Phorbo Phorbo přečtené 199

☰ menu

Písek

Písek 2020, Hugh Howey
2 z 5

Takový skvělý námět a Hugh z něj podle mě nevytáhl zdaleka tolik, co mohl. Konec mi strašně připomínal konec Bacigalupiho Dívky na klíček. Ano, je to čtivé, na začátku vás to vrhne do dun a seznamujte se jak chcete. Rodinné shledání mi tady byly na obtíž. Rád bych spíš, aby se ten hlavní trouba podíval hlouběji do toho mrakodrapu... kdyby tak měl baterku a nebyl tam nějaký vyšinutý maniak. Tam je podle mě to hlavní gró potápění v písku.... celý text


Anihilace

Anihilace 2015, Jeff VanderMeer
3 z 5

A byla jistě škoda věnovat se nejdříve filmu a poté knize. Dělal jsem to vícekrát a vždy, podotýkám, že vždy mě bavila více kniha. Bohužel v té barevné a floristické imaginaci mi pomohl o dost více film, než kniha. Je to napsané pro mě moc nezajímavým způsobem. Je to rozvleklé, moc popisoidní a semtam nudné. Ve výsledku příjemný průměr, ke kterému se ale nevrátím, k filmu však ano.... celý text


Noční pták

Noční pták 2018, Brian Freeman
3 z 5

Preklad pana Jiráka... Ten cele knize ubira hodnoceni jedne hvezdy, ale tak jako...zase tak spatny to nebylo. Zapletka sama o sobe je trochu chaba. Borec se chce pomstit, pozabiji kvuli toho tri holky, ktere jaou v tom nevinne a pak to vsechno dava za vinu zase nekomu jinemu. Vsichni tu jsou uneseni z Frosta a pritom je to jen nudnej pravnik, ktery nahodou dela u policajtu. Pritom je to jen frajer, bez kteryho by se obesla cela kniha... celý text


Kmen Andromeda

Kmen Andromeda 2008, Michael Crichton
5 z 5

Crichtonovi jsem se doteď velice vyhýhal. Snad z důvodu toho, že jsem neměl ponětí, jak výborně píše a hlavně o čem píše. Pamatuju si seriál Andromeda - z nějaké kosmické lodi a v hlavní roli Kevin Sorbo. Přesně proto jsem z toho měl strach, aniž bych věděl, že ani zdaleka spolu kniha se seriálem nesouvisí. Kniha je kraťounká, rychlá, maximálně technická a s přemírou, ba s přehršlí lékařských dat. A ač jsem tomu ani pořádně nerozumněl (těch termínů je tam vážně kopa), jak jsem rozumnět chtěl, žral jsem každou stránku. Byť je to zase jedna ze starších knih, není to takový problém jako třeba u Asimova. Ten se mi dycky četl strašně složitě. Kmen Andromeda má dvě nevýhody: 1. končí moc rychle, 2. na konci nikdo neumírá, virus se sám přizpůsobí a je neškodný. Škoda, že není dovysvětleno, jak to, že se Kmen tak rychle dělil zrovna v plicích . Zda snad kvůli tomu, že člověk vydechuje CO2, nebo proč vlastně...... celý text


Město

Město 2013, Clifford D. Simak
5 z 5

Nevím, jestli se mi někdy povedlo přečíst knížku za dva dny. Jasně... Krávu nebeskou od Duchovnyho, ale ta byla tak třetinová. Začátek knížky se mi nějak nezdál. Nechápal jsem, co se to vlastně děje. Prolog, pak poznámky ke kapitole před kapitolou samotnou? Cože? Ale pak do sebe samostatné dílky skládanky zapadaly do sebe. Slovo po slovu, kapitolu po kapitole. Webstrové, Jenskins a Psi. A pak Joe, Mravenci a nic než prázdno a Země ponechána Matce přírodě "na pospas". Filozofičtější knihu jsem snad nikdy nečetl. Dokonce ve mě možná vyvolává i střípky empatie. Líbil semi konec. Nechuť Jenskinse opustit Webstrovský sům, tak jako Jerome F. Webster to nedokázal, aby zachránil Juwaina. Na to, že je to kniha z padesátého druhého, byť jsem měl možnost číst edici z roku devadesát, bylo to tak skvěle napsané/přeložené, že nešlo přestat číst.... celý text


