Mi--LADA přečtené 360

Dvůr trnů a růží 2016, Sarah J. Maas

Napsané to je čtivě a chytlavě, Maas má dobrý styl, horší už to je s logikou a psychologií postav. Trochu mi nesedělo, že Feyre se doma chová úplně jinak a má jinou povahu než potom za zdí. V chaloupce se chová zodpovědně, obětavě a s láskou hlavně k jednostranně milovaným sestrám. Otce alespoň živí, ač mu neodpouští (všechny dcery jsou k němu dost neuctivé). Zdála se mi poměrně pokorná, rozumná, pracovitá a nenáročná, jako nezhýčkaná sympaťačka, ke které by se sestry mohly chovat lépe a která by si zasloužila něco lepšího. Moc se mi knížka líbila, dokud se F. neocitla v zámku, v nádheře, přepychu a dostatku všeho potřebného, kde je jí zachráněn život a je ujištěna, že se nyní skvěle daří i její dříve chudičké rodině. Na zámku se chová zase naopak ona jako rozmazlený, vybíravější, nevděčný fracek, který snad ani nezaznamenal, že přestal v naprosté bídě umírat hlady a má se konečně do čeho obléct. Dlouho laskavému, tolerantnímu a chápavému Tamlinu chce ublížit, utéct z idylického světa, i když nemá kam (otec jí v dobrém radil, ať se už raději domů zpátky nevrací, sama v lese plném neznámých příšer by nepřežila), je nevděčná, nespokojená, pořád na něco nebo někomu nadává a nějak jí pořád plno věcí nedochází. Asi je to určené někomu jinému, hlavně jiné věkové skupině, po čase jsem čtení vzdala, už se pro mě někam ztratilo to počáteční kouzlo a přišlo mi dost věcí předvídatelných a naivních. Ne že by mě vůbec nezajímalo, jak příběh autorka rozvine dál, co za případné překvapení a zápletky přinesou ty stovky dalších stran, ale nevím, jestli se k objemné sérii, která vyžaduje čas, ještě někdy dostanu. Někdy si autorka protiřečí a mám problém uvěřit postavám, třeba krasavcům v tom, co na nedůvtipné potížistce vůbec vidí. Také se mi zdá, jak už tu někdo uvedl, že autorka vykradla koho mohla a bere si nápady z jiných příběhů, nejenom z pohádek. Škoda, že to po prvních stranách nabralo jiný směr, byl tak pohádkově krásný a nadějný.... celý text

Pět polibků 2022, Rachael Anderson

Milovník je sympaťák, bohužel hlavní postava naprosto otřesná. Sarah se chce uvést dobře do společnosti, místo toho brutálně napadne jednoho z mužů (přelomí mu na veřejnosti nos, kope ho do nohy, do rozkroku a srší agresivitou a nenávistí, po jejím útoku je mladík potřísněný krví. Chvilku přemítá, jestli by neměl ještě jednou dostat pěstí. Polije ho na závěr vínem, které si vezme od prince, který všemu přihlíží. Potom vyskočí z okna, protože u dveří je moc lidí a ona chce z místnosti odejít. Nadále se chová jako praštěná slípka a odmítá dvoření mužů - prosím vás, kdo by jí po tomhle chtěl?, protože se v jednom z mužů zklamala). Neodreagovala jsem se, je to jenom hrozná blbost. Zbytek knihy už je trochu lepší, jen ta agresivita podle mého do slaďáků nepatří. Chci něco na relax a nebudu fandit nějaké potřeštěné, zahořklé ženské, která napadá lidi. Se svým nápadníkem se seznámí tím, že se s ním pohádá a přetahuje o knížku ve veřejné knihovně. Právem jí říkají Saň. Prostě mimoň, který dělá ostudu své rodině. Nechápu, jak tohle někomu může připadat zábavné, jak někomu může přijít milá a chci vidět, jak by si tito nadšenci oblíbili ženu s obdobným chováním ve svém životě a šli s podobnou trapkou do vysoké společnosti. Nedokázala jsem se s ní ztotožnit ani jí sympatizovat. A jak se přitom musí chlap snažit, aby podobný dáreček získal! Od stejné autorky jsem četla Snoubence mé sestry a příběh mně učaroval právě kvůli tomu, že se tam k sobě lidi chovají hezky, příčetně a autorka byla pěkně čtivá. Teď jedna hvězda s odřenýma ušima nebo rovnou odpad, už protože hrdinka mi fakt nesedla ani jsem nerozuměla tomu, proč se tak nepřiměřeně chová. Někdy trapné nápady a průpovídky od všech postav. Je to blbost, která mohla být víc na pohodu a ne takovejhle nelogickej mazec. Část jinak jednoducjé zápletky si autorka vypůjčila z báječného Zkrocení zlé ženy, nevdáš se, dokud se nevdá tvoje sestra. Tahle romantika se podle mého názoru nepovedla.... celý text

