Není římského lidu
kniha od: Jarmila Loukotková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294/bmid_neni-rimskeho-lidu-l5z-294.png
4.6
789
Nové vydání uhrančivého historického románu z doby císaře Nerona. Hlavním hrdinou je kromě císaře samotného básník Petronius, soudce krásy na Neronově dvoře. Příběh vášní, vražd, intrik, násilí a lásky se čte jedním dechem a patří k těm skvělým dílům, které nám prostřednictvím strhujícího příběhu dokáží přiblížit dobu dávných kultur.... celý text
Romány , Literatura česká , Historické romány
Vydáno: 1989 , Československý spisovatel
více info...
Komentáře (99)
Komentáře 99 Recenze 0
Tato kniha mě nezaujala. Postava Petronia se mi víc líbila v román Quo vadis od Sienkiewicze. Do čtení jsem se musela nutit.
Velmi mě bavila. Sympatický hrdina, chytrý. Kličkování na hraně, všemocný tyran. Krásný historický román.
Toto byla jedna z mých prvních knih, jež jsem začal číst. Velmi mě zaujali postavy, zvláště Petronius, který mě fascinoval tím, že si dokázal se vším poradit.
Tato kniha mě rovnou. ,,vhodila" do světa, jež knihy naskytují, takže jsem rád za můj první ,,dojem" na knihy a příběhy v nich obsažené.
Čtení téhle knihy byl opravdový zážitek. Nádherný jazyk, scény vykresleny tak, že jsem je viděla před očima. Po dlouhé době knížka, kterou jsem si doslova vychutnala.
Autorčiny myšlenky z počátků křesťanství v Římě nám sděluje Petronius a můžeme si vytvořit představu, jak se asi žilo a vládlo v antickém Římě a že to nebyla pouze idylka o antickém umění a rozkvětu věčného města. Moc hezky napsáno - nejsem znalec podrobných dějin, ale také nejsem schopen rozeznat, které postavy byly skutečné a které vymyslela autorka!
Nejenom město Řím je nevšední zážitek, i tento příběh o něm je čistá radost. Román se čte jedním dechem a všechny ty starověké neřesti, vášně a intriky víří kolem. Další vynikající záležitost z knihovny mojí maminečky.
Pro mne pohlazení po duši, četla jsem to poprvé v patnácti za trest při vyrušování v hodině českého jazyka....knihy jsem četla odmalička...ale toto byl super trest.A teď jsem si to dala znovu....
bohužel kvalita tvorby paní Loukotkové se ztrácí v dnešní laciné, zahlcené komerční době.Kdy se hledí na zisk a ne na kvalitu.Na takovéto knihy jsme stávali každý čtvrtek fronty před Knihami.Fronty na knihy byly mnohem větší než ty na banány!
Moje hodnocení je trochu ovlivněno faktem, že jsem už dříve četl Já Claudius a Quo Vadis. Román Jarmily Loukotkové patří samozřejmě ke kvalitně napsaným historickým románům. Upřímně si myslím, že by se její jméno společně se jménem Václava Kaplického mělo každému vybavit, když se řekne český historický román. Zároveň se však nemohu ubránit dojmu, že se autorka nedokázala dostatečně soustředit na dvě hlavní postavy, tj. Nerona a Petronia. Oproti knize Henryka Sienkiewicze je zde Petronius více morální a méně cynický. Naproti tomu Nero je zde méně šílený a více při smyslech. Proto závěrečné šílenství a podpálení Říma nepůsobí příliš důvěrně. V románu Henryka Sienkiewicze je příběh postupně veden k velkému požáru Říma, přičemž je pro něj čtenáři poskytnuto rozumné vysvětlení. Na druhou stranu, na rozdíl od Quo Vadis či Já Claudius zde máme možnost nahlédnout do myslí postav Nerovy matky i nevlastního bratra. Všeobecně se mi kniha sice četla dobře, ale nemohu se zbavit dojmu, že příběh celého románu postrádá nějakou spojovací linku. Quo Vadis je příběhem o lásce a střetu křesťanského a římského světonázoru, Já Claudius zase o touze po moci a šílenství, které zákonitě přináší. V Není římského lidu podobnou myšlenku postrádám - šílenství, korupce mocí, nebezpečný život na dvoře, to vše je v románu pouze naznačeno.
