dianaxn
přečtené 118
Sestry ve zbrani a písni
2021,
Rebecca Ross
Tohle je po dlouhé době kniha, která mě fakt nadchla a upřímně jsem to nečekala, přestože jsem všude viděla samé pozitivní ohlasy. Teď tedy otázka, jestli je to worthy všeho toho hypu? Rozhodně ano a zaslouží si i vaši pozornost. Začnu postavami, které si nešlo neoblíbit. Všichni tři hlavní protagonisti mi byli sympatičtí a zároveň měly svoje chyby, díky čemuž se zdály reálné. Evadne je obyčejná holka, která kulhá kvůli nehodě, která se jí stala v dětství a neoplývá žádnými magickými schopnostmi (i když by chtěla). Halcyon je excelentní bojovnice, která ale udělala tolik chyb, že by to bylo pro každého normálního člověka smrtící (literally). A Damon je mág s průměrnými schopnostmi, není nejlepší ani nejsilnější, jen průměrný. Pak je tady prostředí inspirované starověkým Řeckem. Jsem velký fan mytologie, takže se mi líbil nápad s bohy a jejich relikviemi. Worldbuilding a systém magie nebyl nijak složitý, ale originální ano. A jako poslední romantická linka, kde bylo už od začátku celkem předvídatelné, které postavy spolu skončí, ale bylo to tak hezky napsané, že mi to nevadilo. Slow burn ve stand alone se podle mně vždy těžko píše tak, aby byla uvěřitelná a proto oceňuju autorku, že se jí to povedlo. Podtrženo, sečteno, měli byste si tuhle knihu přečíst (navíc je ideální i pro ty, co upřednostňují stand alones), a jsem si jistá, že toho nebudete litovat.... celý text
Ostrov Lhářů
2015,
E. Lockhart (p)
Co bych vyzdvihla/zkritizovala jako první je fact, že někdy byly psány věty bezdůvodně takhle zasekaně a na několik řádků. Když to začalo takhle: “I used to be strong, but now I am weak. I used to be pretty, but now I look sick.” nebo “Welcome to the beautiful Sinclair family. No one is a criminal. No one is an addict. No one is a failure.” byla jsem nadšená. Nebudu popírat, že se mi zdál tenhle styl psaní čtivý (ale jak už jsem zmiňovala, bylo to často a bezdůvodně). Samotný prolog mě nadchl, nápad byl zajímavý a originální, a děj plynul rychle. Děj je o Cadence, která má bohatou a zdánlivě dokonalou rodinu a je jedna z “liars”, kteří se každé léto scházejí na rodinném ostrově Beechwood. Patnácté léto se jí tam stane nehoda, kvůli které utrpí zranění hlavy a ze které si nic nepamatuje. Sedmnácté léto se vrací zpátky s cílem zjistit, co se stalo, protože jí nikdo nechce říct pravdu (zvrat, který zjistíte na konci, je geniální). Z čeho už jsem tak nadšená nebyla, jsou postavy, které nebyly špatné, ale zato neměly žádný hlubší charakter ani vývoj osobnosti (a nějaká jména vedlejších postav si teď už ani nedokážu vybavit, což o něčem vypovídá). Jako další bych tady vyškrtla insta love vzhledem k tomu, že asi po 40 stranách už byli zamilovaní. Jinak tam najdete i úryvky z classic pohádek, které jsou upravené, což byly moje fav části. I přes nějaké ty negativa je to podle mně good kniha, kterou byste měli zkusit – buď se vám bude líbit nebo vám vůbec nesedne, každopádně je zvláštní a jiná než to, co čtu běžně.... celý text
Zachraň mě
2021,
Mona Kasten
