Ostrov Lhářů
kniha od: E. Lockhart (p)
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235671/bmid_ostrov-lharu-ypG-235671.jpeg
3.8
785
Přečtěte si to. A jestli se Vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě LŽETE! Báječná rodina Sinclairových. Soukromý ostrov. Velice bystrá dívka, se kterou je něco v nepořádku. Skupina čtyř přátel – lhářů –, jejichž přátelství začne být destruktivní. Revoluce. Nehoda. Tajemství. Lži a další lži. Pravá láska. Pravda.... celý text
Literatura světová , Romány , Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Host
Originální název:
We Were Liars , 2014
více info...
Komentáře (193)
Komentáře 193 Recenze 25
Tato kniha byla zvláštní. Nevím, zda se mi líbila. Četlo se to celkem dobře, ač jsem někdy byla zmatená, ale o tom ta kniha asi je.
Postavy byli zajímavé, avšak necítila jsem v nich nějakou větší hloubku.
A ten konec? Nevím, ale čekala jsem něco jiného... Něco absolutně převratného, což toto nejspíš asi bylo, ale ne pro mě.
Celkově mi to připadalo jako takový ten sen, který máte a po probuzení nemáte sebemenší tušení co se to vůbec stalo.
Ehm jsem zmatená....co to bylo ?
Kniha nebyla špatná ale můj šálek čaje to rozhodně nebyl. Svým způsobem to bylo zajímavé a dobře se to četlo, ale čekala jsem mnohem více....
A ten konec nechápu, chybí mi vysvětlení
Bohužel moc se mi to nelíbilo
2,5/5*
Knihu jsem teda četla v angličtině, ale ne v češtině. Musím říct, že je to jednoduchá angličtina, takže jestli chcete začít číst anglicky, můžete začít touto. Nevím, jak vypadá české zpracování, ale líbily se mi občasné básně v knize. A samorřejmě i útržky pohádek. Nicméně mě ten populární zvrat nějak neohromil. Knížka je taková jednohubka.
Knížka byla úžasná, bála jsem se že je velmi přeceňovaná, ale naštěstí jsem pravdu neměla. Lidé psali že v knize byl zvrat, ALE PÁNI. Tohle jsem vážně nečekala....
Čekala jsem letní romantickou lásku... no moc jí tam nebylo. Kniha překvapila hned několika zvraty, i když občas jsem se v tom ztrácela. Naoko dokonalá rodina, ovšem plná záhad, které postupně hlavní hrdinka odhaluje. Každopádně v napětí jsem teda nebyla. Postavy mi přišli lehce bez charakteru, necítila jsem z nich ani moc emoce. Příběh alespoň po celou dobu gradoval a závěr byl nepředvídatelný. Nejdříve jsem na to nechtěla přistoupit, když mi to však celé došlo, přišel lehký šok. Strhující novela na jeden zátah, ke které se však jen tak vracet nebudu.
„It is good to be loved, even though it will not last. It is good to know that once upon a time, there was Gat and me. “
Velmi zvláštní kniha. Podle anotace nebylo jasné, co očekávat, ale někde jsem se dočetl, že to bude snad detektivka, i v knihovně je zatříděná pod "Detektivky. Thrillery. Horory". Není to tak, ale kdo se prokouše prvními třemi dosti nudnými částmi, nemusí být na konci zklamaný.
Za devatero horami a řekami žil byl král s královnou a jejich rodina byla nesnesitelně skvělá a dokonalá. Měli spolu tři dcery - princezny a ty byly taky úplně skvělé. Postupně se vdaly a měly spoustu dětí. Král měl svůj vlastní ostrov a každé princezně na něm postavil dům. Jenže časem se princezny rozvedly a když zemřela královna, dokonalost rodiny vzala za své. Princezny se hádaly o královniny věci a když král zestárnul a zblbnul, začaly se dohadovat i o budoucí dědictví a svoje domy. Začala válka o majetek, do kterého nutily i svoje děti a soudržnost rodiny šla k čertu. A pak někdo vzal celou situaci do svých rukou a něco provedl.....
