Nomia komentáře u knih

Jiná se mi dostala do rukou vlastně úplně náhodou, rozhodně bych si ji sama o sobě nekoupila. Už jen mediální masáž kolem této knihy, manžela p. Koukalové atd. mi byla naprosto proti srsti, ale zvědavost mi nedala a tak jsem knihu přečetla.
Nebudu se tu pitvat v sympatiích, či antipatiích vůči jednotlivým aktérům kauzy, raději se vyjádřím jen ke knize. Absolutní škvár.

Chápu, že je kniha psaná na základně deníčků - v podstatě od dob telecího mládí, ale mix (s prominutím) absolutně přiblblých pasáži intimního charakteru, kydání hnoje na všechny ve svém okolí a jakási neustálá ukňouranost, to vše dělalo knihu skoro nečitelnou.

Ocenila bych, že Koukalová šla s kůži na trh a mluvila o své chorobě, dejme tomu, že to bylo z ryze ušlechtilých důvodů a nejen z marketingové vypočítavosti, ale proboha proč takhle špatně napsaná kniha? Myslím, že tahle biografie může Koukalové jen a jen uškodit. Veškerý balast a hovadiny v dané knize trochu zastiňují celkové poselství o sportu a týmové spolupráci, o zrodu špičkové sportovkyně, o nemoci, to vše bylo utopeno.

Knihu snad nikomu nemůžu doporučit, špatně napsané, nepříliš čtivé a místy mi snad bylo až trapně z toho, co se tam rozebírá za debility a jakým stylem. Přitom memoáry z biatlonového prostředí mohly být tak zajímavé...

32 19.04.2018

Tentokrát nebudu šetřil superlativy - Šikmý kostel je fenomenální. Popravdě ani nevím, čím to je, že ta kniha dokáže natolik okouzlit. Genius loci Karviné, skvěle napsané a barvité postavy a hlavně výborně vystavěný příběh.

Za celou dobu čtení jsem neměla pocit, že by mi na knize vadilo, žádná vata, hluchá místa, trapné dialogy, či nepochopitelné chování postav. Všechno sedělo, jak mělo. A ta atmoséfra! Člověk si říká, že by neměl být tak ukňouraný, o krušném životě vím vlastně prd. Knižní lahůdka a krásná prvotina, klobouk dolů.

27 28.03.2020

Boží, naprosto boží. Omlouvám se, ale dnes nebudu šetřit superlativy, Spasitel mě naprosto nadchl.

"Human beings have a remarkable ability to accept the abnormal and make it normal."

Pokud rádi posloucháte vědecko-technické podcasty nebo vás obecně baví podobné zajímavosti, ať už vesmír, věda, technika, pak si budete chrochtat blahy.
Ale nejen to. Rozhodně se nejedná o suchou nezáživnou sci-fi. Příběh je skvělý a poutavý. Weir opět vše vypráví nesmírně chytře, poutavě a s notnou dávkou humoru i lidskosti. Ještě o chlup lepší než Marťan. Já a Andy Weir - to bude velká láska. :)

"I penetrated the outer cell membrane with a nanosyringe."
"You poked it with a stick?"
"No!" I said. "Well. Yes. But it was a scientific poke with a very scientific stick."

25 06.09.2022

Remarque nikdy nepsal zrovna roztomilé pohádky na dobrou noc, ale to, co se mu povedlo v Jiskře života bylo až nevídané.

Tahle je kniha je naprostá esence zmaru, deprese a lidské zrůdnosti, to jak skvěle dokázal pracovat s atmosférou, negativními pocity a temnými stránkami charakteru postav je i na dnešní dobu naprostá špička.

Jiskra života má neskutečné grády, je to přesně typ knihy, kterou i když na chvíli odložíte, tak na ní musíte stále myslet. I když na Vás působí znepokojujícím tíživým dojmem, tak i tak máte stále touhu číst dál a dál. Tohle je dílo, které i největšího cynika nenechá chladným.

Je to jedna z nejlepších knihy, které jsem četla, na "509" se nedá zapomenout.

25 24.02.2019

Ak niečo závidím bratom Slovákom, tak je to Juraj Červenák. Na každé pokračování se těším a přiznám se, že i tentokrát jsem se při čtení takřka tetelila blahy. Je až s podivem, jak si autor dokáže drže laťku vysoko.

