Lodja komentáře u knih

Mě to přišlo jako zbytečně komplikovaný mix Harryho Pottera (dobrý) a Stmívání (fuj fuj fuj!). Sice musím uznat, že se to četlo docela snadno, ale nenašla jsem si tam žádnou oblíbenou postavu (leda snad Liss, ale ta se tam moc nevyskytovala), všechno se motalo kolem Paige, Nicka, Strážce a opět slečny dokonalé úžasné vyvolené Paige. Lovestory mi tam taky spíš zavazela....

No, další díly si nejspíš přečtu, protože jsem zvědavá jako opice, ale na druhou stranu musím říct, že jsem čekala víc.

6 27.07.2014

Už předtím jsem viděla BBC seriál (který je mimochodem naprosto skvělý), což je trošku švindl. Ale i tak jsem si Emmu strašně užila. S definitivní platností, ona je moje nejoblíbenější austenovská hrdinka, protože, no, možná se v ní trošku vidím. Sice jsem si celou dobu přála, aby se vzali s Frankem, ale na druhou stranu, i ten Knightley je sympaťák. Zkrátka a dobře, příběh na čtyři hvězdy, ale titulní hrdinka asi tak na deset hvězd. Určitě se k této knížce ještě vrátím.

2 19.07.2014

Sice se nějak pořád nemůžu vyrovnat s tím, že Horác, Will a spol jsou už čtyřicátníci, ale jinak moc doporučuju. Příběh sám o sobě na jedničku, ale z té Madelyn nějak odvázaná nejsem. Jsem zvědavá, co si na nás strýček Flanagan vymyslí příště :-)

1 24.06.2014

Naprosto perfektní! Gilan je moje asi nejoblíbenější postava a jsem ráda, že se tak hojně vyskytoval. A jinak, četlo se to naprosto samo, bylo to zajímavé a člověk je klidný, když ví, že to všechno vlastně dobře dopadlo, hlavně s Horácem a Evanlyn. (Co mi docela vadí, jsou ty nesmírně kvalitní rozhovory mezi koněm a hraničářem, trošku nerealistické. No ale nechám koně koněma.)

A na závěr malá rada pro ty, co si řekli, že povídky jsou vlastně už trochu zbytečné: Nejsou! Jsou super, takže honem do knihovny a půjčit Ztracené příběhy.

2 19.06.2014

Naprostý hit své generace jsem si nemohla nechat ujít. Pravda, je místy trošku, trošku hodně naivní, některé motivy se opakují, ale jinak - děti to zabaví a hltají jednu stránku za druhou a tak je to u všech dílů, ne jen u Rozvalin Gorlanu a víc byste mohli po dětské fantasy chtít?

Díly mi trošku splývají (dobře, ne jen trošku, mám z toho pořádný guláš), a tak to všechno napíšu sem. Četla jsem okolo osmi dílů (ale nevím to přesně, tak nějak), potom se už muselo čekat na další a já jsem asi vyrostla nebo jsem prostě nedokázala na ty předchozí navázat, takže celou ságu jsem nedočetla, ovšem většinu z ní ano.

