Mateo67 Mateo67 komentáře u knih

☰ menu

Mami, vrať se! - Ponížená až na samé dno Mami, vrať se! - Ponížená až na samé dno Oxana Kalemi

Ke komentářům níže bych chtěla doplnit to, co mně celou dobu rezonovalo v hlavě. Dalšího, ne-li největšího viníka, a to Oxaninu rodnou zemi. Nenarodila se a nevyrůstala ani na Blízkém východě, Číně či dokonce v Severní Koreji. Ale v Evropě přelomu 20.-21. století. Toto mě nejvíc tížilo - kdy zákony, pravidla a podmínky žití ve vaši rodné zemi vás dovedou k totálnímu zmaru, i když máte vůli a snahu bojovat o poctivý a řádný, byť skromný život.

10.12.2023 3 z 5


Ďáblova cesta Ďáblova cesta Robert Bryndza

Kniha se mi dostala do ruky brzy po přečtení posledního dílu s Erikou. A tento docela vyrovnaný souboj prohrála. Děj byl totiž od počátku hooodně pomalý a do rychlejších otáček se dostal až dlouho za půlkou, kdy už člověk dávno vytušil, kdo je kdo a proč. Na druhou stranu, čtení to bylo poklidně, snad až přívětivé, bez zbytečně trýznivých a brutálních scén. Otázkou zůstává, zda až takový poklid je to, co od příběhu očekáváme, když bereme do ruky detektivku/krimi/ thriller? Váhala jsem nad třemi či čtyřmi hvězdičkami. Postupné odkrývání jednotlivých stop (i když část z nich jsme my čtenáři už ani nepotřebovali) a především nápaditě zvolené, vykreslené a využité prostředí kolem Ďáblových kamenů se Stromem skřítků uprostřed převážily nakonec mističku vah ke ****. Ale jen taktak.

26.11.2023 4 z 5


Jizva Jizva Danuta Chlupová

Po stránce “osvětové dobrá práce. Každá kniha, která čtenářsky přívětivě formou poodhrne kousíček z naší historie a pokud možno se drží faktů, si vážím. Ale přece jen si vždycky přeju, abych dostala svou porci i po literární stránce. A tady příběh (především současný) běží jen po povrchu, podřizuje se právě jen faktům, která mají být čtenáři předložena. Škoda, větší propracovanost by určitě přinesla čtvrtou hvězdu.

23.11.2023 3 z 5


Provazochodkyně Provazochodkyně Simon Mawer

Začala jsem poslouchat a zároveň se začala divit, proč tak nízké hodnocení. Příběh se rozjel na první dobrou a podle mě přímo ukázkově. A zdárně ještě relativně dlouho pokračoval A pak jako když utne. Politika, studené válka, politika. A velké prázdno a nic. Konec se opět rozjel, ale moc už to nepomohlo. Na druhé straně - přiblížení poválečné situace, hrozba a blízkost studené války - to se počítá, jen bohužel suchopárně podáno jak z nějaké politické příručky. A naopak - vykreslení postavy Marian. Jak snadné a lehce pochopitelné bylo pro mě její chování a prožívání, byť jsem jedna z mnoha těch, kteří již v podstatě vyrůstali “tak trochu hodně ve skleníku. A to je důsledek autorova umu v tom nejlepším slova smyslu - jak dokáže zprostředkovat čtenářům dobu, kterou sami neprožili.
Tento komentář jsem začala psát s jasnými třemi hvězdami. A nakonec dávám čtyři. Tak nějak jsem si to v hlavě při tom psaní dodatečně přehodnotila. Ta kniha musí dostat čtyři, když vás i několik týdnů po přečtení stále ponouká k přemýšlení.

