sioux - Přečtené 169


Válka růží 2: Trojice
? - červenec 2018
Válka růží 2: Trojice 2018, C. Iggulden

Výborná práce. První díl se mi líbil více, hlavně boje uvnitř Londýna, ale tady to taky bylo super. Dobrý reálie, věrohodné postavy, skvělá doba.


Poslední království
? - květen 2018
Poslední království 2009, B. Cornwell

Dobré čtení. Uthreda jsem si hned oblíbil. Líbí se mi, že to je jiné než Sharp, bál jsem se, že to bude pořád stejný scénář. Osvěžující, milé, těšil jsem se na další stránky. Moc mě bavilo, jak si Uthred dělá legraci ze zaslepené křesťanské víry, o co lepší byli dánští bohové, kteří přáli všem požitkům... Ocenil bych trochu středověkého sexu a možná trochu více drsnosti a násilí, ale Cornwell už jiný nebude.


Zimní muži
? - duben 2018
Zimní muži 2017, J. B. Kold

Nebavilo mě to. Nemohl jsem se začíst, i když jsem se snažil.


Byly tady, a už nejsou
? - duben 2018
Byly tady, a už nejsou 2017, H. Beck

Výborný thriller, přečteno velice rychle. Dobrá atmosféra vyprahlé části Arizony, psáno z pohledu více lidí a každý je něčím zajímavý, dobře stupňované napětí. Hlavní pointa únosu dětí je trochu přitažená za vlasy, ale když se od toho člověk oprostí, tak jeden z mála thrillerů poslední doby, který mě bavil.


Jiná Gabriela Koukalová
? - duben 2018
Jiná Gabriela Koukalová 2018, M. Moravec

odpad!


Práskač
? - duben 2018
Práskač 2018, J. Fjell

V půlce to odkládám. Je to takový rozporuplný. Vůbec nechápu, o co tam jde. Záporáci jsou docela dobrý, ale ten hlavní hrdina a ten zoufalý pokus o humor. Bože!


Ohníčky všude kolem
? - duben 2018
Ohníčky všude kolem 2017, C. Ng

Toto byla silná věc. V druhé půlce jsem se nemohl odtrhnout a určitě na ní dlouho nezapomenu. Ano, je to ženský román, ano je tam přehršel citů, ano, jsou tam někdy neskutečně dlouhé popisy, které jsem přeskakoval, hlavně ty o fotografování a různé retrospektivy, ano je tam občas ta nudná politická korektnost Ameriky ad absurdum... a ještě nějaké další ale... ale jako celek to drží pohromadě, napětí se chytře buduje graduje, ženské charaktery jsou silné, prostě nakonec to byla parádní věc.


Jepice
? - duben 2018
Jepice 2018, J. Hazel

Celá kniha docela dobrá, jen se mi nelíbil ten fantasmagorický závěr. A opět nechápu, proč hlavní hrdina nemůže být normální ale zase musí trpět nějakou psychickou nemocí? Jaký je důvod, že si většina autorů thrillerů vybírá hlavní hrdiny alkoholiky, psychicky nemocné, se začínající roztroušenou sklerózou, nevyřešenou minulostí, která je pronásleduje a tak podobně? To jako je mám mít radši ze soucitu nebo co?


Trhlina
? - březen 2018
Trhlina 2016, J. Karika

Nebavilo mě to. Nedočteno.


Vinnetou I
? - leden 2018
Vinnetou I 1967, K. May

Bohužel, už to není pro mě. Chtěl jsem se vrátit do dětských let a zkusit, zda tam ještě něco objevím a připomenu si dětské zážitky, ale nešlo to a po 160 stranách prvního dílu jsem to vzdal. Vadilo mi tam skoro všechno, nekonečné dialogy, kdy Sam Shatterhandovi něco vysvětloval nebo obráceně, zdlouhavé vysvětlování proč Indiáni nebo někdo jiný dělají to nebo ono, pokusy o humor Sama, které se mi možná v dětství líbily mi teď připadaly skoro trapné, dokonalost Mirka Dušína, pardon Old Shatterhanda, minimum opravdového děje, neustálá až úporná snaha být spravedlivý a pořád někomu zachraňovat život, až má člověk pocit, že čte nějakou náboženskou nalejvárnu... Posledním momentem, po kterém jsem to vzdal bylo, když spolu bojovali běloši s Kiowava proti Apačům a v podstatě to proběhlo bez krveprolití, no to snad, ne? Ale ta krásná nostalgie z dětství a z těch filmů stále zůstává. Jen nevím, zda to ještě dnešní mládež může číst, je to celé takové zastaralé. Howgh!


