Jak získávat přátele a působit na lidi

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Příručka, která je po desítky let světovým bestselerem. Pomůže vám poznat a pochopit velké tajemství správného způsobu, jak jednat s lidmi. Pokud budete jednat podle rad Dala Carnegieho, stanete se oblíbenými a všude budete vítáni, budete si umět získat druhé na svou stranu a budete skutečnou vůdčí osobností, neboť budete umět zařídit, aby lidé dělali rádi to, co chcete....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29416/big_jak-ziskavat-pratele-a-pusobit-na-l-gaQ-29416.jpg 4.2527
Žánr:
Literatura světová, Literatura naučná, Osobní rozvoj a styl

Vydáno: , Beta-Dobrovský
Originální název:

How to Win Friends and Influence People, 1936


více info...
Nahrávám...

Komentáře (101)

Kniha Jak získávat přátele a působit na lidi

VeruMalfoy
02. ledna

Na knížku jsem dostala doporučení od jednoho člověka, kterého si moc vážím. Moc se mi líbila. Učí člověka, jak lépe zvládat zaměstnání, ať už na vedoucí pozici nebo na nižších pozicích. Učí člověka lidskosti, která se v této době už takřka vytrácí. Knížku doporučuji všem lidem, kteří chtějí vést tým pracovníků a nebo prostě chtějí lépe vycházet se svým šéfem.

hanpari
23.12.2021

Takže se uklidníme a složíme poklonu jednomu z mnoha, leč možná prvnímu, z celé řady takzvaných "motivational speakers".

Promiňte, že nepřekládám do češtiny, ale nemám ponětí jak.

Ne snad že bych se starým pánem nesouhlasil, ale anžto jsem viděl a četl spoustu jemu podobných, zůstává mi z nich v ústech nepříjemná pachuť.

Shrnul bych to asi takto. Není složité někomu dobře poradit, složité je se tou radou důsledně řídit.

A tohle se těmto dobrým lidem nikdy nepodaří. Jejich knihy či přednášky ukončíte s předsevzetím, že začínáte nový život - ale zítra ráno je všechno při starém. A to dost zásadním způsobem devalvuje hodnotu peněz vložených do těchto pánů či madam.

Pan účetní by možná prohlásil, že to, co tihle lidé píší, je jen velkolepá ... Ale já tak neučiním, páč mi v tom brání vrozený útlocit.

Pokud vám čtení podobně pozitivních knih změnilo život, a to ne způsobem, že jste se jejich nákupem finančně zruinovali, pak vám blahopřeji a považujte můj komentář za bezpředmětný.


Martin_Eli
05.12.2021

Dobrá kniha, která vám pomůže s obchodními mezilidskými vztahy. Co se týče jiných vztahů, také může být prospěšná, ale někdy kniha z mého pohledu dost zjednodušuje. Ale ano, jestli je to Vás úvod do osobního rozvoje, či obchodnického myšlení, určitě si ji přečtěte.

E_Lan
20.11.2021

Moudrá to kniha! To je fantastické poučné čtení jak pro osobní život, tak i pro práci. Snad každou kapitolu jsem doslova hltal a divil se, jak tak stará kniha může být stále tak aktuální. Bravo!

VikyKleinik
16.11.2021

Dale Carnegie je velmi sečtělej, pozornej a uvědomělej. Tuto knihu jsem nevzal do ruky proto, že bych potřeboval přátele nebo zapůsobit na lidi. Samotný název na mě neudělal dobrý dojem, ale po bližším přezkoumání musím uznat, že zavádějící není. Celé je to o mezilidských vztazích - o tom, jak lidi fungují, nikoli o tom, jak by fungovat měli. Dále zde budu na svém osobním příkladu a zkušenostech demonstrovat, jak kniha změnila mé smýšlení a přístup v jednání s lidmi:

