně zmiňovaná "uprchlická krize" nevyslovit "islám" snad ani jednou.
A přestože mně osobně v drtivé většině témat stoprocentně konvenuje a souhlasím s ním, byl pro mě poslech (po všech stránkách perfektně načtené) audioknihy mnohdy utrpením. Tabery z ní totiž vychází jako poslední spravedlivý a Respekt, který vede, jako jediné schopné a spravedlivé médium. Často ztotožňuje deníky s jejich šéfredaktory, jako kdyby noviny netvořilo nic jiného, než domácí zpravodajství. Navíc je lehce ubíjející i repetetivnost, kterou lze přičíst na vrub, jak jsem se dočetla níže, tomu, že se alespoň část textů už objevila v úvodnících Respektu.
Mé výtky jsou nicméně vedle poselství knihy jako takového marginální a skutečně bych si ze srdce přála, aby se všichni, kdo tu píší o "Bakalovo lokaji", a kdo není ani schopen vstřebat citace (byť místy skutečně dlouhé) v textu, protože "ho ruší", alespoň na okamžik skutečně zamysleli na tím, co čtou. A zkusili zauvažovat o tom, že to možná JE pravda a co znamená.
Jako žába si totiž v té čím dál teplejší vodě hovíme až příliš pohodlně. Vážení, ale tohle není vířivka, tohle smrdí fakt velkým průserem!

1 12. července

Díky, pane Tabery!

1 07. července

Poté co vyhrála Literu jsem si ji musel také pořídit a nelituji. Kniha vznikla na základu zasazení dnes často používané fráze o rozdělené společnosti do historie. Jakožto občasný čtenář Respektu jsem si nemohl nepovšimnout, že některé texty se už objevily v úvodnících. Kniha se vlastně vůbec nevěnuje problémům demokracie, jen připomíná, což je neméně důležité.

1 03. července

Hodně dobré, určitě by si to mělo přečíst co nejvíce lidí, aby otevřeli oči, popřemýšleli a neplácali kraviny.

3 02. července

Je dobré vědět a někdy zase nevědět, jak to chodí v naší společnosti, nicméně velmi poučné dílo, od teď se budu na jisté věci dívat jinak... doporučuji přečíst!

1 29. června

Velmi dobré. Mělo by si ji přečíst co nejvíce lidí. A nejen přečíst, ale pořádně se zamyslet.

6 13. června

Velmi přínosná a důležitá kniha s širokým záběrem, která získala ocenění Magnesia Litera pro knihu roku zcela zaslouženě. Autor v ní otevřeně popisuje současné dění na naší politické scéně i poměry ve společnosti a dává je do souvislosti s historickými zkušenostmi naší země. Nechybí ani analýza totalitních praktik a tendencí, které spatřujeme u našich současných politických špiček. Kniha se dá charakterizovat jako vztyčený varovný prst či výchovný pohlavek, který nás má přimět k tomu, abychom se začali o veřejné dění aktivně zajímat, kriticky o něm uvažovali a především respektovali názory ostatních, pokud se nechceme vrátit tam, kde jsme už několikrát byli. Demokracie totiž není o tom přijít jednou za čas k volební urně, někomu to tam jednoduše hodit a pak čekat, co se stane.

11 02. června

Děkuji autorovi za nádherně poučné dílo. Není to veselé čtení a je hrůza, že je pravdivé. Lidi svým nezájmem o politiku dopustili to, co tu teď máme.
Uvědomila jsem si, jak moc nám chybí politik typu Václava Havla. Lidskost, slušnost, respekt k člověku jako takovému, ať vzdělanému nebo bez vzdělání či s odlišným názorem se vytrácí.
Kdo neumí nebo nechce přemýšlet, uráží a vyhrožuje. Kde se tu vzalo tolik zloby a nenávisti?

4 30. května

Začněme konečně myslet a nést odpovědnost. Přestaňme se vymlouvat a shazovat vinu na ostatní. Nespoléhejme se jen na slova politiků, dělejme si vlastní názory, diskutujme a buďme ochotní přijímat postoje ostatních, nestůjme slepě za svým s myšlenkou, že my jsme ti, co mají pravdu a ostatní jsou hlupáci.

To a spousta dalších poselství má tato kniha. Nemůžu říct nic jiného než: “Čtěte a přemýšlejte!”

Aktuální politická situace není příznivá. A o to víc jsou knihy jako je tato potřeba. Abychom se začali zajímat dřív, než právě takové knihy budou na zakázaném seznamu. A už bude pozdě.

Otevřme oči neboť to je jediná šance na změnu k lepšímu. Nedlážděme si další cestu k nesvobodě.

1 25. května

Kniha je plná informací, názorů a postřehů a nutí tak čtenáře o problematice přemýšlet. Pomohla mi lépe se zorientovat v tom, co se kolem mě děje. Určitě stojí za přečtení.

