Evina.Cetba komentáře u knih

Tyto pohádky jsem dostala pod stromeček asi v roce 1958 a měly nádherné ilustrace. Tak často jsem si knihu potom prohlížela (bylo mi 8 let), až se mi časem celé vázání rozpadlo na několik částí a pak už nevím, kde to zmizelo. Dodnes však vzpomínám na krásné Vasilisy, careviče na koni i mocné čaroděje Kostěje Nesmrtelného...

26 27.09.2018

V něčem je to trochu jako Hanna: nemohla jsem se od příběhu odtrhnout. Jedná se zase o skryté rodinné tajemství. Celou dobu jsem si něco myslela a postupně se odhalují různé skutečnosti a pak všechno dopadne jinak, než jsem alespoň zkraje a v polovině čekala. Místo města se děj odehrává na venkově. Babička s dědou žijí v domě se zahradou u lesa, kde vyrůstala hl. hrdinka i její máma...

23 19.12.2023

Kniha je velmi poutavě psaná a místy i napínavá. Celý děj začíná narozením Svatopluka do chudé dělnické rodiny s komunistickými názory, v Praze na Žižkově. Sledujeme další osudy Svatopluka - jako manžela a jako problematického otce. Hlavní hrdinkou je ovšem jeho nemluvící dcera, která má také své vlastní kapitoly, události jsou tentokrát podané z jejího úhlu pohledu.
Od začátku do konce se jedná o příběh, kdy nevím, co bude dál. Něco se dá odtušit, postupně se karty odkrývají, každopádně je to od začátku do konce zajímavé a napínavé čtení. Moc mi to bavilo, knihu jsem nemohla odložit. Je fakt dobrá.

20 25.09.2020

Magnesia Litera za publicistiku, udělená v roce 2021.
Rozhovory byly uskutečněné se sedmi utečenci z KLDR vedené od roku 2014 do roku 2020. Zpovídané profese nebo zaměření utečenců, kteří jsou různého věku: profesorka, dělník a šmelinář, převaděč, vysokoškolačka, feministka, řidič, důchodkyně. Toto jsou bývalí občané z jedné z nejhlídanější a nejuzavřenější zemí na světě, kde jsou lidé vychováváni k bezohlednosti, bezpáteřnosti a slepotě. Kniha o státu, kde jedinec nic neznamená, má rudočerné ilustrace, u kterých anonymní postavy nemají tvář.
Lidé z vyšších kast jsou vedeni k postoji, že si svůj status a výhody zaslouží, stejně jako si zaslouží opovrhovaný potomek chudého rolníka hladovět a dřít do úmoru takřka zadarmo, takže to stěží stačí alespoň k holému přežití. Jejich předci prý kdysi neměli správný politický postoj a jsou vychováni k tomu, že toto je jejich spravedlivá mzda. Ti šťastnější zároveň žijí v permanentní obavě, že můžou o své výhody kdykoli přijít a zradit je může kdokoli, včetně členů vlastní rodiny.
„Odsuzujeme…? Nikdy nevíme, jak bychom se na jejich místě, v jejich čase, s jejich vědomostmi, s jejich zázemím, výchovou a rodinou zachovali my. Nemůžeme tvrdit, že bychom se stali hrdiny. Nejsem bláhová, vím, že i další generace už nebudou rozumět nám. Proč jste neprotestovali, nebojovali? Proč jsme ignorovali fakta a dělali chyby, které jsou naprosto zřetelné?... S každým dalším rozhovorem jsem se učila porozumět a pochopit, proč se lidé vydali tou nebo onou cestou.“
Je dění v Severní Korey opravdu těžko uvěřitelné? Kdo ví, jak by se zachovala většina lidí, narodit se tam. Jak velkou mají někteří občané možnost volby?

19 11.06.2021

Jo, tak to se mi líbilo. Díky této knize jsem měla povědomí o pravěku a vzbudilo to ve mě zájem o toto historické období. I když je text možná trochu nepřesný, může dětského čtenáře navnadit, aby posbíral další a přesnější informace. Stejně jako film Cesta do pravěku.

18 29.04.2019

Kromě vážné polohy v knize blahodárně působí jemný humor a dětské rozumy malé Miry. Dojemné i místy jemně odlehčené závažné téma nám ukazuje: jakou moc má rodina, jak je důležité to, že máme pro koho žít a jak je nutné, když v nouzi nejsme v životě sami.
Příběh mě nutil číst dál a dál, udržoval mě v napětí, jak se Hana popere se zpackaným životem a zda se jí ještě podaří vzchopit.

