Jiná Gabriela Koukalová

Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Vychází sportovní i osobní zpověď nejlepší biatlonistky naší historie. Mistryně světa, olympijské medailistky, vítězky Světového poháru. Kniha je psaná autenticky v první osobě a odhaluje zákulisí tréninkové dřiny, nejdůležitějších závodů i mysli vrcholové sportovkyně v těch nejvypjatějších momentech. Gabriela jde ve svých pocitech na dřeň. Popisuje nejen velké výhry, ale i to, co se skrývá za nimi. Třeba desítky probrečených nocí, spory s rodiči a trenéry, ne vždy ideální atmosféra v týmu nebo těžká nemoc, kterou před světem dlouho tajila… Součástí knihy jsou i dosud nezveřejněné fotografie....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/374758/jina-gabriela-koukalova-mMU-374758.jpg 3.2255
Žánr:
Literatura naučná, Biografie a memoáry, Sport
Vydáno:, Petr Koukal
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (86)

Přidat komentář
simona5r
dnes

Kniha vzbudila velký mediální ohlas a jelikož ráda sleduji biatlon, fandím Gábině a mám již přečtenou knihu od jejího muže, který je mi sympatický, tak to byl můj must read. Myslím si, že si v knize Gábi na nic nehraje a je upřímná. Rozhodně nesouhlasím s tím, že by v knize jen kritizovala. Začíná se svým životem, s biatlonem a o většině lidí mluví víceméně pozitivně. Až ke konci se dostává k věcem, které ji trápí/trápili spousty let a knihu beru jako formu její terapie. Neshody panují ve všech sférách, ne vždy si s každým rozumíte stoprocentně, to ale neznamená, že si lidí nevážíte. V knize je prostě Gábi jen dle mého názoru upřímná, na což není spousta lidí zvyklých, ale já ji za to obdivuji, že odvahu našla a promluvila.

Pulkrmon
dnes

A proč nenapsat knihu....? Klobouk dolů.
Kniha je velice čtivá. A jako fanda biatlonu už z dob kdy ještě Gábina nejezdila, mě pohled do zákulisí velice bavil. Je to jen jeden pohled,názor ale i tak to stoji určitě za přečtení.

monika1642
12. srpna

Děkuji za upřímnost. Za to, jak jsi mi, Gábi, otevřela oči a ukázala svoji pravdu a svůj pohled na nejen biatlonový svět.

ellyem
11. srpna

Knihu jsem přečetla za tři dny, pořád jsem totiž doufala na nějaké vyvrcholení a vysvětlení, ale ono houby. Ve finále vůbec nevím, co knihou chtěla říct; neustále skákala od jedné události ke druhé, kapitoly na sebe skoro vůbec nenavazovaly a to, co se odehrálo ve třetí kapitole, se pak jednou větou vrátilo v třicáté. Gabrielu mám ráda a z knihy na mě působí jako pipinka, ale můj pohled na její sportovní výkony to určitě nezmění. Celkově knihu hodnotím 3/5 a to ještě přivírám oči. Promiň, Gábi, třeba příště.

Stanča
10. srpna

Děkuji Gábi.

Petra186
06. srpna

Měla jsem velká očekávání vzhledem k mediálnímu poprasku. V tomto směru jsem byla "zklamaná", o PPP toho nebylo povězeno tolik, aby z toho média udělala poprask ! Když budu hodnotit knížku jako celek, tak velmi čtivá, pro mne až moc rozebírání dokola závodů, ale na druhou stranu čtenáře nechá Gabriela nakouknout, jak to opravdu cítí závodník, ne, jak na závod koukáme z pohodlí tepla domova. Každý, kdo "soudí", nebo má jakýkoliv názor z médií na Gabrielu, by si měl knížku přečíst a změní názor.

Míša06
02. srpna

Asi takhle....povedená kniha, poučná, ukazuje pravdu, a věřím že i upřímná. Občas už jsem měla pocit, že některé věci zbytečně rozpitvává, ano chápu, že to pro ni bylo důležité. Číslování stránek bylo zajímavě vymyslené, ale mě prostě nedalo spát, že v minutě nebylo 60s ale 100s. Chápu ale, že to úroveň knihy vůbec nesnižuje.

