Čaroprávnost
kniha od: Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454/bmid_caropravnost-6Ov-454.jpg
4.3
2146
Když se na Zeměploše narodí osmému synovi osmé dítě a je to také syn, dostává podle tradice do vínku kouzelnickou hůl a stane se z něho mág. Dcer se tento nepsaný zákon netýká, protože s ženami zeměplošská magie vůbec nepočítá. Stařičký kouzelník Podomní Kšaft si až příliš pozdě uvědomil, co způsobil, když svou hůl předal právě narozenému^ osmému potomku osmého syna, aniž se přesvědčil, zda je to kluk... Nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii... celý text
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem 3.
Žánr:
Literatura světová , Humor , Fantasy
Vydáno: 1994 , Talpress
Originální název:
Equal Rites , 1987
více info...
Komentáře (198)
Komentáře 198 Recenze 3
Třetím dílem dostává Zeměplocha konečně jasnější příběhovou formu, ale stále platí, že jsem už četl i lepší díly (ty pozdější). Líbilo se mi téma příběhu a opět výborné a komické postavy s Bábi Zlopočasnou v čele. Ale smíchu jsem si z nějakého důvodu u Čaroprávnosti užil ze všech Pratchettů zatím nejméně.
Tak to bylo hodně příjemné. Už konečně začínám Terrymu přicházet na chuť.
Posloucháno jako audiokniha.
Prostě za mě velice podobně jako první dva díly. Není to vůbec špatné, ale furt jsem čekal asi tak nějak trošku víc.
Nejlepší jsou zaručeně popisy neživých věcí, a jak je kdo vnímá. V prvních dvou dílech tedy Zavazadlo a tady to je Hůl, která různě pokukuje, tváří se a tak :)
Dávám 4,5 hvězdičky, protože některé Pratchettovky byly o malinko lepší. Ale byly lepší jenom, protože byly akčnější. Na můj vkus se v téhle všechen podstatný děj a vtípky trošku scukly do posledních 50 stránek. Ale to nijak neumenšuje dokonalost Zeměplošského světa, nový pohled na magii, svět čarodějek, lehký popis Neviditelné Univerzity a autorův dokonalý styl psaní. A ty obálky jsou úžasné ;D
Po tom, co mě Svobodnej národ vůbec nezaujal, jsem na doporučení dala Pratchettovi ještě šanci. A dobře jsem udělala! Krásný pohádkový příběh, až mi bylo líto, že má tak málo stran :-) Určitě si ještě něco přečtu.
Knihu jsem po letech cetla znovu a bavil me pribeh a to dobrodruzo, ale je poznat, ze to jsou zacatky...je takova jina.
Začínám si zvykat na Pratchetta a na to, že prostě neurazí, nenadchne. První tři díly ze Zeměplochy mi přijdou temnější, vážnější než ostatní. Ale, že bych se smíchy popadal za břicho? To těžko. Pár úsměvných momentů kniha měla, ale nic extra...2,5*
(SPOILER)
I Čaroprávnost jsem četla už potřetí. Ani Čaroprávnost ještě tak úplně není ta Zeměplocha. Je to určitě příběh z paralelní Zeměplochy, protože na té "naší" by se musel odehrát trochu jinak. Pozná se to snadno. Má jinou barvu. Je tam víc malachitové zeleně a malinové červeně. Je to tmavší (ne temnější) a kontury jsou ostřejší. Více pohádkové inspirace se odráží v barvě. Také Bábi Zlopočasná ještě není ta Bábi. S Bábi, tak jak ji známe, by se příběh nikdy neodehrál, protože Bábi by nikdo do řeči neskočil. A určitě ne dvakrát. Také Ostrúhel jaksi není Vzoromil Výsměšek, mág, který mohl být nejšťastnějším mužem na světě, kdyby se nerozhodl stát největším mágem a jeho děvče největší čarodějkou. Toto podání prostě musí pocházet z velmi paralelní Zeměplochy, kde Bábi skutečně přijme místo na univerzitě a nosí i trochu toho červeného hedvábu. A je tak nějak jasné, že Pratchett pořád ještě netušil, že se na Zeměplochu bude vracet až do konce života.
