Per-quiee komentáře u knih
Krásná kniha, která mi silně připomínala Egypťana Sinuheta. Koneckonců jde o stejné téma. Příběh o putování Roberta, který se chce stát z ranhojiče pravým lékařem. Sledujete jeho život od dětství až po dospělost. Líbilo se mi, že se prostředí měnilo ze studeného londýnského až po exotickou Persii. Sinuheta mám ale raději, zejména kvůli slovním obratům a použitému jazyku, ale Ranhojič určitě stojí za přečtení a těším se na jiné knihy autora.
Kniha mi rozšířila obzory a obsahovala spoustu zajímavých informací. Ovšem myslím, že obsah úplně nekoresponduje s názvem knihy. Zkrátka mě kniha nepřesvědčila. Postrádala jsem silnější argumenty. Trochu mi i vadilo, že se autorka snažila odkazovat na výsledky výhradně vědkyň... myslím, že by ucelenosti knihy výrazně pomohlo zahrnout všechny studie, které k danému tématu našla, nejenom ty od žen.
Velmi zajímavá byla myšlenka o provádění klinických testů převážně na mužích (kvůli strachu o ovlivnění plodnosti ženy), které tím pádem mají zavádějící jednostranné výsledky, ovšem aplikují se plošně na muže i ženy.
Dost mi vadila kapitola o promiskuitě mužů vs žen. Jednu celou kapitolu se zdálo, že autorka soutěží s muži o to, kdo je promiskuitnější a že i ženy jsou toho velmi dobře schopné a dokonce i k tomu předurčené. Jako by to byla nějaká ctnost.
Hlavní hrdinka je strašně blbá, ale přesto mě to chytlo a nemohla jsem přestat číst. Prostě klasická slepá láska bad guy versus nevinná dívenka :-)
Málokdy se stává, že druhý díl je lepší než první. To, jak se vyvíjel vztah Feyre a Rhysanda bylo tak krásné. Určitě si přečtu znovu.
Hunter je typický detektiv, který přežívá na kofeinu, trpí nespavostí a nosí trenčkot. I přesto, že samotné vraždy byly zrůdné, jejich popis nepřevládal, takže jsem ani nestihla být znechucená. Neustále mě v průběhu knihy něco překvapovalo. Můj první Carter a rozhodně ne poslední.
Děj hezky plynul a dýchla na mě historie. Zatoužila jsem se vydat do Oxfordu. Druhá polovina knihy mi moc neseděla k té první, protože se Dianini schopnosti vysvětlili trošku přestřeleným způsobem, ale to je můj názor. Neřekla bych ale, že se jedná o young adult.
Byl to moc dobře vymyšlený svět, ale první polovina knížky byla dost zdlouhavá, o práci Diany na univerzitě, hodně hezky vykreslený Oxford. Ovšem potom, jakoby se autorka snažila všechno dohnat v druhé polovině, kde začala Diana objevovat až příliš mnoho věcí, no a třeba ty DNA pokusy se tam vůbec nehodily. Takže mě neláká si přečíst další díly.
Eutanazie je kontroverzní téma, ale kniha byla napsána tak, že se každý do příběhu vcítí a dovolím si i tvrdit, že chápe rozhodnutí Willa. I o takovýchto věcech je důležité psát.
Na konci až trochu moc přeslazené, ale jinak opět skvělé téma :-)
Kniha se četla dobře, a kdo má rád toto téma, přijde si na své. Mně to bohužel přišlo velmi podobné Haně, tudíž mě to moc nebavilo.
Tahle knížka mě hodně chytla. Opravdu zajímavé a přečtené rychle :-)
Tato kniha mě vůbec nebavila. Svět zajímavý, ale děj příliš jednoduchý.
Perfektní. Prakticky každý čtenář si může odnést něco jiného. Suprový nápad sepsat takto návyky a oblíbené věci významných osobností do jedné knihy.
Dost užitečných rad, i když já sama využila 1/4 knihy, zbytek je o lovení zvěře, "vědeckému" pojetí receptů za použití různých umělých přísad a poslední čtvrtina o profi pojetí, které v běžném životě nepoužiji. Půjčila jsem si ji z knihovny, asi bych nekoupila.
Zatím nejlepší Murakamiho kniha, co jsem četla. Chvíli nevíte, co je sen a co je realita. Válečné příběhy podle skutečné události jsou jen třešnička na dortu. Na velmi živý popis stahování lidské kůže zaživa nikdy nezapomenu.
Hlavní myšlenka je dobrá, ovšem v praktické části jsem čekala o mnoho víc tipů. Kniha myslím až moc dlouho rozebírá, proč je vůbec hluboká práce důležitá (stačila by na to jedna kapitola).
Konec byl nečekaný (možná i trošku urychlený vzhledem ke zbytku knihy). Druhý díl o * slabší než první.