Phorbo Phorbo komentáře u knih

☰ menu

Vesmírný posel Vesmírný posel Neil deGrasse Tyson

Styl tysonova psaní mě baví. Astrofyzika byla skvělá vtipná a zajívavá. Vesmírný posel je až přehnaně hloubavý. Čekal jswm něco úplně jiného, než extraterestriální pohled na život na Zemi. Stalle je vysoká úroveň psaní a překladu - díky za něj, bez něj bych to asi nedočetl.

18.07.2023 3 z 5


Astrofyzika pro lidi ve spěchu Astrofyzika pro lidi ve spěchu Neil deGrasse Tyson

Začal jsem nejsříve Stručnou historí času, ale to na mě bylo moc, nebyly predispozice a ne, že by Astrofyzika pro lidi ve spěchu v tom pomohla úplně, ale pomohla dostatečně na to, abych si to pospojoval.
Člověk, který nemá alespoň základy z internetů, bude mít, si myslím, trochu problém všemu porozumnět a chápat, ale třeba vám to do sebe zapadne do sebe taky ;)
Bavilo mě to!

18.07.2023 5 z 5


Zahrada sirén Zahrada sirén Vladimír Šlechta

Jedu si Šlechtu chronologicky, a tak jsem si už projel Likarijskou trilogii i první dva díly Pohraničí. Všechny se mi četly moc dobře, ale asi až ze Zahrady sirén mám moc dobrej pocit. Možná je to tím, že příběh bude (asi) pokračovat a nebude to jen co kniha, to příběh. Každopádně frčím na další díl!!!

15.02.2022 5 z 5


Jidáš zbavený pout – Poslední hlídka Jidáš zbavený pout – Poslední hlídka Peter F. Hamilton

Čekal jsem po dvou tisících stranách, že si sednu na zadek a budu čumět deset hodin do zdi. Po poslední stránce jsem knihu založil do knihovny a šel si dát večeři a pustil si bezduchou hovadinu v televizi. Wow efekt se nedostavil. Cestu po planinách Vzdálené a pronásledování Hvězdoplavce byla tak zdlouhavá, že jsem knihu málem odložil, ale když už to bylo skoro na konci, tak ne... dočtu to.
Sága je to výborná, postav je tam kopec, že se to plete, kdo je kdo, nevím kdo ke komu patří, která vlastně města jsou na které planetě a ve které fázi planety jsou.
Jako celek je to monstrózní. Hora jitřního světla je neskutečný antihrdina, výborně, ale výýýýborně vykreslená filozofie jedinečnosti a proč nesmí být ve vesmíru ani jeden jiný organismus než Dokonalí. Velmi mě mrzelo, že nakonec se Hora jitřího světla už ke konci neukázal, nebyla vykreslena jeho mrzutost, zloba.

25.01.2022 4 z 5


Anihilace Anihilace Jeff VanderMeer

A byla jistě škoda věnovat se nejdříve filmu a poté knize. Dělal jsem to vícekrát a vždy, podotýkám, že vždy mě bavila více kniha. Bohužel v té barevné a floristické imaginaci mi pomohl o dost více film, než kniha.
Je to napsané pro mě moc nezajímavým způsobem. Je to rozvleklé, moc popisoidní a semtam nudné. Ve výsledku příjemný průměr, ke kterému se ale nevrátím, k filmu však ano.

30.11.2021 3 z 5


Písek Písek Hugh Howey

Takový skvělý námět a Hugh z něj podle mě nevytáhl zdaleka tolik, co mohl. Konec mi strašně připomínal konec Bacigalupiho Dívky na klíček.
Ano, je to čtivé, na začátku vás to vrhne do dun a seznamujte se jak chcete. Rodinné shledání mi tady byly na obtíž. Rád bych spíš, aby se ten hlavní trouba podíval hlouběji do toho mrakodrapu... kdyby tak měl baterku a nebyl tam nějaký vyšinutý maniak. Tam je podle mě to hlavní gró potápění v písku.