Opět napínavé, zábavné a hlavně neskutečně čtivé. Naprosto miluji jeho postavy, které jsou všechno možné, ale rozhodně ne nudné, či ploché.

Červenák je přesně ten autor, s kterým bych nejraději zašla na pivo a klidně do ráno poslouchala jeho vyprávění - a tak je to i s jeho knihami. Milerádi s nimi probdíte nejednu noc. :)

23 30.03.2020

Od startovního bodu "Eleanor je fakt divná kráva" jsem se plynule přesunula k adorační fázi a následně do fáze takřka plačtivé. Co si budeme povídat, není to typ ušlechtilé krásné literatury, kde by se člověk kochal květnatou mluvou, či se ukájel nad filozofickými otázkami bytí, ale je to po čertech dobrá kniha.

Namíchejte si nějaký pořádný drink, zachumlejte se v pelechu a dejte Eleanor šanci. Vsadím se, že Vás nezklame. Nepřeberné množství hlášek, kvanta ironie, dostatečně podivínská hrdinka, ale hlavně báječný a velmi čtivý vypravěčský styl. Ale nečekejte jen zábavnou jízdu, tohle čtivo umí být i celkem hutný materiál, u kterého budete pofňukávat.

23 08.01.2020

Omlouvám se, ale u této knihy mě napadala jediná myšlenka - I'm too old for this shit.

22 07.10.2022

A pak ať mi ještě někdo říká, že mladí čeští autoři neumějí psát. Klobouk dolů!
Neskutečně zajímavá kniha a skvělé téma, na Žítkovské bohyně i jejích autorku mě teď napadají jen samé superlativy. Rozhodně doporučuji přečíst.

22 21.10.2018

Stoprocentní uspokojení mých čtenářských chuťových buněk. Třaskavá kombinace Kinga, cestování časem a 50./60. let USA, to snad ani nemohlo dopadnout blbě. :)

Kulervoucí bichle, která vás bude bavit od první stránky. Mělo to hlavu a patu, skvělý nápad, chytlavou atmosféru i sympatického hrdinu. Někoho možná rozčilovala "červená knihovna" se Sadie, mě naopak. Myslím, že King dokázal, že se umí chopit i milostné linky.

20 13.05.2022

Obvykle se snažím s hodnocením knížek počkat a hodnotit trochu s odstupem, ale Enderova hra mě vážně nadchla. To je přesně ten typ knihy, kterou dočtete a říkáte si, že chcete ještě pokračování a nejraději byste se hned rozběhli do knihkupectví.
Card má pro mě hrozně příjemný styl vyprávění - jednoduchý, nenabubřelý, věcný a zároveň strašně poutavý. A to i přes to, že je to je poměrně těžké a dost pochmurné téma. Píše o věcech, nad kterými člověk musí přemýšlet a zároveň z díla nedělá jen nějakou pseudofilozofickou onanii.

Ale co hlavně oceňuji jsou postavy, našlo se hned několik postav, který si člověk dokázal zamilovat a byl zvědavý, jak se jejich linka bude dál vyvíjet. Navíc kvituje, že se ve vší té válečné mašinerii neztrácela lidskost.

Ederova hra je skvělá a hlavně chytrá kniha, která není nijak složitá a opravdu dokáže okouzlit snad každého, rozhodně to není dílo jen pro sci-fi fajnšmekry. Oplývá nejen zajímavou myšlenkou a příběhem, ale i skvělými charaktery (a to i těmi zápornými).

„Remember, the enemy's gate is down.“

20 22.03.2019

Tribečské pohoří, plné zřícenin, strašidelných bukových lesů a ranních mlh. Miluju tuhle oblast nedaleko Nitry, je to nádherný kraj, ale tamní krajina opravdu má poněkud děsivou atmosféru. O to víc jsem byla schopná se ponořit do Trhilny.

Nebudu tu řešit, co je a není pravda, jestli se tam opravdu ztrácí lidi, či ne. Karika dokázal, i když velmi pozvolným tempem, naprosto vtáhnout do příběhu. Krásně si pohrál s psychologii nejen postav, ale i čtenářů. Přirovnání k Záhadě z Blair Witch je možná trochu na místě, oboje má obdobně hutnou atmosféru.

