maweikPřečtené 48
Až z toho mrazí, co všechno lidé tehdy prožívali... Každopádně druhý díl nezklamal a těším se na třetí.
No... Už od první strany mě vytáčela postava matky, její slovník a volba výrazů mi zkrátka nesedla. Na knize se mi ovšem líbil pohled 12leté dívky jako retrospekce do dospívání. Knihu bych doporučila především rodičům. A čtenářům doporučuji nemít velká očekávání. P.S. Obálka je velice zdařilá!
Velice čtivý příběh s tématikou, která je děsivá i na papíře, natož ve skutečnosti. Děkuji za připomenutí hrůz, o kterých by se mělo mluvit, aby se již vícekrát neopakovaly.
Knížka splnila má neočekávání a podmanila si mě svou čtivostí, sarkastickým humorem a absurdními situacemi, které Zibi na pouti zažíval. (Kdo četl, tak se doufám směje!) Oproti vyprávění o cestě po Gruzii s nekonečným množstvím stakanů vodky mi příběhy tentokrát přirostly k srdci tak nějak víc. Ideální kniha do dob, kdy cestování je ohroženo. Děkuji za chvíle plné smíchu, kniho!
Přečtení této knihy jsem plánovala 2 roky... Ale fráze: ,,To mě umrtvilo." Ve mně vyvolala zřejmě alergickou reakci. Nicméně jsem knížku dočetla, hlavně kvůli zvědavosti, jak to s tím případem dopadne. Nemyslím si, že se jedná o špatnou knížku, ale u mě už na začátku ztratila jakousi věrohodnost a už jsem ji nemohla brát vážně, tak třeba ještě jednou za 20 let... Na shledanou!
Decentní humor, krásná obálka, milé čtení, děkuji.
Dnešní generací nedoceněné dílo i autor. Vidím to ve svém okolí a jsem vděčná, že k této skupině nepatřím. Čím to je? Asi pro mnoho lidí již nepochopitelné... Kdo ví