30.11.2021 2 z 5


Noční pták Noční pták Brian Freeman

Preklad pana Jiráka... Ten cele knize ubira hodnoceni jedne hvezdy, ale tak jako...zase tak spatny to nebylo.
Zapletka sama o sobe je trochu chaba. Borec se chce pomstit, pozabiji kvuli toho tri holky, ktere jaou v tom nevinne a pak to vsechno dava za vinu zase nekomu jinemu. Vsichni tu jsou uneseni z Frosta a pritom je to jen nudnej pravnik, ktery nahodou dela u policajtu. Pritom je to jen frajer, bez kteryho by se obesla cela kniha

21.07.2019 3 z 5


Kmen Andromeda Kmen Andromeda Michael Crichton

Crichtonovi jsem se doteď velice vyhýhal. Snad z důvodu toho, že jsem neměl ponětí, jak výborně píše a hlavně o čem píše. Pamatuju si seriál Andromeda - z nějaké kosmické lodi a v hlavní roli Kevin Sorbo.
Přesně proto jsem z toho měl strach, aniž bych věděl, že ani zdaleka spolu kniha se seriálem nesouvisí.
Kniha je kraťounká, rychlá, maximálně technická a s přemírou, ba s přehršlí lékařských dat. A ač jsem tomu ani pořádně nerozumněl (těch termínů je tam vážně kopa), jak jsem rozumnět chtěl, žral jsem každou stránku. Byť je to zase jedna ze starších knih, není to takový problém jako třeba u Asimova. Ten se mi dycky četl strašně složitě.
Kmen Andromeda má dvě nevýhody: 1. končí moc rychle, 2. na konci nikdo neumírá, virus se sám přizpůsobí a je neškodný. Škoda, že není dovysvětleno, jak to, že se Kmen tak rychle dělil zrovna v plicích . Zda snad kvůli tomu, že člověk vydechuje CO2, nebo proč vlastně...

06.03.2019 5 z 5


Město Město Clifford D. Simak

Nevím, jestli se mi někdy povedlo přečíst knížku za dva dny. Jasně... Krávu nebeskou od Duchovnyho, ale ta byla tak třetinová.
Začátek knížky se mi nějak nezdál. Nechápal jsem, co se to vlastně děje. Prolog, pak poznámky ke kapitole před kapitolou samotnou? Cože? Ale pak do sebe samostatné dílky skládanky zapadaly do sebe. Slovo po slovu, kapitolu po kapitole.
Webstrové, Jenskins a Psi. A pak Joe, Mravenci a nic než prázdno a Země ponechána Matce přírodě "na pospas".
Filozofičtější knihu jsem snad nikdy nečetl. Dokonce ve mě možná vyvolává i střípky empatie.
Líbil semi konec. Nechuť Jenskinse opustit Webstrovský sům, tak jako Jerome F. Webster to nedokázal, aby zachránil Juwaina.
Na to, že je to kniha z padesátého druhého, byť jsem měl možnost číst edici z roku devadesát, bylo to tak skvěle napsané/přeložené, že nešlo přestat číst.

06.03.2019 5 z 5


Skleněný trůn Skleněný trůn Sarah J. Maas

Začátek další série, která mi byla doporučena. Říkám si fantasi, zabijáci, svým způsoběm i Battle Royale (což jsem tak pochopil z anotace)? Ale jo, to si nechám líbit.
Příběh Celeany, nebo jak se ta Selena píše, je ze začátku fajn. Otrok, osvobozený, má se utkat o svobodu. Jenže slibovaný souboj všech se neuskuteční. Je to jen nějaká soutěz, kde berou hrozně ohledy na hlavní asasínku, která je jen kost a kůže. Podpříběh zakázané magie a znamení sudby, zajímavého Caina a Chaola? Jo to jde. Ale zamilované princátko (a možná i ten Chaol, i když to na sobě nedává znátú do hlavní hrdinky, to už je tak moc zbytečné... ale chápu. Je to young adult, tak to tam asi být musí. Selena smaotná je a jednu stranu zajímavá postavička, ale pak jak křehne pod Dorianovými polibky a prstíky, začíná být jen tucková frajerka a je poněkud nudná.
Autorka je sama o sobě velmi dobrá vypravěčka. Příběh jsem četl rád a příjemně utíkal. Ze samotné náplně příběhu až tak odvařený nejsem. Chyběla mi tam nějaká řádná akce, psychický výbuch nebo něco, co by mě posadilo na zadek. Nic z toho se ale nestalo.
Původně jsem měl v plánu pokračovat dalším dílem, ale zdá se, že to bude jen další první díl ságy, kterou nikdy nedokončím.

