Ostrov Lhářů

Výjimečně jsem viděla jako první seriál, který je na Prime Video a moc se mi líbil, proto jsem se rozhodla přečíst i knižní předlohu. Už to na mě ale nemělo takový účinek jako, když jsem poprvé viděla seriál. Pořád se mi ale kniha líbila. Je napsaná velmi čtivě a překvapivě musím řít, že se mi přeci jen seriál líbil o něco více i kvůli tomu, že lépe a detailněji popsali všechny postavy, nejenom lháře, ale i jejich matky, což se mi líbilo a tohle mi v knize docela chybělo. Čtenář si o nich neudělá tu větší představu.

Fajn čtení pro mladší čtenáře. Kdybych knížku četla jako teenager a ne jako někdo, kdo už má podobné žánrovky v malíčku, tak budu nejspíš nadšená. Takto můžu pochválit svižné tempo a zajímavý sloh, nicméně už jsem četla i lepší thrillery.

Cadence sa vracia na ostrov, kde kedysi trávila tie najkrajšie letá svojho života. Tentoraz je však všetko iné. Miesto, ktoré pre ňu znamenalo bezpečie, je zrazu plné nevyslovených viet, zvláštnych pohľadov a otázok, na ktoré jej nikto nechce odpovedať. A najhoršie na tom je, že odpoveď nepozná ani ona sama. Zostali jej len útržky spomienok, silné bolesti hlavy a neodbytný pocit, že pravda sa ukrýva práve tam, kam sa jej myseľ odmieta pozrieť.

Od prvých strán som cítila zvláštny nepokoj. Navonok je to príbeh o bohatstve, rodinných tradíciách a letných prázdninách na súkromnom ostrove, no pod touto krásnou kulisou sa skrýva množstvo bolesti. Postupne som spolu s Cadence skladala úlomky minulosti a s každou ďalšou kapitolou som mala silnejší pocit, že pravda bude oveľa ťažšia, než som si dokázala predstaviť.

Veľmi sa mi páčilo, ako autorka pracovala s atmosférou. Raz som mala chuť zostať na ostrove spolu s postavami a vychutnávať si slnko a more, o pár strán ďalej som však cítila napätie, ktoré sa dalo takmer krájať. Je to presne ten typ príbehu, ktorý sa tvári nenápadne, no postupne sa vám dostane hlboko pod kožu.

Na knihe oceňujem aj to, že vo mne vyvolala množstvo emócií. Prinútila ma premýšľať nad tým, ako často si idealizujeme ľudí aj miesta, ktoré milujeme, a aké bolestivé môže byť zistenie, že nič nie je také dokonalé, ako sa na prvý pohľad zdá.

A keď prišlo rozuzlenie, všetky drobné náznaky do seba zrazu dokonale zapadli. Ostala som sedieť v tichu a premýšľať nad tým, ako šikovne bol celý príbeh vystavaný. Možno ma kniha nezasiahla úplne naplno, ale jej atmosféra a záver vo mne budú rezonovať ešte dlho.

Ostrov lhářů je pútavý a emotívny príbeh o rodinných tajomstvách, stratách a pravdách, ktoré sa niekedy odhalia až vtedy, keď sme pripravení ich prijať.

2,5*/5*
Ostrov lhářů nespadá jednoznačně do žánru thrilleru ani contemporary, ale určitě se jedná o knihu pro mládež se silným zakončením.

Čtveřice, která si říká Lháři, prožívá jedno léto za druhým na soukromém ostrově rodiny Sinclairových. Zažívají různé příhody a každý rok se zhoršují rodinné vztahy i demence hlavy rodiny, bohatého dědečka. Autorka dokázala zasadit do děje uvěřitelné rodinné rozepře i zajímavé vylomeniny Lhářů, celkový dojem je nostalgický s mystery podtextem.

Přestože autorský styl se mi četl rychle a byl zajímavý, zpracování mi hrubě nesedlo. V ději jsem bývala ztracená, hlavně kvůli špatnému oddělení léta 15, 16 a 17, což přidávalo zmatek do časové linie příběhu. K hrdince Cadence jsem si nenašla cestu, ostatně k žádné postavě. Námět není nijak přeborný, pokud jste četli Lži v plamenech nebo Hru o dědictví, najdete zde podobný vibe.