14.11.2023 4 z 5


Mrtvý na Pekelném vrchu Mrtvý na Pekelném vrchu Juraj Červenák

Měla jsem ji už dlouho dost vysoko na seznamu knih k přečtení a výzva tuto volbu urychlila. Ale radost z nové série, ve které všechny díly vězí v červených číslech, se nekonala. Přečetla jsem - to ano. Výzva je výzva. Ale nezaujalo mě to. Ani doba, ani postavy, ani zápletka. (Prostředí zajímavé bylo, to zas ano.) Čímž rozhodně neodrazuji další čtenáře. Jen jsme si holt tentokrát s knížkou nesedly.

14.11.2023 3 z 5


Šťastná kniha Šťastná kniha Barbora Šťastná

Knihu jsem poslouchala a kroutila hlavou, kolik toho mám s autorkou společného. Hodně, ale ne, nejsem bordelářka. To fakt ne. A ještě v něčem jsme opravdu odlišné. Ale v čem že to bylo?
A o tom to je. Komentář jsem nenapsala hned, píšu ho asi s třítýdenním zpožděním a už si vůbec nemůžu vzpomenout. V podstatě nic ve mně z poslechu nezůstalo, jen to, že konec knihy jsem doposlouchala, jen aby se neřeklo. Ale Samotářky si určitě přečtu.

29.10.2023 3 z 5


Nezvratné alibi Nezvratné alibi Peter May

První Enzo, kterého jsem opravdu držela v ruce a četla očima. Ze začátku jsem si na ten pocit musela zvyknout, ale šlo to jak po másle. Kdykoliv jsem knihu otevřela, stačil 1 odstavec a já vplula do děje a byla prostě tam. Obálka tak jako každá předchozí za plný počet bodů a děj stejně zamotaný jako klubko na ní. Božíčku, ještě že mi chybí přečíst 1. díl :-) a že je May spravedlivý, a když na začátku série slíbí 7 nevyřešených vražd a čtenář tak logicky očekává 7 dílů, tak těch 7 dílů prostě nakonec napíše. Takže na rozdíl od čtenářů, kteří četli tento díl hned po vydání, já ještě nemusím ronit slzy a s Enzou se loučit:-).

29.10.2023 5 z 5


Osudné svědectví Osudné svědectví Robert Bryndza

Vypadá to, že delší pauza prospěla nejen mně, ale i autorovi:-). Konečně s čistým srdcem dávám pět hvězd. Oceňuji, že opravdu nechutných scén bylo pomálu, Erika se konečně začala chovat normálně a moc jí přeju počínající pozitivní změnu v soukromém životě. Snad vydrží aspoň do dalšího dílu:-).
Rychlé, napínavé, odpočinkové.

23.09.2023 5 z 5


Za pět let Za pět let Rebecca Serle

“Ten pocit není láska. Je to žal.”
Naplněný vztah, přátelství až za hrob, hledání sama sebe. Román pro ženy se silným příběhem a přidanou hodnotou. Nesdílím relativně nižší hodnocení, proto, i když to vidím spíš na čtyři* a větší kousek, dávám pět.

23.09.2023 5 z 5


Osmý život (pro Brilku) Osmý život (pro Brilku) Nino Haratischwili

Bohužel jsem nedoposlouchala, i když jsem se snažila vydržet. Nedokázala jsem se navázat na žádnou postavu, dobové reálie mně byly cizí a režim mě odpuzoval tak, že jsem tuto část historie nakonec vůbec nechtěla poznat. Myslím, že ještě u žádné knihy jsem se tolik nerozešla s celkovým hodnocením.

23.09.2023


Pérka, drátky, kolečka Pérka, drátky, kolečka Martina Málková

Závity ulit mi přišly do rukou tak nějak náhodou. Pérka, drátky, kolečka jsem vyhledala již cíleně. Opět krásná obálka, opět zajímavý název. A opět pět hvězd. Dala bych i šest, kdyby to šlo. Kniha se tváří jako oddechové čtení, ale (jen) oddechovým čtením rozhodně není. Můžete mít dojem, že víte, jak a kam se děj bude ubírat, že vás nic nemůže překvapit. Překvapí, uvidíte.