Tohle byla po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetla na jedno posezení (i když to je možná tím, že jsem konečně měla trochu volného času). Dokonce se mi tahle část zdála zatím lepší než autorčina první série Znovu. Začíná to tedy tím, jak Ruby, zorganizuje školní akci, kterou jí James překazí a vyfasuje tak za trest účastnit se schůzek organizačního výboru s Ruby. Ruby byla skvělá hlavní hrdinka a Jamese jsem zpočátku nedokázala vystát, ale po určitých zvratech jsem si ho taky oblíbila. Jako couple byli cute, přestože je to založeno na klišé, kdy se bad boy zamiluje do good girl a změní se kvůli ní (plus přidejte nějaké to drama na konec, aby to bylo uzavřené cliffhangerem, který mě ale rozhodně namotivoval k druhému dílu). Taky se mi líbilo prostředí nóbl a privilegované školy Maxton Hall, která mi dává náhled do světa, který nikdy nezažiju. A teď přecházím k negativním bodům: • opakování slov jako “maminka” a “tatínek”, protože teenageři takhle nemluví • překlad některých vět (za což autorka samozřejmě nemůže), které někdy nedávaly smysl nebo zkratka Cíla pro jméno Cyril, kterou jsem zpočátku nechápala • celkem předvídatelný děj (koneckonců je to romance), což tomu ale neubírá na čtivosti Jinak jsem spokojená, takže pokud se vám líbila autorčina série Znovu, určitě zkuste i tuhle, i když bych od toho neočekávala to samé (už jen tím, že to je z pohledu obou hlavních protagonistů).... celý text
Zloděj blesku
2009,
Rick Riordan
Možná vás to překvapí, ale Percyho Jacksona jsem četla letos poprvé, nebyl to žádný nostalgický rereading, ale reálně jsem dřív nevěděla, o čem to je. Tušila jsem přibližně téma, jenom jsem nakonec čekala něco jiného. Hlavní důvod, proč z toho nejsem tak nadšená, je ten, že hlavnímu protagonistovi Percymu je 12 let a styl psaní byl kvůli tomu dětinský. Vím, že to byl záměr, ale já moc nemusím hrdiny, kteří jsou o dost mladší než já. Co se ale musí nechat je fact, že Percy byl o dost rozumnější a chytřejší než většina postav, o kterých jsem četla, jakkoli staré byly. Předpokládám, že všichni víte, o čem děj asi je, takže to zkrátím: Percy několikrát zničí školu (přesněji řečeno zničí nějakou školu v každém dílu), což mi přišlo funny a po zbytek knihy řeší to, co shrnuje název jednotlivých dílů. Je to polobůh (což ze začátku neví), takže se tady řeší i mytologie, což se mi líbilo nejvíc. Nápad a děj jsou rozhodně dobré, zvraty se mi taky líbily a styl psaní mi připadal většinou čtivý. Percy mi sedl, ale jako nejlepší postava se mi zdála Annabeth, s níž mě části knihy bavily nejvíc a Tyson. Pokud to mám shrnout, tak první díl byl dobrý, druhý mě bavil dokonce o něco víc (hlavně proto, že Annabeth a Tyson dostali více prostoru), ale třetí mě naopak zklamal nudnými částmi, které mě nezajímaly. Určitě spoustu z vás tato série zaujme a jsem si jistá, že kdybych ji já četla před několika lety, líbila by se mi víc, ale teď jsem na to už moc stará. Nicméně mám v plánu dočíst i poslední díl, který mi jako jediný zbývá, takže můžete brzo očekávat i recenze na poslední 2 části.... celý text
Prázdné sliby
2021,
Lexi Ryan
odpad!