06.03.2019 3 z 5


Rázová vlna Rázová vlna František Kotleta (p)

Rázová vlna si troufám říct je nejslabší (zatím, co já vím, jaká je čtvrtý díl) díl série. Ano, jediné co můžu a asi musím ocenit, je strategie vymyšlená při dobývání nížin, lesů a postupně rozsekané Moskvy a podzemního bunkru. Osobně mám rád, když hlavní hrdina umírá, ale tady mi bylo plukovníka Michálka prostě líto. Je to válna, já vám, mohl umřít kdekoliv, ale prostě je ho škoda. Málem jsem uronil slzu.
To nic ale nemění na tom, že kniha příjemně ubíhala, děj letěl jako vítr, ale stejně... hodnotit výš nemůžu, kniha se drží zaběhnuté strategie psaní, což je škoda

06.03.2019 3 z 5


Poločas rozpadu Poločas rozpadu František Kotleta (p)

A tak jsem zase jednou dostal chuť na audioknihu. Nebylo to ale nic extra. Pan Kapitančik na jednu stranu skvěle hraje, ale mnohdy špatně frázuje.
Samotná kniha taky už není takový odvar jako Spad. Je tam více smrti, zbraní, sexu, krve, čubek, opět je tu Žolík, ale hold, není to prostě už ono. Na druhou stranu, super konec.
Žádnej doják, žádnej happy end. Normální japonská genocida. Zachraňuje to jen Kotletovo humor.

06.03.2019 3 z 5


A každé ráno je cesta domů delší a delší A každé ráno je cesta domů delší a delší Fredrik Backman

Malinká, úzká knížečka o alzheimrovi a o tom, jak ovlivňuje všechny angažované. Asi začínám být sentimetnální na stará kolena, nějak přehnaně moc.
Emoce mi skákaly od radosti po takový smutek... sinusoida nahoru dolů. Z řádku na řádek vás umí text rozveselit a hned na dalším trpíte úzkostí. Ale text je podán tak strašně příjemně - rozmluvou malého chlapce s jeho dědou, pak ve vzpomínkách dědy a již zesnulé babičky, zapomnětlivé chvíle dědy a jeho syna.
Pro mě moc moc příjemné.

06.03.2019 5 z 5


Text Text Dmitry Glukhovsky

(SPOILER) V Povídkách o vlasti mě jakýmsi divným způsobem Glukhovsky zklamal. Kniha mě až tak nebavila, i když na druhou stranu, své kouzlo měla. Možná proto jsem k Textu přistupoval docela skepticky. Co když Dmitri zapomněl, jak napsat solidní knihu, který vtáhne a čtenáře absolutně nepustí? Co když už to nebude jako dřív za dob Metra a nebo Budoucnosti?
Skepse ale nebyla vůbec na místě. Glukhovsky na to vůbec ale vůbec nezapomněl. Ba naopak. Po odpočatých Povídkách přináší Text, jenž je plný zvratů, pochybných činů a bojácné a zároveň bezprizorní mysli Ilji.
Ilja je obyčejný kluk, kterého křivě obviní v mládí. Odpyká si celý trest, vrací se domů za mámou, který dva dny před jeho příjezdem umírá. Nemá nic, nemá ani co ztratit. Najde policajta, kvůli kterému skončil v lochu a bodne ho, vezme mu telefon a sám se v následujícím týdu stává Péťou. Řeší jeho kšefty, vztahy s rodiči i s jeho těhotnou Ninou. Sám se chvilkama stává Péťou a zamotává se.
A když se orzmotá, stojí před ním morální otázka. Zachránit sebe a zdrhnout s prachama, nebo zachránit platonickou lásku?
Příjemně nepříjemný konec.

