1. Domů
2. Autoři
3. Steve Robinson
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 9
• Bazar 8
• Životopis
• Citáty 2
• Diskuze 1

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Steve Robinson

Smrtící hry

„POPIS KNIHY Jefferson Tayte je přizván FBI k případům nedávno zavražděných osob, jež někdo vraždí z jednoho jediného důvodu. Kdysi dávno využili služeb slavného genealoga Tayta k hledání pradávných předků. Vrah po sobě zanechává pouze jedinou stopu, a to jsou rodokmeny rodin dalších obětí, ze kterých Jefferson musí rozluštit příští oběť. K odhalení vzorce chování a výběru další oběti pracuje Tayte spolu s přátelskou policejní analytičkou Frankie Mavroovou, jež je do práce stejně zapálená jako on a udělá první poslední pro to, aby nezemřel další nevinný člověk. Velmi rychle je tato pozoruhodná dvojice schopna vyřešit zapeklité šifry novinami přezdívaného ,,Genealoga", ale stejně stále nemají vyhráno. Nejtěžší část totiž není nalézt jméno příští oběti, ale vyluštit místo a způsob vraždy před tím, než jim vyprší čas, který neúprosně běží. Přestože se Tayte s Movroovou pomalu ale jistě blíží k odhalení pravé totožnosti ,,Genealoga", pocit viny za smrt nevinných obětí nese Jefferson těžce. Obzvláště poté, co umírají přímo před jeho očima a on tomu nemůže nijak zabránit. Otázkou je, čeho přesně chce ,,Genealog" dosáhnout a kdo ve skutečnosti je jeho hlavním cílem vraždění... HODNOCENÍ Genealogické příběhy v čele s Jeffersonem Taytem mě uchvátily od úplného počátku. Začala jsem tehdy s jeho druhým dílem s názvem Hluboký hrob, kde se ,,prohrabával" minulostí v období druhé světové války. A v tu chvíli jsem věděla, že mám pro knihy od Steva Robinsona slabost. Smrtící hry jsou v pořadí jíž šestým pokračováním této genealogické knižní série a jak jsem se na závěr knihy dočetla, již brzy (no tedy brzy, to jak pro koho, protože má vyjít někdy v září 2020) nás poctí svoji přítomností prozatím poslední sedmý díl s názvem Dopisy od mrtvého. No a já tak nějak stále doufám, že nebude dílem posledním. Smrtící hry jsou si v ledasčem podobné s již zmíněnou knihou od Tima Weavera Žena mého života. V obou případech se stává centrem vyšetřování a příběhu jejich soukromý život namísto toho, aby pátrali po někom či něčem jiném. Dalším společným bodem je ohrožení společenské prestiže a kariéry, a to díky novinovým článkům, které o nich nepíší nic dobrého. Za zmínku také stojí ,,parťák" z řad policie, ať už dobrovolný či nedobrovolný, pomáhající při řešení záhad jejich života. Mohla bych pokračovat ještě chvilku výčtem podobných prvků, ale ty by nebyly tak výrazné jako již zmíněné. Kniha je rozdělena na dvě části, přičemž první se zabývá pátráním po pravé totožnosti ,,Genaloga" a záchranou nevinných obětí. Je svižná, napínavá a než se člověk naděje, je u druhé části, která je více zaměřena na skutečný záměr sériového vraha a děj se místy už trochu vleče, což je zapříčiněno převážně tím, že je odhalena skutečná totožnost vraždícího maniaka. Přesto si autor nechal na druhou část menší překvapení, které bych mohla označit za sladkou třešničku na dortu. Tato knižní novinka je ve všech ohledech úplně jiná než předešlé knihy z této genealogické série. Coby jeho oblíbený čtenář jsem nebyla zvyklá na takovou míru brutality a detailní popis vražd. Ne, že by mi to bylo nepříjemné, přeci jen jsem z těch severských detektivek a thrillerů na něco zvyklá, ale nečekala jsem to zde. Trochu mě mrzí, že se autor do této oblasti pustil na úkor genealogického pátrání, kterého zde bylo opravdu poskrovnu. Na druhou stranu gradace příběhu zde obstála na jedničku. Jak už jsem psala, děj Smrtících her se točí kolem života Jeffersona Tayta stejně jako například předešlá kniha Spříznění, kde se Tayte konečně dozvěděl pravdu o své rodině. Nicméně přiznám se bez mučení, že mi byl pátý díl (Spříznění) mnohem bližší než Smrtící hry. Důvod vrahova řádění, který samozřejmě nemůžu prozradit, mi přišel nedostačující pro sérii tolika vražd a způsobu provedení. Tam se s tím dalo poprat mnohem lépe. Ještě bych určitě zmínila fakt, že se poměrně brzy dozvíte, kdo je oním vraždícím maniakem a dovolím si říci, že autor nabídne v průběhu knihy tolik vodítek, že nebudete překvapeni. Zaměřím-li se závěrem na hlavní a vedlejší postavy, byla jsem mile překvapena, jak mi do jednoho sedly. Nepočítám tedy vraha, to je snad jasné :D Ale po dlouhé době předvedla i FBI svoji přátelskou a milou tvář, a to buďme upřímní, se moc neděje. Obzvláště pokud s nimi pracuje na případě někdo, kdo má s policí pramálo společného a často se jim pletou doslova pod nohy při řešení vražd. Smrtící hry určitě stojí za přečtení, zvlášť pokud stejně jako já máte přečtenou už celou sérii. Myslím si, že kniha není zklamáním a jsem rozhodně ráda za její pořízení a přečtení, ale určitě nepatří k tomu nejlepšímu, co Steve Robinson napsal. Tam stále patří Hluboký hrob a Spříznění. Doufám, že se toho září 2020 dočkám a Mystery press nakonec neposune datum vydání knihy někdy na konec roku :D https://knihypodlupou.blogspot.com/“... celý text
— katule1992