Tahle kniha se jednou zapíše do historie literatury jako první mučící nástroj, který ve mně dokáže vyvolat fyzickou bolest pouhým pomyšlením na jeho existenci. Pokud si chcete naplno vychutnat mé utrpení, najdete celou recenzi na goodreads. These Hollow Vows je kopie ACOTAR a Selekce aneb příběh plný utrpení a neexistujícího děje, kde budete předvídat každý plot twist a jediné, co vás překvapí, je neskutečná debilita postav, která vám vyrazí dech. Anotace říká “ACOTAR meets The Cruel Prince”, ale netušila jsem, že to vzali doslova, protože by se to mělo spíš jmenovat “A Court of Plagiarism and Non-originality” nebo “Cardan is my Doubleganger”. Brie je nesnesitelná hlavní hrdinka, která má být speshul a nOt LikE othEr giRLs. Pokud speshul znamená být nudnější a hloupější než všechny other girls dohromady, pak budiž. Dělá jedno nelogické rozhodnutí za druhým, je otravná, pokrytecká, ale z nějakého nepochopitelného důvodu ji všichni milují. Finn je nejmocnější dark haired love interest bez osobnosti s tragickou minulostí, což je jeho výmluva, proč se pořád chovat jako idiot. Je potetovaný, otravný a okouzlující asi jako ubrousek, ale hlavní hrdinka se do něho přesto zamiluje (i když je to urážka pro ubrousek, který má víc vlastností). Mimochodem vypadá jako Rhysand, jen má místo fialových očí stříbrné. Druhý love interest je taky potetovaný, nudný a navíc má stříbrné vlasy a zelené oči, což je image Rowana Whitethorna. Aby toho nebylo málo, tak se tahle postava jmenuje Ronan, takže jsou to RoWan a RoNan. Ronan sice vypadá jako Rowan, ale jeho chování připomíná spíš Cardana Greenbriara v not-Cardan day. A kvůli této kombinaci Rowan Whitethorn + Cardan Greenbriar bychom mu měli říkat #whitebriar nebo #greenthorn. co všechno je stejné s ACOTAR, pokud nepočítám začátek, střed a konec: 7 Courts – 7 Courts 7 High Lords – 7 magicians 3 úkoly – 3 artefakty mate bond – mate bond Rhysand – Finn Tamlin – Ronan Ah, že by všechno? Přesně tak to totiž je. Tahle kniha by měla být nelegální, protože tomuhle se říká plagiátorství. Jako další je tady kopírování Selekce, což tuhle katastrofu nezachránilo, jenom to zničilo ten poslední kus logiky, který tu byl. Fairy ~seductive~ princ uspořádá soutěž a má si vybrat mezi několika holkami. On si samozřejmě vybere tu nejnudnější a neotravnější, aby byly aspoň nějaké fantasy prvky zachovány. Nejen že Brie nemusí dodržovat pravidla a účastnit se žádných akcí, navíc se ostatní soutěžící této Selekce 2.0 vůbec neobjeví. Jaká je pak pointa téhle nesmyslné soutěže kromě zabití mých mozkových buněk? Pokud si myslíte, že by to mohla zachránit aspoň romance, musím vám zničit iluze. Brie se do jednoho zamiluje téměř po 5 minutách a ten druhý už od začátku nemá sebemenší šanci. Styl psaní taky není žádná sláva, protože jsou tu nekonečné vnitřní monology, kdy hlavní hrdinka přemýšlí o tom samém, opakující se fráze a kurzíva na každé straně, což bude jednou moje smrt. Sequel si možná někdy v budoucnu přečtu (koneckonců mám rok na to se psychicky připravit na další muka), ale myslím, že tenhle díl je dostatečné trauma na celý život a horor mých nejhorších nočních můr.... celý text
