lena.o.knihach komentáře u knih

Myslela jsem, že Návod na vraždu pro hodné holky byl nejlepší. Že se v druhé knize může v nějakých částech vyšetřování autorka opakovat, že už to prostě nebude tak skvělé a já budu zklamaná.

Teď vůbec nechápu, jak jsem o Holly Jacksonové mohla pochybovat. Vysokou laťku si stále drží a její knihy doporučuji všem milovníkům ya literatury.

I Hodná holka, zlá krev je po grafické stránce krásně zpracovaná. Nechybí tam fotky, poznámky, nahrávky a další ilustrace, které si hlavní hrdinka shromažďuje ve složce k případu.

3 19.06.2021

„Chtěla jsem vyprávět o světě povolžských Němců - živém, svébytném a opravdovém - o světě, který kdysi vytvořili přistěhovalí lidé v cizí zemi, ale dnes je zapomenutý v minulosti. Je to také příběh o tom, jak velká láska vyvolává strach v našich srdcích a zároveň ho pomáhá překonat. “
— Guzel Jachina

Proč jsem se tak dlouho vyhýbala této ruské spisovatelce?

Příběh Jakoba Ivanoviče Bacha mě zasáhl tam uvnitř a donutil mě hledat další informace o ruských dějinách 20. století. Přesně to mám na knihách nejradši. Že si díky nim rozšiřuji obzory a dozvídám se něco nového.

Vím, že se popisy břehů Volhy a okolí, myšlenky a pocity postav nemusí líbit všem, ale kouzelněji je snad autorka popsat ani nemohla. Podivuhodný folklór s prvky magického realismu dohromady tvoří neskutečně silný příběh, který byste si měli přečíst.

Prozatím Děti Volhy nemůžu porovnat s autorčiným předchozím bestsellerem Zulejka otevírá oči. Ale jen prozatím.

4 15.06.2021

Mona Kasten si díky pětidílné sérii Znovu získala srdce mnoha čtenářů. A i já (i když ještě nemám kompletně přečteno) patřím mezi fanoušky této německé autorky.

A právě dnes vychází první díl trilogie Maxton Hall s názvem Zachraň mě.

Jako první musím vyzdvihnout obálku. Je naprosto kouzelná a už se nemůžu dočkat, až uvidím to vázané vydání.

Hlavní hrdinka Ruby Bellová je moc sympatická studentka. Líbí se mi, že si stojí za svými názory, ví, co chce a má slabost pro (do detailu vyšperkované) plánování.
Oproti tomu mi James do noty moc nesednul. Ale netvrdím, že si mě nemůže získat v dalších dílech.
Hned jsem si ale oblíbila vedlejší postavy - Ember, Lin, Alistaira a Lýdii. Moc bych si přála, aby v pokračování dostaly více prostoru.

Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale pak už jsem nemyslela na nic jiného. Vrátila jsem se do středoškolských let, zažila halloweenskou párty, trpěla při přijímacím řízení na univerzitu a nebudu vám lhát, moc jsem si to užila.

Děkuji @kate_valter z @knihydobrovsky za recenzní výtisk.

2 07.06.2021

Všem nadšeným a pozitivním recenzím musím dát za pravdu. Kouzla rodu Thornů je skvělá fantasy kniha.

Na začátku jsem brala jako obrovskou výhodu, že se jedná o samostatně stojící příběh. Teď už z toho tak nadšená nejsem. Víte proč?
Já jsem si tak moc oblíbila hlavní postavy, že bych s nimi ráda zažila i další dobrodružství.

Elizabeth mi byla hned od první strany sympatická a kupodivu jí to vydrželo až do konce. Nathaniel a Silas jsou stejný případ. Akorát, že Thornovy narážky a připomínky a vlastně všechno, co vypustil z pusy, ho posunulo úplně na jiný level a je to jeden z mých nových nejoblíbenějších knižních hrdinů.

Několikrát jsem se i nahlas rozesmála. Představa, jak neprovdané nevěsty hází k Nathanielovi přes plot a on se musí bránit lopatou..

Myslím si, že pokud si chcete od nějakého žánru odpočinout a máte chuť na fantasy, ale nechcete se pouštět do žádných sérií, jsou Kouzla rodu Thornů ideální volbou.