Pán temnot 2022, Elizabeth Hoyt

Líbilo. Sympatická Margaret touží po miminku a tak se s příbuznými rozjede za zdánlivě usedlejším a předčasně zestárlým manželem, s nímž je pouze formálně vdaná, aby se ukázalo, že zas taková nuda s ním není. Tentokrát se to obešlo bez větších hádek, které u slaďáků nemám ráda a příběh měl spád. Bez dětí a muže je život lidí pustý a prázdný, něco podstatného v něm chybí, i když jinak ženské nic neschází a síla životodárné lásky tu je hezky popsaná i v pěkné legendě-pohádce, která opět vhodně doplňuje román . Také jsem zvědavá na další, šestý příběh, s další fajn postavou Artemis, na jejíž další osudy se také těším. S její "paní" Penelopou a jejími rozmary si vytrpí, Penelopa si lidi a štěstí musí koupit, Artemis bude mít vše zaslouženě, upřímně a přirozeně, ale peníze a štěstí, ty jsou prostě k důstojnému životu potřeba také a série tuhle pravdu pokrytecky nepopírá. Hezká série, která se nebojí jenom plout po bezstarostných obláčcích těch nejobdařenějších a řešit jen snadno získané dobré partie nebo ženskou garderóbu, přitom se u toho nemusí přemýšlet, jen relaxovat.... celý text

Tajemná služebná 2022, Barbara Cartland

Bylo to milé, takové sympaticky staromilské bez nadbytečné erotiky, krátké a četlo se to lehce. Příběh se odehrává v lázních. Služka Giselda, skoro k smrti vyhladovělá, se záhy stane pečovatelkou bohatého aristokrata (tedy povýší) a život se jí díky tomu obrátí vzhůru nohama. Má svoje tajemství, patrně je to dáma z dobré rodiny, ale cosi skrývá a nechce o sobě mluvit. Hrabě ji zaměstná, aby kromě ošetřování jeho zranění za jistým účelem předstírala jako herečka náklonost k problematickému, marnotratnému příbuznému a pak už děj spěje rychle k závěru. Nesedělo mi k její povaze, že své tělo a panenství (i když to bylo ve prospěch nemocného bratra) nabídne majetným prodat za peníze jako prostitutka, hraběte si vybere jako dohazovače a on nadále obdivuje její ctnost, šlechetné způsoby, váží si jí a myslí si na ní, jako by se nic nestalo. Giselda, dosud uznávající správné hodnoty, se chce najednou začít prodávat cizím mužům jako prostitutka. Je to prý hrdější postoj a chce si peníze sama hrdě vydělat "erot.prací", než přijmout slušný dar nebo půjčku od toho, do koho se opravdu zakoukala a ráda by si ho vzala za manžela. Aha, hm. Ještě že jsou muži v romancích tak šlechetní a zachraňují ubohé a nezajištěné o 106, bez ohledu na jejich ulítlé nápady. :) Ale kromě té pochybné logiky a svérázné hrdosti, bylo to docela milé a celkem fajn. Dávám 2,5 *.... celý text

Druhý břeh 2015, Hana Marie Körnerová (p)

Tohle se povedlo. Kvalitní, rozumná oddechovka, která má spád a všechno, co má dobrý román na dovču mít. Má to hlavu a patu, dramatické pasáže, autorka umí přesvědčivě psát, není to přeslazené. Dá se číst i bez znalosti toho, co ději předcházelo. Je to 3. díl ze série, což jak dnes bývá zvykem opět není nikde v knize uvedeno, autorka ale předchozí děj v určitých pasážích připomíná, když s ním popisované události přímo souvisí. Převažuje dobrý dojem.... celý text

Řekni ne vévodovi 2022, Eloisa James
odpad!