Přesto je Čaroprávnost dobrý příběh, který vychází ze skutečných událostí. Není to tak dávno, kdy žena nemohla být doktorem, ale povolání sestry nebo porodní báby bylo považováno za velmi vhodnou kariéru pro děvče... zde se specifiky britských ostrovů. Není to možná ta nejzábavnější a nejvtipnější zeměplošská kniha, ale je evidentě první, kdy Pratchetta napadlo, že Zeměplocha by nemusela být jen na jedno použití a dal by se na ní vyprávět i trochu vážnější příběh, než jakým je parodické dobrodružství prvního turisty.
***
„Ale ona s tím bude mít spoustu starostí.“
TAKOVÝ JE ŽIVOT, ALESPOŇ MI TO ŘÍKALI. SÁM TO POCHOPITELNĚ NEZNÁM.
***
„Jdeme se podívat na starou Zlopočasnou.“
„Ale ty s náma nemusíš.“
„Stejně bys nás jenom zdržovala a nakonec bys brečela.“
Esk se na ně z výšky zachmuřeně podívala. Málokdy plakala, protože brzo zjistila, že to celkem k ničemu nevede.
„No, když mě s sebou nechcete, tak já jdu,“ prohlásila. Takové reakce se u většiny sourozenců považují za logické.
„Ale jo, my budeme rádi, když s náma půjdeš,“ dodával spěšně Gulta.
„To ráda slyším,“ prohlásila Eskarina a seskočila na udupaný sníh.
***
Kozy mezi sebou používaly jména, to věděla, ale byla to jména typu: „koza, co je moje matka“, „koza, co je moje dítě“, „kozel, co je vůdce stáda“, a tucet dalších podobných jmen, mezi nimiž nechyběla ni taková jako „koza, co je tamta koza.“
***
„Co je to slon?“
„To je odrůda jezevce,“ odpověděla Bábi, aniž hnula brvou. Nezískala si svou pověst přírodního znalce tím, že by každému přiznala, co neví.
***
„Je to čarodějnický klobouk, protože ho nosíš zrovna ty. Jenže ty jsi čarodějka taky proto, že nosíš tenhle klobouk. Hm.“
„Takže –“ pobízela ji Bábi.
„Takže lidé tě vidí přicházet v plášti a tomhle klobouku, podle toho poznají, že jsi čarodějka, a proto tvoje kouzla účinkují?“
„To je ono,“ přikývl Bábi. „Tomu se říká hlavologie.“
***
Bábi, která většinu svých vědomostí o Zeměploše načerpala ze stránek svého Kalendáře, si byla jistá, že míří do světa plného zemětřesení, přílivových vln, masových epidemií a masakrů, mnohé z nich dokonce budou rozličné, nebo ještě horší. Byla však pevně rozhodnuta, že je všechny překoná. Čarodějnice spoléhá na slova tak pevně a často, že se jich v takových případech nepoleká.
***
Potíž je v tom, že lidé, kteří se zajímají o magii a mysticismus, stráví dost času tím, že se potulují na Okraji světla. To má za následek, že si jich dříve nebo později všimnou stvoření z Podzemních rozměrů a pokusí se jich využít ve svých nekonečných pokusech proniknout do mentální skutečnosti.
***
„Nejdůležitější na celé magii je to, jak ji neužíváš,“ řekla Esk a vzala za paži Simona, jenž se rozhlížel kolem po rozpadajících se postavách.
...