---

Stopy v krvi

„V roce 1783 po skončení americké války se rodina Fairbornových rozhodne vrátit zpět do Anglie. Po přistání lodě Betsy Ross však celá rodina beze stopy zmizí. V současnosti je Jefferson Tayte, genealog, pověřen, aby zjistil, co se s Fairbornovými před dvěma sty lety stalo. Tayte nemá policejní odznak ani licenci soukromého detektivka, je však špičkový genealog, který se zarputilostí sobě vlastní pátrá po rodových liniích. Jeho pátrání jej zavede do Anglie, kde bude kráčet po půdě nasáklé krví a nebude tušit, že případ, kterého se ujal, může být jeho poslední... Stopy v krvi jsou prvním dílem ze série o Jeffersonu Tayteovi, kterou vydává nakladatelství Mystery Press a zároveň je to moje první setkání jak s autorem, tak i s nakladatelstvím. Steve Robinson, autor knihy, se narodil v Kentu a nyní žije nedaleko Londýna. Již v mládí podlehl vášní pro genealogii a psaní, kdy se vydal po stopách dědečka z matčiny strany, o němž nic netušil. Zjistil, že to byl Američan, který sloužil během 2. světové války v Anglii, kde zanechal svou rodinu, s níž už se nikdy nekontaktoval, neboť se po válce vrátil zpět do USA. Autor ho vysledoval do Los Angeles, kde odhalil, že se jeho dědeček narodil v Arkansasu, a postupně odkryl historii doposud neznámé větve vlastní rodiny. Tyto skutečnosti ho inspirovaly k sepsání thrilleru Stopy v krvi, které jsou zároveň prvním svazkem série o genealogovi Jeffersonu Tayteovi. Příběh začíná v dávné minulosti, konkrétně v Anglii roku 1803, kdy čtenář sleduje vraždu Mawgana Hendryho, člověka, jehož jméno vám zpočátku vůbec nic neřekne. Po prologu se seznámíte s hlavní postavou celé série, obtloustlým genealogem Jeffersonem Taytem, jenž má slabost pro sladké. Jeho práci, která je zároveň i jeho koníčkem, mu velmi ztěžuje strach z létání, neboť cestování autem po rozlehlé Americe je dosti únavné. Klientem je poslán do Anglie, aby vypátral rodinu Fairbornových, která po přistání lodě v roce 1783 zmizela. Tayte je tak nucen překonat svůj panický strach a nasednout do letadla. Záhy se v Anglii rozjíždí velice spletité pátrání, které jej několikrát ohrozí na životě, protože někdo si nepřeje, aby Tayte odhalil tajemnou minulost. Děj se střídavě odehrává v minulosti na přelomu 18. a 19. století, kdy se dozvídáme různé, pro posunutí děje však důležité, střípky o rodině Fairbornových, a v současnosti, kdy po zmizení některých členů rodiny Fairbornových pátrá genealog Jefferson Tayte. Minulost vám zpočátku může přijít dost zmatená a můžete se v ní hůře orientovat, neboť autor chrlí záplavu nicneříkajících jmen, která se vám akorát pletou. Pro nastínění zápletky je to však důležité a postupně vám neznámá jména dají určitou představu o jejich nositelích. V ději odehrávajícím se v současnosti nebudete mít sebemenší problém v orientaci. Autor píše čtivě i přesto, že se jedná o jeho prvotinu, což je občas velmi znát. Hlavně v první polovině knihy, kdy je znát autorova nevypsanost. Druhá polovina je dle mého názoru mnohem povedenější, i když ani tehdy se autor nevyhnul občasným dějovým klišé. A to může být kamenem úrazu pro některé čtenáře, kteří právě z tohoto důvodu autora předčasně odepíšou a nevrátí se k jeho dalším knihám. Hlavní postava je, bohužel, jediná z velkého množství postav, jež má jakousi bližší charakteristiku, není zcela plochá, což se o ostatních postavách říct nedá. Žádná vám blíže nepřiroste k srdci a nemáte šanci si žádnou více oblíbit. Dále bych autorovi doporučila vyvarovat se vytvářením situací, při nichž hlavní hrdina působí jako superman, neboť v krátkém časovém období hravě přežije i několik útoků na jeho osobu. Námět považuji za povedený, nechybí napětí ani dějové zvraty. Konec je celkem překvapivý, i přesto, že jsou některá odhalení trochu předvídatelná. Vůbec mi to však nevadilo a knihu jsem si užila. Hodnotím lehce nad průměrem a už teď se těším na pokračování, které nese název Hluboký hrob. Pokud jste milovníci tajemných záhad, jejichž kořeny sahají až do dávné minulosti, vyhledáváte napětí a genealogie je vaším koníčkem, tak je tato kniha pro vás jako stvořená.“... celý text
— MMacicekk

