Čajovna v Tokiu přehled

včera

Tyhle knížky od Julie Caplinové se mi líbí hlavně kvůli obálkám. Začala jsem je postupně sbírat v různém pořadí. Jako první jsem začala číst tuto - Čajovna v Tokiu.
Příběh jako takový mě moc nezaujal, ale popisování života v Tokiu, místních zvyků, tradic, to mě opravdu nadchlo. Občas jsem měla pocit, že jsem tam také. Jen ten děj prostě neměl šťávu.
Knížka se ale četla dobře. Sice jsem se ke knížce vracela častěji, než bych chtěla a chvílemi jsem se modlila, ať už to skončí. Některé postavy mi úplně nesedly. Například matka Fiony. Nebo chování Gaba. Ovšem konec? Ten mě rozbrečel no . Asi jsem přecitlivělá .
Jsem zvědavá na další knihy. Zda budou psané v podobném stylu.
Doporučuji nenáročným čtenářům.

23.07.2024

Ačkoliv jsem se několikrát přistihla, že jsem se do čtení musela nutit, kniha se mi ve výsledku líbila. Nejvíce na knize oceňuji popis rušného Tokia i toho, jaký vnitřní klid a řád v sobě její obyvatelé mají. Moc mile na mě působila rodina, ve které Fiona bydlela. Líbilo se mi o to, že se autorka vrátila k postavám, které se objevili v knize Kavárna v Kodani.
Když se blížil konec, chytala jsem se za hlavu a nahlas jsem prosila, ať to prosím není takové klišé. Musím říct, že autorka mě tím, jak z toho "vybruslila", úplně dostala. Tohle se vám povedlo, paní Caplinová!
Ve výsledku šlo o pohodovou knížku, kterou byste od autorky čekali. Nebyla jsem z ní však nijak zvlášť nadšená- zkrátka neurazí, nenadchne.