Závěr mi celkem vyrazil dech, i když po přečtení úvodu bylo jasné, že se něco musí stát. Uvěřitelné je to zhruba jako Pí a jeho život (kde na začátku autor tvrdil, že popsal příběh, který slyšel, ale na konci zase píše, že je to celé vymyšlené - ale příběh zní tak uvěřitelně, že člověk vlastně neví, jestli to je nebo není pravda).
I na konci knihy zůstávají otázky - třeba proč si hrdinové říkali Lháři, nebo kdo to vlastně byl s Cadence v létě sedmnáct na ostrově (pokud tam vůbec někdo byl...), ale až tak na to zase nezáleží.
Kniha se čte dobře i přes tu nudu prvních třech částí a své publikum si najde, i když asi nesedne každému.
Do téhle knížky jsem se pouštěla s velkým očekáváním, ve výsledku jsem ale byla spíše zklamaná. Ale začněme od začátku. Jak už název napovídá, děj knihy se odehrává na soukromém ostrově, kde společně pobývá skupina čtyř přátel, kteří se přezdívají “lháři”. Prostředí dělá z knížky skvělé letní čtení a opravdu, atmosféra knížky byla vážně dokonalá.
Bohužel ale nemůžu říci, že by mě Ostrov lhářů čímkoliv uchvátil. Nesedl mi styl psaní, měla jsem velké problémy se do příběhu dostat. V tom mi nepomohly ani postavy, kterých bylo v knize až příliš, a bylo pro mě obtížné je od sebe nějak rozlišit, protože jim chyběl propracovanější charakter.
Asi každý v souvislosti s touto knihou opěvuje především velký zvrat na konci. Ano, ten byl vážně nečekaný, ale že by mě nějak zasáhl, to opět říct nemůžu. Škoda, myslím, že Ostrov lhářů měl opravdu velký potenciál, nicméně pro mě tam bylo až příliš mnoho “ale”.
Kniha je napsaná s neuvěřitelnou lehkostí, takže jsem ji přečetla během pár hodin a ani jsem nevěděla jak.
Ukrývá se tu jeden velký zvrat, který až odhalíte, tak vás zamrazí. Jenže tenhle zvrat se dá bohužel číst jen v jedné knize s překvapením, potom už ho většinou poznáte dopředu.
A já ho už znala…
I tak se mi ale kniha líbila. Sice by mohla jít trochu víc do hloubky, na druhou stranu spadá pod young adult, takže se jí to nedá ani vytýkat. Věřím, že kdybych ji četla před pár lety byla bych nadšená. Teď je to za mě spíš průměr, ale mladším čtenářům se určitě bude líbit.
Nicméně pokud hledáte nějakou jednohubku, kterou nebudete moct pro její čtivost odložit, tak tahle to určitě splňuje, i pokud už jste stejně jako já mimo young adult kategorii!
Začiatok ma zaujal ale postupom času ma kniha trocha sklamala. Ťažko sa orientovalo v deji, ktorý Cadence rozprávala, čo je škoda lebo inak nápad bol super.
Tak jak jsem se na tuhle knihu těšila, tak přišlo zklamání. Styl psaní mi nesedl a vlastně ani příběh ne. Kniha je krátká ale někdy se tam fakt nic nedělo a byla nuda, že bych to osekala ještě víc. Pak už šlo poznat k čemu konec knihy směřuje ale musím přiznat že mě to dostalo a bylo to fakt smutné. Ale to je asi tak vše. Znovu bych ji nikdy nečetla a jsem ráda, že ji ve své knihovně nemám. 2,5*
Všichni kritizují styl psaní, mě to vyhovovalo. Akorát jsem brzo uhodla ten "konec, který nikdo neuhode!!!".