„Dobrá,“ prohlásil a zaujal klasické postavení pomstychtivého mága. „Teď jim ukážu!“
„Ne, špatně.“
„Jak to myslíš? Proč by to mělo být špatně? Mám přece moc!“
„Ty Věci jsou vlastně jakýmsi odrazem nás samých,“ vysvětlovala mu Esk. „Nemůžeš porazit vlastní odraz, ten bude vždycky tak silný jako ty sám. Proto se k tobě začnou přisunovat, hned jak začneš používat magii. Nikdy se neunaví. Oni se magií živí, takže je magií nikdy neporazíš. Ne, je to v tom… prostě když používáš magii, protože to neumíš, není to k ničemu. Ale když nepoužíváš magii, když to umíš, hrozně je to rozčiluje. Nenávidí tu myšlenku. Kdyby lidé přestali používat magii, všechny Věci by zahynuly.“
...
„Ty tedy tvrdíš, že skutečná síla je v tom, že se pustíš přímo, projdeš magií a vyjdeš na druhé straně?“
První zeměplošská kniha s Bábi Zlopočasnou (zatím samostatně bez dalších čarodějek) - a první ve které není hlavním hrdinou Mrakoplaš. Kniha má vynikajicí první polovinu, druhá půlka je bohužel trochu nudnější (kromě povedeného závěru). Eskarína se bohužel znovu objeví až v posledních zeměplošských knihách, a Simon už se neobjeví vůbec.
Mistr pera.
Je to pořád stejné, jak víte, že to nejde, když tomu nedáte šanci? Ať už ženám (ve školách, v zaměstnáních, ve volbách..) nebo chemickému pokusu atd.
Bavila mě jak Bábi svou houževnatostí a hlavologií, tak E. svou neochvějnou logikou a odvahou.
Je to vlastně příručka do života pro každého. Praktické rady, jak udělat patřičný dojem na určité lidi. Mít vědomosti tam, kde jiným schází. Nedat se zastrašit tradicí ani úzkoprsými figurkami. Ale hlavně, ne věřit, ale vědět, že pokud nejsme jako druzí, není to chyba, ale dar.
Moje první zkušenost s Pratchettem. Zamiloval jsem se. S touhle knížkou neuděláte chybu, nemusíte znát předešlé díly. Zasmějete se!
Lepší než předchozí díly. První polovina byla zajímavá a zábavná druhá o něco slabší a konečný souboj možná až moc komplikovaný.
Jsem moc ráda, že jsem Pratchettovi dala ještě jednu šanci. Konečně jsem s knihou spokojená a u čtení jsem se nenudila. Naopak jsem se hodně nasmála.
Pratchett je prostě nepřekonatelný. Čtu po několikáté. Nejdříve jsem četla Zeměplochu po jednotlivých dílech, ale teď už podruhé ji čtu podle rozdělení čarodějky, noční hlídka atd. Nedám na tyto knihy dopustit. Plné laskavého humoru a situací ze života.
Tato kniha ze série Zeměplochy mě bavila jen na začátku a na konci. Zbytek mi připadal jako z dětského oddělení. V podstatě ani není co komentářit, dávám dvě hvězdy a zkusím další.
Tak táto kniha mi neskutočne sadla. Čarovné práva sú krátky, milý, príbeh, v ktorom sa ale skrýva veľká téma – rovnosť pohlaví. Oproti ostatným knihám, ktoré som čítal od autora je táto jednoduchšia, priamočiarejšia, s menším množstvom postáv a odbočiek v deji. To ju robí ucelenejšou a čitateľ sa tak v deji ľahšie orientuje. Postavu čarodejnice – Babky Paprčivej si podľa mňa nejde nezamilovať. Celou knihou sa nesie absurdný humor, ktorý je pre autora a túto sériu tak typický. Nechýbajú slovné hračky a zaujímavo podané opisy. Je mi celkom jasné, že jeho štýl nesadne každému, ale myslím si, že autor si určite zaslúži, aby ste mu dali šancu. Ak neviete ktorou jeho knihou začať, určite môžete touto. Predstavuje začiatok série o čarodejniciach. Mrzí ma, že sa o tomto autorovi nehovorí na bookstagrame viac. Určite si zaslúži pozornosť. Veľkou výhodou jeho kníh je, že sú univerzálne. Môžete ich čítať v akomkoľvek veku. Odporúčam !!!