Sedmé dítě
? - leden 2018
Sedmé dítě 2017, E. Valeur

To se nedá číst. Po 100 stránkách odloženo


Křik
? - leden 2018
Křik 2017, N. Beuglet

První půlka dobrá, ale druhá půlka je akční thriller. Myslím, že někomu se to může líbit a může to číst jedním dechem, ale pro mě to byla fantasmagorie, která hodně skřípala v základech.


Jediný muž
? - prosinec 2017
Jediný muž 2017, A. Gross

Tato kniha má naprosto geniální námět. Poslat do pekla Osvětimi agenta, aby odtamtud odvedl důležitého člověka. Pro kohokoliv, koho zajímá kombinace - druhá světová, Osvětim, agent, thriller, by měl být nadšen. Teď už to mohl pokazit jen autor, že toto skvělé téma nedokáže dobře podat. Naštěstí Andrew Cross to zvládl na 90%. Z mého pohledu je 90% knihy naprosto skvělých, návykových. Co autor úplně nezvládl byl závěr. Přišlo mi, že to přestalo být uvěřitelné. Ne to co se stalo, ale jak hlavní aktéři mysleli. Autor se neubránil snaze vychovávat a poučovat, jak by se lidé v takové situaci měli chovat. Ta humanita byla těžko uvěřitelná a docela páchla. Ale promíjím mu to, v Americe je těžké nemít trochu vygumovaný mozek. A nejen v Americe. Škoda, že takovou knihu nenapsal Robert Merle nebo někdo jemu podobný. Ale sumasumárum, je to perfektní thrillerový zážitek z druhé světové.


Hana
? - prosinec 2017
Hana 2017, A. Mornštajnová

Na "Hanu" jsem se těšil a odkládal jsem jí až na dobu Vánoc, kdy budu mít více času a klidu. Přečetl jsem ji za 3 dny a to jsem ji často odkládal, aby mi vydržela déle. Prostě paráda, nádherná věc, kterou si budu pamatovat ještě dlouho. Téma, které zvolila už je dost vypsané, ale paní Mornštajnová píše tak, že to nevadí a rychle mě do situace hlavních aktérů přenesla. Vystihnout atmosféru a motivy hlavních hrdinů několika úspornými větami je velká síla této autorky a napětí, které za jejich hrdiny prožívám je silnější než u spousty thrillerů. Děkuji za perfektní zážitek a těším se na další knihy.


Odpočinek
? - prosinec 2017
Odpočinek 2017, A. S. Pang

Samé výzkumy a studie a závěry z nich v malém počtu a všechny už léta známé. Spousta popsaného papíru k ničemu.


Medvědín
? - prosinec 2017
Medvědín 2017, F. Backman

Nedočteno. Ve třetině už jsem jen začal listovat, jestli se něco začne dít a v půlce jsem s tou knihou skončil. Život je příliš krátký na čtení knihy, která je divná. Bylo to celý takový ujetý, přechytračený, zmatený. Často se mi zdálo, že autor je zamilovaný do svých vět a rád se poslouchá, takové žonglování se slovy bez ohledu na čtenáře. Už když jsem začal číst, tak jsem si říkal, kniha o hokeji? Jak může být kniha o hokeji, na hokej se rád dívám, jsem velký sportovec, ale číst o něm? Kdybych měl hledat plusy, tak občas zajímavé úhly pohledu a poměrně dobře popsané klukovské kecy mezi mladíky. Navíc si autor nehraje na nějaké lakování idylických vztahů.