Trhlina dokáže prostě v čtenáři vyvolat zcela iracionální strach, i když vám to připadá přitažené za vlasy, tak se stejně budete trochu ošívat a mnohdy vám až naskočí husí kůže. Trhlina je zároveň mrazivá i poutavá, funguje přes tak, jak má, dokáže navodit strach, napětí i zvědavost a zároveň vás donutí přemýšlet, jestli na tom třeba není nějaké zrnko pravdy...

Co si budeme povídat, po přečtení téhle knihy se mi asi už příliš nebude chtít poletovat se psem po tamních lesích. Trhlinu rozhodně doporučuji, takhle strašidelná lahůdka, z pera slovenského autora, vás rozhodně zaujme, pobaví a možná i vystraší.

20 20.03.2018

Představa postapokalyptického sci-fi, kde chytré květinky mydlí zbytky lidské společnosti, se mi nejevila příliš zajímavě, ale opak je pravdou. Den Trifidů je naprosto skvělá a promyšlená kniha, která si rozhodně zaslouží tak vysoké hodnocení.

Den Trifidů obsahuješ všechno, co očekáváte od skvělé sci-fi: výborná originální zápletka, sympatické postavy - Billovi jsme fandila do poslední stránky, zajímavé nepřátele a spoustu napětí. Navíc výborně popisuje, jak se lidská společnost snaží vytvořit nějaké fungující uskupení přeživších, což po takové katastrofě je rozhodně velký oříšek. Celý příběh působí dokonale promyšleně a chytře.

Tahle kniha krásně ukazuje, jak konec jedné éry - té lidské, může přijít mnohem dřív než čekáme. Bezvadné sci-fi a pevně doufám, že ani nikdy v budoucnu nebudu mít na zahradě takovouhle krásně modifikovanou rostlinku.

20 08.03.2018

Příběhů o nešťastných manželstvích a dysfunkční rodinách bylo už tolik, že jsem si říkala, že Tkaničky nebudou v ničem jiné. A možná, že ani jiné nejsou, ale za to na velmi malém prostoru ukazují, jak křehké jsou všechny rodinné vztahy a že takřka nikdo není bez viny. Krásně to reflektuje fakt, že ne všechny vztahy, které se jeví idylicky, takové skutečně jsou i pod slupkou.

Zůstat, nebo odejít, má smysl udržovat některé vazby silou vůle? Tkaničky na to nedávají žádnou univerzální odpověď, ale poukazují, že tak či tak, všechny strany budou svým způsobem trpět. A tahle trojitá perspektiva je právě kouzlo této knihy. Jak pravil klasik - láska je kurva.

19 28.03.2020

Hana má neuvěřitelné grády. K příliš opěvovaných knihám se stavím většinou dost skepticky, ani u Mornštajnové a její Hany tomu nebylo jinak. Autorka mě ale přesvědčila, že opravdu psát umí, nejen, že používá příjemný styl vyprávění, ale zároveň si umí krásně hrát s emocemi, které vás naprosto strhnout, přímý zásah na solar plexus.

Rozhodně se nejedná o typický román pro ženy, ani o ryze klasické vyprávění o hrůzách války a holokaustu, je to především tragické vyprávění o jedné ženě a veškerém jejím utrpení, o jejím postupném úpadku. Tahle kniha hraje na city a daří se ji to na výbornou. Oceňuji, že se autorka vyhnula přílišné patetičnosti a sentimentalitě.

Mně osobně se víc líbily a dotkly ženské příběhy od Arnošta Lustiga, které obdobně vypráví tragické lidské příběhy této odporné doby, ale věřím, že Mornštajnová je mnohem "stravitelnější" a příjemnější volbou pro většinu čtenářů. Rozhodně je to kniha, která citlivější čtenáře dokáže i rozplakat. Poprask kolem této knihy není neoprávněný, Hana stojí za přečtení.

19 20.03.2018

Dlouhý pochod je neuvěřitelně dobrá kniha. King v ní předvedl, že je nejen mistr hororu, ale hlavně, že si dokáže úžasně pohrát s psychologií postav a jejich charaktery.

Absolutně nevadilo, že v knize není ani nijak vysvětleno pozadí samotných Pochodů, nebylo to ani třeba. Síla knihy tkvěla hlavně ve skvělých konverzacích, napětí a v tom, jak King dokázal čtenáře vtáhnout do onoho šíleného pochodu smrti.
Naprosto reálně jsem si dokázala představit pocity těch kluků, kterým postupně skomírala naděje a už jen sledovali, jak systematicky jeden po druhém umírají. Garratyho, McVriese a v podstatě i podivína Stebbinse jsem si zamilovala. A dialogy? Absolutní lahůdka.