Zase uplne jine, zase uplne stejne .... slovni obraty, prirovnani a myslenkove pochody tady jsou na ukor trochu mene akcnimu pribehu, kazdopadne to vubec nevadi... uvazoval jsem, ze bych si myslenkove poklady vypisoval, ale to bych de facto opsal knihu :) doporucuji vsem, co nehledaji bezhlavou akci a hordy nepratel
Prostě klasický úžasný Pratchett. Začátek trošku míň zábavný, velmi rychle se to spraví.
I když jsem nečetla první dva díly, nebyl žádný problém pochopit, o čem kniha je. Příběh je vtipný, naprosto nepředvídatelný, se spoustou zábavných vsuvek, no prostě úžasná. dávám šest hvězd z pěti
Předně tu máme výborně vyprofilované charaktery - bábi Zlopočasná je postava, která vám i přes své mrzoutství pořádně přiroste k srdci. V pozadí se pak odvíjí zápletka s výrazným feministickým nádechem, což já sice cíleně nevyhledávám, ale v tomto případě se to hodilo. Výrazným prvkem je také autorův humor. Knížka je doslova narvaná sarkasmem, nadsázkou a nešetří ani sexuálními narážkami. Jsou však mnohdy skryté, takže čtenář nesmí být úplný blbec a musí číst pozorně, jinak mu vtipy uniknou. (Což by byla škoda.)
Terry Pratchett je výjimečný autor s úžasnou slovní zásobou a neskutečnou fantazií. Už z prvních vět vyzařuje podivná jinakost, která nejspíš nesedne každému, ale mě nadchla. Okamžitě se mi vybavily filmy od Mijazakiho, které sdílí podobně magickou atmosféru a ulítlost. Pratchettův svět nepodléhá žádným pravidlům - je šílený, absurdní, ale zároveň kouzelný. A rozhodně z literárního hlediska výjimečný. Zatím nemůžu hodnotit celou sérii, ale tento díl mě neskutečně bavil a určitě brzy sáhnu po dalším.
Je tam všechno! Odvážní hrdinové, magie i hlavologie, humor i filozofické myšlenky. Fantasy pro všechny, co se nebojí hledat pod hladinou, užívat si slovních hrátek a nechat se unášet přímočarým příběhem. Autor vás vtáhne do děje, protože když se magická hůl dostane omylem do rukou osmé dceři osmého syna, tak se do toho musí vložit Bábi Zlopočasná (což je figura, kterou nelze nemilovat), a to se pak otřese v základech i slovutná Neviditelná univerzita.
"Je třeba říci, že zatímco drtivá většina Stvorů nebyla schopná lhát, chovali všichni nesmírnou úctu ke každému Stvorovi, který dokázal říci, že svět je jiný, než je, a Lhářovo postavení ve společenstvu mělo velmi prominentní ráz. Lhář zatupoval své lidi při všech jednáních s vnějším světem... Tím se cítily ostatní rasy silně dotčeny. Měly prostě pocit, že si pro tuto funkci měli Stvorové vybrat trochu přiléhavější název, jako třeba "diplomat", "historik", "zástupce pro styk s veřejností" nebo aspoň "mluvčí"." (str. 124)
"Ubytování pro obě našla na Stínově, v prastaré městské čtvrti, jejíž obyvatelé vedli povětšinou noční život a nestrkali sousedům nos do jejich záležitostí, protože tady platilo, že "kdo je moc zvědavý, nebude nikdy starý" a taky "kdo se moc ptá, toho nakonec podříznou"." (str. 166)
"Ve vzduchu se také vznášel velmi charakteristický zápach Ankhu, který každému, kdo ho ucítil, vnukal myšlenku, že ho několik armád současně použilo jako pisoár a pak jako hromadný hrob." (str. 248)
Bábi Zlopočasná je úžasná čarodějka a moudrá žena. Učí Eskarínu svým dovednostem a zároveň je její ochránkyní při cestě za snem. Úplně nejpeckovatější pecka to nebyla, chvílemi ta magie byla dost složitá. Ale čtyři a půl hvězdy dám bez uzardění. Přečteno ušima v podání českého znovutvůrce - překladatele Jana Kantůrka.
