Lolita

Šokující zpověď čtyřicátníka Humberta o bezmezné erotické posedlosti kouzlem dvanáctileté „nymfičky“ a jejích tragických důsledcích dokáže i bezmála půlstoletí po svém vzniku zasáhnout čtenáře otevřeností…

https://www.databazeknih.cz/images_books/59_/590/lolita-590.jpg 4.12041
Série:

Nabokov

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Paseka
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (244)

Přidat komentář
Lidudu
16. srpna

Je to několik let, kdy jsem viděla film. Humberta tam hrál tuším Jeremy Irons a já, ačkoliv děj se časem proměnil ve velmi zamženou vzpomínku, vím, že jsem filmovému Humbertovi svým způsobem fandila, aby mohl být se svou láskou. Po dočtení vím, že tyto pocity ve mě vyvolal s největší pravděpodobností jen a pouze herecký výkon zmíněného Ironse, protože knižní Humbert mi byl leccos jen ne sympatický. Vlastně pro mě bylo opravdu těžké pohlížet na něj nějak jinak než jen jako na majetnického úchyláka, co zcela vědomě totálně zničil život malé holce.
Příběh je to nicméně velmi zajímavý, vztah Humberta k Lo perfektně popsaný a Lolitiny pocity celkem dobře nastíněné.

Vítr
03. srpna

Dílo dobré, promyšlené, všecko je kvalitní, ale od jistého bodu tě to začne, slušně řečeno otravovat, nejsi na to zvyklý, na všecky ty květnaté obrazy, souvzažnosti, odkazy a přesahy, na všecka ta Pitínského Ptení (Proces ve Zlíně), francouzšinu... prostě, už jsi zlenivěl a přistoupil na povrchní čtení, rychlé obrazy, zkratky - tady nic takového není, jen pořádná porce chytrého umění, literatury. Nabokova může číst zase jen Nabokov, napsal lit. vědec Jamek na konci knihy, asi má pravdu. Mě se to četlo těžko, přirovnali bych to ke čtení se zaťatými zuby, podobně jako u knihy Zaslepení Eliase Canettiho. Ale narozdíl od Zaslepeni, se to zas kdesi zlomilo, a já jak zavislák, zhltal knihu dokonce.

angelice
17. července

Dost kontroverzní kniha, kdy se i film celkem povedl. Pomohla mi, abych trochu víc pochopila tyto lidi. Orientaci, ani věkové zaměření si nevybíráme, nicméně to není omluva. Aktér se ze začátku sice snažil nepoškodit ,,dětskou křehkou psychiku" dívky, jakmile však byla překonána překážka v podobě matky, jakékoliv zábrany opadly. Člověk vždycky moc rád podlehne svým tužbám. Lo sice měla zkušenosti, ale on jí izolací a zneužíváním zničil život. Jeho samotného zas nedostatek citu Lolity k němu týral, stejně jako její nevěra a opovržení. Ale stejně by mu dál stačilo ji milovat po svém. Člověk jej za chvíli chápe, lituje a sympatizuje s ním. V knize mi vadily sáhodlouhé popisy americké krajiny, daly by se dost zkrátit. Příběh mě zas tak nešokoval, samotný název napovídá, o čem kniha bude.
V každém případě je skvěle napsaná a přirostla mi k srdci.

vendysantos
15. července

Velmi zajímavá kniha. Lolita mě od začátku bavila. Jen ke konci se děj příliš táhl a bylo naznačováno, jak to celé skončí. Nicméně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Děj byl originální a poutavý. Vyhovoval mi autorův styl psaní i mírně ironické pojetí.

Adelajda_4
14. července

No, nevím, na knihu jsem byla docela zvědavá, ale ačkoliv hodnotím jako přečteno, po půlce jsem ji musela odložit. Nějak mě to nebavilo, nelíbil se mi způsob, jakým byla psaná a asi jsem v ní neobjevila tu patřičnou hloubku.

Salchicha
13. července

K teme sa nebudem vyjadrovat ale co sa tyka stylu knihy, bolo obcas velmi tazke udrzat pozornost. Stracala som sa v tych nekonecnych opisoch, ktore viedli k tomu, ze som niekedy ani nevedela ci sa utor premiestnil uz do dalsej sceny, alebo stale opisuje tu istu situaciu..

krevetinka
02. července

Já nevím, mně se kniha nelíbila a ani jsem ji nedočetla. Námět mě velmi oslovil, nicméně se celý příběh zdlouhavě táhl, nehorázným způsobem mi vadilo vyjadřování hlavního hrdiny a celkově to bylo psáno podivným jazykem.