Často jsem se oddávám ostrým diskuzím a slovním šarvátkám. Umím dobře mluvit a z podstaty svého osobnostního typu se orientuji převážně racionálně. Když můj oponent vyblil nějaký nesmysl, odporoval si, či dokázal, že o věci ani dost málo neví, tak jsem se po něm se vší radostí svezl. Jenže mně v té hádce vždycky šlo o to, jak se daná věc má. Zkrátka mi záleží jen na tom, kdo má o věci pravdu, či kdo se jí přibližuje a neodpustil jsem si druhého srazit, když jsem si všiml, že má nesprávné způsoby smýšlení, či že je neuvědomělý, případně že propadl jakémusi klamu.
Všiml jsem si však, že oponentovi nejde o pravdu věci, ale o to, aby nemusel za žádnou cenu uznat, že se mýlí. Já si přirozeně ulevím, protože blba znemožním, ale sám jsem svým způsobem naštvaný na onu skutečnost, že všechny ty stovky lidí, s nimiž jsem diskutoval, byly tak hanebně zabedněný.
Měl jsem takovou teorii, ale už vidím, že funguje jen na malý vzorek lidí, kteří jsou senzitivní, co se studu týká. Soudil jsem totiž, že ostatní to mají stejně jako já. Platón ostatně píše ve svém dialogu Protagoras, že ten, kdo nemá podíl na studu, musí být vyobcován jako nákaza obce, páč postrádá vnitřní brzdu, která by mu zabraňovala v činění hanebností i v případě, že by se nikdo nedíval. Pro mě osobně je trapnost natolik nepříjemná, že se jí snažím předcházet. Kupříkladu v minulosti jsem neměl dostatečně vytříbený vkus, kvůli čemuž jsem občas módně přestřelil. Vypadal jsem směšně a moji drazí přátelé/spolužáci mi to samou radostí dávali najevo. Zrcadlo, které mi poskytli a uvědomění, které jsem z následného studu vytěžil, mi byly přínosem, páč dnes už se vkusně oblékám. To jest jen jeden malý příklad. Plyne z toho však, že vzbudit v druhém člověku stud, může vést k nápravě jeho přešlapů uvažování. Dnes už ale díly Dalu Carnegieovi vím, že takto si to většina obyčejných lidí nepřebere. Naopak by se utvrdili ve svých bludech a vystavěli kolem sebe zeď, od které by se argumenty mohli jenom odrážet.
Vždycky jsem si v diskuzi/hádce říkal, že by stačilo, kdyby někdo z nich v konverzaci jen jednou uznal, že se alespoň v nějakých bodech plete a ukázal se mi tak v lepším světle. Bylo by mu to ke cti a já bych s ním hned jednal s respektem, protože by to svědčilo o něčem dobrém. To se však stalo možná jednou. Většinou se však ve své zpupnosti a domýšlivosti zapřeli natolik, že každý jeden bod mé argumentace nesměl být za žádnou cenu uznán jako relevantní bez ohledu na to, jestli to byli vůbec schopni racionálně vyvrátit či nikoli. Rozumnost i nadhled zběhli ze smýšlení mých oponentů a celá diskuze se smrskla na něco nízkého, protože šlo jen o můj požitek z blbcova srážení, který jsem si hojně dopřával.
Carnegie však píše, že každá hádka je předem prohraná a já to po stovkách konfliktů mohu potvrdit. Sice si trochu ulevím, ale nikam to nevede. Můj rozum mi tedy říká, že bych měl učinit podstatné změny a jednat s lidmi jinak. To se mi však dlouho nechtělo, protože mi to přišlo nespravedlivé. Nechtěl jsem s druhými jednat lépe, než si zaslouží. Chtěl jsem s nimi jednat přesně tak, jak si zaslouží a to stejné nastavování zrcadla jsem očekával od druhých. Většina lidí však není schopna určit, jaké chování si kdo zaslouží a také jim chybí jakékoliv intelektuální svědomí (je jím jedno, co je pravda). Mluvit s nimi s úctou a naplňovat jejich pocit vlastní důležitosti (který podle Freuda hraje v lidské psychice tak zásadní roli) mi bylo proti srsti, či možná proti vlastní ješitnosti. Jenže aby vůbec diskuze dala ovoce, tak je s nimi vlastně nutno mluvit ještě s vyšším poměrem vřelosti a dobroty, než jsem si kdy myslel. Je to na mě opravdu hodně, protože sám bych tak rád profackoval ty prázdný vepřový hlavy po pár větách, v niž odprezentovaly svou nevědomost, myšlenkové zkraty, pokroucený charakter, následně je zbavil práva podílet se na správě státu, uvalil na ně kurzy nápravy myšlení a charakteru v lepším případě anebo je zapřáhl tvrdou prací jako tažná lidská zvířata v případě horším.
Změna je to tedy pořádná, ale Benjamin Franklin to dokázal též a ani já bych neměl jít hlavou proti zdi. Tento přístup má podstatně vyšší šance, že z něj něco vykvete. Třeba tím bude vzájemné porozumění a kdyby se tak k sobě měli všichni, snad by se ty počty hlupců o něco snížily.

Janina2609
29.08.2021

“Každý na světě hledá štěstí. A existuje jediný jistý způsob, jak ho dosáhnout. Spočívá v kontrole našich myšlenek. Štěstí totiž není ve vnějších podmínkách, ale závisí na vnitřním rozpoložení.”

Docela pěkná knížka, i když starší, ale pořád aktuální. Základní myšlenky shrnuté do přehledů na konci kapitol si přímo říkají o vytištění a pověšení nad manažerský stůl :)
Přikláním se k názorům o zbytečně velkém množství příkladů, od poloviny knihy lze odstavce přeskakovat.

pollyanna
28.08.2021

V knize je příliš mnoho příkladů, proto se mi četla hůř, navíc mnohé nejsou extra věrohodné a patří do jiné doby a mentality. Zároveň kniha nepřináší v podstatě nic nového. Některé věci je ale fajn brát v potaz a mnohým by jistě jejich znalost prospěla.

Y2T
15.08.2021

Kniha, ke které stojí za to se znovu vrátit. Uvědomil jsem si, že znám pár lidí, kteří ji evidentně četli, a snaží se jí řídit. Nicméně i některým z nich by prospělo přečíst si ji znovu, aby si připomněli, že chvála musí být upřímná a za skutečné věci a že pozornost si zaslouží každý.

Nečekejte, že uváděné postupy zaberou na každého, nicméně u většiny lidí trochu zlepší situaci a u některých udělají zázraky. Chce to jen spoustu trpělivosti a sebeovládání.

S chutí bych navrhl zahrnutí této knihy do povinné četby, jelikož nepochybně je užitečnější než Babička Boženy Panklové, Lidé na Křižovatce Marije Pujmanové, či Říkaly mi Leny Zdeňky Bezděkové dohromady (tyto věci se kupodivu na některých školách stále čtou). Někdy ji rozhodně doporučím dětem. Jen nevím, jestli se k tomu, aby ji člověk ocenil a pochopil, a neměl dojem , že jde jen o lacinou příručku lhaní a pochlebování, nemusí nejdřív nějaký ten rok otrkat a spálit v pracovním životě.

U některých příběhů jsem nicméně měl pochyby o jejich autentičnosti.

Na konci vydání, které jsem četl, je reklama na český Dale Carnegie institut, ale ten již zjevně nefunguje.

1

Doporučujeme

Faktomluva
Faktomluva