---

Ztracená vládkyně

„„Alice Stilwellová se utopila v roce 1914,“ prohlásil, jako by žádná jiná možnost nepřicházela v úvahu. „Podle mého mínění, a stejně tak mínění mého otce, to bylo to nejlepší, co se jí mohlo přihodit!“ Ztracená vládkyně je čtvrtým dílem ze série s Jeffersonem Taytem, ale pro mě se jedná o první knihu, kterou jsem od tohoto autora četla. Hned úvodem vám řeknu, že nemusíte nutně číst knihy popořadě, protože v tomto románu je nový samostatný příběh, ale samozřejmě, že jako u jiných sérií jsou knihy vzájemně provázány příběhem hlavního hrdiny, v tomto případě genealoga Jeffersona Tayta. Dozvídáme se, že ačkoliv je on sám genealog, o své vlastní rodině má pramálo informací. Tentokrát Jeffersona jeho práce zavede do Anglie, má za úkol zjistit, kdo ve skutečnosti byla babička jeho klientky, Alice Dixonová, anebo spíše Stilwellová? Měla údajně přežít velikou katastrofu v námořní dopravě, která se vyrovnala neštěstí Titaniku, a to potopení zaoceánské lodi Empress of Ireland. Jaké překvapení na Tayta čeká? Kým byla Alice a proč se nikdy nevrátila domů do Anglie? Proč kvůli zápisníku z roku 1914 umírají lidé i o sto let později? Pojďte si přečíst příběh, který vás zavede mezi špióny a odhalí vám nejedno tajemství. Při čtení jsem si lámala hlavu, zda autor vychází ze skutečné události, a tak jsem zamířila k internetu a dozvěděla se, že k potopení Empress of Ireland opravdu došlo a mělo stejný dopad jako potopení Titaniku, opravdu zemřelo tolik lidí, kolik autor uvádí. Byla jsem překvapená, že toto neštěstí také není v povědomí lidí, ale zřejmě došlo k tomu, co uvádí sám autor, tragédie byla zastíněna neštěstím na Titaniku a také vypuknutím první světové války. Tím, že autor vyšel z události, která se stala, byl pro mě příběh Alice ještě skutečnější, ačkoliv autor uvádí, že je vše fikce. „Nyní mu bylo jasné, proč se Raife Metcalfe zachoval tak, jak se zachoval, když přišla řeč na Alici Stilwellovou. Ať už její život v roce 1914 nabral jakýkoli směr, v očích její loajální a vlastenecké rodiny se stala černou ovcí a kvůli něčemu, co udělala, si vysloužila nálepku zrádkyně.“ V knize se prolínají dvě dějové linky, v jedné sledujeme současnost a v ní pátrání Jeffersona Tayta a v druhé lince se odehrává minulost v roce 1914, v níž je hlavní hrdinkou právě Alice Stilwellová. Takovéto knihy čtu velmi ráda. Navíc příběh Alice mě upoutal, vtáhl do děje a moc jsem chtěla vědět, co a proč udělala. V přítomnosti nás autor ukolébá a máme pocit, že se toho moc neděje. Postupnými kroky Jefferson Tayte odhaluje tajemství ukryté v minulosti a na pomoc má komisaře Bishopa a Davinu Scanlonovou, jejíž manžel zemřel za záhadných okolností. Postavu Alice jsem si velice oblíbila, mladá žena, manželka a matka dvou malých dětí, je vtažena do nebezpečné „hry“, kterou není ochotná hrát, ale okolnosti ji k tomu donutí. Alice ztrácí samu sebe, ale nechce ztratit svoji rodinu. Budete překvapeni, jak nás celým románem provází nitka falše a intrik. Naopak postava Daviny mi od začátku moc nesedla a možná, že můj šestý smysl věděl proč. Tayte se bude muset poprat s nejedním nebezpečím, ale je to muž otevřené mysli a skvělého charakteru, kterého jsem si oblíbila. Konec knihy je plný zvratů a nečekaných událostí, jak se vám zdá, že se v průběhu knihy zdánlivě nic neděje, konec je strhující a napětí z něj sálá. Myslím, že román nemohl skončit jinak a na konci konečně pochopíte, proč Alice jednala tak, jak jednala. „Osud se může změnit mávnutím proutku, že? Ať už k lepšímu nebo horšímu.“ Knihu doporučuji nejen milovníkům thrillerů, ale i čtenářům, kteří mají rádi prolínání minulosti s přítomností a odhalovaní nejednoho rodinného tajemství. Je to příběh plný lásky, ochoty se obětovat, ale také falše a zrady, která přichází často od těch, od kterých to čekáme nejméně. Moje hodnocení je 95 %. A budu se těšit na další setkání s tímto úžasným genealogem, ale nejdříve si přečtu předchozí díly.“... celý text
— honeybee