Luciatta
30. června

U hlavních hrdinů lze sympatie hledat asi jen stěží. Nicméně na začátku knihy mě poháněla Humbertova cyničnost a vtipné situace. U druhé poloviny knihy se jazyk pro mě začíná stávat jakoby komplikovanější, takže se kniha četla obtížněji. Někde snad až zbytečné popisy situací mi ubíraly chuť na otočení další stránky. Po překonání této krize jsem nadšeně zhltla vyvrcholení Humbertova bolestného upřímného vyprávění. Líbí se mi, jak s odstupem času může člověk na tento hořký příběh nahlížet různými způsoby, a proto se ráda k Lolitě vracím. :)

gonegirl
25. června

Kvůli hře se slovy, neustálým narážkám a skrytým významům se mi kniha občas četla poněkud těžko. Ale jsem ráda, že jsem ji "zdolala", protože opravdu stála za to. Možná se k ní někdy vrátím (a to to u knih nedělám často), abych se na ni s odstupem podívala možná trochu jinak. Dnes v ní vidím příběh velké zoufalé lásky muže k malým děvčatům, jež mu byla v mládí odepřena. Lolitu jako takovou nesnáším. Přijde mi jako drzý spratek, který trápí Humberta a zneužívá jeho lásky s nekalými úmysly, které schovává za svým andělsko-ďábelským úsměvem.

Robbins
10. června

První, co jsem z Nabokova četl a zatím pořád nejlepší. Už jenom ten začátek: "Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše. El, ó, el, í, té, á: špička jazyka se vydává na třístupňovou procházku patrem a na 'tři' ťuká o zuby." A v podobně hravém duchu se nese celá kniha. Vypravěč HH popisuje svou cestu do zatracení s lehce pozvednutým obočím a hořkým humorem. Silně přítomný je pocit vykořenění a vzpomínka na ztracený čas, který se už nikdy nevrátí. To se jako příslovečná červená nitka táhne nejenom tímto Nabokovovým románem.

Werčíík
09. června

Za mě teda rozhodně NE.

kubeška
04. června

Pro mě naprosto originální knížka, hodně otevřená a naprosto upřímná,ještě jsem podobnou nečetla. Je naprosto úchvatně napsána,ale děj ubíhá poměrně pomalu.

sun.from.ibiza
19. května

Knihu jsem poprvé četla, když mi bylo asi 16 let. Začátek mě strašně bavil, nicméně, když jsem se dostala k tomu, jak jezdí z místa na místo, přestalo mě to bavit a já knihu odložila.
Nyní, po deseti letech (zní to dost děsivě - pro mě samozřejmě) jsem zkusila znovu a nelituji.
Humbert Humbert, nevím, o si o něm úplně myslet, bylo mi hrozně nepříjemně, že mu vlastně v nějakých chvilkách fandím, protože co si budeme nalhávat, pořád je to jen pedofil, který se snaží obhájit svou nezdravou lásku k dítěti.
Lolitu jsem chvilku litovala, chvilku nesnášela, pořád dokola, protože je to malá mrcha, co přesně ví, jak vyzrát na pedofilního úchyláčka, který po ní touží natolik, že by udělal cokoliv, jen aby mu nožičkou přejela po jeho "chloubě".Možná si nakonec zasloužili samy sebe.
Každopádně knihu hodnotím kladně, líbil se mi způsob psaní (tedy až na ty zdlouhavé popisy, které jsem občas musela přeskočit, abych vydržela). Znovu už nikdy číst nebudu, ale i přesto bych knihu doporučila dál.

