Hebrejky: Biblické matky, démonky, královny i milenky

Zajímavý, rozšiřující pohled na roli hebrejských žen,se kterými nás seznamuje Bible. Zda lze takto posuzovat jejich role prizmatem naších zkušeností je diskutabilní, přesto Bible sama nutí klást si otázky a hledat na ně odpovědi.

Ve škole nás učili, že pro posuzování a pochopení historických, společenských nebo etnických dějů je nutné nahlížet je prizmatem těch, kteří u toho byli nebo jsou. Posuzovat morálku antické Sparty dnešním pohledem je pitomost. Věděli dobře co dělají a proč. Stejně tak nahlížet biblické příběhy pohledem Evropana dvacátého prvního století je nesmysl. A to přesně nám autor připravil. Věcně nám představí postavu i kontext, nicméně jeho závěry jsou podivnou směsí. Jde o historickou či filosofickou analýzu, zábavné příběhy? Patla matla s kořením bulváru. K tomu feministická moudra. Vlastně jsem se jimi dost pobavil, ale sranda je u militantního feminismu vlastně pravidlo. Přiznám se, nevěděl jsem že existují feministické biblistky. Zasmál jsem se nahlas a držím holkám palce. Jen do nás. Že byl Bůh žena ví už asi každý, ne? Je to kniha na velmi zajímavé téma. Ale ...

A ještě abych nevyvolal mylné reakce. Nemám nic proti ženám, naopak! Muž a žena jsou odlišné, rovnocenné bytosti a teprve jejich synergií vzniká Člověk. Duchovně i fyzicky.

Ačkoliv knihy často poslouchám v audio verzi, tak Hebrejky jednoznačně doporučuji v knižním formátu! Kniha je totiž plná fotografií, reprodukcí obrazů, dokonce i komiksů a dalšího obrazového materiálu.
"Jen" knihu slyšet, to v tomto případě rozhodně nemůže být ono!
Autor si dal bezesporu velikou práci, aby nás neotřelým způsobem seznámil s hrdinkami Starého i Nového zákona, počínaje Evou a Lilith, přes ty, které ani nemají jméno, a přece by to bez nich (aspoň v Bibli) nešlo, jako třeba ženy na Noemově arše, a konče až Máří Magdalénou a Pannou Marií. Číst tuto knihu vás bude bavit, i když je vám jinak náboženství, ať už křesťanství, hebrejská víra nebo i islám, svým způsobem jedno.
Není to ztráta času! Doporučuji!
A ještě jeden vtip (citát) z knihy:
"Podle staré anekdoty se pozná, že Ježíš i Marie byli Židé, protože ona považovala syna za Boha a on se o matce domníval, že je panna."

Malé odskočení od detektivek a rozhodně nelituji. Příběhy biblických žen, navzdory faktu, že jsem samotnou bibli nikdy nečetla celou, znám celkem dobře, v tomto podání mi byly mnohem sympatičtější - a to nejen proto, že jsem také žena, ale i vzhledem k tomu, že jsem se dané příběhy vždycky snažila vnímat komplexněji a ne jen ve stylu: "Za vším hledej ženu ". Tento úhel pohledu potěšil a věřím, že se i pro mnohé jiné stane dobrým podnětem k zamyšlení.

