Osmý život (pro Brilku) přehled

Osmý život (pro Brilku)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428819/bmid_osmy-zivot-pro-brilku-N4O-428819.jpeg 5 616 616

Strhující rodinná sága provázená vůní čokolády se odehrává na pozadí celého dvacátého století, za gruzínskoruské války a v neklidném revolučním období. Gruzie, 1900: Vše začíná jako v pohádce. Prapradědeček si z cesty do Vídně přiváží recept na nejlepší horkou čokoládu na světě. Je hustá, „černá jako noc před bouří“ a naprosto neodolatelná. Její konzumace má ovšem tragické, nezřídka i smrtelné následky… Zděšený chocolatier, který stejně jako všichni Gruzínci věří na pohádky, záhy dospěje k přesvědčení, že na jeho lahodném nápoji spočívá kletba. Přesto však recept předá jako rodinné tajemství své nejstarší dceři Anastasii, která se bude k vaření čokolády během svého stoletého života opakovaně vracet. Německo, 2006: Anastasiina pravnučka Nica přerušila kontakt s rodinou a odstěhovala se do Berlína. V Gruzii právě probíhá občanská válka a její neteř Brilka, která se vydala na cestu na Západ, se odmítá vrátit do Tbilisi. Nica ji vyhledá a celý rodinný příběh jí vypráví. Horká čokoláda připravovaná podle staré rodinné receptury přináší po šest generací spásu i neštěstí…... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , Host
Originální název:

Das achte Leben (Für Brilka), 2014


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Osmý život (pro Brilku). Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (181)

JeKa
05.03.2025 5 z 5

Kniha otevírá snad všechna bolestivá témata 20. století od občanské války, přes holocaust po emigraci. Hrdinové jsou dobou zmítáni a v podstatě se jen s větším či menším úspěchem snaží všechny rány (v obou významech toho slova) přežít. Velkým tématem je i motiv, jak po tom "přežití" vlastně žít dál. Pro české čtenáře je tohle monumentální vyprávění o to zajímavější, že trochu pojednává i o nás a o naší historické zkušenosti. Rozhodně stojí za přečtení.

Lenča727
17.02.2025 4.5 z 5

Knížku mi půjčila kolegyně s tím, že si ji prostě musím přečíst a že se mi určitě bude líbit. Jak mně se do ní nechtělo! Třikrát jsem ji odložila s tím, že to nepůjde a že kdyby měla 500 stran, tak klidně… Ten rozsah je pekelný. Nejdřív jsem se nutila (40? stran) , než jsem se začetla. Pak už se nedala odložit, zhruba do 730. strany, pak už autorka nějak nadbytečně píše a hovoří a sděluje. Dalo se to zkrátit, zhutnit, na mě poněkud rozvleklé. Ale čtenářský zážitek vynikající, úžasný průvodce dějinami Ruska, Gruzie i světovými událostmi na pozadí většinou tragických a smutných osudů rodiny Džašiů. Neskutečné příběhy. Skvělé. Kolegyni tedy dávám za pravdu a moc doporučuji.Těším se na neméně obsáhlé autorčino dílo Chybějící světlo.


Schary
10.02.2025 5 z 5

Velmi objemná kniha, která se špatně drží v ruce a při tom jí člověk nechce odložit. Jde vlastně o rodinou ságu, ve které nám autor popisuje osudy několika generací Gruzinské rodiny, od začátku minulého století až po současnost. Životy hrdinů jsou úzce spjaty s osudy Gruzie a Sovětského Svazu a v jejich rodině jsou jak oběti systému, tak i členové strany a stoupenci komunismu. Rodina je prostoupena tragédiemi a neštěstím, které je přímo nebo nepřímo zaviněno zlem doby.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (10. týden)

01.03.2020


Citáty z knihy (2)

Můžeš mě navštěvovat ve snech, uděláš to, viď? Budu ti zpívat, zazpívám ti všechny písničky na světě, to bude naše znamení, pak budeš vědět, že tě volám. Ať půjdu kamkoli, vezmu tě s sebou. Budeš vědět, že tam jsem, a já budu vědět, že tam jsi ty. To bude stačit, na jeden celý život to musí stačit. - Kitty Džašiová


Tvořily se ostrovy bezmoci. Stahovala se mračna, obloha pohasla a nabyla barvy chameleona. Vrba na břehu řeky se sklonila níž a hladila zemi, aby ji utěšila: mělo být ještě hůř a příroda se musela vyzbrojit. Ve výmolech ve městě a v dešťové vodě se tvořily malé vrásky, zelené a temné. V hrdlech se tvořily výkřiky, jež bylo třeba spolknout jako hořkou medicínu. Na stěnách se tvořily šedé stíny, přízraky chraplavě šepotaly, nikdo nic neslyšel. Slova se měla ještě po mnoho let rozplývat v ústech. Ještě po mnoho let měly být ulice cítit směšným zoufalstvím, nedůstojným a zrádným. V okapech a prašných koutech domů se formovaly armády neklidhného hmyzu. Syčely a trhaly si křídla na kusy, aby se jim dostalo sluchu, a nikdo si jich nevšímal. Lidem v obličejích naskakovaly skvrny ze vší té potlačované vůle, ze všech zaplašených snů.


Kniha Osmý život (pro Brilku) v seznamech

v Právě čtených30x
v Přečtených810x
ve Čtenářské výzvě144x
v Doporučených87x
v Mé knihovně329x
v Chystám se číst846x
v Chci si koupit151x
v dalších seznamech8x

(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)