Lector
15. května

Poněkud zvláštní kniha. Kontroverzní, provokativní? Asi jak pro koho.
Literárně je zpracování velmi dobře. Styl je vytříbený, zvýrazněný dobrým překladem. Místy velmi intelektuální čtivo a člověk si udělá představu o jeho autorovi.
Kde jsem však nenaladil na Nabokovu notu, je děj, či chcete-li zápletka. To téma je pro mě nepříliš zajímavé. Egoista zmítaný láskou k dívence a vzápětí neméně zmítaný ďáblem žárlivosti. Pedofil vytvářející si z dítěte sexuální hračku. Neuměl jsem se s tím sžít, i když musím uznat, že Nabobok provedl důkladnou vivisekci Humbertovy psýchy.
Lolita je výzvou a nechtěl jsem ji pominout. Byl jsem zvědavý, co v ní najdu, a neočekával jsem přitom vulgarity. Ale nejsem si jist, zda jsem očekával toto, mon dieu.
Trochu mi to připomnělo Vianovo „Naplivu na vaše hroby“, ale Nabokov je přece jen jiná liga. Dal bych rád čtyři hvězdičky, ale zdráhám se. Formálně si tedy obě knihy stojí stejně, ale v Nabokovovi cítím většího spisovatele. Počkám si na jinou knihu. Ta snad bude za „pět“.

Knihožroutová
05. května

Ano, autorův styl psaní je nádherný, jenže v druhé půlce už mi spíš vadil, než bavil, hodit tam pár dialogů místo květnatých popisů, mnohem lépe by se to četlo.

Mnohem víc než kniha mě zaujaly komentáře některých čtenářek, které by chtěly být taky tak milované jako Lolita, Humberta litují a vidí v něm oběť, Lolitu nenávidí a považují ji za mrchu. To opravdu stačí, aby chlap nadhodil pár romantickopoetických řečí plných bolestné touhy a vezmete ho na milost? Přestože je to sobec a nelida, který bez výčitek ničí dítěti dětství?

TallulahDragon
24. dubna

První část knihy jsem milovala, část druhá se chvilkami vlekla, obzvlášť pátrání H.H.. Po Lolitě jsem sáhla ze zvědavosti. Jaké bylo mé překvapení, když jsem byla uchvácena nikoli dějem, ale stylem psaní. Humbertova cynická přízviska skvěle podtrhla absurditu zakázané lásky, ovinutou závojem snové nostalgie a něhy, kterou ke své nymfičce její otec cítil.

Katela
23. dubna

Nejvíce se mi na celém díle líbí autorův doslov.
Ne, nemůžu si pomoci, nakonec mi bylo líto obou, jak Humberta, tak životem poničené Dolores. A opravdu to není jen "zpověď zvrhlíka"!

tereza2317
17. dubna

Naprostá paráda! Doporučuji jako audioknihu. Nepřekonatelný zážitek... viz má recenze zde v recenzích!

Drgajda
13. dubna

Pamatuji si, ze tato kniha byla na seznamu povinne literatury, kdyz jsem chodila pred nejakymi dvanacti lety na gymnazium. Uprimne nevim, jestli bych tuto knihu dokazala cist se stejnym vhledem jako nyni, temer 30ti leta dvojnasobna mama dvou malych devcatek... Samotna predstava milenecke dvojice nedospele divenky a temer ctyricetileteho muze je opravdu nestravitelna, ovsem okolnosti, smysleni a charaktery obou hlavnich protagonistu pribehu nam davaji na oba i jiny uhel pohledu. Nelibi se mi zbytecne dlouhe popisne pasaze, ale naopak ocenuji otevreni kontroverzniho tematu jako nametu tak obsahleho prozaickeho dila.

chamyl
07. dubna

Jedna z nejkontroverznějších knih 20. století… Ale proč vlastně?
Cynický hebefil Humbert Humbert v ní deníkovou formou odkrývá svoji dnes tak populární 13. komnatu posedlosti mladičkou Dolores Hazeovou a jejich společný život. Osudy této nesourodé dvojice jsou prakticky od počátku zpečetěny a čtenář tak především sleduje neobvyklou „roadmovie“, popsanou Nabokovovým bravurním jazykem.
Humbertův vnitřní hlas je při vyprávění toho, co a proč se stalo (lépe: o čem si myslí, že se stalo a proč) velmi originální, ironický a leckdy i vtipný. Vývoj jeho i čtenářových emocí se pohybuje v sinusoidě a nevynechá prakticky žádnou jejich podobu. Nic to však nemění na faktu, že on sám jako člověk je poměrně asociální, prakticky bez jakéhokoliv kladného vztahu k ostatním či výčitek za své činy a slova. Většina lidí je tak pro něj hloupá, ošklivá, nudná či primitivní a tím celkově podřadná bez nároku na jeho zájem. Své základní rozdělení světa omezuje na nymfičky (rozuměj hodné zřetele) a ostatní (odpad), kam ovšem logicky spadá většina populace. Tímto prizmatem se vlastně chová i ke „své“ Lolitě, když ji přes svoji posedlost vnímá jako pouhý nástroj uspokojení a z tohoto úhlu k ní vždy přistupuje, čímž je ovšem zároveň nekonečně zranitelný. Samotná Dolores je naopak v knize (pro mne) překvapivě vcelku normální – s výjimkou své předčasné vyspělosti, díky které umně s Humbertem manipuluje – se navenek chová jako většina dívek svého věku.
V úvodu komentáře zmíněná kontroverze je tedy dána spíše postoji čtenáře k „nestandardnímu milostnému vztahu“, jelikož žádné detailní popisy nějakých hrátek či praktik se v knize (bohudík) nekonají a vlastně by v ní byly zbytečné. Případně možná tato kontroverze vychází z názorů lidí, kteří Lolitu nikdy nečetli… Je to především dobrá a neotřelá kniha, ve které je Nabokov velmi přesvědčivý a především předvádí brilantní ekvilibristiku se čtenářovými pocity, díky které mnozí nakonec zůstávají na vážkách, kdo je vlastně v tomto příběhu obětí.