18 30.03.2019

Toto je snad moje nejoblíbenější beletristická kniha - kvůli inteligentnímu humoru. Všechny etapy autorčina života jsou skvěle napsány. Když si chci udělat radost, namátkou memoáry otevřu a přečtu si s chutí například o tom, že i v nemoci lze na život koukat s nadhledem. Období nezaměstnanosti, období, kdy byla konečně zaměstnána, sestra Mary, pubertální dospívání svých dcer, vše je vykresleno barvitě. Své přehmaty dokázala nadlehčit osobitým způsobem. Možná právě kvůli optimistickému postoji k životu všechny potíže, dokonce i tuberkulózu, úspěšně překonala. Neuvěřitelné a inspirativní!

18 29.09.2018

Poslouchám už podruhé. Líbí se mi i to, že je to o obyčejných lidech. Po čtení několika biografií známých osobností se zas ráda vracím na (někdy i tvrdou) zem k běžným lidem žijícím v náročné době.

17 10.07.2023

Neveselé čtení o chudých lidech z hornického prostředí, vystřídá se tam několik generací. Poutavě napsáno, akorát moc pesimistické a ukňourané. Chápu, že měli těžký život a moc důvodů k radosti nebylo, trochu světla do té tmy by ovšem neškodilo.

17 11.05.2023

Když napíšu, že je to naprosto úžasná knížka, při které jsem se velmi nasmála, nebudu asi příliš originální. Ale co dělat, když je to pravda? Když jsem byla na poslední stránce, velmi mně vadilo, že už s Betty nemůžu sdílet všechny radosti a starosti. Naštěstí je tu ještě kniha Co život dal a vzal. Ovšem ani to mi nestačí. Sympatizuji s podobným náhledem na život i na starosti s tím spojené. Bezva kniha, bezva ženská!

17 20.10.2018

Jedna z nejzajímavějších vzpomínkových knih, jakou jsem kdy četla. O herečkách nečtu zas tak ráda, knihy bývají neobjektivní a upřímně řečeno, ani si jich tolik nevážím jako jiných uměleckých osobností. Toto je výjimka, která potvrzuje pravidlo. Herečka s charismatem a přirozeně inteligentní žena, i když velkého vzdělání na školách nedosáhla. Bývalá modelka se uměla nosit a prodat svojí krásu. Učila se od života a významných lidí, kteří procházeli jejím životem. A neučesaně, lidově řečeno: byla prostě vyčů..ná a líbí se mi, že v knize to ani příliš neskrývá. Když byla v koncích, vždy jí pomohl nějaký muž, protože i sebezdatnější člověk občas potřebuje pomoc od někoho jiného či velkou dávku štěstí. Tato žena, která to štěstí měla, už pro to, jak vypadala, přemýšlela atd. prožila bohatý život. Je dobře, že kniha vznikla. Doteď z ní hojně opisují autoři jejích biografií.

17 30.09.2018

Knížka veršíků vonících teplem domova, bílou kávou a jistotou maminčiny péče.
Milé vzpomínání.

16 27.09.2018

Projekt pojízdné "Koňské knihovny" fungoval v letech 1933 - 1943 ve Spojených státech amerických. Díky němu se mohlo vzdělat i pobavit mnoho obyvatel z odlehlých částí státu a pomohl tak stovkám lidí. Kniha vypráví jak o knihovnicích, tak se v něm alespoň letmo probírají osudy rodin, které službu půjčování knih využily.
Objemnější kniha, kterou jsem přečetla tak rychle, jak jsem dokázala, má 28 kapitol a 397 stran. Musím dát 5 hvězdiček, je perfektní.

15 16.03.2021

Bible, kniha všech knih, je jediná kniha, která se dá číst stále dokola. Lze v ní nalézat stále nové myšlenky a inspirace k správnému žití. Mám doma ekumenický překlad. Skládá se ze Starého a Nového zákona, osobně dávám přednost tomu Novému. Vždy, když je mi smutno, najdu zde povzbuzení. Dělám si výpisky, které se vztahují k určité životní situaci nebo po ní sáhnu při řešení určitého problému. Často najdu odpověď v náhodně otevřené stránce.
Je to nejčtenější kniha na světě. Budu ji číst až do konce svého života.
"Bible není kniha člověka, ale kniha pro člověka." (L.Rejchrt)

15 10.02.2020

Příběh o člověku v těžké životní situaci, který díky své obrovské vůli a sebeovládání dokázal přežít v extrémně těžkých podmínkách a pak bojoval i v běžném životě s omezeními po úraze. Nelíbí se mi pejorativní, ironická věta v anotaci knihy: "opravdový Sovět se ani na okamžik nevzdal." Je jedno, jaké byl hrdina národnosti, ale jak se dokázal stavět k překážkám, ne? Kniha, která mě svého času nadchla, protože je o příkladném člověku s velkou houževnatostí, od níž jsem se nemohla odtrhnout.
Inspirativní.