Abych nebyla jen negativní, probudila se ve mně nostalgie - staré dobré časy bez AI, vylomeniny na pláži a tak. Konec jsem neodhadla a mile mě překvapil dynamický závěr.

Sečteno, podtrženo: Ostrov Lhářů je netradičně psaná kniha pro čtenáře 13+, která vyniká zajímavým koncem, ale má mnoho negativ a proto ji nedoporučím.

A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE!
Tuto větu nemůžete pochopit když začínáte první kapitolu o Cadence Sinclairové, tak trochu zvláštní tmavovlásce co trpí migrénami.
Tuto větu pochopíte až prožijete s ní i Lháři od léta osm přes léto patnáct a poté i léto sedmnáct. Tenhle příběh mě svým způsobem neobyčejně uchvátil.
Okouzlení, zamilování, zvědavost, úlek, panika, šok a nakonec přijmete tu děsivou pravdu.
Opravdu doporučuji pokud tento žánr není zrovna váš styl a chcete něco nového. Zároveň jsou tu prezentovány pevné rodinné vazby, i to však může shořet jako papír. Všichni přece víme jak papír rychle hoří...

Gat, můj Gat.


,,Chtěla jsem pro nás tolik, svobodný život bez předsudků. Život, ve kterém se může milovat a být milován. A místo toho jsem zločincem kterému odpustili jen proto že jsem jako jediná zůstala."

Moc jsem nevěděla, co od Ostrova lhářů čekat. Všichni říkali, že je to úžasný, vyšla (mnou zatím neviděná) seriálová adaptace, vídala jsem to všude. Když se mi tedy knížka dostala do ruky, moje zvědavost vystoupala do nebeských výšin.
První, co čtenáře zaujme, je nezvyklý styl psaní. Ten považuji za jeden z kladů knihy, protože skvěle ukazuje, že v jednoduchosti může být síla. Zvlášť u příběhu hodně stavějícím na emocích. Na druhou stranu na mě však nejenom kvůli tomu celý příběh působil hrozně ploše. Takový styl psaní může fungovat v určitých situacích, ne však po celou, i když poměrně krátkou, knihu.
V mnoha ohledech to vůbec nebylo špatné. Když se na dílo podíváte s nadhledem, může fungovat jako kritický text vůči bohatým, snobským rodinám. Musíte si to v textu sice najít - a někdy kopete hodně hluboko - ale je to právě tenhle aspekt příběhu, který u mě osobně knihu dost vyzdvihl mezi jinými.
Bohužel celý děj je stavěn okolo mladé Tady a jejích trápení. Ví, že se před dvěma lety něco stalo, ale kvůli úrazu hlavy si to nepamatuje. Chvíle odhalení je, jak jsem se dočetla, právě tím okamžikem, kdy spousta čtenářů nevěřícně kroutí hlavou, kdy se ukáže ta geniálnost knihy. Četla jsem i recenze popisující zmatení, neschopnost příběh pobrat. Well, já už jsem na pár podobných plot twistů skočila, a ještě nejspíš na spoustu dalších skočím. Tady mi to ale prostě přišlo očividné. Navíc, a to já zpravidla nejsem žádný obrovitánský odpůrce bohatých (především u případů dětí, které se do bohaté rodiny narodí), se mi prostě nedařilo soucítit s bohatou holkou hroutící se z její sto let zaostalé rodiny. Možná jsem cynik, ale vyvolalo to ve mě jen pomalu emocí.
Ostrov lhářů rozhodně vyvolal v mé hlavě dilema - byli události dějící se hlavní hrdince ve skutečnosti dalším dílem do velice dobře promyšlené kritiky bohatých namyšlených rodů, nebo byl dosah dějové linky poněkud mělčí? Já osobně sázím na druhou možnost. I tak knihu nepovažuji za vyloženě špatnou. Jen mohla jít mnohem a mnohem více do hloubky. Rozhodně tam je spousta míst, do nichž se dá ponořit.