---

---

Ztracená vládkyně

„Tajemství a tajemná žena, o které se ani po sto letech v rodině nemluví. A zrada, která jedné ženě vyrvala srdce z těla. 28. květen roku 1914 se stal pro Alici Stilwellovou osudným. Toho dne se potopila loď, na které plula, Empres of Ireland a spolu s ní bylo prohlášeno za mrtvé dalších 1015 pasažérů. Přes tisíc lidí našlo svou smrt ve studeném, temném moři, ačkoliv některá těla nebyla nikdy nalezena. Včetně Alice...a to je ten důvod, proč se náš známý soukromý detektiv Jefferson Tayte vydává na další cestu, po stopách starého příběhu. V předchozí knize jsme JT opustili ve chvíli, kdy se slibně rozvíjel jeho vztah s Jane a malinko nám bylo naznačeno, že bychom se mohli konečně dostat na kloub jeho dětství. No, nedostaneme, ani tentokrát, zato dostaneme fantastický příběh s neotřelou zápletkou. Tayte musí vypátrat, zda žena jménem Alice Dixonová je vlastním jménem Stilwellová, která měla utonout na moři. Ve svém bádání musí opět nasednout do nenáviděného letadla a cestovat do Anglie. Tentokrát to není jednoduché už od začátku. Člověk, se kterým měl schůzku, byl zavražděn a samotného JT se kdosi pokusí vytlačit ze silnice. Příliš vlídnosti nenachází ani u staré rodiny, kteří odmítají o Alici mluvit. Jediné, co ví s naprostou jistotou je, že Alice v roce 1914 po sobě v Anglii nechala dvě malé děti a rozhodla se, podle dostupných informací, žít v jiné zemi, bez vlastní rodiny, přátel, sama. Co ji donutilo opustit vše, co milovala? A jakou roli v tom mohl hrát její otec, vážený admirál Charles Metcalfe, nebo rodinný přítel Frank Saxby? Klubko lží a tajemství se pomalu začíná rozplétat, na povrch vyplouvají slova jako je špionáž, velezrada, vražda. A nebyl by to Tayte, aby se i on sám nedostal do nebezpečí, které ho může stát život. Ztracenou vládkyni si zamilujete od prvních slov první stránky. Každá kniha StevaRobinsona, kterou jsem četla, byla výborná, ale tato je ještě o malinko lepší. Náš obtloustlý detektiv zde pátrá po ženě, o které se nemluví a jejíž jméno je pro mnohé Achillovou patou. Musí nejdříve zjistit, co hrozného spáchala, že je v rodině její jméno zapovězeno a následně ji očistit od křivých pohnutek, kvůli kterým spáchala to, z čeho bylo po sto let obviňována. V knize nám bude odměnou trochu lásky, i té nenaplněné a bolestné. Dostaneme velký kus lidskosti a dramatu. Jediné, co zde chybí, je klasický happy end, ten se tentokrát opravdu nekoná. Neboť zrada toho nejbližšího, donutila Alici opustit vše, na čem jí záleželo, aby po sto letech jeden soukromý detektiv začal pátrat, zda žena na fotografii může být onou ženou, utonulou jedné květnové noci na moři.“... celý text
— Jana77

