Bublushka přečtené 265

Krev padlých andělů 2014, Jan Urban

Průvodce inteligentního člověka filosofií 2003, Roger Scruton

Velmi zajímavá a přínosná kniha se zajímavými a hlubokými myšlenkami a pohledem na svět. Ani jsem nečekala že se s autorem v tolika věcech shodnu. Text je tedy někdy zdlouhavý a omílá občas to samé dokola, ale jako celek to funguje skvěle. A je celkem čtivý. Donutí člověka se zamyslet a nehledět na svět tolik povrchně. Autor má vše promyšleno a ví co píše a díky odkazům na mnohé filozofy se dá i lecčemu přiučit. Knihu doporučuji těm, kteří se nebojí myslet a jsou ochotni přijmout něčí názor, ať se shoduje s jejich nebo ne. Zajímavá četba.... celý text

Oheň 2016, Julianna Baggott

Oheň ve mě vyvolává dva pocity. Nadšení i zklamání. Tolik jsme se na něj těšila, že při zjištění, že už je k mání, jsem běžela do knihovny a k mé radosti zjistila, že tam je a byla jsem první kdo si ho půjčil. A hned jsem začetla. Už od začátku jsem byla nadšena. Bylo to opět ono, ten skvělý styl a propracovaná psychologie postav a jejich uvažovaní. Byla jsem zpět "doma". Příběh se četl dobře, ale čím víc stránek ubývalo mi začlo docházet, že se asi vše nestihne dořešit, když už zbývá do konce tak málo. A pak zbývalo jen posledních pár kapitol a stále se žádná otázka nezodpověděla o nic víc než na začátku knihy. Čtení bylo stále skvělé, ale já tušila co nastane- zklamání. Konec byl prostě zklamáním. Ne, že by byl napsaný špatně, to ne, ale prostě byl utnutý v určité chvíli a vše se vyhrotilo tak divně a kdekdo se zachoval tak nějak náhle zvláštně(což by ale tolik nevadilo, tento styl je autorce normální a všechno zvláštní chování hrdinů je vlastně celkem reálné, vzhledem k situacím) a prostě zůstalo až moc nezodpovězených otázek. Prostě autorka věděla, že původně naplánovala trilogii a i přesto, že se příběh rozjel a měl stále co říct ho ukončila... a přitom se o konec nejednalo. Doufám, že autorka nakonec dostane "rozum" :D a k příběhu se vrátí. Tento svět si totiž zaslouží popsat dál. Vyprávět příběh přeživších, odpovědět na těch milion otázek, které svým psaním vyvolala. Bylo by to jinak totiž děsně nefér a i snad pro autorku... přece nemůže své dílo, tak skvělé odhodit v tom nejlepším? jakoby se zbavila svého dítěte ve chvíli kdy ještě zcela nedospělo. Oheň není špatná kniha, vůbec, je skvělá, jako všechny předchozí, ale vzhledem k tomu, že má být poslední toho řekla málo... nemůžu proto dát plný počet bodů. I přesto jak skvělé to čtení bylo a kolik pocitů a slz ve mě vyvolalo. Doufám, že se autora do světa Splynutí vrátí, ten svět i hrdinové si to zaslouží...ještě mají co říct.... celý text