Knížku jsme dostali na PoHOSTění od @hostbrno . A upřímně bez toho bych o knížku sama nezakopla. Anotace sice na první pohled zajímavě vypadá, ale já jsem po dočtení jenom zklamaná.
Vůbec mi nesedl styl, jak byla napsaná a ani celkově ten děj. Ano, konec a rozuzlení byl zajímavý ale upřímně jsem něco takového čekala, takže to pro mě nebyl šok.
Co se týče celé rodiny Sinclairových, tak za mě to jsou nesympatičtí milionáři, kteří si myslí,  že vládnou světu a pro každou korunu by si nechali vrtat koleno. Na venek vystupují, jako dokonalí lidé, ale opak je pravdou. Členů se nám v knížce ukazuje hodně a já se v tom, kdo je kdo ztrácela. Přišli mi nějak všichni stejní a neměli pro mě žádný charakter a přišli mi bez emocí.
Přečtení knížky ale i tak nelituji, přece jen má okolo 200 stránek a ani tak tam toho textu není moc. Nicméně jsem asi nebyla ta správná cílová skupina nebo jsem špatně pochopila to poselství, které se nám autorka snažila předat (jestli tam tedy nějaká hlubší myšlenka za tím byla).

Letos vyšlo nové vydání této knihy, ale ještě předtím udělali seriál. Ten jsem viděla jako první a až potom četla knihu. Tudíž jsem přesně věděla o co v knize jde.

Kniha byla taková zvláštní. Měla zvláštní styl, který by někomu sedl, ale u mě to bylo takové půl na půl. Hodně krátké kapitoly má rád každý, ale tady jsou i hodně krátké věty. Navíc celá kniha má méně jak 300 stran, takže se dá přečíst opravdu rychle.

Dokonalá, bohatá rodina Sinclairových a jejich ostrov. Čtyři kamarádi, kteří si říkají Lháři, lži, tajemství, přátelství a láska. Takové témata vás v této knížce čekají.

Příběh není nudný, prostě stručný. Jelikož jsem ale viděla seriál, tak jsem při čtení nepocítila žádné překvapení. Už od začátku příběhu víte, že se Caidence stala nehoda, ale nic víc. Sama Caidence si nic nepamatuje, ale to se postupně mění.

Pokud vás zajímá, zda jsou nějaké rozdíly mezi knihou a seriálem, tak ano, jsou. Vždycky přeci nějaké jsou. Na porovnání bych ale řekla, že tady extra změny nejsou.
Myslím, že vy co knihu neznáte, byste si ji mohli užít. V knize jsou zajímavé myšlenky i témata a na konci překvapivý zvrat, který by vás jen tak nenapdl.

Z pohledu člověka co viděl napřed seriál než četl knihu, mě kniha moc nenadchla. Přivítala jsem její délku, ale obsah už tolik ne. To mě trochu mrzí, ale co se dá dělat. Těžko se mi pak sepisuje recenze.

Moc děkuju @hostbrno za poskytnutí knihy v rámci spolupráce.

Za knihu k recenzi děkuji @host a @fantastickyhost. Tuhle naprosto dokonalou rodinku, ostrov i vyprávění hlavní hrdinky jsem si vážně užila. Možná proto jsem byla s knihou hotová na jedno posezení, nešlo se odtrhnout.

 Říkáte si, jak a kde asi tráví prázdniny takhle knižní nejlepší rodina na světě? Hlavní hrdinka Cadence Vám vše barvitě vylíčí. Každé prázdniny, kamarády, domy, události i ostrov. Říkáte si, jak úžasný život má a že jí nic nechybí. No opak je pravdou. Čím aktuálnější prázdniny Cadence popisuje, tím víc něco nesedí. Ukazuje se manipulativní stránka dědečka, který všechny ovládá skrz peníze, rozhádané matky a celkově se sloupávající pozlátko.