PeťkaW.
23. března

První část knihy mě ihned vtáhla do děje. Humbert Humbert mě neskutečně bavil. Jeho smysl pro ironii i způsob, jakým vše vyprávěl, je Nabokovou mistrovskou hrou se slovy i významy. Druhá část o cestování, podle mě, už postrádala onu lehkost a hravost z první části. Zbytečně dlouhé popisné pasáže chvílemi až uspávaly. I tak hodnotím knihu velmi kladně. Lolita donutí člověka podívat se na celou problematiku z trochu jiného úhlu, než byl doposud zvyklý...

callahanh
20. března

Hodně už tu toho bylo napsáno, takže rozhodně nepřinesu nic nového, každopádně měl-li bych to shrnout, tak Lolita je kvalitní kniha, k níž se ale nebudu vracet. Především mi tu vadí odtažitost, kterou dílo má, kterou symbolizuje spousta odkazů a francouzských slovíček, jejichž význam musíte hledat ve vysvětlivkách a stejně většinou moc netušíte, o co jde. Taktéž hlavní postava je strašlivě nesympatická, protože přehnaně sebevědomá, narcistní a i když ví, že je natolik destruktivní a nebezpečná okolí, nic moc s tím nedělá. Samotná Lolita pak nadčasově symbolizuje prvoplánovou krásku, která spoléhá na svůj vzhled, s muži si pohrává a nemá v sobě moc citu. Poslední velká výtka směřuje k nevyrovnanému tempu, protože zatímco první polovina je čtivá a svižná, druhá je roztáhlá, pomalá a trochu víc zahleděná sama do sebe. Na druhou stranu ale musím pochválit perfektní jazykové podání, které vyniká i v překladu, opravdu zajímavý a netradiční námět, decentní erotické scény, které nejsou nijak explicitní, ale spíš dotváří zvláštní atmosféru celého příběhu a taktéž přítomnost mnohdy ironického humoru, který knihu potřebně odlehčuje. Celkově vzato tak jde o kvalitní dílo, které čtenáři nejde moc naproti a chvílemi působí zahleděně samo do sebe a je zbytečně natahované a složité. 70%

SeverusSnape
17. března

Knížka byla fakt dobrá,měla jsem dost obavy ji začít číst,ale fakt jsem byla mile překvapena.Rozhodně zajímavý a na tu dobu odvážný námět.Klobouk dolů,takže všem vřele doporučuji

Henry_1986
02. března

Za přečtení to stálo...ale že bych kvůli tomu pořádal ohňostroj...asi ne. Chvílemi zajímavé ( vztah nemocného člověka a vyčůrané pubescentky ), chvílemi nudné...posledních 100-150 stran už je člověku líto to nedočíst, tak to teda dočte. :-)

Živa23
01. března

První polovina knihy mě naprosto uchvátila!!! Druhou polovinou už jsem se jen protloukala.

Ema22
27. února

Když přijmete věkový rozdíl Humberta Humberta a Lolity, tedy především její věk, jde o knihu z mého pohledu brilantní. Lolita byla potvora vypočítavá a věděla, jak s muži manipulovat, aby dosáhla svého. Oběť zneužívání? Ani v nejmenším. Jako první jsem zhlédla film a nadchl mě, miluju Jeremyho Ironse mimochodem. Pak se mi dostala do rukou kniha a filmové zpracování v mých očích rázem kleslo. I když některé scény hodnotím jako velmi podařené (první shledání HH + L).
Nesmírně mě baví spousta aluzí. Vnitřní monology HH. Napětí mezi oběma.

