Bublushka
přečtené 265
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Opravdu dost povedený horor. Po knize jsem tehdy sáhla z důvodu mě povědomého jména a vůbec jsem nevěděla co čekat. A byla jsem překvapena- hodně. Už dlouho mě u čtení takhle nemrazilo a nečetla něco jedním dechem. Řádky se četly samy a to co jsem si zprvu myslela že bude jen pohádka se stalo dost mrazivým příběhem. Při čtení jsem skoro cítila jak mi ta divná ruka škrábe po zádech. Tolik originálních a děsivých nápadu, tak promyšlený a dotažený příběh. Nejvíc mě dostalo knoflíky a scéna s klepáním na knoflík, které se později změnilo v kapání kohoutku. Stejně jako Koralína jsem celou dobu nevěděla na čem jsem.Nikdy by mě nenapadlo že zdánlivý příběh pro děti může takhle zapůsobit. Určitě si to ještě někdy znova přečtu, stálo to za to.... celý text
Skleněný dům
2015,
Paul Tobin
Po dlouhé době povedený komiks. Jako mladší jsem měla ráda komiksy, ale poslední dobou jsem začala pochybovat o tom, co na nich vlastně je. A teď, po přečtení komiksového zaklínače jsem znovu pochopila. Jednoduchý příběh příjemně odsýpal a nikdo se neoháněl trapnými horoickými hláškami super hrdinů. Bubliny byly plné zajímavých slov a někdy jsem se i nad hláškami pobavila. Kresba je v komiksu dech-beroucí, při čtení jsem několikrát zastavila a jen se kochala pohledem na obrázky a promyšlenou scenérii. Nejvíc nadšená jsem byla z nápadu měnících se mozaiek. Příběh v komiksu není nijak hlubokomyslný, ale i tak mě překvapilo rozuzlení a příběh se fajnově čte. Tušila jsem ze Zaklínačovi bude slušet i bublinový svět s nemýlila jsem se. Pro milovníky komiksu a světa Zaklínače ideální volba.... celý text
Bouřková sezóna
2014,
Andrzej Sapkowski
Příjemné čtení. Po dlouhé době jsem se vrátila do světa Geralta, na který jsem se těšila jako malé dítě. Zprvu jsem měla pocit, že je kniha jen jakýsi sled povídek spojených dohromady tenkou nitkou příběhu. Objevovaly se různé epizody, které spojovaly ztracené meče. Pak se ale náhle začalo něco dít, nastala akce a nečekaný zvrat a já si čtení náhle začala opravdu užívat. Geralt byl opět skvělý jako vždy a já si připomněla proč mě vlastně jeho celá série bavila. A podobně mě bavila i tato kniha. Nebylo to zas ta epické a zvraty byly poměrně jednoduché, ale to čtení vůbec nevadilo. Já si užívala skvělý příběh se skvělými postavami a ještě se dozvěděla o Geraltovi něco víc. Nad některými částmi mé srdce přímo zaplesalo jak byly skvěle popsané, promyšlené a s nadsázkou i mírně vtipné(setkání Yen a Lytty). V průběhu čtení jsem se mírně zarazila nad částí s Nimue- hrdinka se mi líbila, klidně bych byla pro román jen o ní, ale tady mi přišla zbytečně vložená- ale pak jsem se dostala k epilogu a tam trochu postava dostala smysl a celá ta vlastně povídka náhle přinesla velký prostor k zamyšlení. Jako ostatně celá kniha, která byla sice jednoduchá, ale skvělá. Po dočtení mě hned mrzí, že vlastně nemám dál už co ze Zaklínačova světa číst, tak snad se Adrzej osmělí a něco dalšího napíše. Je vidět že mu to jde a já se do Geraltova světa ráda vrátím stejně jako s touto knihou.... celý text
Lolita
2007,
Vladimir Nabokov
