Raději zešílet v divočině - Setkání s šumavskými samotáři

od:

Raději zešílet v divočině - Setkání s šumavskými samotáři

1.vydání. Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální (zejména obě zpovídané ženy), jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal. Smyslem knihy Raději zešílet v divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který přesto tomu našemu klade velmi znepokojující otázky. Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (Magnesia Litera, Cena Českého literárního fondu), snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award)....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/369655/radeji-zesilet-v-divocine-setkani-s-Vls-369655.png 4.7223
Žánr:
Literatura česká, Biografie a memoáry
Vydáno:, Prostor
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (74)

Přidat komentář
Ellis
15. září

Výborný počin, tahle kniha! Ač větší a tlustější, přečtena za 2 dny, protože kniha je psána formou rozhovorů, tudíž stránky jsou vzdušnější. Takřka v každém příběhu bylo něco, co mě zaujalo či přimělo se více zamyslet. Ovšem nejvíce při zemi byly jednoznačně obě ženy, tyto příběhy jsem taky četla jako první. Obdivuji jejich vytrvalost a sílu. U mužských osudů bylo někdy až moc těch potíží (alkohol, duševní poruchy aj.), ale nejen, i tu jsou zajímavé myšlenky i příběhy. Taky bych potřebovala bydlet v tichu přírody, městský hluk mi nesvědčí, ovšem takto sparťánsky bych to rozhodně nezvládla...
Takovéto knihy by rozhodně měly vznikat, a těším se na případnou knihu o podobným způsobem žijících rodinách s dětmi.
Rozhodně doporučuji.

Sisana
14. září

Velmi zajimavy nahled do zivotu lidi zijicich na samote. Moc se mi kniha libila, uplne jine hodnoty nez jsou dnes bezne u vetsiny lidi. Stoji za precteni.

Hyaenodon
11. září

Knížka se mi moc líbila. Jednotliví samotáři mi byli (až na čestné výjimky) velmi sympatičtí. A kde je vlastně ten normální svět? Tady, kde se stále jen honíme za penězi, nebo tam, kde lidé prostě mají čas?

knihovniceVS
09. září

Já tedy nemám důvod psát sáhodlouhé elaboráty a zpětně se jimi kochat, stejně tu záplavu "myšlének" nikdo nečte :-). A ke knize samotné - bezpochyby skvělé téma, skvělá řemeslná práce... Jen nejsem z těch, kdo má potřebu adorovat nepřizpůsobivé jen proto, že řeknou, že je v lese krásně... Moje chyba, nevybrala jsem knihu vhodnou pro mě.

Candide
07. září

Hrozně jsem se téhle knihy bála. Odjakživa tíhnu k myšlenkám, že do tohoto světa nepatřím a že by mi bylo lépe samotné někde v lesích. Bála jsem se, že tohle bude poslední kapka, po které nebude cesty zpět. Ale bohužel nebo bohudík na mě kniha takový účinek neměla. Hodně ve mně rezonoval první rozhovor, s tím jsem se velmi ztotožňovala, ale na změnu to nestačilo. Zůstávám ve městě a žiju pro další přečtené knihy.

Ivaiva
07. září

Povedená kniha, která určitě stojí za přečtení a za zamyšlení. Pro dokreslení atmosféry a příběhů v knize zachycených doporučuji ke zhlédnutí rozhovor s autorem knihy dostupný na internetové televizi.

DuncanIdaho
06. září

Ti lidé, se kterými autor mluvil, jsou jiní, mají jiné myšlení. Jsou, až na jednoho, zcela normální. Prostě jen žijí jinak, po svém. Nejsou prostě "normální". Já obdivuji jejich odvahu žít, jak žijí. Trochu jim to i závidím, ale nedokázal bych takto žít. Ne že by mi scházely výdobytky modernosti, ale ta nejistota, jak vyžít, by mne deptala. Autor zde použil formu rozhovorů, což je asi nejlepší forma knihy. Nějaký popis jejich života by tak nevyzněl. Určitě by byl dost neosobní.

knih.sasa
05. září

Velkolepě pojatá kniha fotek a příběhů šumavských samotářů. První rozhovor byl na mě příliš dlouhý - kolem 100 stran, ale chápu autorův záměr. (snad :-) Doporučuji k přečtení, člověk si ujasní, že žít lze opravdu jinak a nejde jen o přežívání, jak by se nám některým mohlo zdát. Většina dotazovaných cosi s běžnou civilizací měla a občas dosud má. Kniha je velice vhodná jako dárek. Má krásný matný papír vyšší gramáže a je vcelku nevšední i tématem.

