40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
22letý muž jde pěšky 1400 kilometrů do Jeruzaléma. Pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, potká ale dobrý lidi. Jak to skončí: do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa. Komu to můžeš koupit: komukoliv ve věku 14–99 let se smyslem pro humor. Seznam alergenů: obsahuje vtipy o náboženství a tlustých lidech.
Přidat komentář
Vytrhnula mě z té negativity ktérá všude kolem panuje a ukázala jak je svět super, když ho tak chceme vidět.
Knížka je poměrně čtivá, místy i zábavná. Ačkoliv mi sarkazmus a ironie není vůbec cizí, "Zibi" ho na můj vkus používá až příliš často a skoro všude. Nejzajímavější na téhle knize, jsou vlastně popsány setkání s různými lidmi stejného náboženství - Islám :( . Ať Islám mohu nenávidět sebe víc, musím uznat, že bych měl méně číst internet a víc poznávat lidi! Tedy ne, ty s kalachem v ruce. Každopádně mezi 25. a 30. dnem jsem se začal dost nudit, změna prostředí na Izrael, mě zas bavila. Takže mohu doporučit jako takové fajné cestovatelské čtení.
Nejsympatičtější je, že po knize může sáhnout prakticky kdokoliv. Zaujme i toho, kdo nezvedl zadek z gauče a cestování neholduje. Není to primárně cestopis, jsou to portréty dobrých lidí, které můžeme potkat kdekoliv, jen stačí občas otevřít oči. Kniha je protkána specifickým humorem autora což všemu přidává na čtivosti.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Kniha 40 dní pěšky do Jeruzaléma je v
Právě čtených | 92x |
Přečtených | 4 193x |
Čtenářské výzvě | 1 616x |
Doporučených | 220x |
Knihotéce | 851x |
Chystám se číst | 650x |
Chci si koupit | 157x |
dalších seznamech | 20x |
Kdybych hodnotila 100% objektivně a porovnávala to s jinými knížkami, tak bych této nikdy nemohla dát 5 hvězdiček, ale já objektivně hodnotit nemůžu. Sedl mi autorův styl humoru, nadsázky, sebeironie, sarkasmu.. Nejen v této knížce, ale i v jeho příspěvcích a vystoupeních (např v Show Jana Krause, o Az-kvízu se není potřeba ani zmiňovat :D)
Teď něco málo přímo ke knížce - není o konkrétních "dobrodružstvích", co se během cesty udály, ale především o lidech, které Ladislav potkal a že jich nebyla zrovna málo. A ukazuje, že svět není jen černobílý a pořád nás spousta věcí dokáže (mile) překvapit.