1 22. května

Kniha je to beze sporu zajímavá, ale....Jako první bych chtěla zmínit, že kniha má mnohem širší zápřah než jak by se mohlo zdát z názvu. Téměř v každé kapitole je například zmínka o Donaldu Trumpovi, poměrech v Německu a podobně. Co se týče toho zbytku. Nadmíru mi vadily až příliš časté citace. Text pak na mě působil strašně nesouvisle a měla jsem pocit, že autor udělal prostě jen jakýsi výtah a nedal dostatečný prostor své vlastní tvorbě. S některými kapitolami naprosto souhlasím. Jako například zneužívání medií a sociálních sítí k jakési propagandě a zaslepení lidí, stejně tak jako ztráta zábran a morálky účastníků diskuze a komentářů na sociálních sítích. V jiných kapitolách to vidím trochu jinak než autor. Například úplně zbytečně rozmazává výroky nejrůznějších politiků na téma potřeby učňovských míst a návratu k řemeslu. A svůj postoj kontrastuje tím, že politici chtějí více řemeslníků, ale sami své děti posílají na gymnázia a vysoké školy. Nelíbí se mi ani jeho povídání o Andreji Babiši, zde se sám stává ovcí a pouze vycucnul tuto kapitolu s Kmentovy pro mne naprosto konspirační knihy Boss Babiš. Některé informace, jež nebyli podložené ani v uvedené knize, zde Tabery pokládá již jako fakta a ne jako domněnky. Celkově slabší tak nějak jsem se u toho i nudila. Bohužel.

5 21. května

Podnětná kniha, která nutí k zamyšlení. Netvrdím, že se se všemi nastolenými tezemi plně ztotožňuji, rozhodně však tyto názory nelze šmahem odmítnout. Dovolím si učinit několik připomínek nebo námětů k úvaze. Bylo opravdu dobré, že Masaryk přesvědčil dohodové mocnosti o potřebě zániku Rakouska-Uherska? Minimálně Předlitavsko bylo parlamentní demokracií se vším všudy. A Masaryk sám si rozděloval občany nového státu na "Rakušáky" a ty správné, legionáře - viz například kniha Generál Podhajský od Josefa Fučíka. Velká většina z nás se také probudila (1.1.1993) a byla příslušníky jiného státu, než v kterém se narodila. A nijak se o to nepřičinila.
Také autor nějak mlčky přešel "humanitární bombardování" (byť takto v dvouslovné zkratce nikdy nevyslovené) a naše aktivní schvalování novodobého "Mnichova", tedy velmocemi zařízené odtržení Kosova od suverénního Srbska.
K uprchlické krizi je třeba vznést několik legitimních a i kritických otázek. Kdo vojenskými akcemi rozvrátil Lybii, kdo stojí za náhlými událostmi arabského jara, jaká je pravda o pozadí vzniku a průběhu konfliktu v Sýrii? To nejsou žádné konspirační teorie, ale oprávněný dotaz, co tím velmoci sledují? Qui bono? Všem doporučuji shlédnout poučný film Vrtěti psem.
A ještě k diskutovanému zařízení v Letech u Písku. Nejprve by asi bylo třeba si napříč společností vysvětlit definici koncentračního tábora, respektive jaké typy vězeňských zařízení v letech 1939-1945 vůbec existovaly. Ještě ze školních lavic si pamatuji tvrzení, že na našem území nebyl žádný koncentrační tábor, ani Terezín to nebyl. Takže buď byly špatně školní osnovy nebo později došlo k posunu v posuzování věci.
Hodnotím čtyřmi hvězdami.

3 14. května

Srozumitelně a čtivě napsaná knížka, historická fakta jsou dávána do souvislostí, čtenáře nutí k zamyšlení, byť některé "oslavné" pasáže bych trochu přehodnotila, nicméně knížka vybízí přesně k tomu, co řadě lidí chybí - a to je "kritické myšlení".

Názory příslušníka havlistické kavárny který tuší, že poté co občané-voliči poznali, že jim havlisté mimo mělkých moralistních frází a osobních ambicí nemají co nabídnou budou v politice už jen paběrkovat. Mezi moralizováním a morálkou není rovnítko.

3 11. května

Ve své podstatě smutné čtení, neboť se mnoho popisovaného udává dnes a denně před našima očima. Historie se neopakuje? Ne tak úplně...

Jen škoda, že lidé, kteří by si tuto knihu měli přečíst především, ji nikdy do ruky nevezmou. Tuto knihu, ani žádnou jinou.

1 07. května

Skvělá kniha! Cvílemi jsem měla pocit, že jsem prozřela! Doporučila bych knihu jako povinnou četbu pro každého voliče a občana.

