Josef Formánek

česká, 1969

Nová kniha

Nevím

Nevím - Josef Formánek

Tuhle knihu lze číst jako otevřený deník o pár dnech, které něco podstatného v životě autora změnily nebo také pouze jako noční rozhovor z očí do očí s někým ná... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Prsatý muž a zloděj příběhů Prsatý muž a zloděj příběhů

Po dvou knížkách (téhle a Mluviti pravdu) už to vím. Josef Formánek je mi blízký věkem, ale naprosto cizí vším ostatním. Především poetikou: není mi příjemný kontrast přehnané vulgárnosti a velkých myšlenek. Vadí mi způsob, jakým se chce dobrat odpovědi na hledání smyslu života, i to, že filozofování z knížek tak čouhá. S postavami se nemůžu ztotožnit a u četby cítím nepohodu. Zato název „Prsatý muž a zloděj příběhů“ je bezvadný.... celý text
kap66


Umřel jsem v sobotu Umřel jsem v sobotu

V sobotu jsem dočetla Umřel jsem v sobotu :) Od autora je to moje první kniha a ze začátku jsem bojovala se stylem. Postupně jsem se ale do knihy dostala a příběh mě zaujal. Je založen na skutečných událostech, osudu jedné rodiny. Trochu duchařiny, více deprese, smutné, ale zajímavé čtení. (3,75*)... celý text
Květ


Umřel jsem v sobotu Umřel jsem v sobotu

Knihy Josefa Formánka a jeho styl psaní mám rád. Líbilo se mi i filmové zpracování jeho dvou knih.
JirkaDrapa



Dvě slova jako klíč Dvě slova jako klíč

Josef Formánek, cestovatel, dobrodruh a vyléčený alkoholik při svém filozofování o životě sem tam tne do živého. "Dvě slova jako klíč" není úplně knížka přečtená jedním dechem a to ze dvou důvodů. Ten první je uveden výše, takže jsem vždycky potřebovala chvilku na vstřebání, no a druhým je propojovací linka mezi jednotlivými postavami, která mi taky občas dala zabrat. Pan Formánek to nenapsal úplně přímočaře, takže to chce trošku větší dávku imaginace než obvykle, což je fajn, když na to je zrovna rozpoložení. "Motýl, kterého někdo lusknutím prstů strčil zpátky do nehybné a tmavé kukly, v níž ho nechal žít s mučivými vzpomínkami na svět trvající dál, ale jím samotným už neviděný."... celý text
alkazemka


Kniha o tichu Kniha o tichu

Autor si chce stále častěji napsat, že vlastně je vše , jak má být ale je to jeho úhel pohledu. Protiřečí si. Nechce lidem zasahovat do osudu a dělá to. Proč několikrát přesvědčuje alkoholika aby přestal chlastat? Je to přece jeho svobodná volba a pokud ho tím nezatěžuje, proč tomu člověku ztěžuje život? Mám z něj dlouhodobě pocit, jakoby by mermomocí chtěl přetlačit své pravé JÁ. Takže 50%, s přeskakováním pasáží se to dočíst dalo...:-)... celý text
Borek9