Oběť bez tváře
? - prosinec 2017
Oběť bez tváře 2017, S. Ahnhem

Krátké kapitoly, psané z pohledu více postav, žádné severské sociální klišé, zajímavý a těžko předvídatelný děj a nevyzpytatelný pachatel. První část knihy byla dobrá, pak jsem se chvíli nudil, ale zbytek knihy byl výborný. Občas tam bylo pár nelogičností, ale lepší psát trochu nelogicky než předvídatelně a nudně. Jeden z mála thrillerů, který mě v posledních letech bavil.


Husitská epopej I.: 1400 - 1415. Za časů krále Václava IV.
? - listopad 2017
Husitská epopej I.: 1400 - 1415. Za časů krále Václava IV. 2014, V. Vondruška

Je to čtivé a je to zasazeno do historických momentů naší historie a to má můj respekt. A to jsou ty pozitiva. Jinak je to takové ploché, stejně jako Niedl neumí akční scény a vše je postavené na jednoduchých lidských starostech, ale docela to funguje. Bude číst dál, což je u mě vyznamenání. A líbí se mi, že Vondruška si uvědomuje neslučitelnost rozdílných kultur. Howgh.


DNA
? - listopad 2017
DNA 2017, Y. Sigurðardóttir

Slušná zápletka, některé kapitoly zajímavé a napínavé, některé nudné, závěr slabší, minimum akce, málo dialogů, hodně popisů. Největší vadou pro mě bylo, že každá kapitola má na začátku 2-3 stránky vaty a pak se teprve něco děje, ke konci už jsem tuto vatu přeskakoval.


Hvězdná hodina vrahů
? - říjen 2017
Hvězdná hodina vrahů 2009, P. Kohout

Zajímavý příběh z doby konce německé okupace v Praze. Dobře vystižená atmosféra té nevyzpytatelné doby. Pavel Kohout dokáže vymyslet dobrý příběh, bohužel je však slibný děj moc často přerušován dlouhými myšlenkovými pochody hlavních postav, což knize ubírá na dramatičnosti. V druhé půlce už jsem všechny tyto hluboké úvahy přeskakoval a četl jen ty dějová pásma.


Osm hor
? - říjen 2017
Osm hor 2017, P. Cognetti

Kvalitní psaní. Ze začátku se mi to líbilo moc, mám rád hory, tak příběh lidí, kteří propadli horám si mě získal, ale příběh to je příliš jednoduchý a nic moc se tam neděje, takže cca v půlce už jsem nadšení ztratil a dokončil to spíše ze setrvačnosti, protože to nebylo zas tak dlouhé.


7 dní
? - říjen 2017
7 dní 2016, D. Meyer

Slušná kriminálka. Udržuje čtenáře v napětí. Nemá vyloženě slabá místa. Úplná špička to však není, charaktery nejsou takové, že by s nimi čtenář dýchal, je tam hodně popisů policejní práce, což jsem občas přeskakoval.


Pozitivní leader
? - srpen 2017
Pozitivní leader 2017, J. Mühlfeit

Je velmi těžké napsat kvalitní knihu o managementu a seberozvoji, je toho na trhu tolik a většina toho je jen omílání už mnohokrát řečeného. U Můhlfeita je to podobné. Už po tom zprofanovaném americkém názvu "pozitivní leader" se pravděpodobně řadě lídrů zvedá žaludek. Můhlfeit v podstatě napsal encyklopedii různých přístupů a návodů na leadership a spokojený život a je tam těžké najít něco nového. Čte se to dost blbě, jako každá encyklopedie. Navíc mě permanentně iritoval ten přemoudřelý styl - to, co vám já říkám je prostě pravda a o tom nepochybujte. No a ten "dobrotrusový" závěr, můj bože! Podle mě může mít kniha smysl jen pro člověka, který chce mít doma takovýto přehled o všem možném v seberozvoji ve vztahu k leadershipu. A přiznávám, že pár věcí z knihy jsem si zapsal, hlavně některé citáty jiných osob než autora. Ten americký styl, kterým je kniha psaná, se pro Česko příliš nehodí... pro místní trh by tomu pomohla trocha humoru, nadsázky, pokory a méně encyklopedie.