Ajli
21. února

Hrozně slabá a už ve své podstatě odporná kniha, která mi sebrala dva měsíce života, kdy jsem se s jejím čtením trápila. Kromě krásného jazyka, kterým je dílo psané nikomu nedoporučuji a posílám knihu dál.

Mabie
17. února

Nechápu, že se nadělá takový poprask okolo zpovědi pedofilního zvrhlíka. Za mne hnus a snad nejhorší psychologický román, který jsem kdy četla.

ZuzziŠ
15. února

Hnusná a odporná, zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, po pláči a smutku. Už nikdy víc, už nikdy víc nechci tuto knihu vidět, nechci o ní mluvit, protože jsem ji dočetla, jsem hnusná a odporná zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, tatam je radost ze života, z lásky a krásy.
(ach, kniha je to tedy dokonale napsaná, ale mohu ji doporučovat a uvrhnout tak další do stavu hniloby?)

-Pečivo-
30. ledna

ţ - díky nějaky pirátský kopii Lolity, kterou jsem objevil ve čtečce, jsem byl nucen přetrpět toto písmeno jako náhražku písmena ž. Prostě místo ž bylo todle turecký ť. Nic příjemného, proto bych to rád zde přiblížil:

Poté co jsem přečet jednohvězdičkový zoufalství od Nabokova jsem nějak extra náladu na Lolitu neměl. Příběh o starým chlapovi, co se zabouchne do malý buchtičky, zná kaţdej kdo měl v roce 2000 televizi a sjíţděl hitpošky. Alizee ve svých šestnácti předvádí jak se dělá pořádnej pop a vsadim se, ţe si ho u jejího klipu nejden divák vydrandil.

Zpět ke knize - rovnou předem pám 10/10 / ţádnej full frontal / ţádná erotika - resp. ţadná explicitní. To ţe ho Lolita vyţbrundá Humbertovi nohou se nepočítá. Příběh Humberta Humberta, jméno tak dobré, ţe mu ho rodiče dali dvakrát, kterej je pedofil a intelektuál z Evropy začíná popisem jeho dětství, kdy Nabokov zvládá udrţet moji pozornost. Někdy okolo druhý světový se skoro 40ti letej Humbert vydá na prázdniny někam do americkýho prdelákova, kam se mu vlastně ani moc nechce.

To ale jen do chvíle, neţ uvidí 12ti letou dceru svý bytný. Okamžitě se do ni zamiluje, i kdyţ sám o sobě ví, ţe je nemocnej a ţe je to špatný. Přece jen je ji 12 a je to holka a ne whiskey. Tu by klidně moh zpráskat a nic by se nestalo.

Nabokov svým strašlivě otravným stylem vyprávění ("a teď mily čtenáři") popisuje Humbertovo snaţení přiblíţit se Lolitě a naklonit si jeji city, aby ho aspoň trochu pohonila. Jelikož je Humbert máčo, tak si to všechno zapisuje a dává do šuplíku. Lolity matka začne Humberta milovat a vezmou se. Brzy však přijde na to, ţe kdyţ Humbert rabuje jeji dílnu, ve skutečnosti by radši raboval dílničku jeji dcery a teď jeho nevlastní dcery. Jelikoţ je detektivka (jakože je blbá jako ten žánr), tak si toho všimne aţ kdyţ si přečte jeho zápisky.

Pak ji náhodou přejede auto (tady to Nabokov trochu přehnal) a Humbert tak můţe započít svou odyseu do kalhotek Lolity. Jelikoţ je dítě zrovna na táboře, tak ho vyzvedne a řekne mu, ţe je matka nemocná. Páč matka byla píča, tak se Lolita ani moc neptá a jede s tátou na výlet.

A tam se dějou věci, to ti povídám! Dej kobylám, to ti povidám! Dej kobylám, ovsa.



Štítky

zfilmováno USA 20. století posedlost

Autor a jeho další knihy

Vladimir Nabokov

Vladimir Nabokov
ruská, 1899 - 1977

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených84x
v Přečtených3372x
v Čtenářské výzvě66x
v Doporučených238x
v Knihotéce521x
v Chystám se číst1177x
v Chci si koupit179x