5 03.06.2021

Anthonyho Bridgertona jsem si oblíbila v seriálu i v knize Vévoda a já. Na příběh, ve kterém bude vikomt hrát hlavní roli jsem se těšila a jsem ráda, že mě nezklamal.

U čtení jsem se zasmála, občas i zasnila a náramně jsem si výměnu názorů mezi Anthonym a Kate užívala.

Vikomt, který mě miloval se mi četl stejně skvěle jako první díl. Nebyl pro mě o nic horší ani lepší. A pokud i vy máte nejstaršího Bridgertona v lásce, určitě nebudete zklamaní.

3 03.06.2021

Po všech těch pozitivních recenzí jsem se té knihy šíleně moc bála. Měla jsem strach ze zklamání. A také jsem se jí docela dlouho vyhýbala. A když už pak přišly na scénu jiné bomby, já se v klidu mohla do Daisy Jones & The Six pustit. A pane bože!

Tohle bylo tak skvělé čtení. Já jsem měla každou chvíli chuť si kapelu i Daisy Jones vygooglit. Chtěla jsem si pustit jejich písničky, chtěla jsem slyšet jejich hlas, chtěla jsem jít na jejich koncert. Stále dokola jsem si opakovala, že tohle je jen vymyšlený příběh. Že to není skutečné.

Postavy, myšlenky, styl psaní - nemůžu vůbec nic vytknout.
Na druhou stranu chápu, že to nemusí sedět všem, ale dejte knize aspoň šanci. Tohle chcete číst.

10 29.05.2021

Když jsem se před dvěma lety pouštěla do Tří temných korun, nenapadlo by mě, že to dnes bude jedna z mých hodně oblíbených sérií. A důstojnější závěr si tato tetralogie nemohla přát.

Trojčata. Tři královny. Jedna je travička (specializuje se na jedy), druhá je naturalistka (má zvířecího parťáka) a další je elementálka (ovládá živly). Vládnout ale může jen jedna. A zbylé dvě musí zabít.

K mé smůle jsem si většinu postav oblíbila, ale Kendare Blake jim nedala nic zadarmo, život jim vůbec neulehčovala (spíše naopak) a mně tak lámala srdce.

Četlo se mi to skvěle. Každou kapitolu autorka věnuje jiné královně. Všechny tři dostaly svůj prostor a žádná z nich nebyla ochuzená o svůj příběh.

Originální námět celé série se mi moc líbil. První dva díly jsem hodnotila plným počtem hvězdiček, třetí byl za mě trochu slabší, ale Pět temných osudů nezklamalo a vrátilo Temné koruny zpátky na vrchol.

2 28.05.2021

Poslední dobou vyhledávám povídky čím dál víc, ale s touto sbírkou jsem šlápla vedle. Vůbec by mi nevadilo, že třináct povídek už předtím vyšlo v jiných tiskovinách, ale mě většina z nich vůbec nezaujala.

Všech osmnáct povídek se mi četlo velmi dobře, ale v hlavě mi jich zůstalo jen pár. Ty nejlepší, které byste určitě neměli minout, jsou Tyhle fragmenty, Poslední rozloučení a Samozřejmě že se podívala.

Moje první setkání s Biancou Bellovou nedopadlo úplně nejlépe, ale rozhodně bych této české autorce chtěla dát ještě šanci. Láká mě její kniha Jezero - vítěz "Magnesia Litera - Kniha roku (2017)".

1 27.05.2021

Nejdřív fotbal, pak hudební kapela a teď krasobruslení - prostředí, na které jsem se těšila ze všech nejvíc.

I když se každá kniha odehrává někde jinde, ten romantický příběh je stále stejný. I postavy v ničem zásadním nevybočují a jsou si hodně podobné. A je to případ i Ivana Lukova a Jasmine Santosové. Místo kopaček jim ale autorka nasadila brusle a fotbalový stadion vyměnila za zimní.

Humor Mariany Zapaty mám ale ráda a její nejnovější knihu jsem přečetla extrémně rychle, a to je to téměř pětisetstránková bichle!

Je S láskou, Lukov lepší než Rytmus, já & Malychin? Rozhodně!
A je lepší než Kulti? Není. Ale ani není o nic horší.

7 27.05.2021

Chlapec, krtek, liška a kůň je překrásná kniha.

