Lovci mamutů

Tento příběh vypráví o kmeni pravěkých lidí ,,Lovců mamutů“. Udál se asi před dvaceti až třiceti tisíci lety. Tehdy žila na Bílé skále tlupa pravěkých lidí. Ovládali jednoduchou řeč a doplňovali ji posunky a mimikou v obličeji. Věděli, že je oheň nejen zahřeje, ale dokáže upéct maso a chránit před divokou zvěří. Oheň hořel před vchodem do jeskyně, aby dovnitř nemohly šelmy. Tehdy ho ještě neuměli rozdělat, tak spoléhali na přírodu a oheň donášeli. Příběh nám bude vyprávět o tom, jak lovili zvěř a jak z ní vše dokázali zužitkovat. Vnitřnosti zvěře jedli syrové, protože byly ještě teplé. Stažené kůže hned zpracovávaly ženy a děti. Lovili například zubry, lišky, ryby, ale také vlky a mamuty. Věřte, chytit takového mamuta je věc těžká, na kterou se museli dlouho připravovat. Museli nejdřív vykopat obrovskou jámu, do které toho mamuta museli vehnat. Učili se také vyrábět si nástroje, jako je například kámen opracovaný do tvaru slzy (pazourek). Díky pazourku, který poté použili na rozbíjení kamenů, dokázali vykřesat oheň. Ale to chtělo zručnost a trpělivost. Později se jim podařilo dokonce rozdělat oheň za pomoci kousku dřeva. Oheň byl totiž v pravěku největší vynález pravěkých lidí a měl pro ně opravdu obrovský význam. Dovídáme se tu také o cizích tlupách, například jak mezi sebou bojovali o území, o kořist atd. Při lovu nebo boji o území zahynula velká spousta pravěkých lidí. Byl to pro ně boj na život a na smrt....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/90_/903/lovci-mamutu-903.jpg 41234
Žánr:
Dobrodružné, Literatura česká
Vydáno:, Albatros
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (139)

Přidat komentář
zdennyrakky
03. července

Četli jsme ji ve škole a já si ji pak doma přečetl celou znovu, jak se mi líbila. A to jsem jako dítě četl hodně málo. Teď jsem ji otevřel skoro po 30 letech, a nestačím žasnout, jak je to fantastická kniha, jak nádhernou češtinou je napsaná. Nemám dalších slov.

boxas
16. června

Trochu jsem z téhle knihy "vyrostla" a už jsem ji neprožívala tak jako před lety v dětství. Na druhou stranu musím konstatovat, že trvale ovlivnila můj celoživotní zájem o historii a o pravěk.

Aptronym
26. dubna

Storch a Zdenek Burian jsou nenahraditelni....jsem jednou z deti, ktere navzdy ovlivnili. Krasne to vzpominky.

PetraaMatouš
06. dubna

Zrovna jsem tuto knihu začala s malim číst. Jako povinnou četbu jsem ji nesnášela. Až jako náctiletá jsem se k ní vrátila a teprve si ji vychutnala. U malího je to jinak. Jemu se zatim líbí ( jsme asi ve1/4 knihy). Líbí se mu jména (Veverčák vede), dorozumívání se (kolikrát je napodobuje, tak ze spaní nic není). Taky mi furt říká ,,A to je pustili samotný?" Letos se dohodli dědkové v hospodě, že pojedou s vnoučatama pod převis. No jsem zvědavá jak to ten náš posera zvládne.

Nočnípták
02. dubna

Spojení pan Štorch a pan Burian - ještě dnes cítím hřejivý pocit, který jsem měla při četbě.Jak jsem se strachovala o Kopčema,Mamutíka a ostatní.Čtu ji stále znovu a znovu.Dokonce cítím i tu vůni,kterou kniha měla.Kdo se chce aspoň na chvilku vrátit do dětství tomu se to s Lovci mamutů jistě podaří.

Kniha je zmíněna v knize Jiřího Holuba Kolik váží Matylda.

Ola11
30. března

Knihu jsem četla, jako malá. V té době jsem příběhy z doby kamenné četla hodně. Kdo jí nečetl vřele doporučuji.
Knihu Lovci mamutů, jako i knihy stejného žánru ilustroval akademický malíř Zdenek Burian.

pavlinda
28. března

Damato-poslední věta příspěvku je na víc,než pět hvězd!

medlovice
05. března

Teprve dnes chápu proč nás nutili ji číst. Proč byla povinná četba a čtenářský deník .Až ted jsem si vychutnala ten příběh o přežití. Není čas na slzy , jen přežít ten den. Boje s obrovskými zvířaty jen s kamenem v ruce, hlad , zima , strach . A samozřejmě ty úžasné Burianovy ilustrace. Proč dnes děti nečtou ?

TomášNečina
25. února

Kdo neví, kdo byl Kopčem a Veverčák, ten jako by nebyl :-) Za mě 11bodů z 10 možných.

haWranka
25. února

Kniha mě v dětském věku minula, četla jsem ji až jako dospělá. Očekávala jsem pohádku a dostalo se mi syrového a realistického příběhu na pozadí skutečných archeologických vykopávek. Opravdu skvělá kniha!

RyonMathrin
19. února

Jak poznáte kvalitní knihu? Těžko říct, ale myslím, že jedním z kriterií je to, kolikrát si ji chcete přečíst znovu. Lovce mamutů jsem jako malý kluk četl nesčetněkrát.
Pět zasloužených hvězd.