NikolČapková
30. července

Citlivě napsané a kontroverzní, ale to se dalo čekat od Gábiny. Žádná stránka mě nepřišla nějak umělá a opravdu jsem z ní cítila pouze autentické slova Gábiny. I po grafické stránce je kniha pěkně promyšlena. Naprostá upřímná výpověď. Líbí se mi příběhy ze školních lavic. Témata jsou příjemně vyvážené. Kdo četl, ví kolik toho obětovala a jaký tlak musela/musí snášet. Gábina je typ povahy, co chtěla jít proti proudu... Jedině dobře, že se mluví o zákulisí ve sportu i o tom špatném. Mnoho lidí si představuje, jak je vyhrávání a dělání vrcholového sportu jednoduché.
Je nesmírně VDĚČNÁ a SKROMNÁ. Je jiná, nebylo ji to lhostejné ..

Coudy_no1
24. července

čtivé, otevřeně napsáno, doporučuji

pipetka5566
24. července

Olympijská vítězka X Obyčejná holka z Jablonce... Kdo by to do ní řek,že se od schovaných zavodních čísel dostane takhle daleko... Gábi seš dobrá!

Ali_xy
23. července

Po šílenství, které kniha vyvolala mě přeci jen přemohla zvědavost, o čem se tak hrozně a živě diskutuje.
Hodnotit knihu je v tomto případně náročné, hodnotit samotnou G.K. nelze. Pokud ke knize člověk přistoupí jako k vylíčení pohledu jedné ženy na vrcholový sport, její vjemy, prožitky, je to nesmírně zajímavý kousek. Kniha je nesmírně cenná především z pohledu zákulisí samotného sportu. I jistý pohled do nitra člověka, který na titulkách září, poskytuje rozhovory, se nám úspěšně naskýtá. Kniha je psaná lehce, sem tam nějaké pikantnosti, které asi musí být jako lákadlo na samotnou knihu.
A hodnocení samotné G.K.? Jak jsem říkala, nelze. Někdo ji může vidět jako ublíženou chudinku, jako silnou ženu, která se se vším statečně poprala, ufňukanou holku..Nutno si uvědomit, jak sama několikrát zmiňuje, je to především lidská bytost, nikoli stroj na medaile, se svými chybami, pocity a tužbami. Snad jen přát, aby se jí v životě dařilo, pro biatlon toho udělala a obětovala dost, snad nalezne klid od všech vnitřních (a někdy i vnějších) démonů.

lenkaBajza
20. července

Po přečtení se ve mě mísí rozporuplné pocity.
Velký mediální humbuk... co by ale také autorka chtěla, když hazí špínu a jmenovitě ukazuje?
Autobiografie je to ale dle mého skvělá, obsahuje vše co má. Děství (i když přístup Gábininyˇch rodičů mi byl silně proti srsti), dospívání, počátky kariéry, pocity při zavodech, pikantnosti, zajímavosti ze světa sportu. Četlo se samo, parada.
Rozhodně to není tak, jak se kniha prezentuje-jen anorexie,nenavistne vztahy v tymu atd. Každý fanoušek by měl knihu přečíst, dozví se mnoho zajímavostí.
Mrzelo mne, že nejela na olympiádu. Teďˇ vím proč a věřím, že udělala správné rozhodnutí. Neskutečné,co zvládla tak dlouho prožívat. Ale dokázala velké věci, je borec.
Věřím, že se jí bude dařit i mimo sport a bude si užívat klid a pohodu☺️

prochajda
19. července

Moc dobře napsaná kniha, ráda jsem si ji přečetla. Gabča je ikona biatlonu, a že byla číslo ;-)

slaska77
17. července

Zajímavé čtení o světě sportu. Čtvrtou hvězdu přidávám hlavně proto, že se mi nelíbí, jak zde někdo dá “odpad” a přitom se přizná, že knihu ani nečetl! Jestli to mělo být vyřizování účtů s autorkou, tak to přece na knižní server nepatří! Jinak Gabča se často v knize opakuje, to je tak jediné, co bych vytkla. Číst se to dalo a bavilo mě to!

janickaknizka
13. července

dobře se četla jen se tam hodně toho opakovalo

Kopretina_aku
12. července

Musím přiznat, že jsem podlehla médiím a negativním kritikám o kydání špíny na všechny kolem dopředu, takže jsem neměla v plánu knihu ani číst. Kamarádka mi ji ale dovezla a nedalo mi to. Nebudu posuzovat kvalitu, ale četla se mi velmi dobře. Bavila mne. Místy jsem se zasmála, místy kroutila hlavou nad jejími nápady a rebelstvím a hodně často jsem Gabrielu i litovala. Vlastně od prvních stran, protože dětství se odráží v celém dalším životě a dělat sport, který člověk od dětství nemá rád jen kvůli tomu, že ho rodiče nutí, se jednou v něčem odrazí. Nebudu soudit, ale knihu bych nezatracovala. Napsala své pocity tak, jak je sama cítí, na své názory na okolí má právo. Snad jí to pomohlo k tomu, že se opravdu stala jinou a hlavně sama sebou.

