Per-quiee komentáře u knih
(SPOILER) Mně kniha přijde kopie námětů z Dvorů - nejprve si myslím, že je zlý, pak se do něj zamiluji, unese mě do svého království, o kterém nikdo jiný neví. Námět je zajímavý a jako fanynku Dvorů mě zaujal, ale autorka se mohla ubrat jiným, originálnějším směrem. Souhlasím s opakujícími se monology zmíněné dole, a také že Poppy je opravdu velmi naivní, což ovšem jde čekat, když je jí 18. Je pravda, že v jiných obdobných knihách se mi nelíbí, když z teenagerek dělají super inteligentní dospělé ženy, které mají všechno v hlavně srovnané a znalosti i chování mají jako čtyřicátnice.
Musím uznat, že na Šumavě žijí opravdu zvláštní lidé. Většina z nich zvolila samotu po zklamání ze světa "tam venku" a téměř každý z nich je ze společnosti nějakým způsobem vyloučený. Rozhovory byly zajímavé, líbilo se mi, jak jsou se svým životem spokojení a jak je jednoduchý. Upřímně to ve mně ale nijak nevyvolalo touhu to udělat taky, popř. jim nějak závidět, jelikož většina samotářů jsou lidé, se kterými jsem se prostě nedokázala ztotožnit.
Byla jsem i na představení Raději zešílet v divočině v Huse na Provázku, ale tam ze všech udělali opravdové blázny.
Jednotlivá sdělení v knize beru s rezervou, protože se v tématu náboženství nevyznám a bibli jsem nečetla. Určitě si jednotlivé výklady najdou mnoho kritiků z řad odborníků, jelikož i já jako laik vidím, že jsou některé z názorů vytvořené z ničeho, popř. nejsou vůbec relevantní pro dobu, odkud příběhy pocházejí.
Kniha je ale psána velmi poutavě a musím říct, že jsem ji četla spíše jako povídky. Průvodné ilustrace jsou vybrané perfektně, dost mi to rozšířilo obzory o tom kolik umění se ve velkém inspiruje biblí a že je protkaná opravdu vším.
Doporučila bych každému, který v sobě chce zažehnout zájem o dané téma, spíše jako takový stravitelný začátek, který vás neodradí o dalšího studia.
(SPOILER) Naprosto geniální. Má první kniha od Manguela a určitě ne poslední. Srdce zaplesá každému milovníkovi knih. Musím přiznat, že spoustu osobností o kterých mluvil jsem neznala, ale ani tak jsem se nemohla odtrhnout. Kapitoly jsou rozděleny podle knihoven z různého úhlu pohledu. Dozvíte se o Alexandrijské knihovně, významných myslitelích, ale třeba i o knihovně Adolfa Hitlera (sama jsem netušila, že byla tak rozsáhlá). Škoda, že už se kniha nedá sehnat.
(SPOILER) Hned po Tulákovi po hvězdách jsem si musela přečíst další knihu od Londona. To je takový spisovatel! Perfektně vykreslené okouzlení vyšší společností, které ale pomine v okamžiku, kdy do ní pronikne. Já se tedy upřímně Ruth moc nedivím, ono vydržet čekání na slávu několik let s tím, že Martin ani nejí je dost silné kafe. Líbilo se mi, že nakonec prorazil a byl velmi bohatým mužem, ale už mu to k ničemu nebylo a netěšilo ho to.
Po tom, co mě Svobodnej národ vůbec nezaujal, jsem na doporučení dala Pratchettovi ještě šanci. A dobře jsem udělala! Krásný pohádkový příběh, až mi bylo líto, že má tak málo stran :-) Určitě si ještě něco přečtu.
Velmi orientované na US, kde jsou sto let za námi.
(AJ verze) Náhodný úlovek v antiku v Chicagu - Psáno starou angličtinou, kdy ještě "gay" nebo "queer" znamenalo úplně něco jiného. Dojemný příběh o životě Francie vyrůstající v Brooklynu a její proměny vnímání světa s dospíváním. Každý si v příběhu něco najde, mně některé scény až vhnaly slzy do očí.