 Proč má ale hlavní hrdinka problémy s pamětí? Co se stalo v létě, které si nepamatuje a proč se maluši vůči ní chovají velmi podivně? To co se během čtení dozvíte, je děsivé, znepokojivé a smutné. Zároveň to ale vysvětluje co se Cadence stalo a jak to vlastně ovlivnilo všechny ostatní. No a uhodnete, proč se hlavní hrdinka zbavuje postupně věcí? Co se mi opravdu nelíbilo bylo vyloženě toxické prostředí, které vytvářeli dospělí svými tahanicemi a chutí po majetku a to, že v tomto neváhali využít své děti. Zároveň díky tomu chápu proč se stalo to, co se stalo. A ne, nenapíšu co se stalo. Hezky si knihu přečtěte.

 Přemýšlím, jestli se podívám na stejnojmenný seriál, nebo si nebudu kazit představu o hrdinech a prostředí, kterou mám z knihy. Možná časem. Konec mi nechal otevřenou pusu, protože sakviš! Navzdory tomu, jak je kniha tenká se nejedná vůbec o lehké čtení.

Ok, tohle bylo zajímavé čtení. Je to psané takovým lehce netradičním způsobem a hezky to podtrhuje nedůvěryhodnost vyprávění hlavní hrdinky. Co a kde je pravda? Co se stalo před dvěma lety? Proč si Cady na nic okolo nehody nepamatuje? Dostanete rodinné drama, první lásku, snobství, ale také snahu o změnu “režimu”.

Má to hodně Pretty Little Liars vibes, finální plot twist jsem mi došel asi tak půl řádku před odhalením a vlastně by mě zajímalo přečíst si to teď znovu, abych mohla objevovat ty skryté střípky, které tam určitě autorka nenapadne celou dobu vkládala.

Za mě je to dobré a čtivé jednohubkové psychologické YA drama, které vám může trošičku pocuchat nervíky.

Knížku jsem dostala a četla v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host.

Moje myšlenky v průběhu a po dočtení - co to má jako být? Není tahle kniha nějak přeceňovaná? Po dočtení knihy jsem se dívala na goodreads a četla si nějaké recenze a musím se přiznat, že až díky nim jsem se na knihu podívala jinýma očima a dokázala docenit, co je na ní tak povedené. Jsou to nenápadné, ale vlastně do očí bijící náznaky, které vám mohou vyzradit samotný závěr. Co mě ale neoslovilo vůbec, byl styl autorčina psaní. Kniha sice odsýpá a čte se dobře, ale co mi hodně vadilo byly nesmyslně rozkouskované odstavce a různé metafory, které mi připadaly hodně na sílu a nehodily se do zbytku velmi strohého vyprávění. Je možné, že to byl autorčin záměr, upoutala mě tím určitě. Půl hvězdičky navíc za to, kolika obraznými vyjádřeními dokázala vyjádřit bolení hlavy. Pořád dávám hvězdy jenom tři, ale nebráním se tomu se ke knize znovu vrátit, přečíst si ji znovu a všímat si více detailů.

Oh damn. Jsem malililinko zklamaná, protože jsem ten plot-twist uhodla? Jo. Ale především jsem tou knihou absolutně ohromená.

Naprosto mě pohltil Beechwood, lháři i celá Sinclairovic rodina. Nemohla jsem se odtrhnout a musela jsem číst pořád dál a dál, tak moc jsem chtěla zjistit, co se stalo. A když už jsem nečetla, tak jsem na tu knihu aspoň hodně myslela.

Pravda, později jsem v některých chvílích měla trochu pocit, že mě baví víc ta snaha odhalit pravdu než text jako takovej. Místy je totiž příběh trochu pomalej, minimálně na povrch se toho příliš neděje, příliš se nedozvídáme. Na druhou stranu myslím, že právě to mu dodává tu atmosféru – určitá poklidnost děje tu stojí v ostrém kontrastu se zlověstnou záhadou, předtuchou toho, co se Cady před 2 lety stalo. Tu atmosféru zároveň podtrhují krátké kapitoly, prvky retrospektivy a vyprávění z pohledu hlavní hrdinky, která kvůli své nemoci není úplně důvěryhodnou vypravěčkou. Navíc se mi moc líbí i to, jak je to napsaný. Ve výsledku tak autorka na poměrně krátkém prostoru předestírá příběh, který vám vyrazí dech. Už se těším, až si ho jednou přečtu znovu a budu se na něj moct dívat zase trochu jinak, když už vím, jak to všechno bylo.