DanteAlighieri
07. července

Po přečtení knihy je mi Gabriela o dost bližší, protože je to normální holka jako já, která má kromě biatlonu samé obyčejné, lidské starosti. Je skvělé, že v knize šla do detailů a nenechávala nic nakousnuté. Nejen co se týká zákulisí biatlonu, ale i soukromí. Jsem teď naštvaná na plno lidí v jejím okolí, na rodiče, na bývalé trenéry, na ty blbky z týmu (zažívala jsem v ženském kolektivu podobné věci jako ona). Co se týká jí samotné, rezonuje se mnou její odvaha (např. nepodala ruku nějakému řediteli svazu či kdo to byl) a soucítím s ní ohledně nízkého sebevědomí. Díky ní jsem došla k definitivnímu poznání, že člověk může mít sebevíc vybudované jméno a stejně se nebude cítit dostatečně kompetentní, pokud nevěří sám sobě. Spousta z nás pořád čeká, až bude NĚKDO, ale ve skutečnosti bysme si připadali jako NIKDO, i kdybysme dostali Nobelovku (nebo zlato z mistrovství světa, že jo). To jsem zatím já a to je zatím i Gabriela. No ale ještě by mě zajímalo, jak doktoři vyndali tu lžičku, protože jsem očekávala operaci, ale nepadlo tam o ní ani slovo. "Jen" tři hvězdy dávám proto, že mě kniha bavila tak nějak průměrně - neobtěžovala mě, ale ani jsem z ní nebyla nadšená. Prostě průměr.

ja.for
28. června

Knihu musíme rozdělit na dvě poloviny:

1) Řemeslná práce a obecné porozumění toho, co nám Gábi spolu s M. Moravcem chtěla sdělit:

- Kniha má jednoduchý jazyk, velmi příjemný na čtení.
- Někdy trochu přeskakuje z jedné věci na druhou, hlavně na začátku.
- Vyjadřování problematiky biatlonu - ale i jejích pocitů - bylo velice zdařené.

2) Co, to v nás kniha měla zanechat + celkový názor

- Knihu jsem si koupila, abych si udělala vlastní názor a jsem za to velmi ráda. Ačkoliv celá autobiografie je v kritickém tónu, musíme si uvědomit, že nejvíce se v ní zkritizovala samotná Gábina. Napsala to tak, jak to cítila, podalo to srozumitelně. Pochopila jsem ji a vžila se do všeho, o čem psala. Nejsem nějaký velký fanoušek biatlonu, takže jsem Gábinu vnímala pouze jako tu krásnou vítězku, která reprezentovala naši maličkou republiku. A ačkoliv se kritici mohou přetrhnout v tom, aby knihu rozcupovali, já - jakožto normální člověk, který si pouze chtěl přečíst názor člověk dlouhodobě žijícího ve sportovním prostředí - musím smeknout. Kniha totiž není o tom, o čem si myslíme. Za mne rozhodně byla o tom, že KAŽDÁ VĚC MÁ RUB I LÍC, a je na každém, co chce zrovna vidět.

Kdo chce pochopit, pochopí...

sramkovamichala
27. června

Chtěla jsem si udělat vlastní názor a jsem ráda, že už nemusím spoléhat na řeči ostatních. Kniha je napsaná jednoduchým, strohým jazykem, nicméně pro fanoušky Gábiny nebo biatlonu celkově určitě doporučuji přečíst.

kaca82
24. června

Myslim ze nizke hodnoceni ma na svedomi to,ze si velka cast lidi neumi predstavit ten nappr,kterymu je vrcholovej sportovec vystaveny a muze to pak pusobit tak,ze prehani nebo si protireci.ale ono to tak je..radost z uspechu,vycerpani tela a otazky jestli je v poradku se takhle huntovat.beham jako hobbik,maratony a ultra a presne jsem s gabinou soucitila.ja jako hobbik si muzu kdykoli rict ted se mi hodi pauza a dam si ji..kdyz je telo pp sezone unaveny,pul roku jen proklusavam,delam jiny sporty a pak se k behani s radosti vracim..ta predstava ze si pauzu kvuli fanouskum,sponzorum,svazu nemuzu dovolit a musim drit jak blazen podle treninkovyho planu i kdyz telo krici ze ne to musi byt proste fakt hodne tezky.. stridani nalad je pak logicky...radost,euforie z dosazenyho uspechu,na druhy strane takovej uspech zavazuje k dalsim.. clovek tomu musi obetovat prakticky uplne vsechno a jednoho dne mu to prestane davat smysl..

