dianaxn
přečtené 118
Sníh nebo popel
2017,
Sara Raasch
odpad!
Hledáte knihu, u které budete mít chuť propláchnout si oči kyselinou? Tady je. Začátek byl příšerný. Po 100 stranách došlo ke zlepšení, že se to dalo aspoň číst, ale i tak děs. Kolem Meiry se točil celý svět, byla otravná a plná pochybností, a tudíž pro všechny naprosto neodolatelná. Mather byl idiot. Ale samozřejmě, že hlavní je to, jak moc měl vypracované břišní svaly. Therona charakterizovala jen jeho posedlost Meirou, stejně jako všechny ostatní v knize. Navíc je to generická fantasy přes kopírák. V podstatě jde o mix jiných fantasy, protože absolutně nic nebylo originální nebo nečekaný. Nebo aspoň dobře zpracovaný. Pak tady máme milostný trojúhelník, z kterého se pak stal spíš zkažený dvojúhelník. Rozhodně tu najdete návod, jak zpackat i klišé. Kniha byla nezáživná, nudná, styl psaní hrozný, začátek příšerný a konec trochu míň příšerný. Iritoval mě přítomný čas vyprávění a absence složitějších souvětí. Originalita žádná, logika nejspíš neexistovala a předvídatelnost level 1000. Obsahovalo to všechna existující klišé a pořád se opakovaly stejné myšlenky. U postav jsem měla chuť je profackovat. Nejhorší young adult, co jsem kdy četla. V tomhle žánru najdete mnohem lepší nebo aspoň průměrné knihy.... celý text
Led nebo oheň
2018,
Sara Raasch
odpad!
Jestliže jsem psala, že byl první díl příšerný, tak tohle byl propadák, děs a učiněná katastrofa. Nekonečný list, proč jsem u téhle knihy trpěla, zkrátím jen na: nuda, neoriginální děj, nelogičnost, příšerné postavy, nevyspělé vyjadřování a absence delších vět. Už v předchozím díle mi nesedl styl psaní a tady se nic nezměnilo kromě toho, že všechno snesitelné, se vypařilo. Meira byla sobecký, bezpáteřní fracek, měla plnou hlavu jen sebe, byla neschopná a brečela kvůli své neschopnosti. Sice jsem ji nikdy neměla ráda, ale tady jsem kvůli ní trpěla strašlivým nutkáním vyhodit knihu z okna. Pak tady máme ten slavný milostný trojúhelník alias pokažený přelétavý dvojúhelník, který byl vypracován tak, že to bylo k pláči. Celou knihu všichni někam jenom jdou, jdou a jdou. To zní zajímavě, ne? Možná by to zajímavé bylo, kdyby celý děj po 300 stran nestál. Musela jsem být u čtení v režimu polospánku, jinak bych nejspíš utrpěla mrtvici mozku. Tohle se nedá nazvat vycpávkovým dílem, tohle byl shit. I koukat do zdi by mě bavilo víc.... celý text
Mráz nebo noc
2018,
Sara Raasch
odpad!
Tenhle díl byl hrozný. Na špatný první neměl, ale vedle katastrofálního druhého působil geniálně. Meira a její myšlenky byly samozřejmě otravné jako vždy, ale aspoň přibyl pohled Ceridwen, která mi byla sympatičtější než Meira. Víte, kdyby se Meira z téhle série vykopla, tak by se mi to hned líbilo víc. První polovina děje byla o ničem. V druhé se konečně něco stalo, ale nic originálního, protože všechno bylo ohrané. Nelogický konec to úplně zabil. Zdálo se mi, že to ani není pro moji věkovou kategorii, takže beru v potaz, že kdybych byla tak o 5 let mladší, měla bych jiný názor, a možná by se mi to líbilo. Možná. Abych to shrnula, tak první díl pro mě byl velké zklamání, druhý díl byl umírání v agonii a tenhle byl jen přiměřené utrpení. Tohle je ta nejhorší young adult fantasy, co jsem kdy četla.... celý text
Vím, že tě chci
2019,
Estelle Maskame
odpad!