Nejkrásnější - Příběh Levany 2015, Marissa Meyer

Nádherný příběh. Opět jsme nadšena. Do čtení jsem šla s trochou skepticismu. Říkala jsem si, že pokus o ukázání záporačky v kladném světle je trochu klišovitý a hlavně jsem se bála toho, že to bude nastavované a nedůvěryhodné... ale spletla jsem se. Autorka mě svým stylem opět pohltila. Už od začátku se příběh četl skoro sám a lákalo mě zkoumat co se bude dít dál. Levana v mých očích trochu povyrostla, jako člověk, který je sice zlý, ale je takový ne úplně vlastní vinnou, ale zkrátka působením všech okolností a hlavně nedostatkem lásky, který z ní udělal to co je. Svým zvláštním způsobem mám ráda příběhy z pohledu nekladných hrdinů, kteří se nijak nepřetvařují a o to lépe se dají pochopit a dá se s nimi mít aspoň minimální soucit. Příběhu se nedá nic vytknout. Vše do sebe krásně zapadalo a odpovědělo na různé otázky které u mě vyvolaly knihy. "Nejkrásnější" není jen přifařené dílko pro komerční účely, jak na mě zprvu, než jsem se s ním skutečně seznámila, působilo, ale plnohodnotný příběh rozšiřující už tak plný a promyšlený svět a příběh. Jedná se o bezvadné zaplnění čekání na poslední díl ságy a její příjemné rozšíření, které mi utkvělo v hlavě. Marissu obdivuji stále víc, je to skvělá autorka s dokonalým vyjadřováním a skvěle promyšlenou psychologií a vším co v příběhu řekne- nic tam není jen tak, vše má svůj smysl a je promyšlené aby se ke konci propojilo. Skvělá četba. Nemohu se dočkat Winter...... celý text

Když jde o muže 2013, David Deida

Nahodit a táhnout! aneb jak ulovit toho pravého 1996, Petra Durst-Benning

Pramen moci 2015, Kristina Hlaváčková

Tato kniha ve mě stejně jako předchozí díly vyvolala rozporuplné pocity. Není špatná, ale ani skvělá. Na knize oceňuji její čtivost a zajímavý styl psaní, který mě u české autorky překvapil. Kniha je taková svým způsobem světová. Ale na to abych ji přiřadila k dobrým knihám na stejné úrovni jako zahraniční knihy jí stále něco chybí. Při čtení mi stále něco chybělo, ale nevím přesně co. Kniha mě na jednu stranu bavila, ale byla až moc předvídatelná a chování jednotlivých hrdinů mi opět splývalo. Taky některé činy a situace působily celkem nereálně a pokud se jedná o trilogii tak tedy konec byl dost odfláklý. Přišlo mi že si autorka děj přizpůsobila jak se jí zachtělo aby to fungovalo a nezamýšlela se moc o logice a nějakých fyzikálních pravidlech. Prostě tam něco bylo jen tak protože to tam bylo. Vše se vyvinulo jak se autorce zamlouvalo a místy se to prostě ztrácelo. Často mi i přišlo že se zapomnělo na předchozí knihy a co tam bylo řečeno bylo zazděno buď smrtí, nějakým novým rádoby vztahem nebo mlčením, nejspíš proto, že se k tomu autorce nechtělo vracet nebo prostě zapomněla. A opět se objevila ta až moc moderní přirovnání které se do středověce laděného fantasy příběhu prostě nehodila a spíš od čtení odvracela. I tak ale nechci knize jen spílat, četlo se to pěkně a kdyby nebylo těch rušivých elementů tak by to mohlo být dokonalé čtení. Oceňuji fantazii autorky a některé její myšlenkové pochody mě mile překvapily. I tak ale kniha jako celek v hlavě moc neuvízne. Je to pěkné čtení, ale bohužel moc často rozčiluje a nepromyšleností ztrácí. Škoda, protože tento příběh měl potenciál být opravdu epický, jen ho autorka podle mého až moc uspěchala a tak odflákla. I tak ale doporučuji, je to milé a nenáročné čtení na chvíle kdy nechcete řešit nic moc složitého. Za mě 70 %... celý text

Fantom Manhattanu 1999, Frederick Forsyth

Ke knize jsem přistupovala s trošku větším očekáváním, ale vlastně jsem nevěděla do čeho jdu. Co ale zpětně mohu říct, nejlépe se mi četla předmluva pojednávající o díle, které toto "pokračování" inspirovalo. To se četlo moc dobře. Pak se objevila první kapitola v prapodivně pojaté ich-formě, kde mě hrozně moc chyběly popisy, které vlastně chyběly v celé knize. Jak scénář by to možná fungovalo, taky se tam objevilo pár pěkných dialogů, které by na jevišti nemusely vypadat špatně, ale jako plnohodnotný román to prostě bylo slabé. Příběh už od začátku přitažen za vlasy- Fantom je náhle génius, který získá prachy, jakoby nic lehčího nebylo a vše je vymyšleno tak, jak se to autorovi hodilo. Postupem listů to začalo být mírně zajímavé, něco se začalo dít, ale když si to tak vezmu, kniha má vlastně jen velmi lehkou zápletku, které by vlastně stačila jen závěrečná, vše shrnující přednáška. Dílo to nebylo špatné a popis skrz různé postavy byl zajímavý, ale celkově to bylo pojato nějak slabě. A postavy byly děsně ploché a některé naprosto zbytečné. Pro mě tedy opravdu slabota dílo na které si za pár dní už nevzpomenu- jako scénář by to fungovat mohlo, ale pro dramatický román tomu ještě mnoho chybí.... celý text