Jak už jsem psala víš, příběhy jsou psány pro takové ty trošku introvertnější děti, které rády čtou (a vážně nezáleží, jestli jsou to kluci nebo holky - nadšení jsem vnímala u obou pohlaví) a ještě o něco radši čtou fantasy. Fantasy plnou ideálních a trošku jednodušších postav, takže zatímco třeba u Písně ledu a ohně nemáte vyloženě hodné a zlé, všichni se chovají podle situace, v Hraničáři je to všechno perfektně rozškatulkované a za celou dobu si pamatuji snad jenom jeden zvrat a ten byl ještě tak dokonale o 180 stupňů, že i to bylo docela nevěrohodné.
Pochybuji, že by tuto ságu mohl ocenit nějaký náruživý čtenář těch dospěláčtějších fantasy, kde jediné milostné zvraty opravdu nejdou nesmělé pokukování po sobě a jediné "nechutnosti" popis píchnutí do ruky. Můj bratranec, který se právě v této kategorii docela prožívá, Hraničáře odhodil, protože prý byl nemastný a neslaný. No ale já sama bych to lépe neřekla! Proč dvanáctileté děti očkovat nějakými sexuálními scénami, když hlavní hrdina může mít jednu svoji vyvolenou celou sáhu? Proč tam rvát hnusné popisy násilí, když budou mít čtenáři vypoulené oči už jenom z té něžně popsané bitvy? Proč jim zkrátka plést hlavu něčím, na co mají ještě spoustu času a jenom by je to uvádělo do rozpaků? Já jsem i bez těhle věcí prožívala tehdy Hraničáře jako třeba později Hru o trůny.
John Flanagan je prostě spisovatel pro děti, maximálně pro mládež a svoji cílovou skupinu zná, ví, z čeho bude nadšená a co by působilo jenom jako rušivý element. Proto ho obdivuji a popularitu své ságy si naprosto zaslouží.


Pozor spoilery!

Ovšem, abych jenom nevychvalovala, mám tři věci, které mě pěkně štvaly a uvízly mi v paměti ještě teď, přestože v ději jako takovém mám značné mezery.

1. Souboj na konci druhého dílu - nejlepší kamarád hlavního hrdiny (a mohlo jím tehdy být tak šestnáct) poměrně snadně porazil největšího padoucha všech dob, kterého se obávaly celé armády. Něco jako hraničářský Voldemort. Pamatuji si, jak jsem tehdy ten souboj prožívala a z ničeho byl konec, to mladé ucho prostě porazilo toho pána zla za pět minut. Je mi jasné, že to takhle muselo dopadnout, ale trošku to působilo dojmem, že autor vytrousil nějaké stránky, kde ten epický souboj byl popsaný.
2. Jména postav. Ano, přece jenom ve fantasy by se neměly vyskytovat samí Petrové, Davidové, Rupertové a dokonce je tu Crowley, což mě v souvislosti s Unclem Alem trošku pobavilo. O názvech států se snad ani moc zmiňovat nemusím - komu by nedošlo, že Alpina má být Rakousko a Galika Francie?
3. Hrdinova láska Alyss – ano, je to prostě namyšlená kráva a nemám to jenom ze své hlavy, bouřlivě jsem to diskutovala s dalšími fanoušky této série a valná většina mi to potvrdila. Neskutečně mě tam ruší a nepřijde mi, že by byla nějak zajímavá. Taky jsem fandila Willovi a Evanlyn, respektive Kasandře a ono nic, pořád jenom Alyss, Alyss, Alyss. Naštěstí se v příběhu moc nevyskytuje, protože se věnuje svému „náročnému výcviku diplomatky“. Jediné její pozitivum je to, že autor děti názorně naučil, že kluk v páru nemusí být vyšší než holka.

1 18.06.2014

Bylo to dobrý. Myslím tak klasicky dobrý. Upřímně řečeno si ale myslím, že některé motivy se začínají moc opakovat (Halt na lodi, znovuobjevování starých kamarádů - nemyslím si, že by si třeba Seletin mohl dovolit s nimi cestovat do Nihon-Džinu,...). Myslím, že všechny hraničářské knížky mají takovou nějakou stejnou kostru, o které autor ví, že nezklame a řídí se jenom podle ní. Mám sice tuhle sérii hodně ráda, ale žádné "nepřipouštím kritiku za žádnou cenu" se rozhodně nekoná. Třeba co si vezmete padouchy, pořád jsou jaksi na jedno brdo - mladší oškliví muži, co touží jenom po moci a nezajímají je bojové ztráty. Pro jednou bych ocenila třeba zápletku s nějakou ženskou nebo kdoví čím ještě, moc přece není jediná věc, po které lze toužit. A taky mě štve, že každá knížka musí nutně končit bitvou - jako holka to holt moc neocením...
Co naopak musím vyzdvihnout je přítomnost konečně nějakých holek a taky to, že autor nám doslova pod nos necpal výjimečnost Alyss, ale nechal nás vybrat, s kým chceme sympatizovat my.