Knihu jsem napoprvé odložil, jelikož mě odradila feministická interpretace biblických příběhů. Po čase jsem se ke knize vrátil s trochu otevřenější myslí a nakonec si četbu užil. Kniha svému čtenáři umožní skrze příběhy vnímat jednotlivé biblické části mnohem komplexněji. Zejména pak Knihu Soudců a obě knihy královské. Do autorova výběru se samozřejmě nevešly všechny významné biblické ženy a proto v něm chybí i taková jména jako Rút nebo Támar. V každém případě autor dokázal čtivou a jednoduchou formou představit jeden z možných způsobů, jak biblické hrdinky interpretovat. Čtenář s tím nemusí nutně souhlasit, ale krása studia Bible spočívá právě v oné rozmanitosti výkladů.
Celkově může čtenář postřehnout několik faktů, jejichž existenci si člověk s průměrnými znalostmi Bible neuvědomuje:
- Předně, biblický text je stručný a často vynechává zajímavé detaily.
- Některé ženské postavy proto nemají ani své jméno (Noemova manželka, Lotova žena, Levijcova komkubína, Salome nebo královna ze Sáby).
- Mnoho žen z biblického textu po nějaké době zmizí bez řádného ukončení jejich příběhů.
- Velká část známých detailů, o nichž se všeobecně ví není v Bibli přímo zmíněna a jsou spíše dílem pozdější křesťanské nebo rabínské tradice.
Knihu doporučuji zejména laikům, protože populární formou zasvěcuje čtenáře do tajů biblických příběhů. Osobně preferuji na toto téma spíše odbornější texty, ale i tak koupě této knihy nelituji. U jednotlivých příběhů mi asi nejvíce vadila jejich obsahová nevyváženost. Zatímco v některých textech se autor zabýval interpretací a historickým kontextem, v jiných se nadměrně věnoval spíše kulturní reflexi dané postavy (např. Maří Magdaléna).

Naučné, ale zábavné a donúti vás to inak premýšľať o známych biblických príbehoch. Postavy z nej stavia do inej perspektívy a ešte som nič podobné takto o Bibli nečítala.

Naprosto skvělé a brilantní podání biblických příběhů neotřelým způsobem. Autor je borec a já děkuji za skvělou práci. Audiokniha je výborně namluvena a já si jí ukládám do svého Golden Archivu. Není co bych komentoval, pouze mohu udělit nejvyšší hodnocení, což dělám zřídka.

Tohle bylo moc fajn. Doplnění známeho v zajímavých souvislostech, mnoho nového. Takhle se mi to líbí. Doporučuji.

Mám moc ráda Bibli a ženské postavy v ní, takže na knihu Jana Fingerlanda Hebrejky jsem se těšila. Ale když jsem ji měla doma a začala ji číst, tak se to nějak „zadrhlo“ a četla jsem ji nakonec snad víc než dva roky. Těžko říct, čím to bylo, když se mi pojednání o některých biblických ženách dost líbila. Nečekala jsem takové zaměření na umění (obrazy, film), ale to mi nevadilo. Spíš mě asi nezaujaly první kapitoly o biblických „pramatkách“ a mnohem víc mě zaujaly postavy, které buď dobře znám (např. Ester, Dalila, Zuzana), nebo naopak nejsou příliš známé a jejich příběhy mě podnítily k dalšímu čtení Bible (např. Abíšag, Jeftova dcera a lévijcova konkubína).