Jak získávat přátele a působit na lidi 2002, Dale Carnegie

Velmi užitečná kniha. Hned jak jsem začala číst jsme byla překvapena, jak je to čtivé a jak rychle jednotlivé stránky ubývají. A při čtení závěrečné zásady po prvních kapitolách jsem hned zatoužila vzít papír a tužku a vypsat si je, abych je měla stále na očích. Protože jsou pravdivé. Carnegie píše opravdu čtivě a přes různé příklady se dá poučka snadněji pochopit. Čtení jsem si opravdu užívala a byla jsem po každé kapitole dychtivá číst tu další abych se poučila ještě víc. Čím víc se ale kniha chýlila ke konci se mi, zdálo, že rady se vlastně opakují, jen jsou trochu jinak popsány. I tak to ale bylo stále čtivé. Neodpovědělo mi to sice na všechny otázky, které jsem před čtením měla, ale i tak mi kniha hodně dala a dost mi otevřela oči i tím, že vlastně všechny rady byly tak jasné a vlastně jednoduché. Kniha se dá doporučit všem bez výjimky, má totiž v sobě hodně moudra a nikdo po jejím dočtení nezůstane beze změny, ať sebemírnější.... celý text

Obraz Doriana Graye 2005, Oscar Wilde

Příběh dvou staletí 2014, Rachel Harris

Skvělá kniha. Nečekala jsem to a byla jsem úplně okouzlena. Příběh byl náhle jiný než ten předchozí a o dost lepší. Pohled ze strany Less se mi líbil víc, tak nějak mi připomínala mě samotnou, nesmělou, plnou strachu a tolik toužící po lásce a dobrodružství. Skoro by se zdálo, že je to jen příběh o dívce, která byla vždy nesměla a teď dělá své první odvážnější kroky a hledá své pravé já. To taky byl, ale navíc tam byl ten přitažlivý bonus cestování s časem, který tomu dal ještě tajemnější ráz. Celou dobu jsem byla tak napjatá a dojatá a nadšená spolu s Less a přála jí jen dobro, ale stejně také pochybovala. Konec mě nakonec dostal, opravdu jsem to nečekala a o to víc byla nadšená. Příběh dostal jiným pohledem nové kouzlo a byl o tolik jiný než předchozí díl. A sestřenky jsem si ještě víc zamilovala a Austinem jsem byla okouzlena stejně jako Less, která mi tentokrát tolik přirostla k srdci a tak mi připomínala mě svou láskou k divadlu, mírnou naivitou a stálou důvěrou v lásku(a slabostí pro modrooké hnědovlasáče :D). Příběh dvou století byl krásný a tolik poučný a shltla jsem ho jak malinu, jak se od něj nedalo odtrhnout. Krásné, romantické a tak úžasné, že se po dočtení dá jen snít a stále na děj myslet. Skvěle napsané a do detailů promyšlené bez lapsů (taxíky- :D). Moc chválím a doporučuji. Dlouho jsem si čtení tak neužívala.... celý text