06.03.2019 5 z 5


Kráva nebeská Kráva nebeská David Duchovny

Asi se mi ještě nestalo, že bych knihu zhltnul najednou a tak rychle. Pět hodin čistého času... i když taky normálně nečtu takový krátký knížečky, že...
Elsie je normální ukecaná kráva. Pak se jednou přichomejtne k televizi a dozví se, co se stalo s její mámou. Začátek je zmatečný, rozvleký, ale potom to dohání jakžtakž forma psaní a kniha rychle utíká. Je to ulítlá kniha, teda spíš povídka. Kniha má sice stoosmdesát stránek, ale textu čistého je tak na osmdesát.
Velmi příjemné postavy Karla a Šaloma...teda Jerryho.

06.03.2019 4 z 5


Povídky o vlasti Povídky o vlasti Dmitry Glukhovsky

Abych řekl pravdu pravdoucí, tak je to něco úplně jiného, než co bych od Glukhovského čekal. Má to svůj šmrnc, překlad od paní Boškové je výtečný. Už dlouho jsem si neužil text sám o sobě, který mě námětem moc nebavil, takže velký dík patří ji, jinak bych knihu asi ani nedočetl.
Těch x povíděk, které na sebe ani moc nenavazují (jen mírně, snad někdy hodně vzdáleně), se čtou samy o sobě dobře. Pak ale skončí jedna kapitola, začne další a já jsem úplně ztracený. Pletou se mi jména, kor když skončím uprostřed kapitoly a pak začínám znovu číst, musím se o stranu dvě vracet, protože vůbec nemám tušení o čem kapitola byla.
Škoda poselství od mimozemšťanů, rád bych se ho dozvěděl. A taky, poslendí kapitola je taková předzvěst trilogie Metro, alespoň mi to tak přijde.
Vesměs příjemné, ale jen překladem a krásnými aforismy. Jinak jsou příběhy zaobaleny až moc velkým tajemstvím a mě nechává tak v absolutní neznalosti a nevyřešenosti... zůstávat na vážkách já nemám moc rád.

06.03.2019 3 z 5


Pandořina hvězda – Bariéra Pandořina hvězda – Bariéra Peter F. Hamilton

Když mi byl před patnácti lety doporučen Ílion od Dana Simmonse, neměl jsem ponětí, že si zamiluju space operu jako žánr, nemluvě o Hard Scifi. Goodreads mi pak doporučilo Neutronového alchimistu a od té doby jsem zamilovaný do Hamiltonových knížek.
Jenže Bariéra je kromě poslední kapitoly jeden dlouhatanánský prolog, jakési intro, které stále roste na tempu, a i když je to snad první kniha, u které jsem použil seznam postav, protože jsem se v nich poctivě ztrácel, tak musím uznat, nebo jsem se spíš o tom doopravdy přesvědčil, že Hamilton je výborný spisovatel. Do posledního puntíku vyřešeny problémy fyziky, hromady rozdílných povah postav, světy, které si normální smrtelník ani nedokáže představit... a on v tom Hamilton žije!
Závidím mu. Byť každý kousek kapitoly se odehrává v jiné sluneční soustavě, na konci to jakž takž dává smysl a všechno je propojeno. I tak je konec dostatečně otevřený, aby se v Invazi dělo takových věcí, že se z toho čtenář neposbírá. Jen tak dál PFH, pokud vyjde potom i série Void, máme si myslím na co se těšit.