12.09.2023 5 z 5


Má cesta za štěstím Má cesta za štěstím Karel Gott

Nebyla jsem fanynkou, nepatřila jsem do fan klubu, ale Karlovy písničky i Karla jako člověka jsem měla ráda. A i mě, jako asi většinu národa, zasáhla jeho smrt. Silně i vzhledem k nízkému věku jeho dcer. Proto jsem se zájmem využila možnosti Českého rozhlasu poslechnout si vybrané kapitoly načtené Igorem Barešem, navíc doplněné o pasáže, které čte hlas Karla vytvořený umělou inteligencí. Neměli chybu, ani Igor, ani Karel:-).
Některé kapitoly se mi líbily víc, jiné méně. Někdy mě pobavil, jindy zahltil mnoha jmény, která mi nic neříkala. Občas jsem s ním nesouhlasila, nechápala ho, mnohdy mě vzal za srdce. Nebyl zbytečně skromný, zároveň z něj vždy byla cítit pokora. Karel Gott byl jen jeden.

27.08.2023 4 z 5


Útes Thunder Point Útes Thunder Point Jack Higgins

Úlovek díky čtenářské výzvě. Nic lepšího jsem si na dovču nemohla přát. Nenáročné, vtipné, napínavé, dřív než se ale člověk o nějakou postavu začal bát, situace byla ku prospěchu věci vyřešena. Sympaťáci byli téměř všichni, jak klaďasi, tak záporáci. I Algaro byl sympoš, jak si tam tak plaval na kotvě:-). Jen Pamera jsem fakt nemusela. Bezva čtení.

27.08.2023 4 z 5


Až uvidíš moře Až uvidíš moře Scarlett Wilková

Na základce jsem měla řeckou spolužačku. Byla tmavovlasá, tmavooká a byla jednou z nás. Jen její jméno a příjmení se od našich odlišovalo. Patřila do 1. generace Řeků narozených u nás, takže pro ni život v ČR už musel být mnohem přirozenější a jednodušší než např. pro její rodiče. Zapadla a já si na ni vzpomněla až po mnoha letech, když mi tato kniha poodkryla osudy řeckých emigrantů. Nenapadlo mě dřív se o ně nějak zajímat.
Na knize mně ze začátku hodně vadil jednoduchý vypravěčský styl i jazyk. Téma a precizně propracované postavy mi rychle nabídly možnost na toto zapomenout, náhle jsem nepotřebovala vytříbenou formu, neb jsem hltala stránku za stránkou, dohledávala na internetu a užívala si pasáží popisujících rozličný přístup obou národů k rodinnému životu, vztahům mezi mužem a ženou, ke stravování, oblékání, tradicím A kapitoly, které popisují návraty některých postav domů, do Řecka, byly tak autenticky vykreslené, že jsem chtěla taky společně s nimi stát po ramena v moři, sedět na terase obrostlé omamně vonícími květinami, krmit se olivami či fetou.
Prostě doporučuji.

20.08.2023 5 z 5


Vypravěč Vypravěč Anna Bolavá (p)

Alegorie? Jedna velká metafora? Celou dobu jsem se ptala, jaký je autorčin záměr? Většinu stran jsem proklopýtala. Odkládala jsem ji a zase se k ní vracela. Krásná čeština a smyslové prožitky mě nakonec vždy popostrčily dál. Zdaleka jsem ale nebyla schopná pojmout vše, co na nás autorka naložila. Zkouší, co hrdinové, potažmo čtenáři vydrží? Dějové díry se objevují stejně často jako díry na zahradě. Vypravěč si s nimi hlavu neláme, autorka je s nimi v pohodě a i já se nakonec přistoupila na to, že to tak má prostě být a že je to tak správně.
Přes 3* jsem se propadla ke 2*, několikrát knihu vzdala, avšak Běstviny si mě zase přitáhly a společně jsme dospěly do pětihvězdičkového finále. Závěrečné win na obou stranách.
Pokud už knihu rozečtete, pokud přijmete to, že si s vámi autorka dělá absolutně, co chce, nevzdávejte se, stojí za to vybojovat ji až do konce a ukázat vypravěčce, že dokážete, stejně jako její hrdinové, vyjít ze své komfortní zóny a postavit se zlu kolem i v sobě.