HoneyBunny
04. září

Poněkud zklamání. Čekala jsem příjemné samotáře, kteří si přírodu vybrali kvůli vznešenějším touhám než neplacení složenek,achjo. Víc než polovina tázaných jsou bývalí feťáci, alkoholici, obyvatelé Bohnic apod... (výjmku tvoří poslední zpovídaný Mirek, který mě dostal svým obdivem k Ženě).
Proto musím vypíchnout obě holky, to jsou přesně ty osobnosti, kterým bych se nejradši poklonila.
Ukázka za všechny: ,,A já najednou ve své matce uviděl čarodějnici a přirozeně jsem na ni stáhl svůj meč, abych ocelovým hrotem zapůsobil na fyzické tělo čarodějky. ................ A pak se mi stala nevysvětlitelná věc, můj meč mi normálně uletěl. Podle mě se rozplynul do vesmíru." Nojo, 27 let hulení má očividně ozdravný účinky. Doufám, že až se vydám na Šumavu, potkám tam milou paní se stádečkem ovcí a ne muže, co se považuje za převtělenýho Adolfa Hitlera.
Přesto bych chtěla velmi poděkovat autorovi za ten nápad. Četlo se to velmi dobře, jen jsem prostě čekala jiný vliv knihy - místo chuti rozjet se do hor jsem ráda, že žiju na poetickým pražským Břevnově :)

kaja77
03. září

Dobří týpci :)

Tove
03. září

Jednim dechm jsem ji přečetla,zajímavý pohled na jiné lidské osudy.

petr3048
30. srpna

Pohled do světa lidí, se kterými se nemáme možnost setkat byl rozhodně zajímavý. První poustevník, Roman Szpuk mě bavil asi nejvíce. Fajn kniha ;)

Niraj
29. srpna

Jednou takhle podobně možná taky skončím... na Samotě u lesa. Nebo začnu? :-) Jen snad z jiných pohnutek, ty popsané mě většinou naštěstí míjejí.

iva2423
28. srpna

Povedená kniha. Mohlo by být pokračování.

Toffee
26. srpna

Lidé, kteří v knize vystupují, jsou hodně zajímaví a někteří také dost zvláštní. Všichni se vymykají tomu, co se dá označit za běžné. Popírají mýtus o ztracených existencích, jsou často vzdělaní, zvídaví, jen prostě chtějí žít jinak. Forma rozhovorů byla k jejich představení asi nejlepší volbou, ale čtenářsky mě nenadchla. Měla jsem pocit, že čtu nekonečný časopis.

EvaEma
25. srpna

Silná kniha. Děkuji za ni.

KydlochMoris
25. srpna

Super kniha! Rozhodně stojí za přečtení!

dagmar.rub
12. srpna

Pohled na život lidí, kteří žijí jinak, než většinová společnost. U některých jsem jejich motiv pro život v divočině chápala víc, u jiných míň a stejné to bylo i s mými sympatiemi k nim. Ale nakouknout do jejich života bylo určitě zajímavé. Vždyť chtějí žít bez lidí a formou rozhovorů se lidem otevřeli docela dost. Podle mě pro některé docela těžký krok. Kniha graficky krásná a obsahem hrozně zajímavá.

2ndFebruary
11. srpna

Po hodně dlouhé době nová knížka, která mě uchvátila, Šumava se vám dostane pod kůži, chtě nechtě.
Dobře se čte (za den,dva), je psána formou rozhovoru, se všemi těmi lidmi bych se ráda někdy viděla a načerpala zkušenosti.
Super projekt!