Ukrývá se v ní mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Je plná nádherných myšlenek, fascinujících ilustrací, otázek a odpovědí, za kterými se (kdykoli to bude potřeba) ráda vrátím.

Knihu může číst malý i velký čtenář - každý si z ní odnese něco jiného.

6 24.05.2021

Od Kasie Westové nečekám zázraky. Vím, že její knihy jsou milé, skvěle se čtou a já si u nich odpočinu. Možná tentokrát mě ale nebavilo, u čtení jsem se nudila a ani jednu postavu jsem si neoblíbila. Jako by to snad ani nepsala moje milovaná Kasie.

V příběhu se skáče z jedné maloměstské akce na druhou a chybí mi různé spojitosti či souvislosti, co se děje, když se zrovna Sophie Evansová nevěnuje květinové dekoraci. Co (ne)baví Sophie ve škole? Jak se chová doma? Jaké má jiné koníčky? Dívá se ráda na filmy/seriály?

Když se všechny postavy scházely akorát na událostech, neměla jsem šanci dokonce ani hlavní hrdiny pořádně poznat. A už vůbec nepobírám tu romantickou linku, jestli se tomu tady dá vůbec tak říkat.

Za mě prostě ne. Kasie Westová je stále super autorka a všechny její ostatní knihy vám doporučuji, ale Možná tentokrát vynechte.

22.05.2021

Moc jsem od toho nečekala a nakonec jsem byla velmi příjemně překvapená.
Temná atmosféra je suprová a Puk mi tam na to odlehčení neskutečně moc sedí.
Do dalších dílů se určitě pustím a moc se na ně těším.

2 19.05.2021

Dva spisovatelé, tvůrčí blok, prázdniny u jezera a romantická komedie na spadnutí...

Už od začátku mi postavy byly sympatické, nedělalo mi žádný problém se do příběhu ponořit a občas jsem se i zasmála.
Že spolu January a Augustus uzavřou sázku, vystoupí ze svých zajetých kolejí a budou psát úplně jiný žánr, byl skvělý nápad.

Moc mě to bavilo do doby, než mi to přišlo až moc natahované. Postavy začaly dělat zbytečnosti, chovaly se najednou jinak a klesly u mě na nezájem.

Kdyby byla kniha kratší, neměla by šanci si u mě něco pokazit. Takhle je pro mě Letní sázka jen průměrný romantický příběh.

2 19.05.2021

Na druhou knihu Lisy Reganové jsem se moc těšila, protože Mizející dívky se mi četly velmi dobře. A to samé můžu říct i o Dívce beze jména.

Vždycky jsem si říkala, že dočtu kapitolu a jdu už něco dělat (třeba uklízet), ale každá kapitola končila tak napínavě, že jsem automaticky musela začít další a další, až jsem se ocitla na konci.

Nemusíte číst Mizející dívky, abyste se mohli pustit do druhého případu Josie Quinnové, ale je tam hodně odkazů na první díl a hlavně jsou i vedlejší postavy stejné, takže bych vám doporučila začít s loňskou knihou.

10 16.05.2021

Mayské legendy a pověsti inspirovaly autorku k vytvoření pohádkového příběhu o obyčejné dívce, jež sní o lepším životě a mayském bohu smrti, který se snaží získat zpět svůj trůn.

Ocitáme se ve 20. letech minulého století v Mexiku.
Kasiopea a Hun-Kamé se vydávají na cestu po Yucatánu, hledají ztracené bohovy části a v cestě jim stojí Martín (Kasiopein bratranec) a Vucub-Kamé (dvojče pána Xibalby).

Hlavní hrdinka Kasiopea se mi líbila od první strany. I když musí snášet facky a nadávky, nepřestává snít o tom, že jednoho dne bude volná.
Hun-Kamé je protivný, bezcitný a zvyklý na to, že jako vládce vždy dostane, co chce. Na společné cestě s Kasiopeou zjistí, že se dokáže i smát a užívat si života.
I záporné postavy mají něco do sebe.
Nebudu lhát, získaly si mě snad úplně všichni (hlavně démon Loray).

Dále stojí za vyzdvihnutí nádherná romantická linka. Byla tak vkusná, křehká, žádné trapné klišé, pro mě opravdu jedna z nejlepších milostných linek.