Konec velkých prázdnin
? - srpen 2017
Konec velkých prázdnin 1996, P. Kohout

První část knihy, kdy utíkají ze socialistického ráje na zemi, byla super. V druhé části knihy v Rakousku už se mi zdálo, že to ztratilo tempo a posledních 50 stran už jsem se do četby musel nutit. Děj byl postupně nahrazen takovým zašmodrchaným stylem psaní, který byl sice občas zábavný, ale v konečném výsledku trochu nudný. Pavel Kohout si rád hraje se slovíčky. Z postav jsem měl nejradši pasáže o Bobině, ta byla jednoznačně skvělá a z mého pohledu nejvíc uvěřitelná postava a pak ta slovenská rodina toho zubaře. Takhle nějak si pamatuji týpky za totáče.


Slepá mapa
? - srpen 2017
Slepá mapa 2013, A. Mornštajnová

O této autorce jsem nikdy předtím neslyšel. Navíc ženské autorky moc nečtu. Ale tady jsem tomu dal šanci, protože mě zaujal styl psaní, kdy autorka dokáže jednou větou shrnout běh dějin a osudů lidí. Bylo to pro mě velmi milé překvapení. Neskutečně čtivé, hezký jazyk, dobře popsané charaktery. Navíc téma, které mám rád - osudy obyčejných lidí, kteří jsou vrženi do osudových historických událostí, které nemají šanci ovlivnit. Doporučuji a rád zkusím i další knihy autorky.


Válka růží 1: Bouře
? - červenec 2017
Válka růží 1: Bouře 2017, C. Iggulden

Conn Iggulden je mistr popisu bojových scén. Ale nezaostává ani v charakterech, postavy jsem si uměl představit, některé nesnášel, některým jsem fandil, nikdo nebyl úplně černobílý. Je to takové chlapské čtení a mohl tam být i nějaký ten sex, pak by ten popis středověku byl dokonalý.


Rytíři z Vřesova
? - červen 2017
Rytíři z Vřesova 2016, F. Niedl

Čtivá kniha bez výrazných hluchých míst ze zajímavé doby.


Evropa na rozcestí
? - květen 2017
Evropa na rozcestí 2015, S. Komárek

Intelektuální paráda. Komárek má úžasný rozsah znalostí, jak historických tak současných, je mistrem kontrastů, má odvahu psát se zdravým rozumem o tématech, které jsou v Evropě v mnohém tabu. Vůbec jsem nevěděl, že člověk takovéhoto formátu v Česku existuje. Podívám se i na jeho další knížky. Jen tak dál, pane Komárek. S úctou Sioux


Obraz Doriana Graye
? - březen 2017
Obraz Doriana Graye 2005, O. Wilde

Krásný a bohatý jazyk, zajímavé myšlenky... ale pro mě tomu chyběl děj, který by mě zaujal a nutil číst dál. Takže nakonec nuda a nedočteno.


Tiché dívky
? - březen 2017
Tiché dívky 2016, E. Rickstad

Slušný nadstandard v plejádě thrillerů, kterých je na trhu dnes nekonečno. Bavil mě cynický styl a kapitoly z pohledu několika osob. Závěr byl takový jednodušší. Přečetl jsem to poměrně svižně, ale teď po týdnu si v podstatě nepamatuji, o čem to vlastně bylo.


Sharpův Trafalgar
? - březen 2017
Sharpův Trafalgar 2008, B. Cornwell

Trochu slabší Sharpe. Život na lodi mě bavil jen asi do půlky a Trafalgarská námořní bitva mě moc nechytla. Ono to ve filmu vypadá velkolepě, ale v realitě to byla docela nuda. Nebyl vítr a lodě stály a koukaly na sebe. Indické příběhy mě zatím bavily více.


Přeběhlík
? - únor 2017
Přeběhlík 2016, M. Connelly

Průměrný thriller z právnického prostředí. Neurazí, nepřekvapí, nenudí ani nevzruší.