Tahle knížka není pro mě. Některým výrokům jsem se musela smát, některé pasáže o něco lepší s jakou takous atmosférou. Když už historickou romanci, tak snad raději Hoyt nebo Laurens. Chtěla jsem zkusit něco nového, tak nic, tak popojedem.... celý text

Zloděj stínů 2022, Elizabeth Hoyt

Tenhle příběh se mi četl zase lépe. Oba celkem sympaťáci, zvlášť sympatický je usedle působící, skromný ředitel a učitel ze sirotčince Winter, kdo by to do něj řekl, že v noci má ještě druhé povolání a jinou tvář. Baronku jsem si představovala jako postarší, praktickou boubelku, není to žádná roztomilá dívka-víla, má hrubší hlas, není přecitlivělá, spíš ráznější, přijatelným způsobem, ne hádavá, jak to někde jinde bývá a nejlepší léta už má za sebou. Zdálo se mi zajímavé, že se tam i zmiňují ti nejbídnější, které do 18.st. také patřili a zneužívání dětí, které tehdy bylo bohužel na denním pořádku. Nepřeslazení a nedokonalejší hrdinové, i takové jsou mezi těmi atraktivními vikomty a překrásnými lady třeba. Ať si přijdou na své všechny věkové kategorie. 4.díl má třeba oproti 2. větší spád. Líbil se mi rozhodně víc.... celý text

Vášnivé touhy 2020, Elizabeth Hoyt

Z dosud pěti vydaných knih z této série (Maiden Lane) se mi Vášnivé touhy zdály nejslabší. Nejvíc mi vadil vrcholně nesympatický milovník, který se celou dobu choval jako arogantní hrubián a s odpuštěním necitelný idiot. Tenhle tip nemám ráda ve vlastním životě a určitě by si i románová, docela sympatická, bohatá a krásná Hero zasloužila laskavější protějšek, který by si jí víc vážil a méně shazoval. Kromě toho měl příběh na mě docela pomalej spád a oproti jiným dílům jsem se často nudila. Zato se autorce opět povedly některé erotické scény, jen škoda, že se neuskutečnily s nějakým atraktivnějším mužem. Některé její nápady musím přetrpět (seznámení se s budoucím manželem = budoucí žena ho přistihla téměř na veřejnosti při milostném aktu s jinou a bodla ho svou sundanou náušnicí do holé pohupující se zadnice, protože nevnímal, že ho Hero na cosi upozorňuje, no, na to jde říct jedině autorčino oblíbené: Pchááá! Co naplat. Je to béčková blbinka. Neškodná, někdy milá, někdy se tomu musím smát). Převážně mi pobaví, to se jí musí nechat.... celý text

Nevinná léčka 2022, Stephanie Laurens (p)

Souhlasím s názory, že toto je nejlépe napsaný příběh z těch dosavadních tří, především stylisticky. Díky tomu jsem romanci dočetla až do konce, Lesterovi 1.-2. jsem prostě nedala. Takovouto Laurens mám ráda, zaujal mě až super, i když dlouho nedobytný galantní ochránce Harry, který by se pro Lucindu rozdal, jen se nechce vázat, jj, toto je lépe napsané a dobrá hlavní mužská postava k tomu. :) Jen Lucinda mohla být méně konfliktní a víc vděčná, když jí tak galantní ctitel obskakoval a rozmazloval.... celý text

Ideální manželka 2022, Stephanie Laurens (p)
odpad!

Tahle série se zatím nevydařila. Nedalo se to číst, trapas. Legrační výroky, zastaralá mluva, divné slovní obraty a přirovnání. Autorku nepoznávám. V prvním díle na třech stranách třeba probírá, že dáma "vypadá jako ochechule, ale že ze sebe jenom ochechulovitou dělá a jiní se se šlechticem, který se jí zastává dohadují, že podle nich ochechulí fakt je, on že není a že musí zjistit, co tou svou ochechulostí zakrývá, proč to dělá, proč si na ní hraje, když to není pravá ochechule, to jest není taková šereda, jakou ze sebe dělá?" Ženy, toužící po vdavkách tu jsou pro muže "zběsilé otravné fúrie"... Celá série se nese v obdobných stupidních hláškách, to si z toho dělá překladatel nebo autorka legraci? Nedalo se to číst, trapas. Autorku nepoznávám. A to jsem jí měla jistý čas dokonce v oblíbených. Teď si jí odnímám z oblíbených. Ne všechno se jí vydaří, něco ano, něco vůbec. Tohle patří mezi ty odbyté. Při čtení jsem trpěla. Některé historické romance se jí podařily jako ucházející nenáročné oddechovky (takové milé blbinky). Nad tímhle textíkem nestačím vrtět hlavou, nevydařil se ani tenhle ani předcházející díl. Nepodařilo se mi začíst ani se vcítit do postav. Ještě se pokusím zdolat třetí díl, ještě jí dám šanci.... celý text

Důvody pro manželství 2021, Stephanie Laurens (p)
odpad!