No, sice vypadá, že spíš kritizuji než chválím, ale Hraničář je prostě Hraničář, tam snad ani nízko moc hodnotit nejde, takže dávám jasné čtyři hvězdy.

2 16.06.2014

3 hvězdičky patří jenom k oddělení dílů v rámci celé hodně dobré série. Bohužel, jak jsem u některých dílů trnula, aby to neskončilo a já si ještě mohla chvíli číst, u tady Halta v nebezpečí to úplně není pravda. A výjimečně mám i pár smysluplných argumentů!
Tak tedy hned název - stejný nešvar jako u Výkupného za Eraka. Prostě se napíše jméno jedné z postav a přívlastkem se popíše, co se mu bude dít. Jiné názvy jsou jednak hezčí a taky nevím, co si pod nimi mám představit - a to je podle mě správně. Další vada, a u té bych se nebála říct, že je ještě horší, je podle mě hrozně málo postav. V celé knížce jsou pořádně jenom 4 postavy a teda padouši Tennyson a Genovesané, ale o těch se spíš jenom mluví, než že by pořádně jednali. Řekla bych, že takhle by dostali za chvíli pěknou ponoru a měli by sebe dost. Taky mi tam jaksi chybí dámská společnost a už se těším na další díl, kterého se zúčastní dámy obě.
No a takové ty vady typu neoriginální vlastní jména a přílišná dokonalost postav, ty už nechávám plavat.
Co mě naopak hrozně bavilo, byl (již tradičně) Horác a jeho nově objevené maskovací schopnosti. Geniální! Je to sice slabší díl, ale stále to patří pod Hraničářova učně.

4 03.06.2014

To s tím opičákem a oslem mi přijde jako "alegorie jako sviňa" a já jsem zrovna na ně poměrně ulítlá, protože dokáží sdělit, co by normálním jazykem asi ani nešlo.
Co mě osobně dost mrzí, je to, že ze Zuzky se stala ta slečna dospělá, protože to bylo nejoblíbenější postava a to nejste štěstím bez sebe, když vám z ní udělají tohle. Jinak ale krásný konec. Osobně doufám, že se mnou to dopadne stejně...

3 02.06.2014

Přijde mi, že Stříbrná židle má naprosto nezapomenutelnou, ale taky neopakovatelnou atmosféru. Takový zážitkový cestopis s dobrým koncem. Ne, velkolepé vysvobozování prince, který je zaklet vskutku důmyslně. Ne, taková silnější pohádka s trošku vyšším smyslem . Vidíte, ani to neumím pořádně popsat, asi to budete muset přečíst sami :-)

02.06.2014

Poprvé jsem to ani pořádně nedočetla, podruhé už jsem se teda "hecla" a nějakou vleklejší část přetrpěla a pak už to odsýpalo. Ale jak bych třeba Kaspiana dokázala převyprávět pozadu a třikrát za sebou, Kůň mi tak nějak splývá, vím jen, že mi přišlo hrozně zvláštní, že jsou tam dospělí Edmund, Zuzana a Lucie (tuším). Holt asi nemám ráda koně.

02.06.2014

Moře jsem nikdy neměla ráda, plavbu na údajně nejkrásnější pláž Řecka jsem prozvracela v podpalubí, takže samotné prostředí jakékoli plavby mi začíná houpat s žaludkem, byť je to jenom na papíru nebo v televizi. Opravdu, to není nadsázka, jakmile je knížka o moři, ohrnuji nos. A musím uznat, že se to opravdu částečně promítá do hodnocení a kdyby letěli třeba vzducholodí, dala bych klidně hvězdičky čtyři.
Plavba si sice zachovává kvalitu celé série, ale hrozně mi tu chybí Petr a hlavně Zuzka, minimálně první část dost přebývá Eustác. Druhá část, ten konec světa JE sice úžasný, ale prvních pět šestin mě teda ze židle nezvedalo. Pro mě je to jeden z nejslabších dílů.