Je to dodatkový díl k prvnímu dílu DIMILY z pohledu Tylera s kapitolami z jeho dětství. Současnost mi přišla úplně stejná jako z pohledu Eden, což je logické, když jde o stejný příběh, ale nečekala jsem, že tam budou některé fráze doslova okopírované jen v jiné osobě. Dvě třetiny knihy se odehrávaly na párty a celkově je děj současnosti jeden nudný nekonečný cyklus: všichni vstanou, všichni jdou na večírek, všichni se opijou a všichni jdou spát. Nechci se opakovat, jak jsou všechny postavy otravné a jak moc je všechny nenávidím, ale je to tak – to si můžete přečíst u recenzí na předchozí díly. Kapitoly z Tylerovy minulosti byly lepší, ale taky mě nijak výrazně neohromily, což bylo nejspíš tím, že jsem ji už znala z prvního dílu. Abych jen nekritizovala, vyzdvihnu hlavní (a pro mě jediné) pozitivum – čtivost. Tenhle díl si přečtěte jen jestli trilogii fakt milujete, já jsem očividně literární masochista, protože DIMILY naprosto nenávidím.... celý text
Nelituju ničeho
2020,
Colleen Hoover
Takže od začátku, střídají se tu dva úhly pohledu – Morgan a její dcery Clary. Mně osobně bavily kapitoly z pohledu Morgan o trochu víc. Zdála se mi jako silná hrdinka a byla mi hned sympatická, stejně jako hlavní mužské postavy Miller a Jonah, které jsem si taky oblíbila. Druhá hlavní protagonistka Clara mě ze začátku svým sobeckým chováním strašně vytáčela, ale vzhledem k situaci jsem to dokázala pochopit (někdy), a líbil se mi její vývoj charakteru. Oceňuju reálné vyobrazení vztahu mezi matkou a dcerou po tragické události. Všechny emoce, činy, uvažování postav byly popsány skvěle a velmi uvěřitelně. To samé platí o ději, kde bylo sice od začátku jasné, jak se bude vyvíjet, ale bylo zajímavé sledovat, jak se kdo zachová. Kromě toho měl rychlý spád, zvraty působily promyšleně a musím říct, že konec byl fakt hezky uzavřen.... celý text
Winter
2016,
Marissa Meyer
Začnu s tím, že si před tímhle dílem musíte přečíst novelu o Levaně, kde jsou odhaleny nějaké důležité klíčové momenty a zvraty, bez kterých byste tady nějaké informace nepochopili. Pokud jde o postavy, tak o Winter jsem si nejdřív myslela, že je šílená (což je vlastně pravda, i když má důvod), ale nakonec jsem si ji oblíbila a oceňuju, že je každá hrdinka jiná a originální. Druhého hlavní protagonistu Jacina jsem v předchozím dílem moc nemusela, ale po tom, co tady dostal víc prostoru, jsem ho taky začala mít ráda, i když jsem předtím pochybovala, že se mi to podaří. Co se týče děje, tak se mi zdál skvělý, stejně jako zvraty, které byly taky super a většinou nepředvídatelné. Navíc tady byly linky ze všech pohledů jednotlivých postav, takže i ty, které jsem předtím neměla ráda, jsem si tady nakonec oblíbila, protože jinak to ani nešlo. I když je fakt, že to nemuselo být tak dlouhý – tahle kniha má 800 stran, z toho 500 bylo o revoluci, což teda někdy působilo rozvlekle. Ale líbil se mi autorčin styl psaní, takže to až tak nevadilo, protože se to četlo dobře a rychle. Abych to shrnula – je to fantastický konec skvělé série a doporučuju.... celý text
Devátý spolek
2020,
Leigh Bardugo