Freemantle
10. srpna

Knihu v polovině odkládám, vracet se k ní nebudu. Co se týče obsahu, zaujaly mě pouze dva příběhy, čekal jsem něco jiného. Grafická úprava a fotografie se mi líbí, obsah mě bohužel minul. Lidé, které autor zpovídá, jsou jistě zvláštní, ale věčné zmiňování víry a Boha, to fakt nepřekousnu.

zlatkr
09. srpna

Od knihy jsem měla velké očekávání a musím říct,že mě trochu zklamala. Čekala jsem spíše rozhovory o tom,jak lidé přežívají zimy,jaké si dělají zásoby,kdy a kde se myjí. Je to spíš o tom,co celý život dělali. Taky je škoda,že když autor zmiňuje,že dostával pak zprávy o tom,jak lidé žijí teď,tak v knize alespoň stroze nezmínil,jak se život ,,poustevníků" vivinul dál.

Messilina
09. srpna

Velmi zvláštní kniha, o velmi zvláštních lidech. Já osobně si netroufám hodnotit ani knihu, jako literární počin, ani ty lidi, co v ní vystupují. Jsou trochu jiní, ale neřekla bych, že je to jinakost ve špatném smyslu slova. Všichni jsou trochu hippies. Ale to přece bylo v šedesátých letech v pohodě a nikdo se nad tím moc nepozastavoval. Každý z nich měl důvod k odchodu z civilizace a já všechny tyto důvody beru. Myslím, že je dobře, že tato knížka vznikla. Snad pomůže nám obyčejným, v civilizaci žijícím lidem pochopit i ty, kteří prostě zvolili jiný život. Snad je budeme méně odsuzovat. Snad budeme mít méně předsudků. Protože, kdo z nás nechtěl alespoň jednou v životě se vším praštit a ,,odejít do lesů"? Ano, většinou jsme to neudělali a to je dobře, protože bychom se do těch lesů asi ani všichni nevešli. Ale je dobře vědět, že někdo to udělal, že nejsme všichni stejní. Vždyť v rozmanitosti je ta pravá krása.

Anie.M
07. srpna

Na této knize mě velmi lákalo prostředí samoty, Šumavy a styl života, který vedou tito lidé. Naopak jsem se bála stylu psaní, rozhovory mě nikdy nebavily a nevtáhly do děje.
Po prvních řádcích jsem se nemohla odtrhnout a u některých příběhů jsem chtěla vědět víc, co bylo dál a jak to dopadlo.

Úžasná kniha, která na jednu stranu vyzdvihuje krásy přírody a jak je důležité jí porozumět, na druhou stranu se dozvídám o režimu, jak s ním lidé nesouhlasili a jak to ovlivnilo jejich životy. Zajímavé je i přemýšlet nad psychikou postav a i když to není žádné psychologické drama, dávají rozhovory spousty podnětů k přemýšlení.

Má původní představa o knize byla, že si přečtu příjemnou oddychovku o ideálním životě na samotě, který bych sama jednou chtěla.
Po přečtení se názor otočil o 180°. ne proto, že už bych netoužila žít v lesích, ale proto, jakým způsobem se tito lidé ocitli sami, ať už chtěně nebo ne; co všechno předcházelo v jejich životě, a že to vlastně není žádný med.

Evišťátko
03. srpna

Skvělý literární počin! Zajímaví lidé, pozoruhodné osudy , myšlenky hodné k zapřemýšlení. Nicméně dva rozhovory či spíše dvě dané osoby byly pro mě svými postoji a názory nepřijatelnými,i když je to věc osobního názoru. Mě tak trošku zkazily celkový dojem z knihy, přesto má svou velkou hodnotu. Kdo určuje co je norma a kdo je normální?

Elosha
01. srpna

Sonda do duší různě smýšlejících lidí. Jde to do hloubky a v tom je ta výjimečnost knihy. Skvělé, že to někdo uměl zachytit!

barbora8315
20. července

Výborný

MilBart
20. července

Velmi zajímavý pohled na život, přírodu a vůbec bytí. Doporučuji.

Dragonian
20. července

Skvělá kniha, která se četla úplně sama. Plná zajímavých a silných příběhů, které jdou často do hloubky. Spousta myšlenek k zamyšlení...

ajla5
18. července

Skvělé. Ženy mi byly sympatické.

senuf
16. července

Kniha roku. A pro šumavského rodáka neskutečné pohlazení po duši.