Opravdu zajímavé čtení. Do knihy jsem šla jen s mírným tušením co čekat a byla jsem dost překvapena. Příběh mi už od začátku přišel dobrý, popisy byly skvělé a hrdina mi přirostl k srdci. O to víc mě děsilo, že jsem při jeho popisech pocitů soucítila a zároveň se ho děsila. Humbert vědět o své slabost a nijak ji nepotlačoval, část života se o to pokusil, ale nakonec ho Lo přemohla. Bylo to hnusné, vše co dělal a jak o tom uvažoval, ale zároveň krásné a hodně k zamyšlení. Hrdina mě i přes to stále bavil a soucítila jsem s ním a fandila mu a skoro ho i litovala, hlavně ke konci. Knihu jsem četla s vytřeštěnýma očima a stále bylo čemu se divit. A někdy(hlavně jedné části) jsem byla hodně překvapena. Dílo je velmi originální, plné nečekaných zvratů a je skvěle napsané. Místy mě nudily dlouhé popisy a to hlavně cestování, které vlastně nikam nevedlo a já se vždy těšila až se začne zase něco dít a Humbert popíše nějaký děj spojený s Lo. Oba hrdinové byli děsiví Lo i Humbert a já jim to celou dobu žrala. Děsivé, hrozné, ale velmi povedené dílo, které je psychologicky velmi propracované. Jsem za něj ráda, nabízí pohled na tuto problematiku z jiného pohledu a i když by se to nemělo dít -o ni oba se prostě našli, Knihu vřele doporučuji, ale jen pro silnější povahy se silnou tolerancí.... celý text
Dědičné právo
2011,
Richard A. Knaak
Opět něco dokonalého. Že to Knaak opravdu umí dokázal opět v plné parádě. Nadšená z jeho předchozích knih ze světa skvělé hry Diablo jsem se s chutí začetla do nové trilogie. A byla jsem překvapena, příjemně- i když jsem vlastně čekala že to zase bude super. Knaak předvedl dokonalý a promyšlený příběh bez jediného zádrhele. Jeho čtivý styl utíkal před očima jedna báseň a hrdinové prostě museli přirůst k srdci. A dokonce se stalo i něco co jsem nečekala- za což má ode mě Knaak také plus, protože jsem v knize už dlouho nebyla překvapena. Knaak to s písmenky opravdu umí a svět Diabla jakoby žil s ním. Opravdu nevšední zážitek a nové poznání jak to vlastně asi možná bylo dávno před časem ve hrách. Vřele doporučuji.... celý text
Stín
2014,
Johana Tichá
Úplně první co musím zmínit a co mě na knize nejvíc překvapilo je věk autorky. Když jsem na zadní straně knihy našla stejný rok narození jako je ten můj a pak ještě přišla na to, že je autorka bez pár týdnů téměř o rok mladší (já se narodila na začátku roku ona na konci) zarazila jsem se. Nejdřív jsem byla skeptická, sama vím že se svou vlastní tvorbou bych ještě na veřejnost nevyšla, už protože ze je mi stále málo a ještě nejsem vypsaná. Ale pak jsem si vzpomněla na svou kamarádku, která vlastně v tom samém věku vydala knihu a povedla se jí výtečně. Tak jsem dala mladé autorce šanci a v duchu si posteskla, že já takovou příležitost nedostala. Knihu jsem už od začátku četla s odstupem a od autorky jsem moc nečekala. Ano, na stylu psaní je vidět že to psala mladá holka, která není ještě zcela vypsaná. Ale má fantazie na rozdávání a nápady popsané v knize byly někdy i dost originální. Sama zápletka nijak závratná není, ale kniha má dostatečnou délku aby čtenář nepotřeboval něco víc. Ich-forma hrdiny mi ze začátku trochu vadila, ale časem jsem si na ni zvykla a ani mi nevadila. Jediné co mi přišlo zbytečné byly dvě krátké kapitolky z pohledu jiných postav- dát to tam takhle z ničeho nic a tento postup neopakovat