Velice ráda mám biblický příběh Ester. V textu Jana Fingerlanda mě zaujalo, jak se na ni dívá jako na postavu na začátku příběhu zcela pasivní a jak příběh postupuje čím dál aktivnější:
Text má ještě jeden dramatický záměr. Ester se během vyprávění zásadně promění. Od počátku je zřejmé, že je to dívka sice krásná a milá, ale zcela pasivní. Snad to souvisí s faktem, že je od dětství sirotkem, kterého se musel ujmout Mordechaj. Nejdříve o ní rozhoduje bratranec, pak zas lidé v harému. Svému přemístění do paláce neklade žádný odpor.
Je však také patrné, že je lidem milá a umí na ně zapůsobit, například se jí už po příchodu do paláce ujme eunuch Hegaj a zajišťuje jí lepší podmínky a možná i větší šanci na to, aby byla vybrána za královnu. Ostatně právě její submisivita může být to, co zaujalo Achašveróše, vždyť měl tak špatnou zkušenost se vzpurnou Vašti. Ester, jak vyplývá z textu, „nic neodmítá ani nežádá“. Celkově vzato, je nástrojem v rukou mužů včetně spřáteleného kleštěnce Hegaje.
Od této poddajné dívky nemá smysl čekat samostatné jednání. A přece se dokáže proměnit na iniciativního aktéra. Zlom nastává v okamžiku, kdy ji kontaktuje Mordechaj, vyděšený ediktem o vyvraždění Židů. Její trpné povahy si je možná vědom i Mordechaj, a proto na ni tak tvrdě tlačí, aby ji přiměl k okamžitému činu. Jenže to je zbytečné, přesně v polovině svitku se z Ester během krátké fáze zaváhání stává někdo jiný.
Nejdříve neuposlechne Mordechajovo naléhání, aby šla rovnou za králem. Pak ji Mordechaj už jen přesvědčuje. A pak najednou vidíme, že Ester už nepřijímá pokyny, ale je to naopak ona, kdo dává úkoly Mordechajovi i dalším, co je třeba zařídit. Je to vlastně poprvé, co ji v textu slyšíme mluvit! Nevíme, jestli se změnila v okamžiku krize, anebo v ní něco zrálo během tří let v paláci. Ale na konci 4. kapitoly čteme větu, jež je ve světle první části knihy neuvěřitelná: „Mordechaj šel a udělal vše, co mu přikázala Ester.“

Ráda jsem si s knihou připomněla příběhy mnoha biblických žen. Od knihy jsem asi očekávala mnohem víc, než mi mohla dát. I tak to nakonec bylo v mnoha ohledech příjemné čtení a věřím tomu, že kniha najde i mnohem nadšenější čtenáře, než jsem byla já.

Mám moc ráda Bibli a ženské postavy v ní, takže na knihu Jana Fingerlanda Hebrejky jsem se těšila. Ale když jsem ji měla doma a začala ji číst, tak se to nějak „zadrhlo“ a četla jsem ji nakonec snad víc než dva roky. Těžko říct, čím to bylo, když se mi pojednání o některých biblických ženách dost líbila. Nečekala jsem takové zaměření na umění (obrazy, film), ale to mi nevadilo. Spíš mě asi nezaujaly první kapitoly o biblických „pramatkách“ a mnohem víc mě zaujaly postavy, které buď dobře znám (např. Ester, Dalila, Zuzana), nebo naopak nejsou příliš známé a jejich příběhy mě podnítily k dalšímu čtení Bible (např. Abíšag, Jeftova dcera a lévijcova konkubína).

Kniha přináší nový a velmi poutavý pohled na ženské postavy Starého zákona. Autor se nesoustředí jen na známé obrazy „poslušných matek“ či „bezmocných manželek“, ale odhaluje mnohem pestřejší paletu ženských osudů – od statečných královen, přes odhodlané matky až po démonické či temnější hrdinky, které nesou vinu i moc.

Velkým přínosem knihy je způsob, jakým kombinuje biblické texty, historické souvislosti a psychologický či symbolický výklad. Ženské postavy tu vystupují jako živé bytosti, které se potýkají s láskou, vírou, strachem, touhou i mocí. Čtenář tak má možnost nahlédnout nejen do starověkého světa, ale i do archetypálních příběhů, které se v různých podobách stále opakují.

Styl psaní je přístupný i těm, kdo nemají hlubší teologické vzdělání. Autor nezahlcuje odbornými termíny, ale spíše vede dialog s čtenářem, otevírá otázky a nabízí různé výklady. Díky tomu je kniha inspirativní nejen pro zájemce o biblickou literaturu, ale i pro každého, koho zajímá ženská spiritualita, symbolika a kulturní dějiny.

Celkově jde o čtení, které nutí k zamyšlení nad tím, jakou roli měly ženy v minulosti, jak byly vnímány a jak je můžeme chápat dnes. Hebrejky jsou knihou, která propojuje historii, mýtus i psychologii a ukazuje, že biblické postavy nejsou jen vzdálené symboly, ale archetypy, které nás stále mohou oslovovat a inspirovat.