15 11.04.2019

Knihu jsem četla před 55 lety , takže detaily si nepamatuji. Vím, že kromě postavy předškoláka Honzíka, který tráví léto u svých prarodičů a poznává venkovský život, je tam milá postava jeho kamarádky Terezky, která se mi rovněž velmi líbila.:) Svět viděný kouzelnýma dětskýma očima nyní zapadl takřka v zapomnění. Tehdy ho ovšem znal každý. Myslím, že ještě koncem 70.let a počátkem 80.let byl povinnou školní četbou pro moje vlastní děti.
A k obrázkům... Nic proti Heleně Zmatlíkové, nemá špatné ilustrace, ale nemohu si pomoci, já na tom svém vydání ze šedesátých let mohla oči nechat a kresby od Antonína Pospíšila se mi líbily mnohem více. Knihu mám spjatou s jinými obrázky a voní mým dětstvím. Když jsem původní obrázky viděla na stránkách jednoho antikvariátu, úplně jsem se rozněžnila.:) Hezké, mlhavé zamávání z dávné minulosti.:) Ahoj, Honzíku.

15 02.04.2019

Nemohla jsem se dočkat až si přečtu a nemohla jsem se pak odtrhnout. Všechny ostatní knížky, darované k narozeninám, šly stranou. Charismatická farářka mé oblíbené církve dává nahlédnut do některých částí svého života. Jak jinak než za plný počet, srozumitelné a přístupné čtení.

14 07.12.2022

Skvělá hrdinka a nádherně lidská knížka napsaná s porozuměním pro lidské slabosti.
Hlavní hrdinka, nevzhledná Štěpka s nadváhou a dobrým srdcem, zdolává nepřízeň osudu. Pochází z měšťanské rodiny a postupně stárne, ovšem bez vážného ctitele. Časem se blíže seznámí se svým bratrancem Pavlem, který přišel z vojny nakažen vážnou nemocí, o které však Štěpka neví a tak si ho idealizuje. Vdá se za něho a teprve později prohlédne. Líbila se mi tím, že vše brala tak, jak bylo, jak život šel. Snažila se s nesnázemi vyrovnat prací, nelitovala se, zdravý selský rozum jí udržoval na poctivé cestě. Místo neplodného snění či propadání do malomyslnosti vzala i zklamání, které jí život nadělil. Uměla se k problémům postavit čelem, přizpůsobit se okolnostem.

14 18.07.2021

Moc hezky napsaná knížka o pilotech druhé světové války, tedy, zvláště pak o jedné pilotce a jejich potomcích. Příběh je plný napětí, vždy se něco vyřeší a něco nového objeví, takže jsem byla furt v očekávání rozpletení nějaké záhady. Slovo v příběhu má i ztracená láska z dětství a přátelství na život a na smrt.
Jisté děvče, které má v příběhu svojí roli, se u sousedů dostane do tajemné zahrady ležící u domu, v němž nikdo nebydlí. Jiná žena z této generace objeví v domě skříň plnou šatů od Diora, pořizovanou od roku 1947, tedy od doby, kdy návrhář začínal s módou. Sbírka drahocenných šatů má celkem 65 kusů, jak se ukáže, každý rok se pořizovaly jedny. Komu asi tak patřily?
Víc nechci prozrazovat, jen že s románem jsem moc spokojená.

14 21.05.2021

Tahle hodně čtivá knížka mě přivedla k dosud mnou hodně oblíbené autorce J. Loukotkové. Fakt moc pěkný, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Četla jsem před 50 lety, pak ještě jednou. Hlavní postavou knihy je antický básník a estét Petronius.
"Malá skutečnost je lepší než velká předpověď." (Petronius)
Děj se odehrává na pozadí politické vlády nechvalně proslulého římského císaře Nera, který nechal podpálit Řím.

"Špatný strom, špatné ovoce." (Římské přísloví)
"Co se stane, jestliže se ani bohové, ani lidé nesmilují nad tímto městem?" (Petronius)

14 02.02.2021