Autorka a její série jsou underrated, i když já sama byla překvapená, jak moc mě to nakonec bavilo, přestože anotace mě moc nezaujala. Je to v podstatě příběh o tom, jak jsou oba dva hlavní protagonisti special, ale překvapivě (a snad poprvé v životě) mě to neiritovalo. June je totiž tzv. zázračné dítě Republiky, zatímco Day je proslulý jako nejhledanější zločinec. Kapitoly z pohledu Daye mě bavily víc, protože June se mi ze začátku zdála otravná a naivní, ale postupně jsem si ji taky oblíbila, hlavně kvůli vývoji osobnosti, kterým si prošla. Děj mi připomínal Hunger Games, má to HG vibes, ale ve skutečnosti je to ještě lepší. Cesty June a Daye se zkříží po tom, co je jedna nejmenovaná postava zavražděna a tudíž se druhá postava stane podezřelou. Dějová linie, která se zpočátku zdá jednoduchá a předvídatelná, mě ke konci až šokovala. Romantická linka se mi teda zdála jako insta love, ale kupodivu mi to taky nevadilo. Navíc v tom romance nehraje nejdůležitější roli a zvraty, které mě hodněkrát překvapily, to vynahradí, takže pokud hledáte dystopické scifi, tahle série si určitě zaslouží vaši pozornost.... celý text
Balada o ptácích a hadech
2020,
Suzanne Collins
Přestože mám Hunger Games ráda, moje očekávání u tohohle prequelu nebyla nijak vysoká, protože Snowa jsem nedokázala vystát už v předchozích dílech. Číst celých 500 stran z jeho pohledu bylo tudíž ekvivalentem utrpení. Corionalus – jehož jméno si musím pokaždé googlit, abych ho napsala správně – je totiž naprosto nudný záporák, který se v roli hlavní postavy nemůže Katniss ani zdaleka vyrovnat. Jeho chování bylo iritující a myšlenkové pochody nelogické. Děj byl slow, zdlouhavý, a závěr působil naopak zase useknutě. Části, kde se konaly hry, byly odbyté v několika větách, zatímco nezajímavé pasáže bez sebemenší akce byly rozvleklé na několik kapitol. Myslela jsem, že to bude obsahovat víc informací o tom, jak Hladové hry vůbec vznikly a celkově podrobnosti o světě. To tam sice bylo, ale většina faktů nedávala smysl, že by to potřebovalo další prequely tohoto prequelu (i když místo toho by mě mnohem víc zajímaly Hladové hry Finnicka nebo Haymitche). Z romantické linky jsem taky nebyla nadšená, protože se mi zdála nereálná a zbytečná, navíc mi Lucy k srdci taky nijak nepřirostla. Přesto jsem našla i několik faktorů, které se mi líbily víc než v originální trilogii, což je styl psaní ve třetí osobě a vyprávění v minulém čase (místo první osoby v přítomném, jak je v HG). Pokud jste fans této série, tenhle prequel byste si přečíst měli, ale neočekávala bych od toho další Hunger Games, které se mi (jak už vám nejspíš došlo) líbily víc.... celý text
Instant karma
2021,
Marissa Meyer
Začnu s tím, že MM patří mezi moje top autory, takže jsem neměla nízká očekávání, ale na druhou stranu contemporary moc nečtu, a proto jsem si nebyla jistá, co od toho čekat. Nakonec se Instant Karma stala mou fav feel good romancí. Hlavní hrdinka Prudence, která se většině lidí zdála nesnesitelná, mi neskutečně sedla. Někdy mluvila nebo přemýšlela úplně stejně jako já, ale většinou byla můj naprostý opak – musí mít vždy nejlepší známky ve třídě, nesnáší líné lidi a slovo prokrastinace pro ni neexistuje. O co teda jde – Prudence získá schopnost přivolat na kohokoli karmickou odplatu, což ale nefunguje na jejího spolužáka Quinta, kvůli kterému dostala špatnou známku z projektu. Ten však souhlasí, že jí pomůže známku vylepšit, když bude nějakou dobu vypomáhat v záchranném centru pro mořské živočichy. Co se mi zdálo nejzajímavější, bylo právě prostředí záchranného centra, spojení s tématem ekologie a taky nové informace o mořských živočiších. Děj celkově byl taky skvělý. Koncept, zvraty, karmická spravedlnost i hate to love linka, která byla cute. Což me přivádí k hlavnímu mužskému protagonistovi, který mě ze začátku iritoval, ale postupem času jsem si ho oblíbila stejně jako Prudence. Jediná věc, kterou bych vytkla, je detektivní linka, která vlastně není ani detektivní, protože ji odhalíte ještě dřív, než vůbec začne. Takže závěr zní, že Instant karma je ideální pro všechny fans contemporary s hate to love, trochou fantasy a výrazným vývojem postav, kde se navíc dozvíte něco nového i o ekologii (a ne tím nudným způsobem jako ve škole).... celý text