Po úvodních dvou knihách se v Čaroprávnosti náhle úplně změnilo personální obsazení. A vůbec mi to nevadilo, na obě hlavní hrdinky jsem se strašně rychle naladil a provázel je na jejich pouti po Zeměploše. Bábí Zlopočasná se nám v průběhu děje z takové zdánlivě obyčejné horské porodní báby docela silně vyprofiluje, malá Esk objevuje sama sebe a bojuje o svoje místo v magické společnosti. Jediné co mi tam trochu drhlo je ten závěrečný trip do temnot a stínů, ale to je spíš můj osobní problém, já na tyhle světy na druhé straně moc nejsem.
Do příštího dílu přeji: "Gouda Amos i kytara!" Kam na to ten Kantůrek chodil :-)
Jde vidět, že měl pan Pratchett fantazie na rozdávání, co se konce knihy týká. :) na něco takového jsem neměla fantazii ani já, a tak jsem měla problém si to všechno i představit. :D
Každopádně musim říct, ze zase super díl. Eskarina byla tvrdohlavá dost na to, aby dostala co chce a mně se to líbilo. Nejvíc se mi tady líbil ale knihovník a popis knihovny a knih, jak se ctou a co způsobujou. A taky už konečně vím, co ještě si lze představit pod pojmem "nekromancie", doufám, že na tohle zjištění nikdy nezapomenu.
No a poslední, co bych ráda dodala je "Ook!"
Nebylo to špatné čtení, ale stejně jako u Erika jsem čekal něco víc. Konec byl trochu na můj vkus trochu přehnaný.
6,5/10
Moje první kniha od Pratchetta a určitě ne poslední. Magie v úplně jiné podobě, než na co jsem u fantasy zvyklá. Kouzelné dialogy, neotřelý humor a perfektní překlad.
Kamarád mi řekl, že zvyknout si na Prachetta trvá tak dvě knihy... a asi jo. Po téhle knize se asi řadím mezi fanoušky, najednou mě Kantůrkův překlad přijde tak úžasný jako všichni říkají a hrozně mě to baví. Knize bych tedy vyčetla trochu zbytečné tóny lovestory v závěru. Téma rovnoprávnosti mi přijde super.
fajn, tak tohle už nebyl trip, ale docela poklidný (a konzistentní) román, až na tu bouři.... :-D stejně jako v prvních dvou dílech si postavy jednoduše zamilujete a užíváte si dobrodružství stránku po stránce.... v zásadě se tomu nedá co vytknout, ale na druhou stranu to není nějak extra bombastické, doslova uzemňující.... humor tu funguje o krapet lépe (možná proto, že jeho množství už je vyváženější), ale děj není nijak těžce předvídatelný, "emancipační klasika" :-)
váhala sem mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale přeci jen oproti předchozím dílům se člověk do četby mohl aspoň položit a navíc mě dostávala závěrečná romantická linka, to bylo takový milý ;-)
Je to rozkošné, že? Číst si knihu, která vyšla v roce 1987, která nám popisuje jak se malá holčička snaží dostat na školu čar a kouzel v Ankh-Morporku, když ještě nedávno ani netušila, že umí čarovat. Ta škola je neviditelná, tedy pardon, je to Neviditelná univerzita a žije v ní uskupení postarších čarodějů. Studenti v ní navštěvují různé přednášky a tak podobně. Neviditelná univerzita, pravda, vypadá mnohem zábavněji, nežli Bradavice, ale stejně tu na paní Rowling dělám takové menší mrk.
