40 dní pěšky do Jeruzaléma

od:

40 dní pěšky do Jeruzaléma

22letý muž jde pěšky 1400 kilometrů do Jeruzaléma. Pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, potká ale dobrý lidi. Jak to skončí: do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa. Komu to můžeš koupit: komukoliv ve věku 14–99 let se smyslem pro humor. Seznam alergenů: obsahuje vtipy o náboženství a tlustých lidech.

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/336450/40-dni-pesky-do-jeruzalema-o-pouti--kCg-336450.jpg 4.51203
Žánr:
Humor, Literatura česká, Cestopisy a místopisy
Vydáno:, BizBooks
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (248)

Přidat komentář
Tereza K.
10. srpna

Oddechové čtení se specifickým humorem, na letní odpoledne dle mého názoru ideální :-) Oceňuji obrovskou snahu o bourání předsudků a stereotypů

Chajda69
06. srpna

Mám rád odlehčené cestopisné knížky, mám rád humor a Ziburův styl humoru je mi velmi blízký, takže perfektní. Ke cti autorovi jde z mého pohledu také to, že snad dokáže čtenáři zprostředkovat, že muslimové nejsou vraždící maniaci ale lidé jako všichni ostatní. Za to díky.

miromi2
02. srpna

Odvážna púť mladého chlapca, vtipne komentovaná. Určite si prečítam jeho ďalšie cestopisy.

evonra
27. července

Cestopisům se, po pravdě, docela vyhýbám, ale tato kniha mě nalákala na základě ohlasů, že je prostě „"jiná“. A je to pravda. Skvěle odvyprávěné putování jednoho nadšeného dobrodruha, sepsáno příjemnou formou, tak nějak „na koleni “. Nesnaží se šokovat, ohromit, jednoduše píše tak, jak to je, jak to cítí…
Připočtu –li trefné a vtipné poznámky a vsuvky, je to jasných 5* a velmi ráda sáhnu po dalších Ladislavových výpravách.

„Ve stínu benzínové pumpy jsem pak vytáhl elektronickou čtečku knih. Zde, daleko od domova a dosahu intelektuálů, to konečně mohu udělat. Vzrušeně jsem se rozhlédl kolem sebe, zda se nikdo nedívá, a pak tu knihu konečně otevřel. Michal Viewegh: Výchova dívek v Čechách..."
..... Odvaha panu Ziburovi opravdu nechybí! :-)

klárka97
22. července

Skvělá kniha. Letos jsem byla v Turecku, tak o to více mě to zaujalo. Velice čtivé a oddechové. Z humoru jsem někdy byla celkem na vážkách, ale tak to asi musí být.

AnetaKor
19. července

Velice příjemné čtení. Je zajímavé, jak dokáže Ladislav otevřeně psát i o intimních věcech a přitom to nepůsobí vulgárně a sprostě.

pospec7
17. července

40 dní pěšky do Jeruzaléma jsem četl paradoxně jako poslední z dosavadních Ziburových třech knih. Vzal jsem si ji na svou cestu do Santiaga a ačkoliv jsem si myslel, že knihu sotva rozečtu, za tři večery v albergue jsem měl dočteno. Laskavý humor a sympatičtí lidé navozují příjemnou atmosféru mnohdy náročného putování. Těším se na další knihy z cest, které určitě Zibura sepíše.

sirek
17. července

Vskutku jde o oddechové čtivo, u něhož se člověk víc pobaví než něco naučí. A ne, že by mi to vadilo. Ziburův styl je poutavý, jeho humor nakažlivý a osobnost notně sympatická. Celá kniha příjemně plyne, až... prostě skončí. U deníkového cestopisu bych ale gradaci děje nečekal a pokud si chce člověk prostě jen přečíst něco krátkého, jednoduchého, vtipného a ještě narazit na pár zajímavých myšlenek, které uvozují začátky jednotlivých dnů, je tato kniha ideální.
Jediné, co mi chybělo, byly fotografie, na druhou stranu, ty komiksové vsuvky byly taky fajn.