Bohužel nedočteno. Filozofické pasáže se pro mě staly překážkou, kterou jsem nakonec nedal. Původně jsem chtěl odložit asi po 100 stranách, ale vydržel jsem. Nakonec jsem se dostal těsně za polovinu.
Když jsem tuto knížku četla před mnoha lety coby středoškolačka, byla jsem nadšená. V totalitní době bylo toto dílo úžasné.
Tentokrát jsem román četla poměrně dlouho, nebavily mě rozvleklé popisné pasáže. Do čtení jsem se musela nutit. Až v posledních kapitolách mě čtení bavilo, i když si z dějepisu pamatuji, jak vše skončilo.
Na střední, a vlastně už od základky, jsem milovala antiku. Tahle kniha mě přenesla velmi čtivou formou do onoho období a prožívala jsem s Římany nejen velkou historii, ale i každodenní život, hostiny, intriky, vraždy, lásky. Ráda bych věděla, jestli byl Nero pouze spratek bez svědomí, vedený odmalička k naprosté svévoli a opilý vlastním božstvím, nebo skutečný psychopat. Asi obojí. V té pradávné době mi knihu dobře doplnil televizní seriál Já, Claudius. I po letech si román s potěšením přečtu znovu a při pohledu na přebal jsem ráda, že i za totality jsme u nás (pokud
nebyly zakázané) měli edice na poměrně vysoké úrovni.
Román ze starého Říma. Paní Loukotková je mistryní svého oboru a její knihy z antické doby patří k neopomenutelným atributům české literatury.
Tak Není římského lidu se mi líbilo víc, než Quo vadis. Podle mě paní Loukotková dokázala zaujmout víc příběhem z historie, aspoň mě její knihy z (její) současnosti moc nebavily. Dodnes mám vypsané některé citace.
Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst hrozně dlouho už jen kvůli tomu, že mám rada romány ze starověkého Říma. Pak jsem ji taky dlouho četla. Není to špatná knížka, je to docela čtivé. Řím slouží jen jako kulisa ke vpodstatě seriálovému dramatu. Co mi na knížce vadilo je, že postavy jsou velice archetypální a každá má v podstatě jen jednu vlastnost. Třeba Petronius. To je vpodstatě ztělesnění dokonalého člověka (bráno optikou socialismu). Přečtěte si tu knížku 2x a fakt nenajdete jedinou špatnou vlastnost. A to stejné je i u dalších postav. Mají jen jeden účel, jednu vlastnost, jsou velmi černobílé.
Tahle hodně čtivá knížka mě přivedla k dosud mnou hodně oblíbené autorce J. Loukotkové. Fakt moc pěkný, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Četla jsem před 50 lety, pak ještě jednou. Hlavní postavou knihy je antický básník a estét Petronius.
"Malá skutečnost je lepší než velká předpověď." (Petronius)
Děj se odehrává na pozadí politické vlády nechvalně proslulého římského císaře Nera, který nechal podpálit Řím.
"Špatný strom, špatné ovoce." (Římské přísloví)
"Co se stane, jestliže se ani bohové, ani lidé nesmilují nad tímto městem?" (Petronius)
Kvalitně napsaný historický román, odehrávající se ve věčném městě za vlády poněkud zvráceného císaře Nera. Paní Loukotková se snaží o barvité, košaté vyprávění a klade důraz na vykreslení charakterů postav. Z mého pohledu je dobře, že postavy mají svědomí a v určité fázi děje se zamýšlí nad svými skutky - ať už to byl Petronius, Nero, Tigellinus nebo Poppaea Sabina. Z postav se mi nejvíc líbil arbitr Petronius. Zajímalo by mě, jaký byl ve skutečnosti...Obraz tehdejší společnosti je trefný, ale co si budeme říkat, charaktery lidí se v průběhu století nezměnily. Na to, že jde o prvotinu autorky je to výborný počin, stojí za to si knihu přečíst a nenásilnou formou se seznámit s historií.