Bylo zábavné zase po pár letech číst tuto knihu, tentokrát v limitované edici. Čaroprávnost nás poprvé bere pryč od Mrakoplaše (jak vidno, nikoliv pryč od mágů) a představuje nám zcela novou hrdinku. Ne, není to Esk. Je to Bábi Zlopočasná, osoba, která by byla náčelnice všech čarodějnic, kdyby ovšem čarodějnice měly nějaké náčelnice, a to samozřejmě nemají! To je přece jasné. Až na to, že to ještě není ta pravá bábi Zlopočasná. Má k ní blízko, to jistě, ale ona to není. Do příští knihy ještě dojde jistou plastikou, která z ní udělá pravou nenáčelnici. Každopádně, jako bábi je? Bábi je úžasná. Jak může být člověk nosící zásadně jenom služební čerň tak vtipný? A nebojte, i v budoucnu se vrátíme k černi, žádná vínově červená už nebude.
Co se Esk týká, jsem až překvapen, že je mi sympatická. Aby bylo jasno, já nesnáším malé děti. Zvláště pak v knihách. Ale Esk je přes svou… mno… dětskost opravu celkem sympatická postava. Bohužel Čaroprávností odchází ze scény a pokud vím, více už se s ní nesetkáme. Na druhou stranu, nám bude Esk připomenuta v budoucnu postavou Toničky Bolavé.
Kniha je velice zábavná a její téma je rozkošně probíráno. Konfrontace mágů a čarodějek – čarodějky, abychom byli přesní, je velice vtipná a jedinečná. No vážně, kde jinde něco takového vidíte? Na druhou stranu je fakt, že Čaroprávnost stále ještě nenese to plné kouzlo, kterým Zeměplochy disponují, atmosféra je jiná a to nás ještě chvilku neopustí. Na druhou stranu se mi zdá, že mágové jak jsou vykresleni kolem Ostúhla už připomínají Výsměškovskou univerzitu trošičku více.
Když už hovořím o Výsměškovi… Po dočtené té prapodivné situace kolem Bábi a Ostrúhla jsem dostal silnou chuť si jít přečíst Dámy a pánové… Ale což, půjdu postupně. V nejbližší době se snad dostane znovu na Morta.
Další dobrá kniha z cyklu o Zeměploše. Top pro mě z těch prvních dílů je Lehké fantastično a Magický prazdroj, ale i Čaroprávnost se nečte špatně a nenudil jsem se.
(SPOILER) Cesta jedné holky za tím, aby mohla dělat mužské povolání. Vlastně víc než povolání, aby mohla žít stylem života, který vždycky příslušel výhradně mužům. To obnáší mimo jiné vychodit jako první žena mužskou univerzitu. Všichni jsou z toho dost překvapení, někteří se trochu vysmívají, většina jí prostě nevěří - vždyť to nejde, jsi holka. Eskarina se samozřejmě natruc rozhodne být jak čarodějkou, tak mágem, proč by si měla vybírat. (Tady jsem si vzpomněla na Ciri že Zaklínače.) Fajn emancipační příběh, ale chyběla mi tam třeskutá vtipnost z předchozích dílů Zeměplochy, Esk a její objevování magie to prostě neutáhnou.
hezký únik z obyčejnosti. je neuvěřitelné, jak je možné nechat se unést fantazií a vytvořit uvěřitelný svět. nemusíme všechno pochopit, ale musíme chtít. hezké čtení a kdyby mě za to nekamenovali, tak bych to klidně označil za vynikající motivační literaturu.
Dvě třetiny věcí, na které většina lidí věří, jsou stejně jenom omyly...
...právnost.
V tomto případě právo ženy (dívky) být čarodějem, ne jen čarodějnicí. Nakonec se jí to povede, vlastně proti tomu nikdo nic tak smrtelně vážně nemá, kromě toho že je to proti tradici a také je to nepřirozené...
