Květ Květ komentáře u knih

☰ menu

Lars láme kosti Lars láme kosti Daniel Gris

Druhý díl krimi s Larsem, soukromým očkem. Jelikož první část skončila tak trochu otevřeně, čekala jsem pokračování. . Jaké bylo moje překvapení, když knížka nenavazovala, ale otevřel se zbrusu nový případ. Je to oddechové čtení, žádná detektivní práce, machrovačky, spousta chlastu, ale čte se to dobře, vtipné hlášky, prekérní situace a heavy metal.

24.03.2024 4 z 5


Matčin stín Matčin stín Diane Chamberlain

Od autorky už jsem četla lepší knížky. Tento román patří k jejím starším a bohužel, nenadchnul mě. K žádné z postav jsem si nedokázala vytvořit hlubší vztah, děj byl předvídatelný, průměrný. (2,5*)

20.03.2024 3 z 5


Říkají mi Lars Říkají mi Lars Daniel Gris

První díl z krimi série. Je to takové oddechové čtení, co pobaví, rozhodně žádný propracovaný vyšetřovatelský zázrak. Je to namachrované, plné ostrých a ještě ostřejších hochů, dokonalých sexbomb, Jacka Danielse a tvrdé muziky. Béčkový akčňák, nereálný, zajímavý, celkem vtipný. Konec je otevřený, připravený na další díl, který už jsem si vypůjčila :) (3,75*)

15.03.2024 4 z 5


Tři Tři Valérie Perrin

Román Tři je druhou knihou, kterou jsem od autorky četla a musím říct, že její tvorba se rozhodně vymyká průměru. Témata, která ve svých knihách zpracovává, ve mně ještě dlouho rezonují. Není to lehké čtení svým obsahem, ale čte se snadno, stylisticky je výborný. Nevšední, skvělá kniha pro náročnější čtenáře.

10.03.2024 5 z 5


To nechceš! To nechceš! Honza Hlaváček

Knížečka humorných příběhů, které se (prý) opravdu staly muzikantovi, který hrává na svatbách. Ve velké míře je psána hantecem, což mi z počátku vadilo, než jsem si zvykla. Některé stórky jsou vtipné, úsměvné, jiné méně. Přiznám se, že jsem čekala, že se budu bavit víc, ale na papíře leccos nevyzní tak, jako ve skutečnosti. Protože jinak jsem schopná se smát každé blbině :)

29.02.2024 3 z 5


Hon na mrtvého Hon na mrtvého Tim Weaver

Vypůjčila jsem si první díl ze série, pro mě zatím neznámého autora. Knížka mě od začátku chytila, je psaná velice čtivě, po krátkých kapitolách, k hlavní postavě velice rychle přilnete. Děj nabírá spád, je zajímavý, napínavý a to až do konce. Bohužel zhruba od poloviny mi začala vadit nereálnost a nepochopitelnost konání postav, chápu, že kvůli gradaci napětí se občas přitáhne smyčka, ale přišlo mi to přehnané. Jinak to byla dobrá krimi, dám šanci druhému dílu a budu doufat, že spisovatel nebude tolik tlačit na pilu :)

29.02.2024 4 z 5


Když jsme ještě věřily na mořské víly Když jsme ještě věřily na mořské víly Barbara O'Neal (p)

Krásné čtení pro ženy, příběh (nejen) dvou sester, kdy vyprávění každé z nich tvoří jednu dějovou linku. Četl se mi velice lehce, i když obsahově není zrovna radostný, k odlehčení přispěje milostná linka. Je to kniha o starých křivdách, bolestných vzpomínkách, nelehkém dětství, kniha o hledání sebe sama, o odpuštění.

26.02.2024 5 z 5


Iluze Iluze Camilla Läckberg

Skoro šest set stránkový cvalda švédské krimi. Děj byl místy rozvláčný, konec lehce předvídatelný, ale knize se rozhodně nedají upřít neotřelé postavy vyšetřovatelů. Skrze jejich zvláštnůstky a vzájemné vztahy jsem si je oblíbila. Čtivě napsáno, obsahově neuvěřitelné, příběh zaujme, ale neoslní, přesto dám asi šanci i druhému dílu.

23.02.2024 3 z 5


Dědina Dědina Petra Dvořáková

Co říct k Dědině? Asi, že je přehlídkou těch horších lidských povah, autorka se vyřádila. Je psána v nářečí, což podporuje autenticitu a ten, kdo vyrůstal na dědině, v jednotlivých postavách pozná svoje známé :) V hospodě a v "jednotě" se probere všechno, mladí jsou k ničemu, staří do všeho kecají, děcka zlobí, chlapi chlastají a ženské drbou... Kniha o ničem a o všem.

18.02.2024 4 z 5


Dcery dvouhlavého draka: Příběh „ženy pro útěchu“ Dcery dvouhlavého draka: Příběh „ženy pro útěchu“ William Andrews

Historická fikce, která se dotýká okupace Koreje za druhé světové války. Autora k napsání knihy inspirovala jeho adoptivní dcera.
Z obálky: "Každou středu v poledne přichází skupina starých žen protestovat k japonskému vyslanectví v Soulu a dožaduje se omluvy od japonské vlády. Jsou to poslední z armády "žen pro útěchu," žen, které japonská armáda znásilňovala a mučila jako sexuální otrokyně během druhé světové války.
Kniha je čtivá, ale obsah je těžký, nevstřebává se to lehce.