Ke knize musí člověk věkem dospět. Jedná se o mojí první knihu od paní Loukotkové a určitě ne o jedinou. Styl psaní paní Loukotkové byl velmi barvitý a čtivý. Kniha mě vtáhla do děje a je velmi nadčasová. Společnost je stále stejná, jen okolí se nám mění. Kdo má rád historii a rád analyzuje společnost, tak určitě doporučuji!
Moje první setkání s J. Loukotkovou. Řím císaře Nerona a básníka Petronia. Intriky, vášně, vraždy, život ve starověku asi nebyl jednoduchý. Doporučuji všem, kteří mají rádi historii. Postavy, které skutečně žily, se mísí s postavami vymyšlenými. Dílo je poutavé, čtivé, rozhodně se nebudete nudit.
"Není římského lidu"....jeden z prvních skutečných historických románů, který mi "padl" do rukou v rané pubertě. Jarmila Loukotková respektovala, na rozdíl od mnohých současných autorů, základní historická fakta a reálie. A přesto dokázala vykouzlit velmi barvitý svět starověkého Ŕíma...A jak by mohla nezaujmout mladičkou holku taková nádherná Popea Sabina, elegantní Petronius a nakonec i zvrhlý císař Nero, manipulovaný svou matkou. Jedna z knih, díky kterým jsem se začala hlouběji zajímat o historii. Paní Loukotkové děkuji.
Zajimava kniha o zkazenosti lidske spolecnosti. Zajimave by mozna bylo porovnani se spolecnosti soucasnou? No, nicmene intriky a uskoky se ponekud opakovaly, az me unavovaly. Kazdopadne autorka urcite i tak nemela jednoduchou praci skrz pripravy atd.
Není římského lidu - v celém Římě není nikoho, kdo by pozdravil svého císaře Domitia Nera, je proto zbytečné, aby město stálo, a může se spálit. Může být nějaká myšlenka obludnější této? Může lidská mysl připadnout na něco hrůznějšího? Jarmila Loukotková nehledá odpovědi, ale předkládá nám barvitý a poutavý obraz Říma za vlády již zmíněného Domitia Nera. Za průvodce nad jiné povolaného nám určila básníka Petronia Arbitera, který v zrcadle vlastních životních zkušeností popisuje svým vzletným způsobem poety a současně znalce lidských duší neblahou Neronovu cestu ke slávě a k prokletí. Není to oslnivá velkolepost davových scén ani zvrácená brutalita Neronova běsnění, co si autorka vybrala za alfu a omegu svého vyprávění. Naopak, zvolila daleko civilnější, ale o to uhrančivější přístup. Vybrala si lidi, nejubožejší z ubohých i ty vysoce postavené, a v jejich osudech kreslí přesvědčivou atmosféru doby, bez skrupulí, bez patosu, ale s notnou dávkou pochopení. Autorčin mimořádný vypravěčský talent a pečlivá příprava pak z takového materiálu vykouzlí knihu, která si zaslouží čestné místo v každé čtenářské poličce.
Štítky knihy
intriky starověký Řím Nero, římský císař historické romány
Autorovy další knížky
| 1988 |  Navzdory básník zpívá |
| 1975 | Není římského lidu |
| 1999 | Medúza |
| 2000 | Spartakus: Smrtí boj nekončí |
| 1994 | Pod maskou smích |
Kniha Není římského lidu je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 1 215x |
| Čtenářské výzvě | 65x |
| Doporučených | 120x |
| Knihotéce | 521x |
| Chystám se číst | 274x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 10x |