Dlouhý pochod

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytyčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136037/big_dlouhy-pochod-136037.jpg 4.32213
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Beta-Dobrovský
Originální název:

The Long Walk, 1979


více info...
Nahrávám...

Komentáře (428)

Kniha Dlouhý pochod

samkko
10. května

Jedna z mých oblíbených knih. Nic moc k totmu psát nebudu, radši si to přečtěte a udělejte si názor sami, ale vždy, když se nad tím hlouběji zamyslím, tak nikdy nedospěju k jasnému závěru, zda bych se na dlouhý pochod přihlásil, či ne. A jelikož jsem ve věku kluků z pochodu, kniha má ke mě o to užší vztah a já ji prostě miluji!

LucYfer666
06. května

První kniha, kterou jsem od Kinga četl a koupil. Teď se k ní vrátil. A zápletka i postavy mi přijdou uvěřitelné a popisy psychiky bravurní. Kniha je neprávem trochu opomíjená. Možná pro to, že nesedne každému. Za mě je to ale jedna z nejlepších survival knih vůbec.


SBH
24. dubna

(+ SPOILER) Už dlouho jsem nečetla tak špatnou knihu. Věc je o to horší, že se tváří jako dobrá kniha. Zhltnete ji na posezení. Dobrá, na tři posezení, ale stejně. Jenže uvnitř nenajdete žádný poživatelný příběh.
Jak už jsem zmínila, text je velmi čtivý, jako bonbónky obsahuje poetická přirovnání (tleskající hrom) či sem tam trefnou hlášku. I úvodní napínavá scéna dokonale vtáhne do stránek.
S psychologickým profilem postav je to už trošku slabší, Ray je tak mainstreamový člověk, že mu čtenář ani omylem nevěří důvod, proč se do takové blbosti nechal uvrtat. Nějaký posun či vývoj mi unikl, dokonce ani pád na duševní dno jsem nezaregistrovala. A zbytek chodců je zase (to už logicky) sbírka psychopatů a sociopatů, takže sympatie veškeré žádné.
Abych se držela hodnocení základních složek knihy, k dialogům nemám významnějších připomínek vyjma té související s dějem. Ve své podstatě jsou naprosto prázdné a bezobsažné. Postavy, sice zábavně a čtivě, ale přece jenom tlachají o ničem.
Nejhorší složkou pro mě – kromě pochopitelně naprosto nesmyslně pochmurného tématu – byl narativ. Prosím pěkně, našel někdo zápletku? Já ne. Na necelých třech stovkách stránek se jde, jde a jde… Jo, do toho jsou chodci pravidelně zabíjeni robotickými vojáky (ovšem se snubními prsteny na rukou, panečku!), ale těch krutých smrtí je tam tolik, že přestávají být emočně jakkoli zajímavé.
A jinak? Nic. Vzpoura proti režimu? Dobrá, to jsem přehnala, ale třeba útěk? Přepadení vojáků? Nějaká překvapivá figura mezi chodci, nevím, kyborg s neomezenou zásobou sil? Nebo třeba tragédie v Davu hyen, sledujících pochod smrti, způsobená účastníky? Vysvětlení Převratu, podrobnosti o záhadném Majorovi? Nic. Tenhle názor jde těžce proti většině, ale nemyslím si, že pouhé tragično stačí k dobré knize.
Jo a ten konec? Naprosté grandiózní zklamání. Nezodpovědět ani jednu otázku, která mi v průběhu čtení vytanula na mysli, jo, to je holt mistrovství.
Za mě rozhodně ne-e. Škoda času a nočních můr.