je trochu krok do prázdna, nedávala bych to tam vůbec, nebo bych to dala víckrát. Ale i tak byly postavy zajímavé, promyšlené a i když se na některé, hlavně v konci, trochu pozapomnělo, líbily se mi. Knize vlastně není moc co vyčítat, není špatná, ale to že autorka je ještě mladá a potřebuje se vypsat je z toho znát. Povedlo se jí sepsat ucelený příběh, který nikde nedře. Věřím že se autorka ještě vypíše a jednou tu třeba bud psát jen pochvalnou kritiku na její knihu. Přeji jí mnoho úspěchů s novými díly a vlastně i touto knihou- protože méně náročné mladší čtenáře by mohla oslovit dost.... celý text
Soužení
2012,
Maggie Stiefvater
Druhý díl se mi líbil méně než první. Už v prvním díle jsem moc nevěděla co se zvláštním stylem této série, ale tam jsem se smířila, tady tolik ne. Vše se mi zdálo až moc zamotané a konec byl takový zvláštní. A Dee prostě nakonec zůstane sama a nikdo na ni nemyslí, to mi přišlo fakt smutné a doufám, že se třeba objeví ještě jeden díl kde se vše vyřeší. Není to špatná kniha, ale na mě byla až moc zvláštní, zamotaná a hůř čitelná než jiné knihy od Stiefvater.... celý text
Osudný polibek
2014,
Maggie Stiefvater
Pěkná četba s příjemných stylem Maggie Stiefvater, který máme tak rádi. Lilu jsem si už od začátku oblíbila, byla taková správně cáklá, ale už od začátku mi tam pár věcí přišlo přitažených za vlasy- ano je to fantasy, ale někdy mi něco přišlo až moc. I tak se mi kniha líbila. Ze začátku mě teda vůbec nebavily části s Ganseym, ale postupem času se zlepšil a vlezla mu tam i Lila, takže to šlo a já si pak tu jeho partičku nakonec oblíbila. Když jsem si četla jejich společné části přišla jsem si taky jako jejich kamarádka, že jsem putovala s nimi. Autorce se opět povedlo udělat sympatické hrdiny, které byste určitě chtěli mít za přátelé. A bylo tam plno pěkných přirovnání a nadšena jsem byla z toho zvláštního lesa- jo ten se povedl :-). Příběh byl zvláštní ale originální, ale možná jsem čekala něco víc. Něco mi tam občas přišlo až zbytečné a na pár věcí se i zapomnělo (když měl Gansey tu nahrávku, proč to ještě Lile nepustil?). No ale i tak se mi kniha pěkně četla a dávám čtyři hvězdy protože tři mi přijde málo, procentuálně dávám 70% , to mi přijde tak akorát. Zajímavá kniha s potenciálem být ještě něco víc- jen nevím co se tam sakra v těch dalších dílech bude dít.... celý text
Nový měsíc
2008,
Stephenie Meyer
Nejlepší díl série i možná proto, že tam nebyl Edward i tak mě to ale stále moc neoslovilo.
Prokletý maturiťák
2011,
Stephenie Meyer
U téhle knihy si ani sama nejsem jistá třemi hvězdičkami. Kvůli některým povídkám bych dala i jen jednu. Nebudu říkat, které se mi nelíbily, ale je jich víc a jejich čtení bylo spíš utrpení. Nejvíc vyzdvihovaná Meyer, mě zas tak nevzala. Příběh byl zajímavý a konec mě docela překvapil, ale jinak to zas tak skvělé nebylo. Za to příběh Madyson Averyová a smrťák už mi mírně zvedl náladu, to bylo i čtivé, ale konec se mi nelíbil. A pak to nejlepší- Přísně tajné od Jaffe Michele- tahle povídka se mi moc líbila a škodila jí krátkost povídky, měla potenciál na román, který bych si ráda přečetla. Nebyla dokonalá, ale kvůli ní dám tři hvězdy. Jinak ale kniha jako celek zapadla. Ale já ani víc nečekala.... celý text