Vysněný život Ernesta G.
? - únor 2017
Vysněný život Ernesta G. 2014, J. Guenassia

Hlavní postavy mi byli nesympatické, všichni zanícení revolucionáři s naivními představami o socialismu a komunismu, což člověku, který v tom dlouho žil, přijde směšné. Jak těm blábolům mohli věřit? Takže jsem se nemohl ubránit pocitům, že si ty zklamání a prozření nakonec zasloužili. Ale ke konci mi jich už bylo jen líto. Prostě za hloupost a naivitu se vždy platí. Nicméně se to dobře četlo, první část knihy mě nijak zvlášť nebavila, ale stejně jsem četl dál a od některých částí druhé půlky jsem se nemohl odtrhnout. Hrůzu a temnotu komunismu v Čechách se autorovi podařilo velmi dobře vystihnout.


Život je jinde
? - leden 2017
Život je jinde 1979, M. Kundera

Nehezký ale docela zajímavý román. Kundera si hraje se slovy a fantazií, chvílemi není jasné, o kom se právě píše. Chybí tomu pravidelný děj. Milostná část života Jaromilova a jeho matinky mě docela bavila, věci kolem revoluce, básní a stylizování se do rolí už dávno mrtvých básníků mě otravovala a přeskakoval jsem ji.


O úspěchu
? - leden 2017
O úspěchu 2011, I. Toman

První knihy od Tomana, které jsem četl, Debordalizace hlavy a Motivace zvenčí je jak smrad, mně přišly výborné. Věcné, k jádru věci, psány ostřejším jazykem, zcela jiné než americké "bulshit" motivační knihy. Ale když jsem jich přečetl více, už mě to přestalo bavit. A ta nechuť vyvrcholila u této knihy. Bylo to takové plytké, příliš zjednodušené, jen shrnutí z jiných knih a sepsáno autorovým typickým stylem. A už mně šlo na nervy to neustálé připomínání, jak to má a měl autor v životě těžké. Ale jinak mám pan Toman můj obdiv za to, co při svém handicapu dokázal. Jen by mi to už nemusel v každé větě připomínat. Howgh.


Sůl moře
? - leden 2017
Sůl moře 2016, R. Sepetys

Jiné. Zvláštní. Zajímavé. Čtivé. Schopné rychle navodit atmosféru. A zachytit pocity hlavních hrdinů. Nádhera. Děkuji.


Hra s ohněm
? - prosinec 2016
Hra s ohněm 2016, T. Gerritsen

Kdysi jsem Tess Gerritsen četl, ale posledních spoustu let už ne. Teď mě zaujalo, že napsalo něco jiného než obvykle a zkusil jsem to. Nebylo to špatné, četlo se to dost lehce, ale závěr byl takový divný, i když asi jiný nemohl být. Na knihu nebudu mít dobré vzpomínky, možná to asi vzhledem ke zvolené tematice také nemohlo jinak být.


Dešťová hůl
? - listopad 2016
Dešťová hůl 2016, J. Hájíček

Klidná síla. Promyšlený román. Moc mě to bavilo. S hlavním hrdinou jsem se sžil. Hájíček dobře pracuje s náznaky a představivostí, což je často více než detailní popsání situace nebo charakteru. Hájíček zraje, podle mě jeho nejlepší práce.


Útěk
? - listopad 2016
Útěk 2016, P. May

Zklamání. Nedotčeno. Příliš mnoho drog, hulení, psychoušů, rakoviny, chemoterapie, zoufalství, prostě to ve mně zanechávalo jen blbý pocity. Ale moc hezká obálka. Příště už si musím dávat na Maye pozor. Trilogie z ostrova Lewis a Ostrov Entry mi přišly skvělé, knihy z Číny, Útěk, Výjimeční lidé... byly o několik úrovní níže. Má výborné knihy a má slabé knihy.


Světlo mezi oceány
? - říjen 2016
Světlo mezi oceány 2013, M. L. Stedman

Ze začátku mě to bavilo, ale pak se začala řešit neskutečná morální dilemata, která mě nebavila. Ten chlap, který prošel válkou tam je nakonec líčen jako troska špatného svědomí. Ale své čtenáře si to najde, jak je vidět z recenzí.


1 2 3 4 5 >