povi
20. června

Mozna tech negativ bylo moc,ale byly to negativa,ktery Gabina aktualne citila/citi.Dokazu se do ni vzit.Knizka je moc dobre napsana a preju ji,at uz je v psychicke pohode.

zuzi509
19. června

Zvláštní. Byl to čtivý příběh chvílemi trochu loudavý, ale hodně mně to překvapilo.
Napsané to bylo pěkně. Kniha byla otevřená. VELMI OTEVŘENÁ!
Fascinuje mě to. Nechápu proč tu knihu Koukalová napsala. Nemyslím si, že pro peníze nebo pro ještě větší slávu než má teď.
Hodně tam o sobě prozradila a ukázala svoje soukromí, slabiny nemyslím si, že je to úplně vhodné zvlášť pro ni když je tak slavná. Ale to musí posoudit ona co je a není pro ni vhodné. Jinak fotky na konci byly moc pěkné.

Aya81
18. června

Knihu jsem nejdřív vůbec číst nechtěla. Mrzelo mne, že sportovkyně z mojí oblíbené disciplíny (koukám na biatlon už nejmíň 20 let..) sklouzla do roviny bulváru. Ale pak jsem si řekla, že nebudu soudit, dokud nepřečtu sama, navíc se mi hodí i do Výzvy (autobiografie normálně vůbec nečtu), takže jsem po ní sáhla.

Po přečtení jsou pocity rozporuplné. Kniha se četla lehce, je určitě čtivá. Není v ní ani zdaleka tolik "špíny" či kontroverze, jak se nám snaží namluvit bulvární novináři. Kromě rozhodně negativního názoru na trenéra Šikolu (ale nemám pocit, že by si s ním vyřizovala účty, ani to není to hlavní téma knihy) nikoho neodsuzuje, naopak se snaží hledat různé roviny pohledu. Je to osobní zpověď a nezastírá, že sdělení v ní je čistě subjektivní.
G.K. byla skvělá sportovkyně a její přínos biatlonu i sportu u nás vůbec je jednoznačná.
Bohužel nemůžu věřit všemu, co v knize píše. Přijde mi, že si dost často protiřečí, nebo podává protichůdné informace o jednotlivých obdobích svého života. Někdy mám pocit, že byly Gabriely Koukalové dvě, a každá se chovala nebo zažívala něco odlišného. Nespala/spala, nejedla/jedla, vyčerpaná zvládla jen sport a odpočinek/lítala a podnikala bůhví co... Ale nemyslím, že by se G.K. snažila čtenáře vodit za nos. Spíš z toho mám pocit, že má opravdu vnitřní problémy, které za tohle všechno můžou. Ale neumím to posoudit, nemám znalosti z psychologie, je to jen můj dojem.
Každopádně si bohužel myslím, že tato kniha neměla vyjít. Ne teď. až později. Až by se na vše G.K. podívala ještě více z dálky a až by kniha neuškodila jí ani její pověsti.

Nikkaa
17. června

Pro mě je to žena co si zaslouží respekt,ona mě přivedla k biatlonu díky ni je to sportovní událost kterou sleduje celý svět,její zpověď byla místy až moc otevřená ale člověk pochopí a nesoudí,..pro mě vždy byla a bude královna biatlonu...ať si říká kdo chce co chce

1casper
15. června

Nevím, co napsat....
Za mě, Gábiny si hodně vážím za to, co dokázala, ale knihou si podle mě ublížila.

Místama byla až hodně otevřená, možná dost zbytečně.
Doufám, že jí samotnou nebude jednou mrzet, že tohle sepsala a vydala.
I tak děkuji a koho zajímá sport, knihu doporučuji.

Leniii
09. června

Přemýšlím, co napsat. Jedná se osobní zpověď člověka, který tvrdě dřel, aby si vybudoval svoje místo a co ve sportu dokázala, klobouk dolů.
Nevím, jestli je na místě tu knížku hodnotit. Říká se, že na každým šprochu, pravdy trochu. Ty situace, které Gábina popisovala, nějak byly, ona to nějak vnímala a někdo jiný to mohl vnímat jinak.
Koho to zajímá, knížku si přečte. Ale jak jsem ji psala, myslím, že nikomu z nás nepřísluší to nějak hodnotit.