Keď čitateľ prečítal nejakú knihu s podobným zvratom ako tu, už nebude taký unesený. Je písaná jednoduchým jazykom a aj určená skôr teenagerom.

Zhltla jsem to snad během dvou dnů a přitom to není moje typická četba. Až by knížku označila za "young adult", jenže něco mě tu moc chytlo, nejspíš styl psaní nebo jsem na čtení narazila ve správnou dobu. Skončila jsem s vyrvaným srdcem a pocitem, že jsem si přečetla menší klenot.

Ostrov lhářů jsem měla na seznamu snad od té doby, co vyšel v češtině, ale dostala jsem se k němu až téměř po 10 letech. Myslím, že to mělo vliv na můj pohled na knihu. Když vyšla, přinesla něco nového a proto to byl v té době obrovský hit. Dnes už ale v těžké konkurenci skoro neobstojí, zápletka není tak nosná, aby stačila na celý román, i postavy jsou načrtnuté, jako by to byla jen povídka. Ani styl psaní mě bohužel neoslovil. Jedná se o jednu z těch zvláštních knih, které mají svoje kouzlo, atmosféru, pár zajímavých scén, ale po dočtení vám z nich nic moc neutkví.

(SPOILER) knížku jsem četla v angličtině, tudíž i recenzi jsem napsala právě v aj a teď jsem líná to překládat, pardon :D
this book was pretty confusing. i've been kinda fazed from the very first pages but well... i didn't mind actually. the story pulled me in and even though the language barrier i understood almost everything and i kept reading really fast (so i highly recommend it for those who are insecure about reading in english, this one is pretty easy!). i liked the characters, especially the main girl character (i liked her thoughts and memories, and her feeling for gat), but i found the whole family really interesting (little detail which i appreciated: the family tree on the first page. it helped me so much not to lose in the names and relationships). and the story of the liars was just... mind-blowing. i just really didn't expect their story would end like THAT! after i found out the truth, i was staring on the pages for a couple of minutes and my brain was like: (spoiler!) "what the hell?! so that means she was talking with some kind of ghosts all the time?! or... whaaat?!" (end of spoiler).
soo yeah i still don't know what to think about the end and generally about the whole book, but i really enjoyed reading it and i liked the simple writing too. i recommend it to readers who like to be shocked and confused while reading it on the beach on the hot summer day.

Tato kniha byla zvláštní. Nevím, zda se mi líbila. Četlo se to celkem dobře, ač jsem někdy byla zmatená, ale o tom ta kniha asi je.
Postavy byli zajímavé, avšak necítila jsem v nich nějakou větší hloubku.
A ten konec? Nevím, ale čekala jsem něco jiného... Něco absolutně převratného, což toto nejspíš asi bylo, ale ne pro mě.
Celkově mi to připadalo jako takový ten sen, který máte a po probuzení nemáte sebemenší tušení co se to vůbec stalo.

Ehm jsem zmatená....co to bylo ?
Kniha nebyla špatná ale můj šálek čaje to rozhodně nebyl. Svým způsobem to bylo zajímavé a dobře se to četlo, ale čekala jsem mnohem více....
A ten konec nechápu, chybí mi vysvětlení

Bohužel moc se mi to nelíbilo
2,5/5*

Knihu jsem teda četla v angličtině, ale ne v češtině. Musím říct, že je to jednoduchá angličtina, takže jestli chcete začít číst anglicky, můžete začít touto. Nevím, jak vypadá české zpracování, ale líbily se mi občasné básně v knize. A samorřejmě i útržky pohádek. Nicméně mě ten populární zvrat nějak neohromil. Knížka je taková jednohubka.