Je tam až moc postav, jmen a názvů domů (+mapa ostrova), žádná postava nevypracovaná.
Čteno v angličtině, docela náročné.
Ak sa nechcete väčšinu príbehu rozčuľovať tak ako ja, že čo je to za kravina, začnite tým, že si prečítate najskôr koniec. Alebo to nečítajte vôbec. O nič neprídete. Tú jednu hviezdičku dávam len pre ten koniec.
Kniha mě docela zklamala. Čekala jsem podle několika příznivých recenzí více. Za mě tedy zbytečně patetické a málo uvěřitelné. Příběh dívky, která je členem výjimečné bohaté a privilegované rodiny, která vlastní i svůj soukromý ostrov, je zahalen tajemstvím, které je postupně odkrýváno. Možná, že mladší generace, která má ráda romantické příběhy, si počte, ale mě to připadalo všechno trochu přitažené za vlasy. Škoda, mohl to být docela zajímavý román, ale nějak bylo všeho příliš. Příliš tajemství, příliš lží, příliš romantické lásky i problematických rodinných vztahů, takže za mě nic moc ...
Od této knihy jsem čekala víc. Nevím čím to bylo, ale děj se mi zdál nudný a nevýrazný. Celá kniha má asi působit tajemně, ale mně to připadalo spíš strašně otravné. Konec knihy to trochu zlepšil, protože ten jsem fakt nečekala a byla jsem z něj překvapená, ačkoli to nezměnilo můj názor na celý příběh. Možná ji dám někdy druhou šanci a přečtu si ji znovu, třeba se mi bude líbit více.
Rozuzlení geniální. Ale chvílema měla knížka hluchá místa. Začátek chaotický, že jsem nevěděla, jestli chci vůbec pokračovat. Nakonec se vyplatilo dočíst do konce. Asi nezapomenu na tu jednu větu, těsně před zvratem. Působilo to ve finále dost silně.
Co bych vyzdvihla/zkritizovala jako první je fact, že
někdy byly psány
věty
bezdůvodně takhle
zasekaně a na
několik řádků.
Když to začalo takhle:
“I used to be strong, but now I am weak.
I used to be pretty, but now I look sick.”
nebo
“Welcome to the beautiful Sinclair family.
No one is a criminal.
No one is an addict.
No one is a failure.”
byla jsem nadšená.
Nebudu popírat, že se mi zdál tenhle styl psaní čtivý (ale jak už jsem zmiňovala, bylo to často a bezdůvodně). Samotný prolog mě nadchl, nápad byl zajímavý a originální, a děj plynul rychle.
Děj je o Cadence, která má bohatou a zdánlivě dokonalou rodinu a je jedna z “liars”, kteří se každé léto scházejí na rodinném ostrově Beechwood. Patnácté léto se jí tam stane nehoda, kvůli které utrpí zranění hlavy a ze které si nic nepamatuje. Sedmnácté léto se vrací zpátky s cílem zjistit, co se stalo, protože jí nikdo nechce říct pravdu (zvrat, který zjistíte na konci, je geniální).
Z čeho už jsem tak nadšená nebyla, jsou postavy, které nebyly špatné, ale zato neměly žádný hlubší charakter ani vývoj osobnosti (a nějaká jména vedlejších postav si teď už ani nedokážu vybavit, což o něčem vypovídá). Jako další bych tady vyškrtla insta love vzhledem k tomu, že asi po 40 stranách už byli zamilovaní.
Jinak tam najdete i úryvky z classic pohádek, které jsou upravené, což byly moje fav části.
I přes nějaké ty negativa je to podle mně good kniha, kterou byste měli zkusit – buď se vám bude líbit nebo vám vůbec nesedne, každopádně je zvláštní a jiná než to, co čtu běžně.
