Čajovna v Tokiu

Super, moc pěkné čtení, tenhle díl se mi opravdu líbil.

Jsem ráda, že Fionina postava dostala svůj vlastní příběh a šťastný konec s dávkou romance. Když čtu knihy Caplinové, vždy je tam více postav a vždy mě zajímá, jaký mají příběh ti ostatní. Takto se nám dostává zadostiučinění. :D

(SPOILER) Moc se mi kniha o fotografování líbila. Dobře vymyšlený příběh zasazený do jarního Japonska. Líbilo se mi srovnávání chování lidí s Evropou. Haruka měla krásnou zahradu, hned bych se do ní také posadila a relaxovala :-) a čajovna byla jako bonus - výborné ubytování hlavní hrdinky. Hlavní hrdinové měli každý svoje "závaží", které je od lásky drželo od sebe. Ale jak už to v romantickém příběhu bývá :-) vše se vyjasnilo, vyřešilo a mohla se slavit láska nebeská :-)

(SPOILER) Kniha se mi velmi líbila, předčila očekávání. Autorka využila svůj klasický trik v použití hlavních hrdinů, kteří se nepotkávají poprvé, ale krásně si s tím prohrála. Zaujali mě různé informace o Japonsku a v průběhu jsem si musela dohledávat obrázky, abych si ta místa mohla lépe představit

Těšila jsem se na návrat známé tváře z Kodaně, jenže musím říct, že káva u nich mi chutnala mnohem líp než čaj v Tokiu. Hlavní dvojice působila spíš jako dva lidé, kteří se snaží předvést romantický tanec podle návodu, ale někde cestou ztratili rytmus. Poslední stovka stran byla výživnější, jenže moje chuť na čaj po dočtení rozhodně nevzrostla.

„Jedna fotka vydá za tisíc slov.“

Hlavní hrdinkou je Fiona, se kterou jsme se poprvé setkali v Kavárně v Kodani (spolu s několika dalšími lidmi tam byla na novinářské cestě a zná se právě s Kate, hlavní postavou Kavárny).

Mám pocit, že jakákoli kniha autorky je sázkou na jistotu a tahle není výjimkou.
Moc mě bavila, byla čtivá, vtipná, zábavná, romantická, oddechová- všechno, co má mít kniha, kterou si musíte přečíst.
V knize najdete japonské tradice a zvyky, jídlo a místa. Doslova vás to vtáhne- začnou se vám sbíhat sliny a nejradši byste si hned koupili letenku.
Japonsko nikdy nebylo zemí, kam bych se chtěla podívat, ale po téhle knize to možná přehodnotím .
Líbil se mi příběh, postavy- zkrátka nemám knize co vytknout.
Moc doporučuji.

Další díl této oblíbené autorky nás přenese do kouzelného Tokia. Města s tradicemi i nejmodernějšími vymoženostmi. Je to čtivý romantický příběh, ačkoli v tomto díle až naivní romantický příběh. Víme, jak to skončí, ale někdy je toto lehké, oddechové čtení přesně to, co potřebujeme.

Audiokniha.Za mě spíše slabší díl.Hodně naivní.Poslouchala jsem to asi 2 měsíce,to mluví za vše.

Souhlasím, je to červená knihovna s inspirací pro lidi, kteří jednou za rok vyjedou na dovolenou. A vyložené nesmysly tam nejsou. Komu to nesedí, musí sáhnout po jiném typu literatury.

Je to červená knihovna a myslím, že si to ani nechce hrát na nic jiného.
Jsou tam jako bonus přidaná fakta o Japonsku, ale není to přeci cestopis.
Tak nevim, co se tu pořád řeší.
Oceňuji autorku, ze už tolikrát nastudovala spoustu faktu o různých zemích a pak tam umístí svůj příběh.
A zrovna tento o fotografech se mi zamlouvá.

Já přečtu kde co, jakože fakt, ve slabé chvilce i slaďárnu, ale proboha tohle není ani béčková romanťárna (ani céčková, déčková…), tohle je čtenářská lobotomie prováděná při plném vědomí a bez anestezie. Autorka si přečetla nějaký průvodce Japonskem a pak to celé splácala dohromady s touhle nablblou romancí na úrovni poradny z Bravíčka (Pořád jsem čekala, jakou problematickou minulost mezi sebou ti dva mají. Předčilo to má očekávání.)

„Děj“ je poslepovaný z povrchních popisů známých turistických míst v Tokiu (případně jinde), „tradičních“ zážitků jako návštěvy sushi, izakayi, onsenů, jízdy šinkansenem… a focení. Úmorných řečí o to, jak udělat tu ideální dokonalou fotku.