Černý jezdec 2014, Kristina Hlaváčková

Druhý díl dočten a já stále nějak nevím, jak hodnotit. První polovině bych dala maximálně tři hvězdičky, druhé už zas čtyři. Avšak hodnocením celkového dojmu mi tak vyjde něco mezi, tedy 70%, což ještě vyjde na čtyři hvězdičky. Druhý díl od prvního dost upadl. Postavy nijak moc nevyspěly a prvních sto stran bylo jen o tom jak Elena tancuje a mezitím občas řeší politické věci. Točí se kolem ní až mnoho chlapů jejichž jména i mluva mi prostě splývají do jednoho. Docela dobu mi u některých trvalo přijít na to, kterej to je, protože se autorka neobtěžovala s napsáním jeho jména v dialogu, ale vystačila si jen s "ON" a to mi nějak moc nepomohlo, protože z popisů nijak nevyznělo, kdo je kdo. Vedlejších postav bylo prostě hodně a v té změti jsem se ztrácela a nějak se mi ztrácel i děj, kterej mi dokonce tentokrát přišel i mírně o ničem. A hlavně, stalo se z toho hrozné klišé, hlavně co se bytostí týče. Prostě skřeti a trollové jsou oškliví, tak jsou zlí. Elfové a trpoši jsou podobní nám, tak jsou hodní. Škoda, mohlo se tam udělat trochu spojenectví a pak by mi nepřišli všichni v knize zabednění a zahleděni do sebe. Často jsem v knize nějak nechápala, co se děje a prostě jen četla. Prvních 200 stran bylo tak trochu utrpení, stále jsem se rozčilovala nad nelogičnostmi a věcmi, které autorka někde zmínila, ale pak na ně prostě zapomněla, nebo se jí jen nechtěly znova vytahovat. A hrdinové mi najednou nějak nepřišli sympatičtí. Škoda. Šlo z toho udělat něco fakt epického, ale autorka se ztratila v patosu. I když opět přidala druhá půlka, kdy se Elena ztratila, začali ji mučit a náhle jsem se začla bavit. Kniha chytla to něco, co se mi líbilo na prvním dílu a stránky náhle utíkaly jako po másle- ten předchozí děj, jakoby prostě nebyl, jakobych četla dvě knihy. I když dějové lapsy byly stále a já se v chlapech pořád nevyznala a ten co jí byl nakonec nejblíž, mi přišel opravdu nesmyslnej a moc tomu předtím nenasvědčovalo. Ale do příběhu se konečně dostala ta epičnost a druhou půlku jsem přečetla jedním dechem a trochu jsme i odpustila spoustu chyb a děr v ději. No ale jsem docela zvědavá na poslední díl. Pokud autorka spojí to dobré z prvních dvou mohlo by to být dokonalé. Kniha není špatná, ale moc často prostě jak se říká "šustí papírem" a zprvu je děsně zdlouhavá, ale druhá půlka to skvěle vyžehlí. Takže si stále nejsme jistá 4 hvězdami(ale 70% už zní reálněji), ale určitě doporučuji. Čte se to dobře.... celý text

21. den 2015, Kass Morgan

Druhý díl série Prvních 100 mě zklamal. U prvního dílu jsem tak nějak skousla že to bylo spíše jen o vztazích a povídání, bylo to totiž dost dobře a uvěřitelně napsané... Ale v 21. dnu mi náhle to věčné povídání začalo lízt trochu na nervy i proto, že některé dialogy náhle začly skřípat. Vše už bylo v minulém díle řečeno a teď se vše jen stále dokola omílalo. A přišlo mi že polovina knihy je o tom jak někdo někoho líbá a v některých chvílích mi to přišlo i docela nelogické. Ale no bylo to hezké. Jen jsem myslela, že tím jak mě navnadil konec prvního dílu se bude něco teď víc dít. Ale většina akčních a potenciálních scén nějak vyšuměla. Ve chvíli kdy se začlo něco dít skončila kapitola a další navázala po nějaké době a ta situace která se mohla rozehrát prostě přišla vniveč. Škoda, kniha mohla být o dost lepší. Za mě 60%. Tentokrát jsem si totiž čtení zas tak moc neužívala jako minule, i když táhla mě trochu zvědavost co bude dál, ale všechno vyústěni mi přišlo trochu slabé... no ale třeba se autorka napraví v pokračování pokud bude- snad jo, protože teď by se už mohlo začít dít dost zajímavého- snad to autora opět nezamete pod pomalu už nic neříkající zamilované dialogy.... celý text

