sioux komentáře u knih

V půlce jsem to vzdal a nedočetl.
Ze začátku mě bavilo netradiční prostředí Pyrenejí, perverzní typ vražd a hlavně ústav pro psychouše nejhoršího zrna, kam přijde mladá naivní doktorka psychiatrie plná ideálů. Ale to mě drželo při čtení jen chvíli a pak to tak nějak nikam nespělo a částí, kdy se psalo o těch šílencích v ústavu bylo hrozně málo.
Good bye Mr. Bernard Minier.

1 24.03.2015

Dominik Dán mě překvapil velmi kvalitní knihou z vězeňského prostředí. Nazval bych to dojemný thriller s drsnými kecy sympatických poldů.
Moje druhá kniha od Dána, první byla "Bestie" ale "Cela" byla o třídu výše. Určitě zkusím další, ale mám trochu obavy, že už to nedosáhne úrovně "Cely".
V obou knihách mě bavila více základní linie příběhu, ať už zločince či oběti než vyšetřování detektivů. Když už člověk přečte hodně detektivek/thrillerů, tak je to všude stejné a je těžké na tom něco vymyslet. V čem je však síla Dominika Dána je výborné dialogy hlavních poldů. Opravdu mi přijdou reálné tak jak jsem je zažil v každém výhradně chlapském prostředí. Je to zábavné a působí to jak ze života. Na rozdíl třeba od Adlera, který se také snaží být vtipný, ale vyznívá to tak nějak salonně, intelektuálně, vyumělkovaně, ploše

3 24.03.2015

Cesta si vás najde. Kdo hledá sebe, Cesta mu pomůže. Nejhloupější otázka je, proč jdete Cestu. Jdeme ji právě proto, abychom nekladli takovéto otázky. Cesta neustále fascinuje a přitahuje...Cesta vás změní a už nikdy nebudete stejní.
Cestu šly miliony lidí, mnoho jich o tom napsalo knížky nebo blogy z cest nebo články nebo poskytli rozhovory novinám a časopisům. Většina z toho za moc nestojí a nemá literární kvalitu. Opak je pravdou u Rufinovi knihy. Jeho kniha je krásná, zábavná, zajímavá, dojemná.
Doporučuji všem, kteří Cestu šli nebo se na ni chystají anebo je prostě tato věc zajímá a chtějí se dozvědět víc.

6 23.03.2015

Čtení Bukowskiho je pro mě vždy úžasný relax. Stejně tak je to při čtení "všech řití" světa.
Výborné postřehy, romantika zabalená do hrubšího obalu, spousta odstavců, kdy si uvědomím, že jsme jenom lidi.
Bukowski byl prostě krásný prasák, úžasný bohém a výborný pozorovatel svého okolí, což dokázal přenést do svých knih.
Možná je dobře, že psal v minulosti, třeba by ho dnes už v Americe ani nevydali. Na druhou stranu mi takový autor chybí, určitě by si krásně dělal legraci ze všech moderních nesmyslů 21. století.

6 23.03.2015

Čtivé, to prostě pan Niedl umí. Husitství podáno tak jak to asi opravdu bylo, speciálně pro člověka, který byl odchován glorifikací Husitů, protože se to hodilo komančům. Sympatický hrdina se zdravím skepticismem, trochu možná až nereálně moc chytrý, ale to se mi spíš líbilo. Dobré a svižné dialogy.

Co mně u pana Niedla vyloženě vadí je buď odfláknutí nebo neschopnost popsat nějaký souboj nebo bitevní scénu. Přípravy k boji vrcholí, napětí graduje a pak fik fik (švihl mečem a ten druhý si ani nevšiml, jak zemřel..) a ve dvou větách je hotovo. Už jsem to sice čekal, protože to tak bylo i v minulé knížce "Čtvrtý králův pes", ale i tak mě to iritovalo. Nakonec jsem se tomu i zklamaně smál.

1 22.03.2015

Zajímavě ujetý vrah, realistické vylíčení policejního života, reálné dialogy, chlapská mluva, čtivé.
Jenom konec nějak nevygradoval a byl do ztracena.
Jsem rád, že jsem se s tímto autorem potkal a zkusím i jeho další knihy.

