Záhada domu Marwicků

Nejslabší kniha od Darcy … ale přečíst se to dalo. Postavy ne moc sympatické… chování postav… minimálně zvláštní a lekačky tak nějak furt dokola. Nějak to nefungovalo tak, jak jsem od autorky zvyklá. :) Nenadchne, neurazí, nezapamatuji si to dlouho.

Moje třetí kniha z této řady a je to dost slabota. Ani nemám chuť pokračovat dál.

Za mě je to ta z lepších knih série o strašidelných domech. Mam knihy Coates prostě ráda, je to taková jednohubka, která možná nenadchne, ale rozhodně se člověk nenudí. Jako vždycky jsem si moc užila začátek, kde se buduje atmosféra a dokonce se autorce povedlo mě překvapit.

Autorčiny knihy mám ráda, ale tato mi přišla nejslabší. Linka s duchem byla zajímavá, předvídatelná, ale zajímavá, vedlejší linka Anny byla taky zajímavá. Co mi vadilo, byla vedlejší linka Josefiny - naznačeno/nedořešeno a linka se sousedy - za mě by to chtělo vysvětlení, proč se chovali tak, jak se chovali?
Kniha na mě působila, že je psaná hornou jehlou. Rychle dopsat, vydat a však nejasnosti se v tomto žánru ztratí, čtenář nad tím nebude přemýšlet, hlavně, že bude napětí.
Škoda....

Za mě jedna z těch nejlepších knih autorky. Horory jinak nečtu, ale její sérii hororových domů čtu jedním dechem. Ano, něco se dá předvídat, ale oddechovka je to parádní.

Proti předchozím dílům změna - psáno v ichformě, ale jinak snad nejslabší Darcy Coates, co jsem četla. Série Strašidelné domy obecně moc strašidelná není, ale v předchozích dílech mě alespoň většinou vtáhla atmosféra a přišlo tu a tam i takové lehounké mrazení. Tady vůbec nic, nebála jsem se ani na vteřinu a logických děr bylo v příběhu až příliš i na tento odpočinkový žánr.

Další pecka od Darcy!
Svou obsáhlostí knížka na jeden večer, ale skvělá. Začínám mít tuto sérii v oblibě, už teď lačním po dalším díle.
Oproti domů Ashburnů zase trošku něco jiného, tady nebyl děj tak složitě propletený a byl pojatý z jiného úhlu pohledu. Zatímco Ashburn je z pohledu obyvatelky domu, Marwick je vyprávěný očima sousedky Josefiny.

Zápletka je srovnatelně napínavá, atmosféra neméně mrazivá a tísnivá. To autorka skutečně umí, okamžitě vás vtáhne do domu a zůstáváte v něm ještě dlouho po přečtení knihy.

Možná na můj vkus se dům Marwicků zbavil Helen až příliš rychle a ve výsledku i snadno, klidně bych to ještě třeba o sto stránek protáhla a rozvedla detailněji, moc mě to bavilo.

Styl vyprávění mi naprosto vyhovuje, kapitoly jsou krátké a děj rychle plyne.

Tento díl je za mě méně nechutný a méně děsivý, než již zmíněný dům Ashburnů.

Přesto jsem nadšená, hodnotím plným počtem hvězdiček a rozhodně doporučuji k přečtení!

Josefina ví, že bydlí vedle strašidelného domu. Je dokonce svědkem několika podivných událostí jako například rychlého nočního útěku předchozích majitelů. Když se do domu Marwicků nastěhuje mladá osaměla Anna, považuje za sousedskou povinnost svou sousedku se vším obeznámit a ochránit ji za všech okolností.

Předchozí kniha Duchové rodiny Folcroftů ze série strašidelných domů od Darcy Coates pro mě bohužel menším zklamáním, a i když Záhada domu Marwicků není úplně tak plytká jako Folcroftovi, bohužel musím říct, že i tato kniha postrádá ten větší zápal a akci, jak to bylo u první tří knih ze série.
I když si obvykle hlavní postavy knih od Darcy Coates oblíbím, tak tady mi Josefina ani Anna úplně nesedly. Obě měly sice zajímavé životní příběhy, ale jejich jednání bylo někdy při nejmenším zvláštní a hloupé a mnohdy jsem musela kroutit hlavou.