Pomsta 2015, Michaela Burdová

Už druhá Míšina kniha mě přesvědčila, že u ní to je druhý díl, lepší díl... Opět jsem byla nadšena. První díl mě nijak výrazně nenadchl, ale byl čtivý a nalákal mě k čtení tohoto. A rozhodnutí nelituju. Nový pohled očima Noel dál všemu nový ráz a šťávu. Náhle mi hrdinka přišla bližší a i Derren mi náhle přišel skvělý. Pochopila jsem náhle vše co bylo řečeno v minulém dílu. Náhle vše začalo dávat smysl a já náhle začala cítit zmatek a že netuším, co bude. O to víc se mi chtělo číst dál. Je to opravdu čtivé a o tolik čtivější a lepší než předchozí díl. Jakoby Míša chytla novou mízu a tím jak chce příběh dovyprávět i konečně naplno projevila svůj talent. Protože jsem opět konečně pochopila proč mě její jiné knihy zaujaly-ona je prostě dobrá. A tato kniha je dokonalá. Jak jsem se k ní vždy ráda vracela a jak neochotně jsme se od ní odtrhovala protože mi čas při jejím čtení bohužel nepřál. Nemohla jsem se dočkat zjištění, jak to nakonec bude a že to skončilo trochu očekávaně mi ani nevadilo, protože s novými situacemi v druhém díle se to tolik jasné nezdálo. Samozřejmě mě docela zajímá co bude s hrdiny dál, ale vlastně to dopadlo tak, jak mělo a vše bylo řečeno. A to zakončení a poučení které z toho celého plyne je tak krásné. Miluju když knihy mají hlavu a patu a to takhle kniha měla. Dialogy nedrhly a byly často tak skvělé, že jsem se nědky neubránila a kývala a usmívala se jak jsem souhlasila. A nejednou jsem se i pobavila. Je vidět, že Míša Burdová píše dobře a ráda a dává do knih své srdce. Někomu můžou její knihy připadat přeslazené, ale mě přijdou krásné a přitom vlastně tak kruté, jak realita může být. Knihu vřele doporučuju, moc jsem si její čtení užila. A vím, že to určitě není poslední má kniha této autorky.... celý text

Sirínek na cestách 2012, Zdeňka Jordánová

Mé sladké šestnácté století 2013, Rachel Harris

Příjemná četba. Na tuto knihu jsem narazila náhodou při prohlížení knih na databázi a její anotace a obálka mě zaujala. Proto jsem se po ní hned pří následující návštěvy knihovny sháněla a k mému potěšení ji měli. Přistupovala jsem k ní ale s odstupem, protože mi bylo jasné, že je to četba pro šestnáctileté dívky a tím to bude trochu naivní… Zas tak jsem se nemýlila, ale i tak mě kniha překvapila. Mluva hrdinky mi někdy lezla na nervy, ale povídala vcelku inteligentní věci a zdálo se, že to má v hlavě docela srovnané. Líbily se mi popisy, a když se Cat dostala do šestnáctého století, začal mě její příběh i docela zajímat. Děj byl poměrně předvídatelný, ale to se u knihy pro dospívající dá očekávat. Ale ani to nevadilo, pár věcí mě totiž také překvapilo. Na konci jsem byla už i docela nedočkavá jak to dopadne a zda se vrátí zpět. To jak to nakonec bylo, se mi trochu nelíbilo, ale bylo tam to poučení a vše nakonec dopadlo dobře. I ten obraz se objevil, což jsem čekala už na začátku knihy. A docela jsem nepochopila zakončení epilogu- přišlo mi nelogické a zbytečné, vše mohlo skončit poslední kapitolou. Tam bylo vše, co mělo být a stačilo to. (Ale otevírá to dvířka druhému dílu, o jehož existenci jsem se nedávno dozvěděla, takže to asi není tak hrozné.) Ale i tak se mi kniha líbila. Bylo to milé, jednoduché a správně odpočinkové. Hrdinka popisovala věci pěkně a měla myšlení, které se mi i docela, až na pár míst, zamlouvalo. A stále dokonale mě fascinovala obálka, na kterou jsem před čtením vždy chvíli zírala- je opravdu pěkná a ten batoh je tam takový roztomilý . Je to opravdu pěkné čtení a jako mladší bych z knihy byla nadšená. Teď mi mile zpříjemnila pár odpolední. Dávám čtyři hvězdičky, i když uvažuji i nad třemi, ale četlo se to dobře a 70%, které ty čtyři hvězdy obsahují je podle mě plně zasloužených.... celý text