02.06.2014

Tenhle díl miluju. Taková správná fantasy pro děti s přidanou hodnotou pro dospělé. Jsem ráda, že Edmund se zachoval jako charakter a snad jediná věc, co bych Kaspianovi vytkla je to, že je to poslední setkání se Zuzanou (a ještě tak dva roky zpátky bych vám řekla, že je škoda, že se Zuzka nedala dohromady s Kaspianem. Ale tyto časy jsou přeciž už dávno pryč!)

1 02.06.2014

Mám ji ráda, ale... Přijde mi, že z jiných dílů série doslova vyzařuje klid a pokoj, v jiných je zase trošku více děje a jako kdyby si LČS nemohl vybrat. Škoda...

(Ovšem za pana Tumnuse se palec nahoru, to každopádně).

2 02.06.2014

Aneb Klára začíná s Narnií. Musím říct, že poprvé mě to moc nebavilo, ale potom jak jsem stárla a moudřela, začínalo se mi to hodně líbit. (Ostatně jako všechny díly Narnie, přestože ta už teď moc nefrčí. Myslím si, že v této hektické době, kdy každý jenom kritizuje a stěžuje si, má taková "dětsky melancholická" Narnie spoustu co říct. Také se domnívám, že Bibli by aspoň povrchově měl znát každý trošku vzdělaný člověk, ať věřící nebo nevěřící a co jiného je Narnie než alegorie Bible? Ale to už trošku přesahuje komentář k jedinému dílu, tak závorku ukončím a jdu se věnovat, tomu, kvůli čemu jsem skutečně přišla :-) ).

Nápad s prstýnky a s jezírky mi přijde geniální celý vývoj knihy se mi strašlivě líbí. Není to žádné šílené tempo, řekla bych, že patří k tomu lyričtějšímu z celé ságy, ale vadí to? Jak nad tím čím dál víc přemýšlím, těch pět hvězdiček mi vůbec nepřijde přemrštěných. Každý se prostě někdy potřebuje zklidnit a poslechnout si nějakou krásnou píseň. Jak nás k tomu vybízí Čarodějův synovec.

(Mimochodem je strašně super, že Digoryho neopouštíme navždy!)

02.06.2014

Kdysi jsem pří čtení zrovna tohoto dílu s celým hraničářem sekla, tak jsem se bála, aby se nestalo to samé. Historie se sice do jisté míry opakovala, ale i tak jsem to úspěšně dočetla do konce a těším se na díly další.
Na začátku, POZOR SPOILER, se dozvídáme, že Halt je dvojče krále, jaká to náhodička. Upřímně, přijde mi to trošku jako moc velké tlačení na pilu. Kdyby nějaké příbuzenské vztahy s Ferrisem měla třeba Paulina, Rodney nebo co já vím, George, ani neceknu, ale Halt je přece jenom dost zásadní postava a na taková klišé by si podle mě měl dát pozor. Co se týče samotné formy knihy, nepřišla mi tahle tak dobrá jako ty ostatní. Tak 4/5 tvoří bloumání po nějakých clonmelských vesnicích a omílání, že ta sekta je fakt nebezpečná.
Abych ale jenom nekřivdila, u téhle se mi hrozně líbil začátek (jenom doufám, že Jenny neskončí s Gilanem, na to ho mám moc ráda) a konec. A taky, nic naplat, mám pro tuhle sérii a její postavy (a hlavně ach, ach, Horáce) slabost a pod tři hvězdičky bych nešla. Přestože děj sám o sobě není nijak uchvancancující, takové ty epizodní příhody stojí za to v každém díle. Takže i v tomhle.