Skleněný trůn

Skleněný trůn 2015, Sarah J. Maas
3 z 5

Začátek další série, která mi byla doporučena. Říkám si fantasi, zabijáci, svým způsoběm i Battle Royale (což jsem tak pochopil z anotace)? Ale jo, to si nechám líbit. Příběh Celeany, nebo jak se ta Selena píše, je ze začátku fajn. Otrok, osvobozený, má se utkat o svobodu. Jenže slibovaný souboj všech se neuskuteční. Je to jen nějaká soutěz, kde berou hrozně ohledy na hlavní asasínku, která je jen kost a kůže. Podpříběh zakázané magie a znamení sudby, zajímavého Caina a Chaola? Jo to jde. Ale zamilované princátko (a možná i ten Chaol, i když to na sobě nedává znátú do hlavní hrdinky, to už je tak moc zbytečné... ale chápu. Je to young adult, tak to tam asi být musí. Selena smaotná je a jednu stranu zajímavá postavička, ale pak jak křehne pod Dorianovými polibky a prstíky, začíná být jen tucková frajerka a je poněkud nudná. Autorka je sama o sobě velmi dobrá vypravěčka. Příběh jsem četl rád a příjemně utíkal. Ze samotné náplně příběhu až tak odvařený nejsem. Chyběla mi tam nějaká řádná akce, psychický výbuch nebo něco, co by mě posadilo na zadek. Nic z toho se ale nestalo. Původně jsem měl v plánu pokračovat dalším dílem, ale zdá se, že to bude jen další první díl ságy, kterou nikdy nedokončím.... celý text


Rázová vlna

Rázová vlna 2017, František Kotleta (p)
3 z 5

Rázová vlna si troufám říct je nejslabší (zatím, co já vím, jaká je čtvrtý díl) díl série. Ano, jediné co můžu a asi musím ocenit, je strategie vymyšlená při dobývání nížin, lesů a postupně rozsekané Moskvy a podzemního bunkru. Osobně mám rád, když hlavní hrdina umírá, ale tady mi bylo plukovníka Michálka prostě líto. Je to válna, já vám, mohl umřít kdekoliv, ale prostě je ho škoda. Málem jsem uronil slzu. To nic ale nemění na tom, že kniha příjemně ubíhala, děj letěl jako vítr, ale stejně... hodnotit výš nemůžu, kniha se drží zaběhnuté strategie psaní, což je škoda... celý text


Poločas rozpadu

Poločas rozpadu 2017, František Kotleta (p)
3 z 5

A tak jsem zase jednou dostal chuť na audioknihu. Nebylo to ale nic extra. Pan Kapitančik na jednu stranu skvěle hraje, ale mnohdy špatně frázuje. Samotná kniha taky už není takový odvar jako Spad. Je tam více smrti, zbraní, sexu, krve, čubek, opět je tu Žolík, ale hold, není to prostě už ono. Na druhou stranu, super konec. Žádnej doják, žádnej happy end. Normální japonská genocida. Zachraňuje to jen Kotletovo humor.... celý text


A každé ráno je cesta domů delší a delší

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman
5 z 5

Malinká, úzká knížečka o alzheimrovi a o tom, jak ovlivňuje všechny angažované. Asi začínám být sentimetnální na stará kolena, nějak přehnaně moc. Emoce mi skákaly od radosti po takový smutek... sinusoida nahoru dolů. Z řádku na řádek vás umí text rozveselit a hned na dalším trpíte úzkostí. Ale text je podán tak strašně příjemně - rozmluvou malého chlapce s jeho dědou, pak ve vzpomínkách dědy a již zesnulé babičky, zapomnětlivé chvíle dědy a jeho syna. Pro mě moc moc příjemné.... celý text