Nikusha komentáře u knih
Seriál jsem neviděla. Pořídila jsem si komiks kvůli Gerardovi, protože ho regulérně miluju. A je to super. Asi by to bylo super i kdyby to nebylo super. Protože on je něco. Ale je to super, fakt.
Taková romance z bažiny. Divoženka, kterou chce každý voject. Četlo se to dobře, nic utahaného. Pro ženy na osamělé večery jak dělané.
Vždycky mi přišel Dave jako zlatíčko, miláček a kniha to jen dokazuje. I teď mi pořád přijde jako ten malý kluk co je ze všeho nadšený. Působí na mě tak a to se mi moc líbí. A teda svého otce miluju, ale jeho bych chtěla za tatínka! ️
Líbilo se mi to posednutí obou dam, to zatím v žádné z knih nebylo. Jinak docela klasika, pro mně tentokrát méně děsivé, ale za to zajímavý příběh.
První půlka knihy mě bavila, ale pak nějak nadšení opadlo. Ale pěkný romantický příběh, pro citlivé duše příjemná oddechovka.
Filmové zpracování jsem neviděla, ale určitě kouknu. Neil má úžasnou fantazii a nápady. Miluju jeho knížky pro tu originalitu a celkové vyjadřování. Je to prostě magické, kouzelné.
Začátek dobrý, strašidelné výjevy a situace taky dobrý, ale ta příběhová linka pokulhávala. Ta přehnaná romantika šla až na nervy a vůbec celkové chování Mary byl děs. Měnila názory z minuty na minutu, ty afektovane výlevy na Neiluv účet, to mě nebavilo. Kolem a kolem zatím asi nejhorší díl co jsem četla z této duchařské série.
Pořád jsem knížku odkládala, protože jsem měla špatné zkušenosti se severskými tituly, ale tady to nebyl krok vedle. Moc se mi líbila. I když tam bylo spoustu postav, věděla jsem hned kdo je kdo, nebyl tam žádný zbytečný zmatek. Všechno do sebe zapadalo. Takovou detektivku bych si klidně zase přečetla.
Naprostá ztráta času. Nevkusný vyblitek zamindrákované "matky". Čekala jsem humor, nadsázku a nějaké vtipné, klidně i dojemné situace. Dostala jsem kolotoč chlastu, závisti, nechuti k čemukoliv, parchantu a život stojí za hovno. Přišlo mi to smutné až zoufalé.
Diablo jsem nikdy nehrála a ani jsem nečetla první díl, ale i tak se mi knížka moc líbila. Po prvních pár kapitolách kdy se člověk nějak seznámí s postavami se to hezky rozjede a vytváří se samostatný příběh, který ani nemusí na nic navazovat. Třeba navazuje, ale čtenář žádné předchozí souvislosti nepotřebuje. Je to napínavé, strašidelné, poutavé. Pro fanouška hry to musí být úplná pecka.
Četla jsem od začátku do konce se zaujetím, takže za mně určitě dobrý. Silný životní příběh, dramatické situace, ale je tam i prostor pro lehký humor. Jediné co mi trochu vadilo bylo nečekané skákání do jiných scén, chvíli jsem se musela zamyslet kde zrovna kdo je.
Seriál úplně miluju, znám ho nazpaměť a ke knížce jsem se dostala zvláštním způsobem. Zdál se mi sen, že jsem v knihovně a půjčila jsem si Červeného Trpaslíka. Pak se jsem se probudila a pamatovala jsem si to a hned jsem si zjišťovala jestli taková kniha existuje a ejhle! A je to super! Narozdíl od seriálu kniha začíná tím, jak se Lister seznámil s Rimmerem a jak se dostal na Trpaslíka. Je to tak vtipné, musím se pořád usmívat, miluju ty přirovnání a slovní obraty. Ten humor je geniální. Jsem ráda, že se mi o tom zdálo, jinak by mě asi ani nenapadlo, že má Trpaslík knižní zpracování. Hned se vrhám na další díly!