19.08.2023 4 z 5


Dívka, která spadla z nebe Dívka, která spadla z nebe Simon Mawer

Četla jsem už před lety, když kniha vyšla, ale protože mám špionážní romány ráda, využila jsem tentokrát možnosti poslechu. A taky pro oživení, protože na mě tentokrát čeká i 2. díl. Na knize oceňuji plynule stupňující se napětí. Pomalý start a ze začátku pomalu ubíhající děj vám nijak nenaznačuje, jak strhující finále máte očekávat.
Příběh jsem si užila i podruhé, i když Kavky od Kenna Folletta přece jen stojí na vyšším stupínku. Vzhledem k hodnocení a doporučení mých oblíbených uživatelů se ještě chystám na Alicinu síť, tak uvidím zda pořadím zamíchá.

12.08.2023 4 z 5


Skutečná cesta ven Skutečná cesta ven Patrik Banga

Solidně, i když samozřejmě subjektivně nastavené zrcadlo většinové společnosti. Každý si z toho vezměte, co je vám libo. Autor jde navzdory předsudkům, rasismu, vážnému onemocnění, ale v podstatě i navzdory romské komunitě houževnatě ke svému cíli - to je skutečná cesta ven a už to je hodno následování. Přes znepokojivý obsah kniha nepostrádá lehkost a černý humor.
Posloucháno na mujRozhlas.

10.08.2023 4 z 5


Deník farářky Deník farářky Martina Viktorie Kopecká

Jsem ráda, že jsem se k této audioknize dostala a že jsem se blíže seznámila s autorkou, která mě už delší dobu zajímala. Úspěšná, krásná, mladá a farářka k tomu. Odvážná, prostořeká, někdy i drzá. Rozporuplná, svým vystupováním přirozeně bojující proti předsudkům. Kniha na mě ale působila hodně roztříštěně, i když její rámec byl logický a měl by fungovat. Něco mě zaujalo hodně, v něčem jsem se ztrácela. Její poslech nebyla ztráta času, ale wow efekt se nedostavil.

25.07.2023 3 z 5


Vraní oko Vraní oko Michaela Klevisová

Mám ráda knihy Michaely Klevisové, mám ráda Josefa Bergmana, mám prostě ráda typickou čistě českou detektivku. Všechny knihy od Klevisové se mi líbí, ale mezi mé favority po dočtení této patří velká trojka - poslední tři díly odehrávající se v Beskydech, v jižních Čechách a teď nakonec na mé rodné Moravě. Nedočkavě jsem vyhlížela tento díl, těšila se na novou obálku ( která je stejně povedená jako všechny z této série) a nejvíc na to, co autorka opravdu ovládá, na bravurně vykreslené malebné prostředí doplněné o uvěřitelné postavy, které sem zapadají a vytváří společně s krajinou jednolitý celek. To vše jsem ve vrchovaté míře dostala. Autorka opět odvedla poctivou práci a nám čtenářům připravila víc jak příjemné chvíle nad stránkami knihy.

24.07.2023 5 z 5


Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci Stephan Orth

Pokračují ve svém výzkumu asijských režimů a tento cestopis mi pěkně do tohoto období zapadá.Čína mě nepřestává udivovat a překvapovat. Nadšení se ovšem nekoná. Mrazení v zádech a husí kůži objevující se např. při čtení Novinářem v Číně zde vystřídalo díky odlehčenějšímu zpracování povětšinou jen mírnější kroucení hlavou. Už si začínám zvykat. Ale jsem ráda, že Čínu mohu poznávat z bezpečí svého obýváku, protože výlet do země nepřetržitého sledování, propagandy, klamu a nesvobody mě pranic neláká.

22.07.2023 4 z 5