Knížka plná stereotypů a předsudků, všechny jsou ale tak lidové a popravdě u absolutní většiny populace platné. Takže pro tuto většinu je to vlastně empirická zkušenost, dokud se nesetkají s někým novým, kdo se tomu vymyká a toto setkání vytvoří zkušenost novou. Není to tedy tak, že téměř všichni rasisté, xenofobové, homofobové, mačové a všichni ti ostatní prostě ještě nepotkali někoho, kdo by je přesvědčil svým vlastním životem, jako správným příkladem? Pravda, nesměli by to být úplní ignorantští pařezové.
3.díl Zeměplochy je pro mě trošičku zklamání, nevadí mi, že v knize už není Mrakoplaš a Dvoukvítek, ale drobet mi vadí nahrazení Zavazadla kouzelnou holí, což mi příjde jako opakování, které nemá autor zapotřebí. Děj pro mě nemastný neslaný se zmatečným závěrem.
Hlášky pořád klasicky dobré, svět je rozšířen o další pěkný kus Zeměplochy, ale nedá mi to a hodnotím tento díl jakožto slabší a proto dávám 4/6
Četla jsem a také slyšela jako audioknihu v dokonalém podání Jana Kantůrka.
Chvilku mi vždycky trvá, než přivyknu na styl psaní pana Pratchetta. Jakmile se ale naladím na pratchettovský humor, je to jedna velká zábava :) Myslela jsem, že mi bude chybět Mrakoplaš, protože toho já baštím, ale Bábi Zlopočasná mi to víc než vynahradila. Skvělý zážitek v podobě audioknihy načtené samotným panem Kantůrkem.
Krásná kniha, která mě znovu vrátila do mladších let :) Úžasná Bábi. Kdo ví, jak by vypadala historie knih Zeměplochy, kdyby se usídlila v Ankh-Morporku :-)
Nevtíravý humor, úžasná slova a překlad pana Kantůrka.
I kdyby Kantůrek svým hlasem četl návod na opravu ovladače na televizi, bylo by to zábavné a poetické. První část Čaroprávnosti tak velmi bavila a nejen příběhy z hor Beraní hlavy, ale i cestování jsem si užíval. Od chvíle začátku odhalování jiné "magie" na Neviditelné univerzitě je to však nějaké podivné a to zakončení mi nějak nesedí. Jako kdyby to bylo celé zakončeno ještě před finálním rozuzlením. Každopádně hezký začátek linie Čarodějek - na Soudné sestry nebo Maškarádu to nemá :)
Tak jsem se po čase vrátila na Zeměplochu a opět se dobře bavila. Bábi Zlopočasná je něco zcela jiného než její zmatení, i když milí předchůdci z prvních dílů. S ničím si neláme hlavu, do ničeho si nedá mluvit a stojí oběma nohama pevně na zemi. Její věcný a přímočarý přístup, i když často značně konfliktní je okouzlující. Prostě metoda hlavologie funguje líp než většina kouzel. Takže jsem potkala pro mně zatím nejsympatičtější a nejzábavnější postavu těchto knih. Hlavně první půlka knihy neměla chybu. Trochu jsem se ztrácela v části s přízraky, ale v závěru se vše zase spravilo, takže za mě 4*.
A ještě něco nejen z Bábiných mouder:
"Dobré ploty dělají dobré sousedy"
"Kdo je zvědavý nebude nikdy starý" a taky "Kdo se moc ptá, toho nakonec podříznou"
(1/21)
Štítky knihy
Zeměplocha magie čarodějnice humor mágové fantasy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Čaroprávnost je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 3 684x |
| Čtenářské výzvě | 157x |
| Doporučených | 150x |
| Knihotéce | 927x |
| Chystám se číst | 174x |
| Chci si koupit | 67x |
| dalších seznamech | 18x |