Pěšky mezi buddhisty a komunisty

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje. Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/311414/pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty-F6H-311414.jpg 4.31555
Žánr
Literatura česká, Cestopisy a místopisy
Vydáno, BizBooks
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (341)

Kniha Pěšky mezi buddhisty a komunisty

Přidat komentář
wazza
06. dubna

Ládík vyměnil hektolitry čaje za tuny rýže a nespočet láhví pálenky a vydal se vstříc hornatému Nepálu a nekonečné Číně... Čtivé, zábavné, Nepálská část mě bavila více, ale asi to bude mou antipatií k zemi, která světu dala mnohé (naštěstí na netopýra Ládík nenatrefil).
Myslel jsem, že konverzi k islámu v prvním díle nic nepřebije, ale založení komunistické strany se o to postaralo :)

alkazemka
31. března

Už po přečtení prvních pár stránek jsem se přistihla, že se uculuju. A to tak, že pořád. Až do konce knížky jsem se pak na tento jev speciálně zaměřila a co nejobjektivněji jsem se snažila ten neustálý úsměv korigovat a vyluzovat jej pouze ve chvílích k tomu určených a na základě závažných důvodů. A výsledek? Prousmívala jsem se celou knížkou.
Milé čtení, které není tak úplně typickým cestopisem. Spíše je to takový deníček, ve kterém Ladislav Zibura převážně vtipně glosuje denní radosti i strasti ne zcela profesionálního pocestného. A jak sám autor podotýká - jak že to dopadne? Nijak. Pořád jenom chodí. Zcela v duchu hesla - cesta je cíl.
"Když se člověk topí v bahně cesty, obvykle přijde nečekané setkání, které ho z něj dostane. Stačí jen počkat."

katy238
22. března

O cestování po vlastní ose i po vlastních nohou jak nejvíc je to v dané destinaci a situaci možné. Popis cest i lidí s nadhledem a vtipem a popis úspěchů i peripetií Čecha na dlouhé cestě přes Nepál a Čínu. U knihy jsem se hodně pobavila a rozhodně se s Ladislavem Ziburou podívám i do dalších míst jeho očima. Oddechové čtivo, které nesoudí a jen předkládá obraz o životě v daleké zemi. Grafika knihy i vložené malby jsou hodnotou navíc, která mě hodně bavila.

Gibis
19. března

Ladislav je dobrodruh a má můj hluboký obdiv. Já bych sama pěšky nedošla ani do Beskyd a to je mám za humny, nenávratně bych se ztratila :) A taky bych nenašla odvahu zaklepat u cizích dveří a pozvat se na jídlo a na nocleh, tím tuplem, kdybych jim nerozuměla ani slovo :D
Tentokrát nás Ládík provedl dalekým Nepálem a Čínou a seznámil nás především s jejími obyvateli, protože o památkách jeho knihy opravdu nejsou a to se mi vlastně na jeho knihách líbí nejvíce. V závěru zapěl ódu na naši krásnou zem, čímž si získal mé srdce, protože i pro mě je u nás opravdu nejkrásněji ;)

VendulaB
05. března

Naprosto skvělý cestopis, při jehož čtení jsem se neuvěřitelně bavila a občas i nahlas smála. Knížka je to vtipná, chytrá, osvěžující, velmi čtivá. Po jejím přečtení mám pocit jako bych Nepál i Čínu skutečně znala. Všem vřele doporučuji.

Yorika
01. března

Přijel do Tibetu a potkal Tibeťana. Najedl se u něj, přespal a šel dál. Druhý den potkal zase Tibeťana. Najedl se u něj, přespal a šel dál.
Pozor! V polovině knihy nastal zásadní zlom. Došel do Číny! A potkal Číňana! Najedl se u něj, přespal a šel dál. Možná byste si změny však vůbec nevšimli i kdyby autor dospěl na Mars. I tam by potkal Marťana, najedl se u něj a přespal.
Jednotvárná kniha, kterou zpestřují pouze vydařené kresby.
Ať žije marketing!

davidurban1973
12. února

Cestopisy tohoto typu se mi líbí a čtu je rad. První knihu o cestě do Jeruzaléma jsem přečetl jedním dechem a nadchla mě, takže jsem sehnal další (tuto) a pustil se do ni.
Za mě musím rict, ze je psaná jinak než první cestopis. Předchozí kniha byla taková “syrovejsi” než tato, byla víc popisnejsi ohledně cesty a lidi, které autor potkával. V této je víc zamyšlení a úvah, některé se opakuji a není to tak zajimave. podle popisu bylo tohle asijské putování spis nudnejsi a čínská část podstatně nudnejsi než nepalska. Nicméně vše se pak nějak moc točí jen kolem konstatování kde se mu podařilo spát a kde všude dostal jídlo... Co mě taky nebavilo a přišlo mi hrozné, byly básnicky.
Za mě je rozhodne zatím lepším dílem první cestopis.

Ivka14
12. února

Zajímavá a velmi čtiva kniha

1 ...

Doporučujeme

Prázdniny v Evropě
Prázdniny v Evropě
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Italské prázdniny
Italské prázdniny
Tichý dech
Tichý dech