3 28.05.2014

Nebudu to rozepisovat u Čaroděje na severu a ještě tady - vždyť je to jeden příběh a rozdělení já vnímám jenom jako ryze komerční tah, nic jiného.
Zkrátka, už jsem to někde psala, ale zopakuji to klidně i v tomto komentáři - čím se díl odehrává výš (myšleno zeměpisnou polohu), tím je u mě výš (myšleno oblíbenost a sympatie). Ano, jistě, je to knížka pro děti, ale kouzelné na tom je, že tato kniha a vlastně celá série si nedělá ambice mířit někam do výšin fantasy knih pro dospělé.
Přestože věkový průměr čtenářů je, pokud vím, okolo dvanácti let, i mě se ze začátku příběhu děj docela zařezával pod kůži a nepříjemně mrazil. Dětská a naivní literatura, to ano, ale jak kvalitní! Dál to odsýpalo, odsýpalo, což beru už docela jako samozřejmost a najednou, bum, hepík! Jak jinak. Děj svižný jako blázen a vy to máte sfouknuté za pár dní (doslova pár dní).

Čím ale pro mě tady ta "norgateská epizodka" vyniká v rámci celé, opravdu skvělé, série jsou vztahy mezi postavami. Celou dobu je omíláno, že Will je pro Halta spíš syn, než učeň, to není žádná novinka, ale tady to začíná už opravdu jiskřit mezi mladou generací. Willa a Alyss zase tak moc nemusím od začátku - dva provoplánoví nadaní sirotečci nemají moc potenciálu překvapit, ale na lepší časy se začíná blýskat i pro Horáce a Evanlyn. A na to se teda těším opravdu pořádně.

2 21.05.2014

Napřed kritizovat, potom chválit, abych to horší měla z krku. Tak tedy - už jenom název pátého dílu. Jak se vám bude v knihovničce vyjímat, když budete mít vyskládané Rozvaliny Gorlanu, Hořící most, Ledovou zemi, Nositele dubového listu, takové typicky fantasy kýčovité názvy a najedou Výkupné za Eraka? Co by se asi tak v tomto díle mohlo dít? Že by se řešilo výkupné za Eraka?
Další nešvar, který se počínaje Výkupným začíná docela rozmáhat je naprostá manipulace a to je nadržování Alyss nad Evanlyn. Čtenáři by se měly předložit charakteristiky a svoji oblíbenkyni by si měl zvolit sám, ne klišovité předsudky jako nafoukaná princeznička a ubohý siroteček.

1 12.05.2014

Sice jsem zrovna byla a chalupě, kde se člověk nonstop nudí a nemá co na práci, ale i přesto jsem Nositele zhltla jedním dechem. Shledání Willa s Haltem je sice trošku, dobře, trošku víc rána z nebe a taky se na můj holčičí vkus trošku moc válčilo, ale jinak skvělá. A přítomnost Evanlyn a Horáce to jenom potvrzuje.

P.S.: Jo a nepřipomíná vám ta mapa něco? Ostrovní stát Araluen, kus za mořem francouzsky mluvící Galika, španělsky znějící Toskano, horská Alpina a Teutland a nakonec ta severská Skandie. No, přece jenom na inspirace Evropou mohla být trošku méně zřejmá a knížce to přece jenom trošku ubírá. Ale co už...

2 12.05.2014

Je zvláštní, že má oblíbenost dílů v rámci této ságy se určuje podle zeměpisné polohy - čím severněji, tím lepší. A tady už jenom z názvu vyplývá, že tahle je teda sakra vysoko. Jak zeměpisně, tak hlavě kvalitou.
Will mi přijde jako trošku prvoplánová postava - siroteček, na první pohled malý a slabý, ale hned na ten druhý se v něm dějí neuvěřitelné věci. Mnohem propracovanější mi přijde Evanlyn, která této knížce nasadila laťku hodně, hodně vysoko.

(Samozřejmě stále, jako u všech dílů platí, že je to fantasy pro děti, nikoli právoplatná fantasy jako třeba Píseň ledu a ohně, ale co siv mládí s chutí přečteš, ve stáří to shledáš ještě o něco lepším :-) )

2 12.05.2014

Je to boží. Naivní, dětinské, přemrštěné, ale boží. Na druhý pokus přečteno za necelý den :-)

12.05.2014