Rázová vlna
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349395/bmid_razova-vlna-bqg-349395.jpg
4
1026
1026
Dokončení akčních postapokalyptických bestsellerů Spad a Poločas rozpadu. Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na jejíž povrch dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný - divoký, nemilosrdný, radioaktivní. V jeho troskách řádí měnitelé - nájezdníci, dobyvatelé, a hlavně kult, který shromažďuje atomové bomby k jednomu velkému konečnému odpálení. Věří totiž, že Bůh chtěl zničit svět, ale něco se zvrtlo, a tak je třeba dokončit rozdělanou práci za něj. Jenže jsou tu lidé, kteří nukleární zimu nechtějí, kteří pamatují staré časy a věří, že tenhle svět ještě stojí za záchranu. "Je to naše práce, protože v tomhle posraným světě je to vždycky naše práce. Nezbyl totiž už nikdo, kdo by to mohl udělat za nás," říká plukovník Michálek.... celý text
Přidat komentář
Už jsem na to asi starej, nebo jsem už přečetl příliš mnoho knížek kde přes krev a střeva nevinných panen nebylo vidět ani na nadpisy kapitol, ale mne bohužel opravdu téměř 3/4 nebavily, ani ničím nezaujaly. Nevybavuju si proč mně bavil "hustej nářez" a stejně jako u všech ostatních "Kotletek" si určitě ani nikdo z vás nevzpomene na děj, ale na téhle trilogii opravdu není co recenzovat. Naštěstí, je Franta K. očividně rozumný člověk, takže se snad brzy můžeme těšit na něco z jiného soudku.
Jak už jsem si mnohokrát ověřila, kromě toho že je autor špičkou naší brakové literatury, je to i překvapivě vzdělaný spisovatel a tentokrát doplňuje svůj děj o krátké citáty, přibližující kulturu japonských samurajů z Hagakure - Knihy samuraje.
Rázová vlna je přesně tak absurdní jako byly dva předchozí díly a i když je tu trochu více sexu, akce i vtipu, v zásadě mohl být druhý a třetí díl spojený do jednoho a vůbec by to nevadilo.
Podání Borka Kapitančika mne opět moc bavilo!
ach jo, jedna z nejhorších kotletovek. Bohužel se jedná o bezduchý literární Doom v provedení Kotlety. A to se mi první díl série SPAD líbil.
Od Spadu, přes Poločas rozpadu, až k neméně razantní Rázové vlně jsem se, společně s legendárním plukovníkem Michálkem a jeho nejvěrnějšími, prohnal Euroasií, pobil tisíce nepřátel, našel doupě zla a zařídil konečné řešení. Četba vtipná, rychlá, krvavá, bez velkých nároků na mozek.
70 % (936 hodnotících s průměrem 86 %).
"Rozhodně byste nikdy v životě neměli zapomenout na nikoho, komu dlužíte laskavost."
Limonádový Joe v sexy-military sci-fi provedení, to je plukovník Michálek v Kotletově postapo tetralogii, která nenabízí košatý příběh ani hlubokou filozofii, ale baví. Pouť "Hrdiny z Istanbulu" na záchranu světa, resp. toho mála, co ze světa ještě zbylo, a co se měnitelé rozhodli spálit na popel a prach, vede skrze společenství silných mužů, zotročených žen - čubek a hromady mučených a vražděných bídných bezvěrců. Ne každý ale touží po nukleární zimě. Ke slovu tak přichází česká bojová jednotka, která se osvědčila, když vyhnala z Brna japonské okupanty. Češi prostě umí ;-).
Kotleta se jeví rutinérem béčkových krváků naplněných černým humorem, akcí, sexem i romantickými vsuvkami, tady zarámováno citáty z Knihy samuraje - Hagakure. Vzhledem k míře sarkasmu jsem tak trochu čekala, že citace jsou součástí Kotletovy fabulace. Jenže Hagakure existuje a je to vážně zajímavé čtení, jak jsem si následně ověřila.
"Pán Naošige pravil: "Cesta samuraje spočívá v beznaději. Zoufalého člověka nepřemůže ani deset nebo více mužů. Rozumný člověk ničeho velkého nedosáhne. Raději se staňte šílenými a zoufalými. Kdo na Cestě samuraje používá svůj úsudek, neuspěje. Věrnost ani oddanost nejsou zapotřebí, stačí, když se na Cestě stanete zoufalými. Věrnost a oddanost jsou v zoufalství obsaženy."
(Před)poslední díl trilogie Spad měl vše, co jsem od něj čekal. Zachoval si charakter roadtripu apokalypsou, neb, jak si někdo stěžuje níže, se tam pořád někam cestuje. Současně poskytuje dostatečně silné, výbušné finále, jak jsme u Kotlety zvyklí.
Pořád to bylo krvavé a humorné, ale tak nějak rozumněji. Tato nová poloha mistra Kotlety se mi docela zamlouvá. Protože jsem už asi 20 knih pozadu, jsem zvědavý, kam se autor svým stylem dostal dále.