---

Stopy v krvi

„Genalog Jefferson Tayte dostane úkol zjistit, co se stalo s rodinou Fairbonových. Jejich předek by rád věděl, proč je zmínka jen o Jamesi a ne i o jeho celé rodině, která připlula s ním do Anglie. Tayte vyráží na dlouho cestu do Anglie, kde ho čeká další nudné pátrání. Tak proč mu najednou vyhrožují a jde mu o život ? Co za hrozné tajemství se skrývá v historii, že jsou pro ni jistí lidé ochotni zabíjet i dnes ? Tuto knihu jsem získala nejprve jako e - book z nakladatelstvíMYSTERY PRESS, ale nakonec si ji pořídila i v klasické formě. Možná předtucha, protože si takto většinou pořizuje jen knihy, které se mi opravdu moc líbí a stojí za to. A tato to splnila do puntíku. Příběh nám přestavuje poněkud tělnatého nešiku, kterému to ale hodně pálí. Jefferson Tayte je sympaťák, který se bojí létání, ale jinak má pro strach uděláno. Když dostane další případ, kdy má vyhledat ztracenou rodinu, považuje to za rutinní případ. Jako genealog vyhledává staré rodokmeny, kde zkoumá rodinné vztahy. Háček je tentokrát v tom, že se musí přesunout do Anglie a pátrat tam. Z Ameriky to nejde jinak než letadlem a ty on vážně nerad. V letadle se pozná s Julii Kapowskou, díky níž a jejímu brebentění přečká let. To, že bude potřebovat její pomoc v budoucnu, ale netuší. A Anglii začne pátrání po samotné ztracené rodině. Jak více se snaží vyhovět svému klientovi a dostává se na kloub příběhu o ztracených příbuzných, tím se zaplétá do minulosti, která měla být skrytá. Už kdysi se pro pravdu vraždilo. Najednou i Tayte je v ohrožení života a nejen on. Díky nálezu tajemné skříňky vypuká boj o pravdu a holý život. Co tak důležitého skrývá, že to ještě nikdo nenašel a proč díky ní umírají lidé ? Jak už jsem psala na začátku, kniha na mě zapůsobila. Už teď vím, že si pořídím i další pokračování s J.T. Začátek se tedy trochu táhl, ale jak jste se dostali s hlavním hrdinou do Anglie a začalo samotné pátrání, nešlo přestat číst. Hlavně když se před vámi odvíjí samotné hledání pravdy, ale i střípky z minulosti v podobě příběhu rodiny Fairbonových. Já si některé pasáže s nimi musela i oživit, abych plně pochopila celý příběh. Nedávala jsem u něj totiž tak moc pozor a brala to jen jako takovou milou vsuvku do minulosti. Což byla chyba, jak jsem pak pochopila. Díky těmto střípkům se dozvídáme víc o současném vyšetřování a proč i teď k vůli němu umírají lidé. Proč někdo tak moc chce, aby minulost navždy spala a pravda zůstala skryta. Konečné odhalení vám pak vyrazí dech. Nepočítáte s tím a já do posledních stran opravdu netušila, kdo má ve vražedných útocích prsty. Měla jsem svůj tajný tip, ale ten se mi potvrdil jen částečně.“... celý text
— Medvědářka