1 05. května

Vynikající, měla by být tak trochu povinnou četbou pro další generace, třeba by se potom něco konečně změnilo.
Knížka fakticky odhaluje praktiky kolem médií a korporací, zejména ve styku na Andreje Babiše, chvílemi může působit nenávistně, ale vše co je napsáno je podloženo zdroji a citacemi.

6 04. května

„Působíme jako lidé, kteří dostanou nabídku, aby spoluřídili vlak, ale raději si sednou mezi pasažéry. A když to začne drncat, tak hudrují, že řídí někdo jiný a hrozí, že raději vystoupí.“ Tak takhle nějak by mohly začínat další osudy našeho „národního hrdiny“ Josefa Švejka…
Erik Tabery napsal skutečně mimořádnou knihu, která čtenáře provází škálou pocitů od národní hrdosti až po „národní“ stud. Knihu, kterou by si měl přečíst ideálně opravdu každý, a to bez ohledu na to, zda je spíše z kavárny, z hradu či ze svazků StB. Knihu, která nás nutí klást si (pro řadu lidí možná neobvyklou) otázku: „Myslím si to, protože tomu tak je, nebo si to myslím, protože to tak cítím a chci, aby to tak bylo?“ Ne vždy sice existují jednoznačné odpovědi, ale kritické myšlení a otevřenost vůči jiným možnostem reality by přesto měly vždy zůstávat na prvním místě. Protože účelové lakování na černo, či naopak na růžovo, nikomu nic dobrého nepřinese a jediným důsledkem tohoto přístupu se pak stávají chybná rozhodnutí.

2 03. května

Četba pro mě představovala silný zážitek a strhující jízdu. Srozumitelné, vyargumentované, vyvážené, originální a velmi, velmi svěží! Některé pasáže se mi hluboce zaryly do paměti.

Bakalovo lokaj se svojí agitkou

02. května

Výborná kniha!

02. května

Prostě WOW! Tohle se musí přečíst každý

01. května

Úžasná polemika současnosti s minulostí, kniha je zaměřena na palčivá témata dnešního světa a naší republiky a skvěle je analyzuje. Zároveň je Opuštěná společnost psána srozumitelně, publicisticky, takže mnoho poznatků přinese i běžnému čtenáři.
Je velmi poučné a dnes obzvláště důležité přečíst si takovou knihu.

1 30. dubna

Tak to bylo vynikající čtení! Několikrát mě to donutilo sáhnout po wikipedii a udělat si jasno v historii. Navíc je kniha na literaturu faktu napsaná velmi poutavě.

25. dubna

Kniha celkem čtivá,solidně napsáno,historické souvislosti takové jako že pěkně seřazené, ale taktéž spousta propagandistických výjevů .

1 25. dubna

Výjimečná kniha, nutí vás přemýšlet v souvislostech a hledat paralely mezi minulostí a současností. Ta analogie mezi populismem 30. let 20. století a současným populismem je mrazivá. Vypsala jsem si tolik jiných zajímavých autorů a knih, které Erik Tabery cituje, že mám čtecí plán na dalších x let.

1 24. dubna

Výborná kniha, myslím, že by měla patřit k povinné četbě. Sice ne se všemi výroky autora souhlasím, ale jsem vděčný za rozšíření obzorů v oblasti politiky. Navíc je kniha napsána velmi poutavě. Doporučuji!

4 20. dubna

Opuštěná společnost je kniha, kterou by si měl přečíst každý Čech. Jistě, krutá pravda nejspíš neuspokojí národní hrdost, přesto- musíme naši minulost přijmout takovou jaká je (a ne takovou, jakou bychom ji chtěli mít), pokud chceme mít opravdovou demokracii. Pokud chceme mít demokracii zakořeněnou uvnitř sebe samých a neopakovat chyby našich předků. Ne, za chyby této země nenesou vinu jen politici, ale také my. Společnost má za úkol kontrolovat politiky, nerozhodovat se jen na základě emocí, přijmout svoji odpovědnost. A pokud to nedokážeme, dřív nebo později přileze před náš práh totalita. A my se zase budeme ptát- jak se to mohlo stát.

7 19. dubna

Kdo nemá rád Taberyho a Respekt, nebude mít rád ani Opuštěnou společnost. Tabery v knize dokazuje, že psát umí. A to zatraceně čtivě a poutavě, o věcech a tématech, které jsou momentálně tak trochu horký brambor.
Vše je podáno jednoduše, ale zajímavě, připomenete si spoustu událostí a možná se dozvíte i nějaké historické souvislosti. Nebudu tvrdit, že je Tabery nestranný, ale vše podává logicky a smysluplně. Nemusíte být ani politolog, ani historik, abyste se v knize bezproblémově orientovali.
Rozhodně zajímavé čtení, které snad v některých probudí trochu selský rozum a donutí nad některými věcmi přemýšlet.