Prokletí 2014, Michaela Burdová

Jednoduchý příběh s lehkou, nijak výrazně nepromyšlenou zápletkou. V knize se toho vlastně moc nestane a to kam to bude směřovat je jasné už od prvních řádků. Přesto se kniha čte dobře. Míša Burdová píše čtivě a čtení jejích knih je příjemné. I tak jsem od ní četla už lepší a promyšlenější příběh. U tohodle však ani nevím jak by šel více promyslit. To jaký je stačí. Zkrátka příběh o lásce, nenávisti a zradě posazený do líbivých kulis mořských příšer a čarodějů. Námět je vskutku zajímavý a Burdová ho popsala zajímavě, jen mi při čtení stále něco chybělo. Nějaká větší myšlenka a zajímavější popisy kterých bych se mohla chytnout. Kniha je napsaná jednoduše a občasné rozsáhlejší popisy moc nevybočují ze zavedeného stylu. "Prokletí" je fajn oddechovka na chvíle, kdy se vám nechce nad dějem nijak výrazně přemýšlet. Hrdinové jsou sympatičtí a ve vaší hlavě vlivem popisů i krásní. A to někdy stačí. I když já asi čekala trochu víc. I tak mě konec navnadil na další čtení a četlo se to dobře.... celý text

Splynutí 2015, Julianna Baggott

Tento díl je snad ještě lepší než ten první. I když oba jsou na podobné úrovni a oba skvělé. Už od prvních řádků jsem se opět skvěle bavila. Byla jsem naladěná už předchozím dílem a zajímalo mě co hrdiny bude čekat dál. Oblíbila jsem si je všechny a celou dobu doufala, že to pro ně bude dobré. Taky mě, stejně jako je, štvala ta nespravedlnost a zaslepenost některých lidí. Celou dobu jsem s celou skupinou sdílela jejich příběhy, jako bych byla jedna z nich a putovala tam s nimi. Bavily mě části všech a vždy když končila kapitola tak mě mrzelo že nepokračuje jejich část, ale do té další jsem se zase začetla a konec byl stejný. Všichni mi přirostli k srdci. Kniha se četla jedna báseň a když jsem konečně měla čas se pořádně začíst vůbec se mi nechtělo knihu zaklapnout a jít dělat něco jiného. ten svět, který Baggott vytvořila je tak reálný, tak surový, krutý a tak opravdový. A alegoricky popisuje vlastně dnešní dobu. Jak jsou lidé povrchní a nechtějí hledět věcem do hloubky a jsou líní zjišťovat, jak to vlastně je. Kniha je plná skrytých myšlenek, které člověk čtoucí s otevřenou myslí, pozná a neuvěřitelně ho obohatí. Třeba myšlenka krásy a přijmutí sebe sama, takoví jací jsme. To lidé řeší i v dnešní době a nemusí být nějak poznamenaní a zohavení. A také se v knize pozná jak je důležité mít to s kým sdílet, protože ti, kteří nemají někoho do party, jsou zaslepení a nedokáží normálně žít. Kniha krásně ukazuje jak je důležitá krása a láska, a to ne jen ta romantická, jak to ve většině současné literatury je, ale i ta sourozenecká a přátelská. Jsou knihy, které když si přečtete, tak vám změní život a od té doby začnete vidět svět jiným očima. A to pro mě tato kniha byla. Jako bych se s ní náhle také stala čistá. Knihu vřele doporučuji. Autorka má velmi čtivý styl s občasnými momenty, kdy si čtení člověk vyložené užívá a říká si jak je to fajn a jak jsou ti protagonisté skvělí. Knihu jsem četla jedním dechem a chtěla vědět jak skončí, ale zároveň jsem si povzdechla, že končí. Ještě že je předemnou ještě jeden díl na který se teď neuvěřitelně těším. Protože vplutí do tohoto světa je tak skvělé. Kniha vyvolává tolik pocitů- od pláče, smutku, radosti, nadšení zhnusení až po zděšení. A to vše i během jedné kapitoly. Je to mistrovsky napsané. Cítím se tam jako doma a přeji hrdinům jen to dobré. Stále jsem překvapovaná a čtení mě baví. Vím, že to jednou skoční, ale i tak do toho půjdu pro ten pocit- a snad se autorka z tohoto světa neodpojí. Mnoho lidiček v něm by také mělo co říct... Trilogie "Čistý" je skvělá- už dlouho jsem nečetla něco, co bych si tak užívala a tolik mi to dalo.... celý text