Tohle je opravdu do detailů promakaná kniha, která má neuvěřitelnou atmosféru a hlavně zajímavé charaktery. Výborný konec už je pak jen zlatý hřeb.
Rozhodně jde o jednu z nejlepších knih od Kinga. Psychologické, napínavé, brilantní, velmi silný zážitek, rozhodně doporučuji!

19 01.03.2018

Austenová má kolem sebe přímo gang ortodoxních fanoušků, kteří ji bezvýhradně adorují. Nemůžu říct, že bych mezi ně zrovna patřila, ale musíme uznat, že Pýcha a předsudek je dobrá kniha.

Není to jen plytký románek, má v sobě i něco navíc. Nechybí mu trochu ironický pohled na tehdejší vztahy mezi muži a ženami, na celý ten hon na zámožného ženicha. S lehkým nadhledem a humorem je popsaná hlavní postava (která má pořádně prořízlou pusu a pro uštěpačné poznámky nejde daleko) i celá její rodina.

Co se autorce nedá upřít je schopnost hrát si s postavami a jejich charaktery. Dokázala vytvořit skoro až ikonické postavy. Kdo by neznal Elizabeth Bennetovou a pana Darcyho? Smířila jsem se už dokonce i s faktem, že polovina knihomolek bude před spaním tesknit a vzdychat po panu Darcym, Austenová holt dokázala stvořit idol všech žen. :)
Pýcha a předsudek stojí za přečtení a odpustím jí i ten závěrečný happy end.

19 25.02.2018

Knížka plná hledání s naprosto úžasnou atmosférou. Melancholické, ale místy i veselé a plné naděje. Norské dřevo je spíš taková pocitovka, buď přistoupíte na Murakamiho jemný styl psaní, nebo vás to nijak neosloví.

Je zajímavé, jak se v knize plynule prolínají někdy až zasněné romantické pasáže s částmi plnými prasáren a šukání, které jsou opět za nedlouho vystřídány melancholickým rozjímání nad životem a dospělostí.

17 22.02.2018

Divnokniha, v tom nejlepším slovo smyslu. Taková esence exotů, podivných individuií a nesnesitelných vlastností se jen tak nevidí.

Ale bože, na mou duši, já to žrala, je to tak sarkastické, chytlavé a až absurdní. Opravdu jsem se bavila, jen je otázkou, jestli je to pro běžného čtenáře víc děsivé, nebo vtipné. Asi záleží na míře vaší vlastní podivnosti, rozhodně to není kniha stravitelná pro všechny.

16 07.05.2022

V šedých tónech je v podstatě smutný koncentrát hnusu a zvěrstev. Obvykle, když je kolem nějaké knihy příliš velký povyk, tak se jí obloukem vyhýbám a nemám příliš chuť ji číst, ani zde tomu nebylo jinak, ale tahle kniha za všechny ty adorace stojí.

Bez zbytečných keců - tahle kniha je výborná a jen tak na ni nezapomenete. Je jen dobře, že i díky takovýmto knihám se dostane do povědomí, že nejen Hitler byl monstrum, ale že si s ním Stalin rozhodně nezadal...

16 29.12.2018

Kombinace budoucnosti v neutěšeném světě a virtuální reality se zajímavým herním světem - to bylo pro mě velké lákadlo. A když k tomu připočtu spoustu popkulturních retro odkazů a feeling starých her, tak si nešlo atmosféru téhle knihy nezamilovat.

Ale samotný příběh už taková hitparáda bohužel není. Jasně, je to zábavné, je to čtivé, OASIS je brutálně zajímavý, ale škoda toho okleštěného vyprávění o reálném světě (to mohla být teprve ta správná pecka) a slabších charakterů.

A neodpustím si poznámku, že je vidět, že autorovi jde víc psaní a popisování herního světa a jednotlivých questů/hádanek, než vystavění charakterů a nedejbože milostná linka, která byla na celé knize asi to nejslabší.

Ready Player One má skvělý, zábavný svět, celkem napínavý příběh a hlavně výbornou strhující atmosféru, ale postavy a jejich vztahy jsou bohužel slabší stránkou knihy. Nicméně i tak jsem si jistá, že spoustu milovníků oldschoolových her (a nejen je) tahle kniha rozhodně potěší.

16 27.09.2018