Hana46
09. června

Nejprve jsem si říkala, že se Gábina chce jen zviditelnit a naházet špínu na ostatní sportovce, ale přece jen mi to nedalo a knihu jsem si přečetla.Musím říct,že jsem změnila názor a jsem ráda, že jsem se v Gábině nezpletla.Měla to moc těžké a nikomu se nemstí jen popisuje zákulisí sportu tak jak to je.My obyčejní lidé vidíme jen úspěchy nebo prohry,nikdo z nás neví co zatím stojí.Každému bych tuto knihu doporučovala přečíst , hlavně těm,kteří vždy nejlépe vědí co mají sportovci dělat a jak vyhrávat.
Děkuji Gábině za knížku, která mi otevřela oči při pohledu na vrcholový sport. Děkuji

Capkomi
07. června

Sportovní biografie nikdy nebudou chybět v mé knihovně, proto když vyšla tahle, věděla jsem, že bude na seznamu PŘEČTENO.

S talentovanou Gábinou jsem vyrůstala, sledovala jsem ji od úplného počátku, fandila jí a fandím dodnes. Věděla jsem, že kniha je velmi kritizovaná tady i dalšími médii. Viděla jsem odpad, marketingový tah Koukala, křivá obvinění ... až do dnešního dne jsem četla jenom titulky a chtěla si udělat vlastní názor.

Momentálně je to 44. nejhůře hodnocená kniha, vůbec to nechápu, jak může být na žebříčku vedle Láďi Hrušky nebo Andreje Babiše. Ok. Psaní není Gábinina silná stránka, ale kdo chce od švadleny, aby šla dělat rozhodčí? G. se s námi chtěla podělit o zákulisí sportu, o to co nikdo nevidí a vidět nechce. A kdyby to psal někdo jiný, nebylo by to tak autentické a přímé.

Není jediný sportovec, který si tímhle prochází. Nikdo z nás, kdo nedělal sport na vrcholové úrovni si nedokáže představit, co vše za tím stojí. Kde se bere ta zášť (nebo to je jen závist) vůči těm nejlepším sportovcům? Nesuďte lidi kolem sebe, když je neznáte.

Nevěřím, že kniha je pouhým marketingovým tahem. Ano, byl kolem ní velký rozruch, ale nevěřím, že by tohle měl někdo zapotřebí. Nevím, možná jsem naivní.

Kniha se mi četla dobře, hodně jsem se s Gábinou ztotožňovala, vždycky si jí budu vážit jako každého dalšího sportovce i toho, jenž byl třikrát na OH, ale nemá z nich žádnou medaili. Važte si sportovců a podporujte je. Gabča ve mně nespočetně krát vyvolala pozitivní emoce - smích i slzy štěstí.

Těch, kteří chtějí být jako někdo jiný, už je na světě dost!

stanza
06. června

Také já jsem váhala zda knihu číst, tolik humbuku kolem, co mě asi čeká a chci to vůbec vědět? Nedávno jsem četla Můj sen o zlatě a sněhu od Martina Fourcada a to byl opravdu jiný příběh. Ano, asi určitě Gábině kniha ublížila, ale já jsem její zpovědi věřila. A teď už přeji Gabi jen to nejlepší, lásku , klid a splnění všech přání. Nepřestanu Vás obdivovat za to co jste dokázala a vážím si otevřenosti a odvahy.

Ankavi
05. června

Poprvé jsem ve velkých rozpacích, co mám vlastně napsat. Nechci hodnotit Gábinu - člověka. Hodnotím knihu. Je psána jednoduše, až naivně... a Gábině - sportovkyni podle mě ublížila. Nepotřebovali jsme vědět některé otřesné detaily. A proto se bohužel přidávám k těm, kteří kritizují zbytečný marketingový tah. Gábina přinesla naší zemi mnoho pozitivního, stala se symbolem biatlonu, vzorem pro naše děti a svým způsobem legendou. Situace popisovaná v knize, pozice Gábiny v rodině, ve škole, ve sportovním týmu, v partnerských vztazích mně trochu otevřela oči a jsem z věcí, které jsem se dozvěděla, rozmrzelá. A to je hlavní pocit, který mně při čtení této knihy doprovázel. Zdravotní problémy může mít každý, oceňuji upřímnou zpověď, ale popravdě se s nimi zase tak úžasně nepopasovala. Takže - opravdu má tato žena být vzorem pro mladé sportovce? A zpět ke knize - nebylo by nám všem lépe bez ní?