Krása nesmírná

Tuhle knihu jsme měli doma, ale stářím se nám rozpadla v rukou. Nedávno jsem ji znovu objevil a z nostalgie ji okamžitě koupil. Pohádky jsou opravdu jiné než naše české a některé mi přijdou dost drsné. Ilustrace ke knize je dokonalost sama.

" Byl tam blízko kopec,
na tom kopci zvonec,
na ten zvonec zazvonilli,
pohádkám je konec. "
Knihu jsme měli doma, když jsem byla malá patřila spolu s Diamantovou sekerou a pohádkami Boženy Němcové a K. J. Erbena k mým oblíbeným. Jak už to bývá někde se zatoulala, ale měla jsem to štěstí, že jsem ji objevila v knihobudce - krásnou, nepoškozenou vydání z roku 1989 se všemi 23 pohádkami, ilustracemi Václava Fialy a překladem Zdeňky Psůtkové. A tak jsem včerejší večer strávila se svými oblíbenými pohádkovými postavami z dětství.

Jako dítě jsem tu knihu milovala. V dospělosti je pro mě zajímavé zjištění, že téměř všechny tyto ruské pohádky mají svůj český ekvivalent, případně se v nich opakuje alespoň některý motiv. Jinak ovšem těžké zklamání. Oproti vybroušenému jazyku a stylistice českých mistrů pohádkářů je toto tragicky slabý odvar.
Obávám se, že mnohé je ztraceno v překladu - doma jsme měli starší vydání z roku 55 a pokud si vzpomínám, šlo o knížku mnohem obsáhlejší. Nemohu však právě u tohoto vydání dohledat, kdo jej přeložil a kniha se bohužel už dávno ztratila.
Zde, zejména u kratších příběhů na začátku knihy, text mnohdy připomíná nezdařený výtvor Google překladače. Nedělají mi potíže nezvyklé větné vazby, nevadí mi archaismy, ale zde to v mnoha případech jde až za hranicí smysluplnosti. (Nezdařený doslovný překlad?)
Asi zapátrám po starém vydání a uvidí se.

Pamatuju že jsem tuto knihu dostal k Vánocům a byla velmi oblíbená. Patrně moje druhá přečtená kniha v životě. Stále ji mám .

Přesně tak, vzpomínky na dětství...

Mám takové štěstí, že tuhle knihu vlastním, se všemi příběhy (bohužel s pár již vypadanými stránkami...nedivte se po těch "sto" letech) a můžu si ji číst kdy chci. Moje nejoblíbenější pohádky.
Mám je mnohem radši než české, ale PSSST!!

Ďalšia nádherná spomienka z detstva u starkej, ďakujem za to databáze a užívateľke majáček, pretože ako som videla ten obal, hneď sa mi rozsvietilo :)))

Po x letech jsem se s dcerou vrátil ke knize, kterou jsme četli na ZŠ. Některé pohádky jsou dost drsné.

Ruské pohádky s postavami boháčů a chuďasů, čarodějnými bytostmi, bohatýry a cary jsou krásnou vzpomínkou na dětství.

Kostěj je prostě nesmrtelný.

Dodnes si pamatuji, jak jsme Krásu nesmírnou otevřely s mojí kamarádkou Alenkou, která knihu dostala k narozeninám.
Spolu jsme četly, chtěly být Vasilisou překrásnou, bály se Kostěje a vrtalo nám hlavou, jak mohla Baba Jaga létat v hmoždíři.
Když jsem knihu objevila pod stromečkem, byla jsem moc šťastná, že mám svoji a mohu si v ní číst a listovat podle libosti.
Tedy, zase tak velké překvapení to nebylo,...
Také jste prohledávali dům a hledali poschovávané dárky? A našli?
Ale stejně to byla radost veliká.

Synům jsem nejdřív pohádky při předčítání cenzurovala a poupravovala, aby se nebáli.

Vnučkám zpočátku také, ale dnes už nám čte nejstarší z nich a jelikož už je tato generace "očkovaná" třeba Ledovým královstvím a Harrym Potterem, rozhodně
se nebojí.
Pohádky si z této krásné knihy vybírají, ale už jim u nás pomalu odzvonilo.

Tak třeba další generace? Kdo ví....

Tuhle knihu měla jedna moje babička a její občasné čtení na dobrou noc ve mě zanechalo silný dojem. Jednou jsem na ní narazila v antikvariátu když dceři byly asi 3 roky, tak jsem jí koupila. Musím říct, že dceři se tyto pohádky strašně líbily a bez dutání poslouchala. Já tedy byla zděšená co to čtu. Stylem psaní jsou pohádky opravdu pro malé děti, děj je předvídavý a pořád se opakuje, nevím jestli je to díky slabému překladu. Některé pasáže mi přijdou nevhodné. Pro mě jako dospělou bylo skvělé to srovnání když to čtete o dekády později. Takže kniha je stále v naší knihovně, leč spíš z nostalgie, než kvůli nějaké kvalitě.

Děti se po příbězích z této knihy mohou utlouct. Pohádky před spaním o bohatýrech, jak udělali to a tamto, je naprosto nadchly. Všechny ty historky jsou nápaditě uchopené a uhlazeně plynou. Místy jsou to taky dost krvavé pohádky, ale s patřičným vysvětlením nebo šikovnou cenzurou děti v pohodě usnou.

Dětství - to jsou přesně tyhle pohádky a pohádky Boženy Němcové. Mám verzi s takovým červeným přebalem, kde jsou brutální obrázky. Baba Jaga, jak letí v hmoždíři nebo co to je, brrrr!

Tyhle pohádky mi četla máma, když jsem byl ještě malej kluk. Tenkrát se mně líbily a občas jsem se u nich taky trochu bál. Hlavně, když se na scéně objevil Kostěj Nesmrtelný nebo Baba Jaga. Teď už bych to asi viděl jinak, no ale dám pět stars, protože je to dnes už klasika, a tak si to podle mého zaslouží :).

Moje oblíbené pohádky. Sice pravda, že hodně strašidelné (Kostěj Nesmrtelný a Baba Jaga), ale i tak mě celé dětství provázely.

Pro mě to byly v dětství hororové pohádky. Fascinující, drsné, děsivé... Dodneška si pamatuju ten pocit, když jsem četla o babě Jaze, která měla svítící lebky kolem svého příbytku. Tak krásně jsem se bála. Četla jsem tu knihu mnohokrát a opravdu jsem ji milovala. Vzpomínka na dětství - už tehdy jsem se ráda bála "bezpečně".

V dětství jsem ji milovala, četla jsem ji několikrát. Dokonce jsem ji nahlas předčítala mladšímu bráchovi.

Tuto knihu jsem v dětství četl několikrát a pohádky mě velmi bavily. Kostěj Nesmrtelný a Baba Jaga jsou v těchto pohádkách opravdu děsivý. Některé z pohádek jsou docela drsné na to, že jsou pro menší děti. Ale to nic neubírá na tom, že jsou skvěle zpracované.