2 19.03.2015

Uff, tak mi kolem stránky 300 došly síly. Už prostě nemohu dál a Kvítek mě udolal svou nudou.
Ze začátku se mi to docela líbilo, dobré zachycení doby, atraktivní téma, netradiční styl, hezký jazyk, odvaha k naturalistickým scénám, schopnost zachytit myšlenky a touhy, se kterými se jiným neodvážíme svěřit.
Jenže 300 stránek mi na to stačilo, ale když tam není napětí a čtivost, tak vše výše uvedené se vyčerpá.
Na jedno pozitivum ale dlouho nezapomenu. Protože rád čtu vleže, držet tuhle 900 stránkovou činku s pevnou vazbou nad hlavou je víc než se trápit v posilovně. Rozhodně nedoporučuji těm, kteří čtou v obdobné poloze a stane se jim, že při čtení usnou. Což při jakékoliv absenci napětí docela hrozí.
Howgh.

9 07.03.2015

Neskutečně silný příběh. Ta kniha mně přijde jako zjevení. Ani jsem nedoufal, že se ještě potkám s takovou knihou, která mi tak sedne. Prožíval jsem s ní štěstí i utrpení. Bál jsem se o hlavní postavy víc než při jakémkoliv thrilleru. Zlepšil si zrak díky slzám radosti i smutku.
Na rodinu Halajů nikdy nezapomenu. Nedostává se mi slov vyjádřit, jak mě ta kniha zasáhla. Možná jsme se potkali ve správný čas.
Díky, paní Iveto Pačutová, doufám, že ještě napíšete podobně krásné knihy. Prosím, piště dál.

11 05.03.2015

Nadšen z trilogie z ostrova Lewis jsem ještě více nadšen zakoupil Pán ohně a protože to je série, tak jsem se moc těšil, že budu mít autora, kterého si budu vychutnávat léta.

Velké zklamání. V půlce jsem knihu odložil. Když se zamyslím proč, tak určitě hrají roli nenaplněná očekávání, protože je to slabý odvar oproti trilogii z ostrova ve Skotsku. Ale vadily mi tam další věci... nesympatické hlavní postavy, nudný děj a popis Číny, do které jezdím pracovně každý měsíc, už je hodně mimo. Ta kniha je stará už asi 15 let a za 15 let se toho v Číně změnilo jak v Evropě za 70 let.
Petera Maye jsem zde nepoznával, ale knížka už je fakt dost stará a zřejmě se autor hodně zlepšil.
Peter May úžasně zachytil atmosféru skotských ostrovů a jejich obyvatel, tady se mu to, aspoň podle mého názoru vůbec nepodařilo.
Ale pro čtenáře, kteří nikdy v Číně nebyli a nečetli trilogii z ostrova Lewis, to může být zajímavé čtení.

2 25.02.2015

Příjemné překvapení. Autora jsem neznal a mnoho od knihy nečekal. Jako nejvyšší hodnotu knihy bych dal čtivost. Děj plyne svižně, bez nějakých komplikovaných zádrhelů. Další věc je povedená a tou jsou dialogy, výborné, zábavné, drsné, často to v nich jiskří, speciálně mezi mezi chlapy.
Třetí dobrá věc je dobrý popis prostředí, živě jsem si ho představoval.
Na druhou stranu, na středověk bych očekával trochu drsnější popis středověkého života, více detailů ze soubojů, ze sexu, prostě více syrovosti a temnosti, protože doba taková byla.
Co bych autorovi nejvíce vytknul je to, že není příliš zručný v popisu bojových scén. Několik kapitol se k něčemu schyluje, autor dobře graduje napětí, ale pak je s klíčovou scénou hotový ve dvou třech větách. To mně vadilo.
Ale jinak jsem se dobře bavil a určitě si přečtu pokračování.

1 21.02.2015

Milé citáty o přítomném okamžiku. Většina z nich je dobrých. Stačí si jeden přečíst a člověk si uvědomí, co je v životě důležité. Když je patřičně naladěn a připraven, může to vylepšit kvalitu jeho života.

2 01.02.2015

Temné, drsné a syrové. Člověk na to musí mít náladu a musí k takovéto próze dospět. Tam ještě nejsem, ale blížím se k tomu. Proto se mi to líbilo jen průměrně.

01.02.2015

Nádhera!!! Jak to ten Kundera dělá? Chtěl bych ho potkat a mluvit s ním...
Jen škoda, že toho nenapsal více, respektive, že to v češtině nevyšlo. Na angličtinu bych si u něj netroufl, hraje si hodně s jazykem a tak bych si to asi tak nevychutnal.

Povídky se mi četly parádně. Je to nejen čtivé a poutavé, ale je tam i filozofie, lidskost, absurdita, přitom psáno relativně jednoduchými výrazovými prostředky.

Nejvíc mě na tom baví, jak se u něj dokáže normální a nevinná situace zvrhnout v cosi absurdního a přitom reálného.

1 02.01.2015

Od začátku mě to bavilo, hlavnímu hrdinovi jsem držel palce. Zajímavá autorka. Jinak stejný komentář, jak jsem hodnotil "Kdo seje vítr".