Rázová vlna navazuje přesně tam, kde předchozí díl končí a to v naprosto stejném duchu. Ze zpětného pohledu mi knihy zcela splývají.
Možná jsem se u rázové vlny nasmál o něco více, než u Poločasu rozpadu a SPADu. Také jsem měl konečně pocit, že tahle kniha je v úrovni absurdity, kterou od Kotlety očekávám.
Oproti předchozím dílům je tady více sexu, až zbytečně moc a děj začíná být silně repetitivní.
Celkově dávám stejné hodnocení jako Poločasu rozpadu. V něčem to bylo mírně lepší, v něčem mírně horší. Těším se, že čtvrtý díl bude snad trochu jiný a nebudu číst téměř stejné scény a zápletky po x-té.
Co říct... Postupem času mi přišlo stále reálnější autorovo označení za brakovou literaturu. Konec byl vlastně očekávaný, jen ta cesta k němu mi přišla zbytečně dlouhá a uměle natahovaná. Čtvrtý díl už rozhodně neeee
Tady uz se ty hvezdy lovi horko tezko. Tahle kniha neprinasi nic, nez dlouho ocekavany konec. Je to uz strasne repetetivni, tady nevic pribyly dost otravne sexualni pasaze, jinak kniha defacto vykrada sama sebe.
O par komentu nize vtipne rypnuti do doutniku a pythonu :D
Opět skvěle vydařená práce ze strany autora. Téměř nekončící série Spad nás opět vtáhne do postapokaliptického světa, ve kterém se parta hrdinů snaží zachránit ten zbytek světa co ještě přežil. V drsném stylu psaní opět perfektní zážitek.
S každým dílem slabší a slabší, neustálé opakující se popis doutníků a neskutečné síly pythonů už čtenáře jen vyloženě prudí. Urychlený závěr tomu taky moc nepomohl.
Snaha o záchranu sveta sa premení na veľké vojenské ťaženie do bývalého Ruska. Opäť riadna dávka akcie a humoru. Zakončenie knihy ma zo začiatku trochu naštvalo, ale s odstupom času si hovorím, že inak to ani dopadnúť asi nemohlo. V podstate ak by takto končila celá séria, tak by som bol spokojný, ale čaká ma ešte jedna časť, pričom dúfam, že to nebude už len zbytočná nadstavba. Zatiaľ ma však ani jeden diel nesklamal.
I třetí díl se nese na stejné vlně jako ty předchozí dva - akce na každém kroku, čtenář si vlastně od násilí a brutality neoddechne (to ty postavy ostatně taky moc ně). Ale i když by to nemuselo někomu sednout, ta míra násilí tu je fakt vysoká, tak já s tím nemám problém. Je to z toho důvodu, že do kontextu toho příběhu a toho postapo světa, v němž se tahle série pohybuje, mi to tu prostě sedí. Neumím si představit, že by zbytky civilizace přežívaly na mírové a poklidné notě.
O proti dřívějším dílům tu najdete i o něco víc sexuálních scén a překvapivě i romantickou linku. Ta mi tu přišla docela jako zpestření, byť teda v některých momentech to bylo trochu úsměvné, ale budiž.
Je to svižně napsané, projev Borka Kapitančíka, v jehož podání jsem poslouchala audioknihu, mne prostě bavil. Autor nemá daleko k vulgaritám, situace si to občas vyžaduje, aby si postavy sprostě ulevily - nedivím se. S tím, že ty vulgarismy občas proniknou do těch sexuálních aférek a scének. Tak radši upozorňuju předem - pokud jste na to citlivější, možná by vám to nemuselo sednout.
Na konci tohoto dílu se mi vlivem událostí zastesklo a bylo mi smutno a líto, co se stalo. Kdo jste četli, asi víte, nač narážím. Nemůžu to víc rozvádět, abych nespoilerovala.
Každopádně jsem moc zvědavá, co si autor nachystal do posledního dílu, do kterého se určitě pustím. Nakonec 4 hvězdy za tento díl. Ach synku, synku, oral-li jsi...
Dobrá oddechovka, styl psaní má spád. Sexuální scény mě už dost nudily, ale k autorovi to prostě asi patří.
Prázdné a bez literárních hodnot. Mám rád propracované sci-fi (třeba Perer F. Hamilton), ale to opravdu není můj šálek čaje. Příběh je napsán tak, že se mu nedá věřit i když se snažíte..
Štítky knihy
boj o přežití násilí brutalita konec světa akční české sci-fi krveprolití otroci postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Ve třetím díle série Františka Kotlety o světě po katastrofě jsou sázky ještě vyšší. Nechybí napínavé scény ani slovní přestřelky mezi postavami. Nejvíce mě však na knize zaujal nečekaný konec, který ji v mých očích povyšuje na vyšší úroveň. Ne každý autor má odvahu podobný krok učinit, ale Kotleta tímto problémem netrpí.