06.03.2019 5 z 5


Leviatan se probouzí Leviatan se probouzí James S. A. Corey

Dlouhé série začínám číst, teprve až jsem třeba viděl seriál. Nebo na ně dostanu solidní doporučení. U expanze to byla první možnost i když zrovna v podání SYFY a některých herců jsem to po první serii vzdal.
Upřímně řečeno, neívm, jestli se odhodlám na druhou sérii i když mě to dost láká. Rád si protiřečím, neumím si pomoct.
Kniha je sice poctivě dlouhoá, ale je příjemně napsaná a rychle ubíhá. Omáčky je tam víc než dost, ale je chutná, dobře kořeněná a ve výsledku jsem docela spoko.
Trochu mě zarazil konec, který Miller tak hezky vyřešil s Julií AKA hlavní antagonistkou a původkyní Phoebe viru protomolekuly. Proč zrovna vir měl jí dovolit, aby ho ovládala? Že by ji považoval za mámu? A vůbec, jaktože se Eros tak rychle hýbal, aniž by to Miller na jeho povrchu pocítil?
Mám hodně otázek, které je třeba zodpovědět. Budoucnost venuše infikované protomolekulou? Zní to zajímavě, co si budem...

02.11.2018 4 z 5


Artemis Artemis Andy Weir

Artemis není špatný román, ale... ono se to asi dalo čekat, že?
Takhle... artemix je opět promyšleno do sebemenšího detailu, Weir opět pracuje s vesmírnou precizností, jaké různé scénáře vznikají ve vakuu a opět si dává záležet na číslech. Není to na škodu, mě se to líbilo. Tentokrát je příběh o něco blíže Zemi než v Marťanovi. A zase, i Marťan měl svá slabší místa, ale postava Marka byla pro mě víc zajímavá než slečna Basharová. Jazz je mladá, hezká, zkušená, je prvotřídní překupnice a umí všechno, zná všechno, ví kde co je... člověk by řekl: "Ideální žena!" Jenže není kapitoly, kde by něco nepo*rala. A pak to řeší systematicky, logicky (protože všechno ví, všechno zná!) a prokládá to cynickými poznámkami. Marťan měl své kouzlo. Ona Artemis ho má taky, ale ze mě se to kouzlo většinou nevytratí hned, ale už teď při psaní pocitů... je pryč.

02.11.2018 3 z 5


Cizinec Cizinec Arno Strobel

Zajímavá anotace a známé autorčino jméno mě přesvědčilo o rozečtení Cizince. Bojoval jsem, a i ve čtvrtině knihy stále bojujis pocitem, že je něco špatně s překladem. Inu, možná ne s překladem, ale třeba s němčinou překladatele, nebo jen Ursula prostě neumí psát. Náměty u Pět, Erebos a i tady jsou zajímavé, skvěle se vyvíjí, ale postavy jsou předvídatelné, ploché a mnohdy nudné.
Abych jen nehanil, je zajímavé v prvních kapitolách sledovat vývoj situace z pohledu Joanny a Erika, ale později opakující se přímá řeč hrozně ruší text. Koho baví číst to stejné během pěti minut dvakrát? Pak "přímo-řečové repete" téměř mizí a střídají ho jen vnitří otázky a stránky plné dohadů obou hrdinů, co je a co není pravda, aniž by se příběh nějak znatelně vyvíjel.
Po dočtení se docela divím, že jsem knížku stihl za osm dnů. To se mi dlouho nepodařilo, asi doháním čtecí deficit z minulého roku. Nebo si jen vybírám lepší a silnější tituly. I když u Cizince i nejsem moc jistý, co si o něm myslet. Bylo to dobré, čtivé, plot twist zajímavý, ale od začátku standnu prohlédnutelný. Kdyby román vyšel před dvaceti lety, bude to trhák, ale psychologické poruchy a hypnóza? No žádná převratná novinka na nynějším knižním trhu...
Libí se mi hodně způsob, kdy snad mužskou část píše Strobel a ženskou Poznanski. Obě postavy se v myšlenkách vyjadřují krapet jinak. Stále si nejsem jistý, je-li psaní autorů, či překlad, nebo prostě jen divné německé vyjadřování (které je pro němce úplně normální) chybou v textech, ve vyjadřování postav a ve fádních odpovědích? Nevím, ale do další knihy od Poznanski se asi jen tak nepustím.

02.11.2018 3 z 5