Cadence je členka zdánlivě dokonalé a skutečně bohaté rodiny Sinclairových a jedna z “lhářů”. Tihle všichni se každé léto schází na rodinném ostrově Beechwood. Patnácté léto se jí tam stane nehoda, kvůli které utrpí vážné zranění hlavy a ze které si nic nepamatuje. Sedmnácté léto se vrací zpátky s cílem zjistit, co se stalo, protože všichni - její máma - strašně mlží a ona má pocit, že je za tím víc, než vůbec tuší… Tahle moje anotace tentokrát říká asi 3x víc věcí než ta oficiální, která je sice jakože mega cool, ale úplně k ničemu. Podle mě je klíčové tyto věci vědět, protože jinak budete zbytečně půlku knihy tápat (jako já), což nutné NENÍ.
Ty charaktery byly strašně ploché. Nevybudovala jsem si k nim vůbec žádný vztah, a tak, jak jsem četla, že to má být
strašně dojemné, tak mě to nijak nezasáhlo. Musím ale uznat, že to bylo napsané velmi zajímavě, poutavě. Nechytlo mě to hned od začátku, protože jsem se v první řadě musela zorientovat, o co tam vlastně jde. Když jsem se ale pořádně začetla (asi půlka knihy btw ), tak jsem to jiné, zajímavé, až lyrické psaní musela ocenit. Hlavně mě, jakožto milovníka pohádek, bavily ty pohádkové pasáže.
Bohužel jsem z toho děje nebyla vůbec tak odvázaná, jako někteří. Myslím, že kdybych neměla nakoukáno tolik filmů a seriálů s podobnou YA mystery tematikou, asi bych si to užila více. Takhle mi to nepřišlo nijak závratně ojedinělé a úžasné. Skoro celou knihu vůbec nic nevíte a nechápete, a když už tam přišel nějaký zvrat, tak mi nepřipadal nijak extra překvapivý. Celé je to naopak dost depkoidní a frustrující, hlavně Cadyiny myšlenky.
Rozhodně všem ale doporučuju zkusit si ji přečíst. Špatná kniha to není, je naopak velmi zvláštní a buď vám totálně sedne a dostane se vám pod kůži, nebo budete přemýšlet, co jste to sakra právě přečetli. A pokud třeba čtete/sledujete jen romantiku, určitě budete nadšenější (a šokovanější) než já.
V knizce se seznamujeme s rodinou Sinclairovych, ktera je perfektni a bohata. A to mi lezlo na nervy. Obecne se mi kniha spatne hodnotila. Nese v sobe stopy napeti a ja se kolikrat pristihla, ze to ctu jen proto, abych vedela, jak to vlastne cele nakonec dopadne. Nicmene je pro me kniha v celkovem vzezreni spise zklamanim. Ale i presto byla kniha velmi ctive napsana, k cemuz prispeli i kratke kapitoly.
Kapitoly z pohledu Cadence jsou opravdu hodne depresivni. Hodne jsem mela problem s tim se vyznat v deji a s tim, ze si autorka dost pohrava s realitou a s predstavami. Pribeh to byl dost odflaknuty a ten konec take nestal za nic.
Co hodnotim jako kladne je urcite spousta zajimavych myslenek. Asi uz nejsem ta spravna vekova skupina, ale troufam si tvrdit, ze mladsi ctenari z toho budou nadseni.
Příběh vypadal zajímavě, ale od začátku mě moc nechytl. Hlavní postava byla trochu svérázná, ale to mi nevadí, normálně čtu i sci-fi :-)) takže bez předsudků ..čekala jsem více od jednotlivých postav, kapitoly působily nedokončeně. Někdy se tím zabránilo vyzrazení pointy příběhu, ale stejně... Konec se -myslím- dal odhadnout už asi od poloviny. Takže stejně žádné překvápko. Celkově lepší průměr. Námět tady už ale byl víckrát....