Tajná manželka 2021, Steve Robinson

Moc jsem se na příběh těšila. Příběhu ovšem scházela atmosféra i působivé popisy. Každá z postav (až na jednu) byla předvídatelná jak v chování, tak v jejím konci, je předem zřejmé kdo z toho vyvázne a kdo ne. Všechno jelo podle osvědčených neoriginálních šablon, až na příliš hodné a poněkud ňoumovité a nedůvtipné manželky - žádná sympatická postava. Podání jednoduché, včetně zápletky. Asi už jsem přečetla podobných příběhů moc, jinak bych dokázala román víc ocenit. Když si říkám, a jéje, ty to nepřežiješ a doktore, ty uděláš toto a neuděláš ono, když román nemá nic, co by mi v něm překvapilo nebo uchvátilo alespoň stylem, myšlenkami, něčím co vybočuje z průměru tucty jiných knížek, nemůžu být zrovna spokojená. Kdyby to byla první knížka na tohle téma, pochválila bych určitě víc. Spoiler: A tchýně byla fakt příšerná, na to, co všechno natropila za krutosti, bych jí dopřála stejný konec jako měl její R. Jediným překvapením byla divná dcerka Sophie, z které bych měla docela obavu a spát s ní pod jednou střechou bych nechtěla, geny jsou geny a tato otce ani babičku nezapře. Slabší 3 hvězdy.... celý text

Smrtka 2018, Neal Shusterman
odpad!

Nějak mi to nepřesvědčilo. Sympatie ke knize nemám. Zkoušela jsem se začíst a zbytek už spíš přeskákala než přečetla. Vzhledem k tématu poměrně odtažitá forma vyprávění, která mi nevcucla. Námět vypadal slibně, zpracování mi nesedlo. Zvláštní, působilo to na mě studeně, neosobně. "Přišel jste mě pokosit?", řekl(a) mezi dveřmi. No, nevím, nevím.... celý text

Sběratelka sirotků 2021, Ellen Marie Wiseman

Strhující příběh, který chytne za srdce a těžko se od něho odchází. Zhltla jsem jako malinu a všem kladným postavám pevně držela palce. Doufala jsem ve šťastný konec, po všech tragédiích a těžkostech by si hrdinové pohádkové zakončení zasloužili. Dočkala jsem se? Víc nebudu prozrazovat. Tíživé a přesto krásné čtení.... celý text

Krtek má radost 2013, Miloš Kratochvíl

Bambi - prostorová kniha 2017, neznámý - neuveden

Pro hrst dukátů 2022, Juraj Červenák

Červenák potěšil. I já ho potěším. Pět hvězd a přidám si jeho další detektivku k tomu. A že je z čeho vybírat.

Bouře mečů 2018, George R. R. Martin

Pěkná, pěkná, pěkná. Tak jako celá tahle bohužel nedokončená série. Mám své favority a už dlouho mi žádní hrdinové tak nevstoupili do srdce jako mnozí z těchto děl. Chystám se číst. Znova. Alespoň některé úseky. Moje nej mezi fantasy. A první díly byly nejlepší. Pak se to začalo hodně větvit na další a další linie a trochu to ztrácelo na síle, některé postavy byli kvůli tomu upozaděné. Tento díl ještě super. Je to jízda.... celý text

Děti z Bullerbynu 2013, Astrid Lindgren

Knížka mi připomíná prázdniny, když jsem jí na verandě předčítala sourozencům, co ještě neuměli číst. Voní po lučních kytkách, co rostly za naší chatou, je vzpomínkou na náš smích nad dětskými příhodami i nad rošťárnami postav. Lingren uměla psát tak, že i jeden někdy zapomněl na koupání v řece a raději četl o zážitcích jiných. Geniální, jak se uměla trefit do dětského světa a jejich duše, podobných autorů moc není. A to víme asi (skoro) všichni. Nestárnoucí a pořád dobrá literatura, která patří do části našich dětských zážitků.... celý text

Podbrdské ženy 2018, Jana Poncarová

Zajímavé čtení. Neradostné rodinné historky z Brd mi daly nahlédnout do toho, jaké byly (nebo mohly být) osudy žen 20.st. Není to čtení na sobotní bezstarostnou pohodičku ani to není složité a marné. Samota je zlá a když rodiče nechápou nebo neumí přijmout svého potomka a dát mu zázemí, které by měl dostat, trápení se pak může vléct po několik generací. Hodně práce, málo pochopení a lásky. Takové čtení pro ženy ze života těch méně šťastných. Jo, šlo to, dalo se, asi se pustim ještě do další četby p.Poncarové. Co takhle Děvčata první republiky? Nebo Osud poslední baronky? Prostě mám další autorku, ke které se ještě někdy vrátím, i když nejsem její bezvýhradně nadšená fanynka.... celý text