Pablo7
16. července

S přimhouřením jednoho oka dávám čtyři hvězdy. Líbí se mi forma deníkových zápisků, kdy popisuje každý den cesty. Samozřejmě ne vždy se něco děje a spousta věcí se opakuje, ale i tak kniha obsahuje zajímavý postřehy. Sám bych asi nezvládl navazovat tak snadno kontakt s místními. Autor své zážitky popisuji s lehkou ironií a nebere se vážně, což je fajn.

vodopad152
16. července

Upřímně vlastně do teď nevím, co si o této knize mám myslet. Samotný příběh byla prostě pouť. Nic moc zvláštního, ale dovětek autora mě naprosto dostal. Moc obdivuji, že se Ladislav pustil do toho zmapovat svoji pouť. Nedokázala bych sama poutavě napsat svoje zážitky. Humor autora byl naprosto geniální, sarkastický, ale stále v mezích slušnosti. Jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, ale ještě nevím, jestli budu pokračovat v knihách od Ladislava Zibury.

Lavin
16. července

Ačkoliv cestopisy moc nečtu, tento mě zaujal. Zajímavé jsou postřehy z Turecka.

VílaElvíra
15. července

Milé, vtipné, čtivé čtení. Chystám se na další Ladislavovu knihu.

Sameva
12. července

Humorne popsana cesta pres Turecko do Izraele

anetinkalan
12. července

Vtipné, celkem čtivé. I když autor neměl co psát, tak bylo pořád co číst. :D

katuu123
12. července

Tomu, kdo má smysl pro humor se bude tato kniha zřejmě líbit. Pohodová kniha, od sympatického autora, u které člověk nemusí až tolik přemýšlet, lehká na pochopení. Může posloužit i jako skvělý dárek pro druhé. DOPORUČUJI...

NikitaVonB
09. července

Skvělá oddychovkya a vtipné momenty. Překvapilo mě, jak lidé se lidé v jiných zemích umí zachovat, u nás by tohle nefungovalo.

Clara_C
07. července

Moje první setkání s cestopisy pana Zibury. Určitě ne poslední, děkuji mu za jeho optimismus. Celou knihu se mi honilo hlavou, jak by obstáli Češi coby národ hostitelů a neubráním se jisté skepsi. Každopádně milá a vtipná knížka a už se těším na další.

maid
04. července

První knihu prince Ládika jsem četla paradoxně až poslední z jeho současného triptychu. Je na ní, že autor se teprve musel vypsat, tudíž tato kniha je zatím jeho, pochopitelně, nejslabší. Možná až zuby nehty se držel konceptu deníku a tudíž popisoval každý den zvlášť. Přestože se jistě snažil předejít monotónnosti, na tak dlouhé cestě se tomu jistě nelze vyhnout. Proto by nebylo na škodu pár stran oželet a přidat vyprávění větší spád a ne otrocky popisovat každý den, každé přespání u benzínky, každodenní, leč milé, pozvání na čaj.
Nejvíce se mi líbil závěr knihy (i přes autorův nesouhlas, to jakousi gradaci mělo - ano, nyní vytváříme ten zmíněný dialog!) a filozofické úvodníky na začátku každé kapitoly. Tam s ním souzním nejvíce!

beatadudova
30. června

Jako první knihu tohoto autora jsem četla Pěšky mezi buddhisty a komunisty a lze tedy vidět, že se v psaní posunul. Tato kniha byla taková zdlouhavější a plná podrobnějších popisů událostí, bez kterých by se kniha klidně obešla. Ale i tak se mi knížka moc líbila, jak styl psaní, tak i povedené ilustrace v nejnovějším vydání knihy. Okénka se zajímavostmi se mi líbili více u nejnovější knihy a postrádala jsem autorovy vtipně básničky. Pěšky mezi buddhisty a komunisty se mi líbila o něco více, ale i tahle knížka super. Ukazuje dobrotu a ochotu tamějších lidí i nepříjemné situace, se kterými se princ Ládík musí poprat.

mala.bloncka
26. června

Prince Ládíka mám moc ráda! Chodím i na jeho přednášky, takže jeho knihy znám a je to velký sympaťák a upřímný člověk. Knihu vypráví příjemně a vtipně. Nevadilo mi, že občas popisoval důkladněji některé místa či situace. Mohla jsem se aspoň lépe vžít do příběhu a jakobych šla na pouť s ním :) Doufám, že co nejdříve se opět někam vydá a záhy na to vydá opět skvělou knihu!