Je to strašně zvláštní. Vůbec jsem nevěděla co čekat. Na jednu stranu byla v knize sposta zajímavých postřehů, ale souhlasím, že postavy byly strašně ploché. Nebrečela jsem. A to jsem pěkná citlivka. A navíc jsem si poslední část nechala na doma, abych nebrečela v práci. Ale toto? Nevím, co je špatně. Probrečela jsem třeba celé Young Royals (seriál), Prohnilé město a tak. A u DIMIL jsem brečela bolestí (OK, to bylo trochu složitější, ale stejně, nesnáším to). Myslím si, ž kniha stojí za přečtení, ale moje oblíbená teda není. V angličtině bych ji asi číst nechtěla tím, jak je psaná. Jinak se mi moc líbily Cadyiny hrátky se slovy. ⭐️⭐️⭐️⭐️/⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Musím říct, že tohle jsem absolutně nečekala...
Tuhle knihu jsem se rozhodla číst, protože ji spousta lidí opěvovala, a upřímně, to bylo skvělé rozhodnutí.
Tohle je jedna z nejlepších knih jaké jsem kdy četla, a taky jediná, která ve mně probudila tolik emocí (Dvory se nepočítají). Byla to totiž vůbec první kniha, u které jsem opravdu brečela, dokonce víc než u knihy Námi to končí, a to už je co říct. Kniha byla neuvěřitelně čtivá, měla krátké kapitoly, a taky obsahovala spoustu mouder do života. Vážně se mi ani nechce věřit, že tohle někdo dokáže napsat. Neměla jsem tušení, co se stane, až do posledních stran. Celá kniha se mi v hlavě promítala jako film. Konec byl pro mě nečekaný, takže do posledních kapitol jsem byla jako na trní.
Vážně tuhle knihu s čistým svědomím doporučuji, protože si myslím, že si v ní každý něco najde.
2.5/5* Všechno to bylo takové... ploché. To je to slovo. Postavy mi byly úplně jedno (neměly žádnou hloubku), knížka mě většinu času nudila (nic se tam nedělo) a posledních 20 stran to sice vylepšilo, ale minimálně. Styl psaní je hrozně zvláštní. K příběhu sedí, to jo, ale upřímně si vůbec nedokážu představit, že bych tuhle knížku četla v překladu. Za mě overhyped. Ale pokud chcete zabít čas jeden letní večer a trochu si popřemýšlet o sociálních privilegiích, tak asi dobrý.
Páni. Tohle je neuvěřitelně zvláštní knížka. Z letmého pohledu na komentáře vidím, že ne každému sedla, a že ne každý ji pochopil, ale páni. Když jsem se do ní pouštěla, nevěděla jsme nic, ani anotaci jsem nečetla, jediný, co jsem znala, byla první věta. Nebo čtyři.
„Welcome to the beautiful Sinclair family.
No one is a criminal.
No one is an addict.
No one is a failure.“
A nějak mi to stačilo. Po první desítce stránek jsem naprosto podlehla jazyku a stylu vyprávění, a i když jsem naprosto netušila, která bije, četla jsem dál. Prvních 200 stránek bych asi neoznačila za nudu, ale rozhodně se nic nedělo. Ale to je právě to, co mě táhlo dál. Kdy se něco konečně stane? Co nevíme? Furt se o něčem nemluví, něco se stalo, co? A vyplatilo se to. Nechci se tu o tom moc rozepisovat, pokud má tuhle knížku smysl číst, tak když o ní nic nevíte. Ale způsob, jakým doručuje poselství, forma komunikace, kterou se postupně prokousáváte, představy hrdinky bez mrknutí oka přecházející v realitu a zase zpět… bomba.
Velice zvláštní kniha.
Podle anotace jsem si myslela, že to bude příběh o partě přátel s hrdinkou Cadence v hlavní roli, která nebude úplně normálním teenagerem a spolu s kamarády budou zažívat letní dobrodružství na ostrově se vším všudy. Lásky, intriky, tajemství. To bylo moje očekávání.