Orange8knihomol
13. února

Knihu jsme četli opět ve 4. nebo 5. třídě a vím, že mě moc nezaujala. No, stejně nebyla zase až tak hrozná:)

Damato
16. ledna

Tak jsem tak hledala, co bych s vnoučaty začala číst a vyhrabala jsem tuhle stokrát v mládí přečtenou knihu. Na holky ještě brzo, ale já se s knihou večer zavrtala do peřina to bylo panečku usínáníčko, po letech jsem se vrátila do dětství, kdy jsem na tuhle knihu narazila a s pusou dokořán přečetla první stránky. A pak ještě stokrát a stokrát. Prostě pan Štorch a panem Burianem udělali pro děti touhle knihou mnohem a mnohem víc, než současní ministři školství, kteří o dětské dušičce nemají leckdy ani potuchy.

amanek
13. ledna

Jako dítě jsem jí četla několikrát. Ted jsem četla svým dětem a též se jim líbila.

monthy70
09. ledna

jako kluk jsem jí přečetl několikrát. nedávno jsem si v ní po letech listoval a divím se sám sobě, jak jsem jí mohl přelouskat. ono to není zrovna snadné čtení pro děti

ddkk
06. ledna

Kniha mého dětství, stejně tak, jako většina Štorchových knih...

bruntal
05. ledna

Jako dítě jsem měl tuto knihu velmi rád.

Govrid
20.12.2017

Ze začátku se mi to četlo špatně, ale později jsem se do toho dostal a nelituji toho. Ať žije oheň!

mulderka
22.11.2017

Četla jsem mnoho, mnohokrát - tedy určitě víc než třikrát až pětkrát ;-), a pořád se mi na poslední stránce, kdy "největší vynález v dějinách lidstva byl učiněn!", valí slzy do očí. Slzy dojetí a radosti nad tím, že Mamutíkova a Kopčemova tlupa už nebude mrznout a hladovět. Tak moc jsem jim to přála!!

Kdo náhodou ještě nečetl, vřele doporučuju, ať tak učiní. Sám pozná, proč.

brodequin
07.11.2017

Hrozně mě mrzí, že jsem Lovce mamutů nečetl tak 15 let zpátky. Ale i tak jsem si je dokázal užít a poprvé po dlouhé době mě mrzelo, že jsem nějakou knihu dočetl. Obsah sice postrádá nějaký extra příběh a jde "pouze" o popis putování tlupy, ale s tím jsem se nakonec smířil. Přenesl jsem se do jejich doby a představil jsem si zemi, kdy ještě krajinu nehyzdily věžáky a paneláky. Skrze knihu jsem seděl s tlupou u ohně a vnímal zvuky nočních šelem. Uvědomil jsem si tu důležitost ohně, masa a kožešin. Ze začátku jsem měl problém se stylem psaní. Spousta podivných přechodníků a styl mluvy, s kterou se dnes již nesetkáme. Ale pak jsem v tom našel kouzlo a zjistil jsem, jak je Eduard Štorch výborný spisovatel a dokáže větu postavit tak, že si jí s radostí přečtu třeba dvakrát :-). A k tomu nádherné ilustrace pana Buriana....co dodat.

fristo
30.10.2017

Keď hodnotím knihu ako dospelý tak tam bolo veľa vecí, ktoré pri súčasnej miere informovanosti nesedia. Ale ako dieťa, ktoré vo mne asi stále niekde som knihu nedokázal dať z ruky a zhltol som ju za dva dni. Ako kedysi Tarzana. Kniha je ale aj skvelým uvedomením si ako sme čoby druh pokročili. Otázne či správnym smerom. Ak by sa dnešnému človeku stalo to čo sa denne stávalo hrdinom knihy asi by sme to po pár dňoch psychicky nevydržali. A to nehovorím o fyzickom, rebríčku hodnôt a podobne.

Jana283
11.10.2017

Kniha mého dětství. Stokrát čtená. Pan Eduard Štorch (spolu se Zdenkem Burianem) ovlivnili celé generace. Je úžasné, že si všichni představujeme Kopčema, Veverčáka i Mamamutíka, jejich jeskyně, zbraně, život... tak nějak stejně.

krubi001
08.10.2017

Jedna z prvních knížek co jsem četl a občas se k ní vracím i dnes.

Kerberos
19.09.2017

četba mého dětství,velmi mě ovlivnila

frantisek8863
08.09.2017

Mnohokrát přečtená kniha o tlupě lovců z pravěké Moravy a jejich nesnadném životě.

alipz
16.08.2017

Knihu jsem s odstupem času četl mnohokrát a vždy mě uchvátila. Autor na základě skutečných vykopávek stvořil příběh tlupy lovců mamutů, který i s odstupem času stále má co říci jeho čtenářům. Kniha vhodná pro všechny děti s bohatou fantaziií, které nejsou otupělé ze sledování svých mobilů a počítačů. Za mě jasných 5 hvězdiček.

Scarllet
13.08.2017

Oblíbená kniha mého dětství

los
01.08.2017

má nejzamilovanější dětská četba (četl jsem ji 26krát)
ilustrace od Buriana

magnolia
12.07.2017

Jedna z nejmilejších z doby dětství, mnou vlastněná a čtená několikrát (ostatní vypůjčené štorchovky mě tak nechytly). Cítila jsem se být Kopčemem :) A mladší sestru jsem, na její žádost, opakovaně zhurta houpala na kolenou a zpívala jí Aiá-á-a - Uá-á-a ... to byly časy :)

Rudla333
06.07.2017

Kniha je pro mě absolutní srdcovka. Jako malému mi ji četl táta a když jsem začal projevovat nějaký zájem o čtení, byla to hned první kniha, po které jsem sáhl.
Popravdě mě dost překvapilo, že tu kniha nemá příliš vysoké hodnocení.

Kniha je hodně čtivá. Najdete napětí, dojemné scény, ale i prvky komedie (počítaní žab atd.). Postavy jsou sympatické, jejich jména si určitě budu pamatovat do konce života.

Rozhodně můžu doporučit. A to všem!