Hrdinka je neskutečně *neschopná* a naivní – na to že má být populární blogerka a zcestovalá influencerka, tak se dokáže ztratit v prvním větším davu, nezná adresy, zastávku, nemá v mobilu žádné kontakty… ale zato má vážné problém se self image a otravné mommy issues – je to samozřejmě podáno prvoplánově a plytce, aby to bylo všem úplně jasné. Love interest už je pak jen nepovedená parodie na tajemné a nepřístupné mužné hrdiny a vedlejší japonské ženské postavy fungují jako generátory náhodných zenových mouder, životních rad a na sílu použitých japonských výrazů.

Myslela jsem, že po knize Kočka a město dlouho nenarazím na otřesnější ztvárnění Japonska, well, spletla jsem se. A ohledně letošní čtenářské výzvy, NE, V TÉ KNIZE ROZHODNĚ NENÍ RECEPT.

Mám ráda asijskou kulturu, a tak jsem se na knihu těšila. Nemám ráda přeslazené romanťárny, ale řekla jsem si, ze tomu dám po dlouhé době zase šanci. První polovina knihy byla fajn a i mi utíkala, druhou polovinu už jsem celkem trpěla. Konec mě mírně příjemně překvapil, ale jinak si stojím za tím, že tyhle “pohádky pro dospělé” nejsou mým šálkem čaje.

Tohle už není ani "béčková" romantika. Popisování fotografování bylo pro mě horší než degustace zákusků v Paříži. Zápletka skoro neexistovala. Jediným zajímavým prvkem bylo Gabeovo vyhoření. Občas jsem při psaní pocitovala, jak kdyby autorka našla "top ten" míst na cestování v Japonsku a zajímavosti o zvycích a zkombinovala to s nezajímavou předvídatelnou romanťárnou.
S autorkou končím, už podle mě nemůže ničím překvapit.

Jedna z nejlepších Caplinovek, původně jsem se moc netěšila na Tokyo. Přišlo mi hodně vzdálené a mimo moje současné nastavení. Ovšem, hlavní hrdinka je fotografka a s tím jsem se ztotožnit mohla, chápala jsem Gabovu frustraci, Fioninu snahu o nejlepší světlo a moment. Cítila jsem radost z každé povedené fotky...a závěr byl poprvé nenápadně krásný, a i když tam bylo okázalé gesto, jak je u Caplinovky zvykem, bylo pochopitelné, protože jako fotograf, bych to udělala stejně.

Příjemné čtení na dvě odpoledne :) Moc se mi líbil popis Japonska, až bych měla chuť sednout na letadlo a letět tam.

Knihu hodnotím 3 hvězdičky. Myslím si, že to přesně odpovídá, protože první polovina byla skvělá, druhou jsem až na konec (který mě překvapil svou nápaditostí) protrpěla. Nebyla vůbec zajímavá. Pořád se tam opakovalo to stejné, hlavní postavy řešily to stejné. Caplin umí zemi popsat tak, aby vás zaujala, to u Japonska nebylo výjimkou. Hlavní postavy jsou pro autorku klasika, kterou od knihy očekáváte. Ruku na srdce, proto její knihy čteme, přesně pro ten její typicky způsob pojetí romantiky. Knihu bych zase hodnotila jako hezké a milé čtení, u kterého si odpočinu. A vlastně knihu i doporučuji, pokud někdo má rád tento typ romantiky se špetkou cestování.

Líbí se mi, jakým vývojem postavy prošly. Gabe se sice ve většině příběhu chová nesympaticky, ale je to člověk procházející tvůrčí krizí a vlastně i krizí osobnosti, dospívá. To je v zásadě pozitivní vývoj a nakonec se z toho vyhrabe. Fiona má nešťastné rodinné zázemí, ale taky se snaží vyrůst a být nezávislá. Během knihy září čím dál víc. Japonsko jsem navštívila, a Tokio jsem upřímně řečeno nepzonávala, ale ono se asi hrozně rychle mění.

Jéje, nestíhám psát recenze!
Knihu jsem dočetla asi před týdnem (mám spoždění!) a velice mě překvapila!

Těšila jsem se na ní asi úplně nejméně z celé série.. Tokio a tyto země mi nejsou nijak a ničím blízké.. a pak jsem se rozečetla a s úsměvem skončila na konci.

Tak krásně popsané tradice a zvyky, to, jak tam vše funguje. Nádhera. Ta krásně popsaná místa. Miluju to. Líbilo se mi to. Ale asi se tam bohužel nikdy nedostanu. :)

Vztah dvou našich hrdinů se mi taky moc líbil. :)

Kniha obsahuje příliš naivní postavy a příliš mnoho popisů jídla. Japonskem mě nenadchla. Spíš naopak.