Umřel jsem v sobotu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Tento mrazivý příběh se skutečně stal. Nápis, vytesaný na domě v Třebíči, vídal v dětství muž, jenž na sklonku života vyprávěl autorovi svůj příběh. Z osudu rukou a vůle boží. A zde začíná autorovo putování za tajemnou větou, za domem, který aniž by sám chtěl, ovlivňuje jeho život i život ostatních. Je to strhující příběh o lásce, osudu, ztrátě dítěte a druhých šancích, které už se nikdy nebudou opakovat. Co se stane, když se nevyrovnáme s minulostí? Přijde vůbec nějaká budoucnost? Rodina Josefa Marana žila v domě, který změnil jejich život. Mozaikové oko boží a onen nápis jej poslal na cestu, na kterou se žádný smrtelník nechce vydat. Rodina přišla rukou vraha o svou jedinou dceru. Osud k nim byl ale shovívavý. Přišlo druhé dítě. V duši Josefa Marana, ale nebyl klid. Toužil jej najít. Rozhodl se pátrat v minulosti, a tak svou druhorozenou posílal na onen svět. Do míst, kam se žádné dítě nepodívá. Její oči byly oči Josefovy, a on hledal vraha. Viděla dívka, co se v budoucnosti skutečně stane? Vrátí se k němu alespoň jeho druhá dcera? Mnohdy nás stvořitel posouvá vpřed, my se však nedokážeme vymanit ze spárů minulosti. A tak ztratíme vše, na čem nám záleží. I sami sebe. Temná kniha spojuje prvky vyprávění s básněním. Celý příběh je jako hra. Hra o naději. Mrazí z něj v zádech, v srdci i v hlavě....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/94_/94833/big_umrel-jsem-v-sobotu-1SA-94833.jpg 4392
Nahrávám...

Komentáře (123)

Kniha Umřel jsem v sobotu

Martina291086
13. ledna

Musím říct, že snad nikdy jsem neměla z knihy tak rozporuplné pocity jako z této. Nedokážu ani říct, jestli se mi kniha líbila nebo ne... A to se mi stává opravdu málokdy, jinak dokážu na knihu najít správná slova. I přes tyhle pocity ale musím říct, že se kniha dobře četla. I přesto ale u této knihy pro mě platí pravidlo JEDNOU A DOST. Je to škoda, kniha má jistě potenciál zaujmout široký okruh a Josef Formánek si už našel své věrné čtenáře. Rozhodně ale skládám obdiv nad odvahou a pílí, s jakou se pustil do pátrání a odhalení pravdy...

vendy246
14.07.2021

Tak tohle byla největší deka za poslední dobu. Mám Josefa Formánka ráda, ale tohle bylo zkrátka moc. Ještěže je kniha tak krátká a čtivá, že jsem se v tom nemusela koupat moc dlouho. Také stylisticky bych měla mnohé výhrady. Často pocit jako při četbě špatného překladu, nevyladěný slovosled, nejasný podmět, někdy ne ideálně zvolená slova. Vysvětluji si to autorovým těžkým obdobím. Ale i tak dobré.


wasabikanec
06.04.2021

Temná kniha, která zamrazí nejednoho čtenáře. Navíc (pokud budeme věřit autorovi) se jedná o skutečný příběh což vás nenechá usnout. Umělecky napsané s krátkými kapitolami, svižně se čte. Ze začátku narazíte na problém s orientací v ději, ale jakmile se tenhle vlak rozjede, tak si budete přát vyskočit za jízdy.

Ema22
28.02.2021

Tak to jsem nečekala. Mísily se ve mně pocity strachu z úryvků z více než sto let staré knihy o spiritismu, zvědavosti, jaký bude Maranův život. Hltala jsem stránky a poznamenávala si zajímavé myšlenky. Určitě sáhnu po dalším Formánkovi. Zítra? Děkuji za Pavla a Lustiga.
Mám jedinou výtku. Některé rýmované pasáže mi do textu prostě neseděly.
"Kromě pytlů pod očima neměl jiných zavazadel."
"Roztříštěni na kousky, hledáme se. Děláme cosi, aby to tak nekřičelo.
Ale prázdnota přece nemůže křičet."

Allys
08.02.2021

Kniha je veľmi osobitá - spôsob podania príbehu je dosť neobvyklý a to, že sa jedná o skutočnú udalosť, je trochu desivé. Prečítala som ju za deň, ešteže bol víkend - dej čitateľa vtiahne a nepustí. Časti o rodine pôsobili s ohľadom na dostupné informácie celkom pravdivo, autorské časti knihy typu osobného denníku boli väčšinou fajn, miestami príliš veľa alkoholu. Teda to, že niekto pije trochu viac, je osobná vec, ale na môj vkus to bolo príliš často zdôrazňované. Mala som pocit, že je to na úkor príbehu, možno keby má kniha viac strán, ani by som si to nevšimla :-) V každom prípade je "Z osudu rukou a vůle boží" nezabudnuteľná veta z knihy (a z priečelia domu). Rada si od autora ešte niečo prečítam.

machomurka
10.01.2021

Jedna z nejvíce inspirativních knih. Ovšem ne inspirativní produktivním směrem, ale tím destruktivním.

laepus
28.12.2020

Taková odpolední chuťovka. No chuťovka... trochu depresivní a tajemná a místy morbidní chuťovka. Ale to by nebyl Formánek, aby se zde (někdy možná až pateticky přehnaně) neřešily otázky menší než smysl života, nepromlouval zde Bůh a vše to neprolínal neuvěřitelný příběh, o kterém se můžeme jen dohadovat, jestli je pravdivý či nikoli či nakolik je pravdivý a nepravdivý zároveň... Možná že to nezaslouží plný počet, ale pro mě to byl opět zážitek - Formánka mám rád a rozhodně se těším na jakoukoli další jeho knížku.

Šura
20.12.2020

Formánek je moje srdcovka. Líbí se mi jeho psycho styl, příběhy pohltí. Super kniha.

1