Čistý 2014, Julianna Baggott

Opravdu dost dobré čtivo. Už dlouho mi tak tlustá kniha taky rychle neunikla před očima-tedy že jsem ji tak rychle a s chutí přečetla. Čistý je krutý a smutný příběh o tom kam až lidé mohou dojít. A zároveň, jak trefně popsal jeden hodnotitel na zadní straně, to docela vystihuje i dnešní dobu. Prostě kniha popisuje jací lidé jsou. Jejich pravá povaha se projeví hlavně v extrémních situacích, kterých je tato kniha plná. A šanci má jen člověk s čistou duší. Libí se mi myšlenka knihy, že vlastně lidé jsou si rovni ať vypadají jakkoliv a nejvíc o nich rozhodují činy, to je dělá dobrými a špatnými. Kniha mě bavila už od přečtení prvních řádků a já chtěla ihned vědět co bude dál a stránky se otáčely skoro samy. Kniha je napsaná ohromně čtivým a uvěřitelným způsobem. Hrdinové jsou velmi sympatičtí a pří čtení jsem cítila jakoby bych tam byla s nimi a vše vnímala jejich očima a způsobem. Jejich chování a činy byly uvěřitelné a vše dávalo logiku. U čtení jsem se několikrát neubránila slzám. Je to dojemný a smutný příběh plný krutosti ale zároveň naděje. A po dlouhé době jsem v knize netušila jak vše dopadne a některé zvraty mě dost překvapily, ale také jsem se překvapila svou reakcí, že jsem knihu neodsoudila, ale řekla si, jo prostě přesně tak to je- v životě není nic jisté a život je neuvěřitelně krutý. Postapokaliptický svět je pro mě neuvěřitelně přitažlivou záležitostí, ale ně každý autor se s ní popasuje správných způsobem. U této knihy to ale autorka zvládla s bravurou. Vše popsala dokonale a logicky a nebála se přijít pro změnu s nehezkými hrdiny a zohavenými a protagonisty. V některých případech jsem si radši ani nepředstavovala jak ta všechna spojení mohla vypadat. Romantická část mi nevadila- spíš naopak, byla taková mile dojemná, nijak přehnaná a uvěřitelná- hrdinové se na sebe nemusí hned vrhat, stačí pár doteků a ujištění o náklonosti, což k romantice ve věku hrdinů patří. A ono někdy ani není potřeba víc. Pohled očima více hrdinů ale zároveň popis ve třetí podobě se mi velmi líbil. Žádný z hrdinů mi nevadil a vše plynulo jak má. Nejradši jsem tedy asi měla Pressiu, ale ostatní mi přirostli k srdci taky. Jedná se o skvělé čtivo, které je pro mě přesně to pravé. Už jsem dlouho nečetla nic tak skvělého. Neuvěřitelně se těším na další díly. PS: Přirovnání k Hunger Games mi přijde hodně zcestné. Nálepka je tam jen pro zvýšení prodeje. S HG má kniha společné je to že se odehrává v budoucnu po válkou zpustošené zemi. Jinak nic jiného. Tato kniha se má číst pro ni samotnou. Kdo vybírá podle nálepky "Pro fanoušky HG" vybírá špatně.... celý text

Smečka 2011, Andrea R. Cremer