18.02.2024 4 z 5


Desátý kruh Desátý kruh Jodi Picoult

Kniha Desátý kruh není lehké čtení, jak by taky mohla, když jejím ústředním tématem je znásilnění nezletilé, k tomu se přidá deprese, sebepoškozování, rozpad rodiny, útěk... Autorka si vybírá těžká témata, toto není její nejlepší dílo, čekala jsem trochu víc, něco mi chybělo a komiksová linka mě spíš rušila, ale celkově to určitě není špatné. (3,5*)

13.02.2024 3 z 5


Křížová palba Křížová palba Štěpán Kopřiva

Křížová palba je volným pokračováním Rychlopalby a nezklamala. Stejný břitký humor, originální styl, spousta nadsázky, akce střídá akci. Na konci knížku nelze odložit, napětí skvěle graduje. Autor s vtipem balancuje na hraně reálného, barvité popisy baví, čte se to samo.

11.02.2024 5 z 5


Klíč Klíč Kathryn Hughes

Román pro ženy Klíč je napsán jednoduše, čte se snadno a rychle, ale bohužel ve mně nezanechal hlubší dojem. Podobné knihy s historickou linkou z ústavů pro choromyslné už jsem četla několik a tato v ničem nevynikala, dějová linka ze současnosti mě nezaujala vůbec. Knížka má vysoké hodnocení, tak nevím, jestli jsem neměla to správné rozpoložení, ale přišla mi průměrná. (2,75*)

07.02.2024 3 z 5


Pravidlo tří zdrojů Pravidlo tří zdrojů Eduard Krainer

Česká krimi z pera Eduarda Krainera, čekala jsem víc, ale nebylo to špatné. Na můj vkus psáno velice úsporným stylem, spíše popis než dialogy, spíše povrchně než do hloubky. Námět zajímavý, postavy i zápletka uvěřitelné, velká písmena, krátké odstavce, četlo se to rychle, vyšel i druhý díl, ale nejsem v nutkání si jej okamžitě vypůjčit. (3,5*)

05.02.2024 3 z 5


Kořist Kořist Yrsa Sigurðardóttir

Thriller s prvky hororu a pořádná duchařina, tak to je Kořist. Islandská zima, tři příběhy, které se propojují a z každého z nich mrazí. Při čtení večer jsem se bála. Autorka umí vykreslit dusivou, tíživou atmosféru a ve spojení s islandskou divočinou a nehostinným počasím naskakuje husí kůže. Jak příběhy postupují, napětí graduje, závěr je hodně nečekaný. Mně to sedlo, super knížka.

04.02.2024 5 z 5


Slyšet jeleny zpívat Slyšet jeleny zpívat František Šmehlík

Tak se mi dostala do ruky česká detektivka z ostravského kraje, je to autorova krimi prvotina. Zpočátku jsem měla potíže s množstvím postav v "mordpartě," potom už se ale děj začal pěkně odvíjet. Knížka se mi četla lehce, obsahuje trošku více "omáčky," ale ne tak, že by to vadilo. Zápletka mi ale přišla trochu přitažená za vlasy, poslední dobou mám radši reálnější a méně "psycho" příběhy. Celkově jsem spokojená, knížka patří k těm lepším. (3,75*)

03.02.2024 4 z 5


Sítě Sítě Petra Dvořáková

Knížka Sítě je tvořena třemi příběhy žen, které se ve svém životě potkají s manipulací. Každý z nich mě hodně zasáhl. Dvořáková píše čtivě, reálně, dokáže věrohodně popsat lidské pohnutky, ať už dobré nebo špatné, má skvělý vypravěčský talent a cit pro gradaci děje, její knížky mám moc ráda, i když jsou spíše smutné až depresivní.

31.01.2024 5 z 5


Platforma Platforma Michel Houellebecq

Platforma je celkem depresivní, těžko hodnotitelný román. Hlavní postava, úředník Michel žije průměrný, ničím zajímavý život, zdá se emočně naprosto plochý. Po smrti svého otce využívá peněz získaných z dědictví a odjíždí do Thajska, kde potkává ženu, která se vymyká jeho obvyklým zkušenostem. Kniha je kritikou západní kultury, leitmotivem je sexuální turistika, dotýká se témat náboženství a terorismu, je protkaná spoustou explicitně popsaných sexuálních scén. (3,5*)

29.01.2024 3 z 5


Hlas kukačky Hlas kukačky Hana Marie Körnerová (p)

Hlas kukačky je čtivý, smutný román, odehrávající se za 1. a 2. světové války. Od autorky už jsem četla pár knih a jejím hlavním tématem bývá příběh silných žen, které nemají lehký osud. Nejinak je tomu v Hlasu kukačky, ve kterém se rozplétá tajemství rodiny Pospíšilových. Knížka se čte snadno, je poutavá, i když dějově v podstatě depresivní.

27.01.2024 5 z 5


Rychlopalba Rychlopalba Štěpán Kopřiva

Rychlopalba určitě není klasickou detektivkou ani tradiční kriminálkou. Nenajdete tu geniálního detektiva ani detailně rozebrané vyšetřování. Rychlopalba je svá a strašně mě bavila, věděla jsem to už od prvních stránek, že se mi bude líbit. Tento typ humoru, někdy drsnějšího, mám ráda. Román je svižný, má vtip, ironii, nadsázku a nepostrádá akci. Komu nevadí "béčkový" vulgárnější styl, tomu můžu doporučit. Já se těším na další díl.

24.01.2024 5 z 5