MarekT
26. června

Zmiešané pocity.
Kniha by sa dala skrátiť o tretinu, čitateľ by nebol o nič ukrátený a možno by bolo rozprávanie i záživnejšie. Keď sa to ešte spojí so stále sa opakujúcim pitím čaju a hľadaním si miesta na spanie, nie je to veľmi pútavé čítanie. Po pár dňoch "strávených" s autorom v Turecku sa všetko javí byť veľmi monotónne, až čitateľ začne čakať na akúsi zmenu, ktorá našťastie nastane s príchodom do Tel Aviv. Som si ale vedomý, že autorovým zámerom bolo predostrieť nám putovanie bez prikrášlení, také aké je, jednotvárne s každodennými problémami, vtipnými situáciami a všednosťou.

Na druhej strane vie kniha zbúrať predsudky, ktoré väčšina ľudí v našich končinách má. Či už voči putovaniu ako takému alebo ľuďom, ktorých sa dá na cestách stretnúť. Osobne som tiež nepovažoval Turecko za veľmi pohostinnú krajinu, no minimálne táto kniha nám ukazuje akí srdeční vedia ľudia v týchto končinách byť.

Kathleen
20. června

Kniha je prostě úžasná. Je přímá, čtivá a vtipná. Člověk má chuť po přečtení taky někam vyrazit a zažít podobná dobrodružství. Určitě si přečtu další knihy autora.

amaenium
15. června

A tak jsem dočetla první díl jako poslední.
Náramné čtení. Při čtení úplně dokáži cítit atmosféru, kterou autor popisuje a živě si představuji všechny ty milé (a pohostinné!) lidi, které na svých cestách potkal. V paměti mi rozhodně utkví policajt a avokádo. Poznala jsem ale, že se jedná o Zibiho první knihu ze série, protože až po půlce se více odvážil a odvázal se svým humorem. Těším se na další cestovatelský zážitek, který princ Ládík přinese!

Jarda72
12. června

Celou knihu jsem byl nadšený, jak autor dokáže zprostředkovat zážitky, způsobem jako by tam člověk byl. Velmi čtivé, těším se na další knihy.

Space.Junkienka
07. června

Potřebovala jsem nějakou hezkou audioknihu (vlastně ani nevím, jestli se to počítá do "přečteno"), u které by se člověk nenudil a hlavně zasmál. A nemohla jsem vybrat lépe :). I když miluji severské krimi a občas do toho vložím nějaký román, či něco z "povinné četby", tak musím uznat, že tuhle knihu jsem neslyšela naposled a další si přečtu velmi ráda.

Elea
05. června

Krásný, laskavý humor, skoro už začínám přemýšlet, kam vyrazit.

emamat
31. května

Tohle je moje první kniha od L.Zibury a musím říct, že nezklamala. Zatím jsem v polovině knihy. Jen se mi zdá líčení cesty den po dni trochu nudné , no uvidím.

LusSyNDA
30. května

Tak tato kniha je parádní. Směju se ráda a u téhle knihy to ani jinak nešlo. Chybí pouze nějaká dojemná scéna, která čtenáře dožene k slzám. Jinak má kniha všechno! Knihu budu půjčovat, aby udělala další lidi šťastné a vykouzlila úsměv na tváři :-) děkuji

kilometr
30. května

Tak mám kompletně přečteného Ziburu a jsem rád,že putování do Jeruzaléma jsem četl jako poslední.Bylo totiž nejslabší a hlavně mi tedy moc vtipné nepřišlo.Ale i přes to je Zibura borec a budu se těšit na jeho další eskapády.60%.

evask
19. května

Potřebujete zlepšit náladu? Putujte s Ládíkem do Jeruzaléma.