Z prvních 100 stránek jsem úplně nepochopila smysl příběhu. Cadence tam popisovala svoje pocity a myšlenky a rodinu, ve které jsem se docela dost ztrácela.
Po první polovině jsem tak nějak četla a říkala si, že už se tam možná i něco dozvím, ale pak to zase přešlo až zhruba do 75. kapitoly, kde se konečně něco začalo dít, ale potom jsem se dozvěděla, že se to asi vlastně nestalo a doteď úplně nechápu o čem jsem četla.
Nic extra. Konec sice překvapí, ale je to dost podobné knize Nocte, která je 100x lepší...
Knížku Ostrov lhářů (We were liars) jsem viděla všude na zahraničních knižních profilech a nalákalo mě to tolik, že jsem se rozhodla jí dát taky šanci.
Vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu, protože z anotace se toho moc nedozvíte, ale to je vlastně jedním ze záměrů.
Tahle knížka byla zvláštní a prostě divná. Nemyslím to nějak negativně, ale vážně nevím, jestli jsem někdy podobně divnou knihu četla. Možná by to šlo malilinko přirovnat ke knihám Johna Greena.
Během čtení jsem vlastně furt nevěděla na čem jsem, a až na konci se to všechno tak trochu vysvětlilo. Po dočtení jsem byla hodně zmatená, ale do teď nad příběhem přemýšlím a mnohé věci mi až s nějakým odstupem času začínají dávat smysl. Autorka to vymyslela vážně velice chytře. Rozhodně se do knížky pustím ještě někdy znovu, protože budu mít zase asi trochu jiný pohled na věc.
Tuhle knížku jsem měla na seznamu už docela dlouho a když jsem pak viděla, jak hrozně populární je v zahraničí a všichni jí doporučují jak je to skvělé a že u toho brečeli, tak jsem po ní sáhla. A upřímně, nejsem nijak extra zklamaná ale moc ten hype okolo téhle knížky nechápu. Je fajn že to má docela krátké kapitoly, takže to strašně rychle uteklo. Celkově se mi hodně líbil styl psaní, zároveň z toho sálá taková letní atmosféra, a zároveň něco temného a nepříjemného. Líbila se mi spousta myšlenek, a témata na které autorka poukazovala, jako chamtivost atd. Konec se se mi líbil, nečekala jsem ho. Celkově knížka vůbec nebyla špatná, akorát nechápu tu popularitu, myslím že jsou lepší knihy. Ale na léto super.
Od knihy jsem asi čekala víc. Místy bylo evidentní, že je kniha určena pro jinou věkovou skupinu. Konec knihy byl pro mě překvapivý.
WOW! Tak tohle bylo něco.
Upřímně kdyby kniha neměla, tak šokující (dle mého názoru) konec, nebyla by moc zajímavá. Z toho konce, se ale klepu do teď, opravdu jsem brečela, nevím jestli jsem moc citlivá nebo mě to až tak dostalo, ale nečekala jsem to ani za nic.
Věděla jsem, že kniha má šokující rozuzlení, nikdy by mě nenapadlo, že to bude tohle, měla jsem podezření na její mámu a potom víc a víc dědu.
Určitě to doporučuji přečíst, sice jsem pár stránek přeskočila, protože mi to přišlo jednoduše zbytečné, neřekla bych, že to je nejlepší kniha na světě, ale pokud do toho jdete slepě, budete překvapený.
Podle mě autorka, chtěla upozornit na sobeckost a chamtivost lidí, na nedokonalé rodinné vztahy, odsuzování atd.
I když, teď jsem se nad knihou víc zamyslela, bylo tam hodně nápověd a asi se to dalo vydedukovat, jenže mě většinou takový věci nedojdou a až na konci si řeknu - AHA. No jasně.