Asi u každé recenze na tuhle knihu jsem viděla, že má být první polovina knihy nudná, ale mě překvapivě bavila. Sice to ze začátku bylo messy, protože mi trvalo, než jsem pochopila, že to má 2 časové linie – současnost (z pohledu Alex) a minulý podzim (z pohledu Darlingtona), ale nezdálo se mi to nudný. Alex a Darlington (který mi připomínal Darklinga, hlavně svým jménem) jsou skvělí hlavní protagonisti, a oba jsem si je oblíbila. Líbilo se mi prostředí a téma dark academia pro mě bylo celkem new, protože knihy tohohle typu moc nečtu. Další věc, kterou cením, je worldbuilding a systém magie – první polovina byla hlavně o tom, a přestože to bylo někdy matoucí a ztrácela jsem se, tak je to originální. Teď je tady hlavní důvod, proč jsem tomu nedala vyšší hodnocení i přes všechny tyhle pozitiva, a to je styl psaní, jelikož mi z nějakého důvodu autorčin styl psaní nikdy nesedne (možná kromě Griši) Jinak to bylo celkem slow paced, protože když se na to dívám zpětně, tak se toho moc nestalo, ale i tak se mi to líbilo a přečtu si pokračování, až vyjde, jenom ten geniální cliffhanger je dostatečný důvod.... celý text
Scarlet
2013,
Marissa Meyer
Druhý díl byl o moc lepší než ten první. Je to retelling na Červenou karkulku, takže content zůstal stejný, ale co se mi na tom líbilo víc je to, že byla tahle kniha mnohem méně předvídatelná než Cinder. Co se týče děje, tak tu bylo více akce, zvratů, překvapivých momentů a hlavně přibyly nové postavy, tudíž se častěji střídaly úhly pohledu, což bylo zajímavější. Scarlet jsem si hned oblíbila, její charakter byl skvělý a někdy mi připomínala mě samotnou. Vlk (teď myslím tu postavu, ne zvíře) mi až tak moc nesedl, což mi ale moc nevadilo, protože kapitoly byly většinou z pohledu Scarlet. Druhá linka s Cinder byla taky super a neočekávaná, protože jsem nejdřív myslela, že když je každý díl o někom jiném, tak už se postavy z předešlých dílů dále nevyskytují, ale jsem ráda, že to tak není. Kai se mi zdál pořád jako nudný love interest, i když nevím, jestli to je fakt kvůli němu nebo proto, že se objevil jenom v cca 5 kapitolách. Ale kdo mi připadal jako extrémně zajímavá postava je Thorne. Vlastně jsem si tady hlavního mužského protagonistu představovala někoho jako Thorneho, takže mě mrzelo, jak málo tady byl. (a pak jsem měla radost, protože v dalším díle byl hlavním hrdinou) Jinak už jsem na konci téhle série, takže můžu rovnou říct, že tohle je můj nejoblíbenější díl.... celý text
Achilleova píseň
2014,
Madeline Miller
Na tuhle knihu jsem viděla samé nadšené recenze, ale pro mě to tedy bylo bohužel zklamání. Začnu s pozitivy, takže co se mi líbilo, je vývoj postav, které spolu vyrůstaly už od dětství, takže mě bavilo sledovat jejich měnící se vztah. Jako další mě zaujal námět, prostředí a posledních pár stran. Styl psaní se mi líbil a zároveň ne, protože byla zkombinovaná spisovnost s frázemi typu “chcípl na pláži”, což na mě působí divně. V první polovině knihy pro mě bylo těžké zajímat se o slabého, nudného a otravného Patrokla, jehož jediným důvodem existence byl Achilleus. Myslím to vážně, Patrokles jím byl jako posedlý, což bylo frustrující. Dá se říct, že střídal tyto dvě nálady: • vidím krásného Achillea, který má úžasně růžové paty, vypadá úchvatně ve všech šatech a jeho pleť je tak neskutečně hebká • krásný Achilleus není nikde na obzoru, ale i tak vám budu popisovat všechny detaily naší nehynoucí lásky, protože Achilleus je naprosto úžasný V druhé polovině, kde konečně přišla na řadu válka, byl pro změnu otravný Achilleus, jehož stav byl: • jsem hluboce uražen, takže mě nezajímá, že všichni zemřou, ale já prostě bojovat nebudu První polovina byla i přes ty popisy lásky lepší, protože ta druhá mi ubíhala tak pomalu, až jsem to skoro vzdala. Ale pokud máte rádi řeckou mytologii, tak vás to může zaujmout víc než mě.... celý text