Bibli mám přečtenou sic několikrát, ale navzdory této mé „dispozici“ mi kniha Jana Fingerlanda hodně rozšířila vhled na postavy i dobu příběhů. Navíc nemám Bili s deuterokanonickými knihami, tak příběhy Judit nebo Zuzany byly pro mě nové. Moc poučné i hezké čtení!

Zajímavě zpracované příběhy biblických žen nahlížené z mnoha úhlů. Výborná obrazová dokumentace.

Skvěle pojaté příběhy vybraných významných biblických žen ze Starého i Nového zákona - dalo by se říct, že je to taková sonda nebo studie, která jednotlivé příběhy slavných žen, jejichž jména jsou více či méně známá dodnes, zkoumá z několika různých aspektů jako jsou např. doba v níž žily, jak vnímání jejich osoby pozměnily historie a náboženství, jejich pohnutky a povahy, jejich odraz v umění apod. Částečně je autor podrobuje zajímavé psychoanalýze a tím tato studie získává další level pozoruhodnosti. Kniha se mi moc líbila a dozvěděla jsem se spoustu nových informací.

Tak tohle byla pecka, naprosto skvěle napsaná literatura faktu, která je stravitelná pro všechny. Kdo by neznal Evu, Máří Magdalénu, Marii, Dalilu nebo královnu ze Sáby a mnoho dalších žen ,a ještě se mnoho dozví o životě těchto a jiných ženách, které se zapsaly do historie. Čtení knihy mě hodně bavilo, a užíval jsem si krásnou a poučnou obrázkovou část knihy, která je též velmi zdařilá. Za mě krásná a poučná kniha, kterou mohu jen doporučit !

Tak jsem si oprášila znalosti Bible a cítím nelad.Něco jako ztrátu iluzí. Nejsem věřící,ale některé biblické události jsem si hezky idealizovala. No nic, kniha je zajímavá a čtivá pro věrce i nevěrce, pro znalce i neznalce výtvarného umění,leč pro neznalce Bible asi úplně marná.

Paráda. Mám totiž velký hendicap, že nemám načtenou bibli a tady je teda dosti příběhů i s předloženými úvahami k zamyšlení. Moc mne bavilo si číst, dohledávala jsem si další informace, i přiložená umělecká ztvárnění scén a Hebrejek je skvělým doplněním.

Knihu, jenž je plná silných, zajímavých a výjimečných žen jsem si prostě nemohla nechat ujít ;). A její četbu, opět pod mírným tlakem (ach ty rezervace) jsem si užila.
Souhlasím se spoustou názoru v komentářích pode mnou. Kniha je velmi čtivá, pěkně zpracovaná a přináší zajímavé pohledy a informace. S klidem ji mohou číst všichni, kteří se zajímají o historii a své kořeny ;). Ano, mohlo zde být uvedeno více žen, nějaké se v bibli ještě najdou :). Ovšem za cenu větší velikosti i váhy knihy což v podstatě znamená i vyšší cenovou relaci. Takže to také vidím na Hebrejsky 2, pokud budou, moc ráda si je přečtu.

Populárně naučné Hebrejky seznamují čtenáře svou zábavnou formou se silnými biblickými ženami. Kniha se soustředí hlavně na starozákonní divy (za mě velký dobrý, mám slabost pro Starý zákon), ale ve svém závěru nezapomíná ani na ty dvě významné Marie z Nového zákona. Oceňuji autorovu snahu dodat čtenáři historický i dobově myšlenkový kontext pro lepší pochopení. To vskutku adoruji. Hosana! Onen diskutabilní výběr žen mi nijak mé čtenářeské žíly netrhal. Vždyť sám autor v úvodu zmiňuje, že by se mohly zrodit i Hebrejky 2. A nesmíme zapomínat, že není na zemi člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. Osobně jsem byla nadmíru spokojená. Kniha pobavila i poučila.