Wow. Do knihy jsem šla s tím, že jsem vůbec nevěděla co čekat... a velmi mě to překvapilo. Konec jsem skutečně nečekala! Koncem mi to celkem připomíná jednu knihu, kterou ale nechci jmenovat, nebo't bych vyspoilerovala jak konec této knihy, tak i konec té podobné :D
Je to ale skutečně velké dobré. Kniha se čte sama a rozhodně stojí za přečtení :)
Knihu jsem dočetla včera a furt mám takové smíšené pocity , kniha byla naprosto všude , snad na všech sociálních sítích . Nemyslím si že mě kniha zklamala , ale od poloviny jsem se spíš nutila ji číst , protože mě zajímalo jak to dopadne ale zároven jsem to ani vědět nechtěla . Myslela jsem že kniha skončí třeba se slovy "no a pak jsem se probudila" nebo něco podobného ale to co se stalo v poslední kapitole , jsem naprosto nečekala.
Knihu si neplánuji znovu přečíst , na jedno přečtení dobré .
Na moje velmi vysoká očekávání mě nezklamala. Knížka je sice kratší ale i tak se mi líbila. Konec byl opravdu nečekaný a par dnů jsem pak nad celou knížkou stále přemýšlela.
Upřímně nevím jak se mám vyjádřit. Kniha se mi líbila. Ze začátku jsem byla trochu zmatená ze všech jmen, ale naštěstí jsem si to pak srovnala díky rodokmenu, který je na konci knihy. Pro mě osobně je to něco mezi románem a detektivkou, nebo aspoň se tak cítili moje pocity. Na konci mi chvíli trvalo než jsem si uvědomila, co se doopravdy stalo, ale ne pro to, že by to nedávalo smysl. Když už jsem si připustila, co se stalo ukáplo i pár slz. Myslím si, že je to dobře zpracovaná kniha.
Divný. Asi tahle bych shrnula všechny moje pocity. Kniha se mi moc nelíbila. Nepřišla mi ani nějak čtivá, myšlenky mi přišly až moc zmatené, na konci mi trochu trvalo než jsem si všechno uvědomila. Jediné co mi přijde dobré je to, že vás kniha po přečtení nenechá v klidu. Musela jsem o ní ještě dlouho přemýšlet.
Super kniha, přišla mi až skoro jako detektivka, když jsem se snažil rozluštit, co se ve skutečnosti stalo. Konec je velmi smutný a málem i slzyčka ukápla.
Fantastická kniha!!!
Skvělý styl vyprávění, úžasně napsané. Od začátku víte co čtete a zároveň nevíte. Doporučuji ;-).
Zvláštní počin, rozhodně se mi líbilo, jak je to napsané a celkově zpracované.
Rychle ubíhající kniha hlavně díky krátkým kapitolám, ale i proto, že chcete vědět, co se na ostrově před dvěma lety opravdu stalo. Cadence jako prvorozené vnouče váženého rodu Sinclairových se vrací po předchozím létě stráveném v Evropě na ostrov, kde tráví každé léto se svou rozvětvenou rodinou. Pomalu se jí vrací vzpomínky na "to" léto, kdy se všechno změnilo. Young adult kniha, moje očekávání ale úplně naplněna nebyla, spíše průměr.
rozhodne zvlastni kniha. prectena rychle hlavne diky hodne kratkym kapitolam.
konec me uplne rozlozil. i prestoze jsem si postavy neoblibila, byly dost ploche az nesympaticke, na konci jsem vazne malem brecela.
a ja u knih nebrecim nikdy.
takze asi tak.
Štítky knihy
ostrovy lhaní, lži ztráta paměti, amnézie pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Ostrov Lhářů |
| 2018 | Nesvá |
| 2017 |  Kouzla vzhůru nohama |
| 2017 | S pravdou ven |
| 2018 | Noc s drakem |
Kniha Ostrov Lhářů je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 015x |
| Čtenářské výzvě | 178x |
| Doporučených | 87x |
| Knihotéce | 228x |
| Chystám se číst | 489x |
| Chci si koupit | 149x |
| dalších seznamech | 7x |