Snít znovu
2021,
Mona Kasten
Po hodně slabém čtvrtém díle byl tento závěrečný naštěstí opět lepší. Děj je o tom, že se Jude v Los Angeles zhroutí herecké sny, a tak utíká za svým bratrem do Woodshillu, jenže netuší, že jedním ze spolubydlících v bratrově domě je i její ex přítel Blake, který jí hned na začátku dává jasně najevo, že mezi nimi už nikdy nemůže nic být. Tenhle díl byl od těch předešlých trochu jiný tím, že se postavy už znaly a vracely se k sobě. Některé kapitoly byly proložené momenty z jejich dětství, a i když flashbacky moc nemusím, bylo to zajímavé doplnění děje. Přišlo mi to celkem čtivé, i když ten nejdůležitější zvrat byl dost neoriginální, předvídatelný a je to stejně jako u čtvrtého dílu založeno na tom, že kdyby se hlavní hrdinka svěřila dřív, polovina problémů by vůbec nevznikla. Co se týče postav, tak Jude jsem nedokázala vystát, protože brečela na konci každé kapitoly, a pokud nebrečela, tak se litovala. Blake byl mojí oblíbenou postavou minulého dílu, ale tady se dost drasticky změnil a ze začátku se choval jako idiot. Nedá se říct, že by neměl důvod, ale já preferuju Blakea jako vedlejší postavu. Co se mi naopak líbilo, byly právě ty vedlejší postavy. Dokonce mi ani Everly s Nolanem nevadili tolik jako předtím, takže já evidentně nemám ráda hlavní protagonisty, ať už je to kdokoli, protože se chovají v rozporu s jejich charakterem. Ale zakončení se mi líbilo, návrat do Woodshilu byl taky fajn, takže kdybych to měla shrnout, bylo to dobrý, i když se mi první tři díly líbily víc.... celý text
Nejkrásnější - Příběh Levany
2015,
Marissa Meyer
Tuhle novelu k Měsíčním kronikám byste si měli přečíst mezi třetím a čtvrtým dílem (Cress a Winter) Jsou tady odhaleny nějaké důležité klíčové momenty a zvraty, bez kterých byste pravděpodobně nepochopili nějaké informace ve Winter, takže bych to nevynechávala. Tahle kniha vypráví o Levaně (což je hlavní záporná postava série), její minulosti a jejím dětství. Čekala jsem, že to bude něco typu, jak moc těžký život Levana měla a ospravedlňování, proč se stala takovou, jaká je, a proto mě překvapilo, že to tak nakonec nebylo. Přišlo mi to zajímavé tím, že nebyla vyobrazená jako kladná postava ani ze svého pohledu, protože byla psycho a evil už od samého začátku. Mám za to, že účelem téhle novely je, abychom se Levanu snažili pochopit a snad ji i litovali. Ano, to se stalo – je mi jí líto, ale zároveň ji pořád nenávidím (což dokazuje, jak je ta záporná postava dobře vykreslená) Nicméně se mi to líbilo a je to skvělé doplnění celé série.... celý text
Pomsta & rozbřesk
2016,
Renée Ahdieh