Cestu po Mexiku jsem si s postavami moc užívala. Autorka mi krásně popsala, kde se nacházím a co všechno okolo sebe vidím a mayská mytologie byla třešničkou na dortu.

Bohové jadeitu a stínu mají své kouzlo. Na někoho bohužel nezapůsobí, ale mě tahle pohádka očarovala.

Zamilovala jsem se a kniha mi zlomila srdce.

3 14.05.2021

Povídková sbírka Spolu a každý zvlášť přišla v pravý čas. Přesně takové milé čtení jsem potřebovala.
To ujištění, že i v dnešní temné době člověk může potkat svou spřízněnou duši.

1 13.05.2021

"Za pět let je nezapomenutelným příběhem nejen o lásce, ale hlavně o síle loajality, přátelství a nepředvídatelné cesty osudu."

Vypůjčila jsem si poslední větu z anotace, která tvrdí, že na Za pět let jen tak nezapomenu. Bohužel, je to pravda. V tomto případě bych si ale z celého srdce zapomenout přála. A proč?

Ani jedna postava mi nebyla sympatická. Nemohla jsem si pomoct, k žádné z nich jsem nenašla cestu. Přišlo mi úplně zbytečné vyjmenovávat tolik luxusních značek, klubů, restaurací, adres, protože mi stejně většina z toho vůbec nic neříkala.

Oficiální anotace slibuje úplně jiný příběh, než se ukrývá uvnitř a pro někoho to nemusí být zrovna příjemné překvapení.

Naštěstí má kniha pouhých 232 stran, takže jsem netrpěla dlouho. Nicméně se tam občas objevily zajímavé myšlenky a momenty, které ale autorka nijak dál nerozvíjela (škoda) a jen se do toho zamotávala čím dál víc.

11 07.05.2021

Má první zkušenost s autorkou Shari Lapenou nemohla být lepší. Nečekala jsem, že thriller Manželé odvedle přečtu za jediný den, když já ale nemohla jinak.
Bylo to neskutečně čtivé, ale jako fakt neskutečně. Vždyť já obracela stránky jak divá. Ani nudit jsem se nestačila.

Zápletka samotná už tak skvělá nebyla. Na konci jsem si říkala, jestli je to jako vážně jen tohle. Upřímně mi to přišlo strašně jednoduché. Díky názvu knihy jsem od toho čekala krapet něco jiného.

1 05.05.2021

Jedno z největších očekávání letoška jsem nemohla dlouho odkládat.

Po skvělém prologu přišel pomalý začátek. S Ilan jsme odkrývali další a další tajemství a dostávali šíleně málo odpovědí. Najednou toho všeho bylo toho tolik, až by se tím mohlo příběhu zbytečně uškodit.

Logicky se postavy musely nějak dál vyvíjet, ale mně tam strašně chybělo něco, co mě v předchozích dílech hodně bavilo.
Nejvíc se mi líbil posun Ilan. Trochu s ní cloumá puberta, ale pořád je svá. Život se s ní nikdy nemazlil a v tomhle díle dostala obzvlášť zabrat.

Bohužel, vývoj kapitána nebyl takový, jaký bych si přála. Na druhou stranu se do popředí dostali i ostatní členové pětadvacítky. Nebudu lhát, trošku se mi ta jména motala, ale každý se k Ilan choval jinak, každý měl něco svého, takže je postupem času šlo dobře rozeznat.

Sice mě z děje nemrazilo jako v předchozích knihách, ale i tak je to jedna z mých hodně oblíbených fantasy sérií, kterou budu všude doporučovat.
Jen doufám, že se dalšího dílu dočkáme mnohem dřív.

4 02.05.2021

Neopouštěj mě jsem přečetla stejně rychle jako první díl série Nedotýkej se mě. Čtivost se holt nezapře, ale musím přiznat, že ten obsah mě v tomto případě už tolik nezaujal.

Čekala jsem od toho mnohem víc a ne jen konečné rozuzlení na posledních pár stranách. Kdyby autorka k prvnímu dílu přidala několik desítek stran navíc a zakončila by tím příběh, udělala by mnohem líp. Knihu bych pak doporučovala všude možně, ale takhle to tento díl kazí.

3 29.04.2021