24.12.2014

Od Nele Neuhaus jsem přečetl "Sněhurka musí zemřít" a hned jsem si koupil i tuto knihu. Opět nezklamala. Dobře se čte, člověku, tedy aspoň mně, na některých hrdinech záleží, což mě vždy vtáhne do děje. Postavy nejsou jednotvárné, jsou zajímavé, nikdy ne černobílé. Hodně jiné než americké nebo anglické thrillery.
Ještě bych vypíchnul dvě věci - pro chlapa je těžké číst ženské autorky (a obráceně to je asi stejné), protože autorky jsou ještě tak schopné napsat, co muž dělá, ale popsat proč a co si přitom myslí a cítí, to je většinou mimo mísu. U této autorky to není tak výrazné, i když u von Bodesteina se to taky občas objevuje.
Druhou věc je, že se autorka vyhýbá akci. Asi v tom není silná. Po akčních thrillerech je to docela úleva, ale v knize se k něčemu schyluje a autorka se akci vyhne a pak se k ní vrátí z odstupu. To mi trochu vadilo. Ale jinak svěží, zajímavé, čtivé, určitě si od ní přečtu i třetí knihu, která u nás vyšla.

2 24.12.2014

Začátek mě bavil. Paradoxně do chvíli, kdy ten chlap onemocněl. Pak už se to někam vytratilo. Možná to bylo i tím, že se bojím vlastní smrti a on mi to pořád připomínal, takže jsem z toho žádné dobré pocity neměl.
Ještě se mi nechce číst to, co bych dělal, kdybych měl jen 100 dnů života. Pro mě příliš depresivní téma. Vůbec jsem se u toho nesmál, jak propaguje tato kniha, ale dočetl jsem to jen do půlky, takže možná ta legrační část přišla až později.
Howgh

1 21.12.2014

Koupil jsem si tuto knihu jen díky nadšení ze Skleněného pokoje. A byla to chyba. Nedočetl jsem to.
Začalo to sice skvěle, ta situace u zpovědi byla vynikající a ze začátku to mezi hlavními aktéry docela jiskřilo a mě zajímalo, jak se to s nimi bude vyvíjet dál. Svést kněze není špatné téma, i když to asi pro pěknou ženskou není žádná velká dřina... Navíc Mawer umí nakládat se slovy. Ale jakmile to začalo být o tom svitku a ne o tom vztahu, tak mě to přestalo zajímat. Takových knih, které pořád staví příběh na to, že hledají nějaké staré dokumenty, které údajně změní chod lidstva, je na trhu příliš mnoho. V půlce jsem to vzdal bez toho, že bych se dozvěděl, jak byl ten kněz sveden.

01.12.2014

Moc zajímavé. Chuťovka. Přečteno za jeden den. Už dlouho mě něco tak nebavilo.

Závěr trochu zvláštní a ne zcela uspokojivý, ale po Indické nevěstě jsem to už tak nějak čekal.

Temné, mrazivé, severské, komorní, neustálé napětí dosahované jednoduchými výrazovými prostředky. Minimum akce, ale vůbec to nevadilo, koneckonců to měla být psychologická sonda. Hodně dobrá psychologická sonda.

30.11.2014

Dobré myšlenky, ke kterým je potřeba se vracet, aby se člověku dostaly pod kůži, aby se staly zvykem.

Mínusem je pro mě americký styl, kdy autor vůbec nepochybuje o své pravdě, trochu to působí jako "brainwash".
Napadá mi, že někdo chytrý řekl, že experta poznáte podle toho, že stále pochybuje, protože nic není černobílé. Dle této teorie by Eckhart expertem nebyl...

Ale když se od toho oprostíte, tak to jde. Já to četl v angličtině a podle dalších recenzí níže to možná nebylo příliš dobře přeloženo.

Howgh.

Ach bože.

Chtěl jsem si tu knížku vychutnat. Myslel jsem si, že to bude literární skvost. Všechny ty ceny a recenze na Amazonu. Navíc jsem už od této autorky něco četl a nebylo to špatné a říkal jsem si, že tímto románem dozrála.
Četl jsem to pomalu a když jsem měl čas, ne žádné hrhr.
Vůbec jsem to nepochopil. Prvních 70 stran jsem četl opravdu pomalu a nic. Vůbec nic. Příběh matky se spoustou dětí na venkově, kde se nic neděje. Dalších 30 stran jsem jen tak přeskakoval a slíbil si, že vydržím do 100, jestli se něco nezačne dít. Nic
Asi jsem to vůbec nepochopil. Pro mě velké zklamání.

2 29.11.2014