Těchto 400 stran se dá shrnout do 3 vět: Šeherezáda chce pomstít smrt své nejlepší kamarádky, jejíž vrah je Chalíd. Aby se k němu dostala snadněji, dobrovolně se stane jeho ženou. Po tom, co uvidí Chalídovi krásné oči se do něho zamiluje. Tohle je děj. Když si přečtěte anotaci, dozvíte se v podstatě všechno. Mezi začátkem a koncem je naprosté nic. Prostředí mělo být zasazené do starověké Persie, ale víte, co jsem místo toho dostala? Hromadu random cizích pojmů bez sebemenšího vysvětlení nebo contentu. Dialogy připomínají rozhovory mezi teenagery, kteří se snaží mluvit s určenou dobou a tragicky selhávají. Začátek byl zajímavý (přesněji řečeno prvních 20 stran), kdy se Šeherezáda chce pomstít. Jenže pak uvidí Chalída, dojde jí, že je vlastně sexy, takže mu je vše odpuštěno a všechny jeho činy omluveny. Navíc je to insta love, protože se do sebe hlavní protagonisti zamilují během 2 dnů. Je tady i náznak nesmyslného milostného trojúhelníku, v čele s hlavní hrdinkou, která je ta nejkrásnější, nejúžasnějsí bytost v okruhu milionu kilometrů a jejíž inteligence přesahuje všechny lidské standardy. Pak je tu kamarád z dětství, který už od začátku nemá sebemenší šanci a všemi milovaný love interest, který vraždí své manželky. Ale to je samozřejmě okay, koneckonců, nikdo není dokonalý. Člověk nemusí být génius, aby uhodl s kým hlavní hrdinka skončí. No, aspoň je to celkem čtivé, když už nic jiného. Samotný koncept a nápad byly zajímavé, výsledek už tolik ne. Četla jsem i horší knihy, se kterými se tahle nemůže srovnávat, ale i tak to nebyla žádná sláva.... celý text
Supernova
2020,
Marissa Meyer
Poslední díl téhle trilogie navazuje přesně tam, kde otevřeně skončili Protivníci (což je můj nejoblíbenější díl), takže jsem se na tohle strašně moc těšila a teď můžu říct, že to byl skvělý závěr úžasné série. Je tu jen jedna věc, kterou chci vytknout a to je začátek, který mi připadal celkem pomalý, což je zvláštní, protože akce tu bylo více než v předešlých částech. Každopádně po tom začátku nabral děj větší spád a já se nemohla odtrhnout. Celá myšlenka a nápad je originální, mám dojem, že jsem nikdy nic podobného typu nečetla. Nova, Adrian a jejich slow burn romantická linka jsou brilantní. Takže jestli taky nedokážete vystát insta love jako já, pak je tohle přesně pro vás. Taky cením závěrečnou bitvu, která byla opravdu epic a zároveň se tu odhalily další věci, které jsem nečekala (i když epilog je diskutabilní)... celý text
Protivníci
2019,
Marissa Meyer
Po Renegátech jsem se na tohle strašně moc těšila. Podle většiny to není tak dobrý jako první díl, ale já jsem výjimka – dočetla jsem to během pár hodin a nešla kvůli tomu spát až do 3 ráno, takže ano, bylo to geniální, nejlepší díl ze série. Na začátku už nebylo nutné seznamování s postavami, takže to vhodilo do děje okamžitě. Mělo to víc akce, napětí, drama, a poslední kapitoly byly naprosto skvělé a plné zvratů. Nova – badass, morally grey character a její osobnost z ní dělá jednu z nejzajímavějších hrdinek (a je to moje fav postava ze série) Adrian – zdálo se mi, že tady byly kapitoly z jeho pohledu častěji než v prvním díle. měla jsem ho ráda už předtím, ale když dostal víc prostoru, tak jsem si ho oblíbila ještě víc Vztah Novy a Adriana se tu o něco posunul a jejich společné chvíle mě hodně bavily. (je to teda slow burn, ale celkově je kniha zaměřená spíš na tu akci) Kromě nich mám favority v kladných i záporných postavách, i když je tu celkem těžké určit, kdo je kdo. Děj byl rychlý, svižný a za celých 400 stran nenastala ani jediná chvíle, kdy bych se nudila. Vlastně na to mám dost podobný názor jako na první díl (jinými slovy: jsem nadšená) a opravdu je to geniální.... celý text