Nooo... erotická i romantická část dobrá, ale z těch "tajemství" jsem až tak nadšená nabyla, protože jedno z nich nakonec stálo za starou belu. Takže myslím, že ani ty další nebudou žádné terno.
Musím uznat, že jsem si knihu ráda přečetla. Je určitě dost originální a vtipná. Nemotivovala mě ovšem k přečtení dalších dílů.
V knize je několik hodně dobrých argumentů, o kterých víte, ale tak nějak si je plně neuvědomujete. Nemám úplně ráda self-help knihy, ale tuto by si opravdu mělo přečíst hodně lidí (možná většina). Docela jsem souznila s myšlenkou, že zmizelé umění naslouchat je celospolečenský problém a má nečekané návaznosti. Ovšem kniha by mohla být poloviční, moc nemám ráda, když je jedna myšlenka opakuje desetkrát.
Velká proměna emocí z jednoho extrému do druhého v několika málo stranách, ovšem na můj vkus se ta "trpící" část táhla moc dlouho.
(SPOILER) Cukurua několik let pronásleduje trauma, které utrpěl, když se s ním přestali bavit lidé, se kterými souznil. Začne obviňovat sám sebe a svoji "bezbarvost", pomýšlí na sebevraždu. Jeho milenka ho přivede k tomu, aby zkusil najít pravdu o tom, proč ho přátelé opustili. Dozví se, že to údajně mělo být kvůli znásilnění jedné z členek party. Dívka ovšem po několika letech zemřela a nebylo tak možné ji konfrontovat. Cukuru se s traumatem vypořádá, jelikož vyjde najevo, že zbytek party nařknutí ze znásilnění stejně neveřil. Už si ovšem nemají co víc říct a nerozumí si, Cukuru tak zůstává osamělý.
Super pokud chcete získat přehled o českých iniciativách v oblasti ekologie. Bylo také zajímavé si přečíst, jakou mají zakladatelé vnitřní motivaci a co je k tématu přivedlo.
Moc jsem v tom Murakamiho nepoznala, přesto to byla super jednohubka s krásnými ilustracemi. Bizár, strach a brutalita, zkoncentrovaná do pár stránek.
Moc se mi líbilo, že se jednalo o pokračování příběhu a ne jenom o přepis těch předchozích z pohledu Nesty. Vývoj její postavy byl propracovaný, někdy byla na můj vkus až moc dlouho zabedněná, ale i tak jako fanouška Dvorů kniha určitě nezklamala.
(SPOILER) Po delší době zase něco z ne-fantasy světa. Velmi originální příběh - mladý taxikář Ed, který vede všední a ničím nezajímavý život, začne dostávat hrací karty se jmény lidí, kterým má nějak pomoct. V průběhu knihy se ukáže, že se vlastně jedná o v jádru obětavého a hodného člověka, i když by si to podle jeho chování navenek nejspíš nikdo nemyslel. Líbilo se mi, že na konci byla i osobní výzva, když obdržel jména svých nejlepších přátel. Kdo mu nakonec všechny tyto výzvy posílal mohlo být vykresleno trochu lépe, čekala jsem něco jiného, ale celkově hodnotím 5/5.
Přečtení této knihy jsem hrozně dlouho odkládala, protože jsem se bála, že bude zdlouhavá s příliš mnoha postavami. Mýlila jsem se! Úžasný svět se zajímavými postavami, které jsou v knize dobře vykresleny. Největší sympaťák je Tyrion :-) Seriál mě bohužel po dvou sériích přestal bavit, tak snad se to nestane i s knihami.
Hezky vykreslená sebedestrukce závislého člověka. Nejprve jsem myslela , že bude Alexei spíš pomáhat ostatním (viz účast na hazardní hře babičky), aby do "toho" nespadli, ale samozřejmě brzy vyšlo najevo, že nejhorším hráčem je on. Všechny ženy si z něho dělají sluhu a bez peněz jej nerespektují.