KuroHaru
08. dubna

(+ SPOILER) Stephen King je mistr ve vykreslování lidské psychiky v její nejobnaženější a nejtemnější formě. A právě tohle mě na jeho knihách vždycky bavilo. Protože se mi po Kingovi zastesklo, ale všechna "nejprofláklejší" díla už mám přečtená, sáhla jsem po Dlouhém pochodu. A bylo to dlouhé utrpení. Není to napsané špatně a to je ta potíž. Bylo to nervy drásající čtení, na jehož konci jsem byla ráda, že už je to za mnou. Děj a dynamika jsou v Pochodu potlačeny do pozadí a do popředí se dostává právě ono zmíněné vykreslení psychiky. Bravurní vykreslení. Psychiky umírající, postupně fyzicky i psychicky dekompenzované skupiny sto mladých kluků, kteří v podstatě šlapou pochod smrti. Nevíme proč. Jen prostě celou dobu jdou a jdou. Jen z náznaků se dozvídáme, že společnost, ze které vzešli, je nejspíše militárně řízená, figuruje v ní jakýsi tajemný Major, ale je na čtenáři, aby si domyslel zbytek. A ani konec nepřinese žádné rozuzlení, neboť se jde až do poslední stránky. Až do posledního dechu.

V tomto případě nedokážu hodnotit hvězdičkami, protože čtení této knihy, byť bezpochyby kvalitně napsané, pro mě byl nepříjemný a znepokojující zážitek, který už bych si zopakovat asi nechtěla.

DaNDee
29. března

(+ SPOILER) Miluju prokreslenou survival tématiku. Přežívání je otázkou jídla, pití, zdraví, mentality a týmové hry. A to tato kniha nabízí. Toto je emocionální horská dráha, kdy jsou čtenáři představovány postavy, ale on přitom již chytá neblahou předtuchu, jak to vše skončí. A právě v jednotlivých koncích je síla příběhů postav. King se v nich vyžil poutavě (ač mnohdy drasticky, depresivně). Každý čtenář si po cestě určitě najde svého oblíbence. Mně nejvíce přirostla k srdci ne hlavní postava, ale postava vtipálka a optimisty Hanka Olsona. Jeho vyvíjející se osobnost v ději, ať už v dobrém nebo ve zlém, mi také možná připomínala sebe a to, jak bych se právě já chtěl zachovat. Ať žije číslo 70 !
Samotný závěr knihy není z nejhorších, co jsem kdy četl, ale od Dlouhého pochodu bych čekal něco tvořivého, možná nečekaného. Byť jen malý pokus o "Deus ex machina" by po přečtení vedl k delšímu zamyšlení se a prožitku z knihy.

Petulla72
26. března

Po knize jsem sáhla spíše z donucení, ale příjemně mě překvapila. Jenom Kingovo alterego (pseudonym) dokáže zaujmout příběhem, kde doslova partička kluků jde. Ty kontrasty mezi prvním a čtvrtým dnem. Zanechala ve mě velmi silný pocit. Za mě moc dobré čtení.

luksky
26. března

(+ SPOILER) Kniha mě spíše zklamala. Parta kluku jen jde a jde a čeká je smrt...jaký měli důvod do toho pochodu jít? To nikomu nevadilo, že tam umírali lidé? Nevím, žádné vysvětlení. a k tomu jejich věk. Jako tento příběh má spousty ale..

metalic
14. března

Stejně jako každá kniha od Kinga (Bachmana) i tato za přečtení rozhodně stojí. Je to úplně jiný příběh, úplně jiná skladba děje, než na co jsme zvyklí u jeho novějších knih. Zde totiž King neztrácí čas (stránky) zdlouhavým popisováním, ani vyprávěním proč se ten závod koná, co je jeho výhrou, proč se ho zúčastňují jen mladí kluci... Těžko říct proč. Možná proto, aby měl děj určitou úroveň brutality. Jedná se o mladé kluky „na odstřel“ a přece jen když zhasne mladý život, člověk to bere vždycky hůř, než když zemře člověk, který už má víc za sebou než před sebou. Celý děj se drží pouze silnice a pochodu po ní. Člověku se může zdát, že to není moc prostoru ke kreativitě, ale opak je pravdou. King se zde totiž věnuje lidské psychice, kamarádství, lidskosti a příběhům těch nejzásadnějších postav. Co se týče závěru, tak mě osobně zklamal, ale i zároveň nadchl. Abych to sečetl a podtrhl... S touto prvotní tvorbou Kinga jsem byl velice spokojený, překvapený a čtenářský uskojený.

1 ...