Co se týká té děsivé stránky knihy, tak ano, pár pěkných momentů tu bylo, ale autorka nepřišla s ničím novým a lekačky už mnohdy působily repetitivně. I samotné rozluštění záhady domu a příběhový zlom mě neuchvátily, jak to obvyklé bývá.

Strašidelné domy, to je něco pro mě.
Darcy prostě píše skvěle, i když vždy se šťastným koncem, tak je zápletka pokaždé jiná.
Kniha se četla velmi dobře, svižný příběh u kterého si můžete oddechnout.

Tentokrát se dům nachází ve čtvrti mezi dalšími domy. Kočky praskají, kdykoli dům zahlédnou, obloukem se mu vyhýbají a ptáci umírají pokaždé, když narazí do okna.
Bylo zajímavé, kam až duch se svojí mocí dosáhl, až jsem si říkala, že to snad neni ani u ducha možné. Zřejmě měl větší sílu, než je známo.

Anna, která utíká před minulostí a jediné, co jí dokáže zachránit je záhadný dům. Přišlo mi, že Anně bylo vcelku jedno, že tam straší.
Pak tu máme bratranec Lukase od Josefiny, který nevěří na duchy.
A nakonec Josefina, která miluje své kočky a zaplete se s domem, když se přistěhuje nová sousedka. Zvědavost ji nedá spát a o domu si něco zjistí.
A jak je známo, vše nakonec dopadne dobře.
Avšak jednoduché to holky teda neměli.

Kniha se skvěle četla. Byla tak akorát napínavá, žádný velký horor ale nečekejte. Je to příjemná oddechovka na dlouhé večery.

Knížky ze série strašidelných domů od D. Coates bývají svou strašidelností přesně tak akorát pro mě. Ovšem u tohoto dílu to nějak nezafungovalo a zápletka mi nepřišla ani děsivá, ani napínavá. Každopádně svou čtivostí si mě získala, přečteno za necelé tři dny. Jsem zvědavá na další díly.

Kniha se velmi dobře četla, bylo to napínavé.

Další kniha ze série Strašidelné domy. Sice pomalejší rozjezd, ale dále se rozjede. Přečteno za výkend.

Klasická ducharina od mé oblíbené autorky. Bavila mě atmosféra a napětí.

Temný barák, divná energie a klasická Coatesová atmosféra. Nebyla to hrůza hrůz, ale bavilo mě to. Četlo se to rychle a dojem zůstal. Fajn na jeden večer.

Nebylo to špatné, vlastně jsem to přečetla na jeden zátah. Taková oddychovka.

Ze série jedna ze slabších knih,ale i tak se to dalo. Bát se rozhodne nebudete.

Nenechte se odradit pomalým začátkem, který je dost poklidný a rozhodně se nebudete bát.
Až když došlo i na vymítače duchů, přišlo to pravé ořechové. Sice jsem se nebála, ale užila jsem si děj.
Nová sousedka Jo Anna se nastěhuje do strašidelného domu a obě se sblíží. Jo pátrá po minulosti domu a jejích obyvatel, Anna se snaží uniknout své minulosti. A samozřejmě je tu duch, který má své plány. Bratranec Jo Lukas nevěří na duchy. Jenže to jen do určité doby.
Anna a Jo bojují s duchem a minulostí Anny. Rozhodly se bojovat. Jenže to protistrana také a pořádně přitvrdí...
A tak nastává boj - a někdy pomůže nečekané...
Dočteno a rozhodně se pustím do dalšího dílu.

Tak tenhle díl byl pro mě zatím rozhodně nejslabší. Upřímně to pro mě byla taková slátaninka, která nenadchne ani neurazí... Člověk nad tím nesmí moc přemýšlet, protože tam bylo dost věcí, ktery prostě úplně nedávaly smysl nebo byly prostě zbytečné...
Ale už se tesim na další díl a doufám, že bude lepší