Na to, že je kniha popsaná jako erotická, tak té erotiky tam není tolik. Jakože tvrdý pták je tam zmíněný snad 100x a jestli si autorka myslela, že vulgarismy nějak dožene absenci erotična, tak to moc nezabralo. Ale příběh docela dobrý, jen mě už pak nudilo to neustálé kolečko toho "vlastním tě, budeš dělat co chci" atd.. knihu jsem přečetla na doporučení, ale už takové knížky nebudu vyhledávat. Není to můj šálek.
Co se rozhodně nedá knížce upřít, je originální prostředí, a to dopravní podnik/tramvaj. Já osobně se zatím nesetkala s kriminálkou z takového prostředí a je to super nápad a navíc, že to napsal člověk, který sám tramvaj řídí. Moc se mi líbilo detailni popisování vlastně čehokoliv. Ať už šlo o popis zranění, prostředí nebo pocitů. Jde znát, že si autor dal hodně práce s tím, aby vše bylo věrohodné, reálné a určitě dalo spoustu práce si, třeba zrovna o popisu těch zranění, vše zjistit a profesionálně podat. Klobouk dolů. Co musím bohužel knížce vytknout je přílišné množství vyšetřujících kriminalistů. Mám ráda, když mám možnost si vyšetřovatele oblíbit a blíže ho poznat. Tady to nebylo možné. Alespoň já to nedokázala a postupem času jsem se už ani nezaměřovala na to, kdo zrovna vyšetřuje a prostě jen sledovala vyšetřování samo o sobě. Ale celkově se mi knížka moc líbila. Janča na tebe musí být hrdá :)
Paní Hooverová si umí vybrat silné téma, ale zrovna u této knížky to bylo moc obalené zbytečnou omáčkou. Moc sexu, moc sténání, moc tvrdého přirážení. Pro dospívající slečny zřejmě super, ale já už jsem asi stará vydra, že jsem ty milostné scény ani nečetla. Dočetla jsem to, protože mě zajímalo jak to dopadne s Rachel a to jsem vlastně nakonec taky nějak tušila.
Nemusím moc takové ty překombinované příběhy s třiceti lidmi, kteří mají špatně zapamatovatelné jména. Kniha bavila, pak zas nebavila, chvílemi jsem přeskakovala různé části, které mi přišly totálně zbytečné. Tuhle knihu, podle recenzí, asi buď milujete nebo vás to prostě nebaví. Řadím se do druhé skupiny.
Tak po posledním tragickém výletu do Chorvatska jsem se po dlouhé době vrhla na další díl. A byla jsem mile překvapena. Hezky popsané Japonsko, jejich kultura, výborné jídlo a památky. Opět zasazený sentimentální romantický příběh, ale ani ten mi tentokrát nepřišel tak kýčovitý. Tenhle díl se četl dobře a můžu s klidem poslat dál. Ale žádný extra čtenářský zážitek, takže průměr.
Celistvé, napínavé vyprávění neuvěřitelně uvěřitelného příběhu. Kniha nemá kapitoly a to člověka nutí číst stále dál, ale nejen to. Samotný příběh je tak poutavý, že prostě musíte číst dál. Nenašla jsem žádná hluchá místa, skvěle vykreslené postavy, nečekané zvraty, drsné scény. Kniha se mi moc líbila a jsem ráda, že ji mohu mít v knihovně.
No já teda nevím, musím jít proti proudu. Přišlo mi to chvílema takové utahané, moc mě to nebavilo. Třeba tu historii hotelu jsem přeskakovala...měla jsem podobný pocit jako u "To" , taky mě to bavilo, ale zároveň vlastně ne.
Planetu opic měl vždycky moc rád můj taťka a já jsem se toho jako děcko strašně bála. Ty gorily byly fakt děsivé. Teď po letech jsem narazila na knižní předlohu, o které jsem ani nevěděla a je to bomba. Opravdu nadčasové, skvěle vykreslené, člověk může popustit uzdu fantazie. Film jsem neviděla mnoho mnoho let, takže se mi scény vybavovaly jen mlhavě, což je podle mně velká výhoda. Skvělý nápad a knize se asi nikdy žádný film nevyrovná (viděla jsem pak nějaký film s tím opičákem Ceasarem a za mně nic moc)