Laféeverte komentáře u knih

Začnu tím, co mě na knize oslovilo. Nejhezčí je to prostředí, nekonečná tajga, sníh, mráz, takové to kouzlo ruského folkloru a pohádek, které je zjevně zdrojem inspirace pro království, v němž hlavní hrdinka žije. Tohle prostředí má ale svá úskalí, jelikož je pak dost těžko uvěřitelné, že jsou v něm hrdinové schopni přežít to,co pro ně autorka připravila. No a kromě toho je tam trochu zmatek v tom, kdy už sníh je, kdy asi není, protože ten první má teprve začít padat, kdy něco kvete... Takže je to takové nedotažené. Magie se povedla, i když se o ní v prvním díle dozvíme jen málo (a doufám, že se s ní v dalších dílech Ana naučí pracovat a dozvíme se o ní víc). No a co mě paradoxně rušilo nejvíc bylo to, že je celý příběh tak plný akce, že není ani chvilka si vydechnout. Když už je prostor a hrdinové pár dní někam cestují, tak se to jednoduše vynechá - pak není divu, že se vztah Anny a Ramsona zdá poněkud podivný a slow burn. Hrdinové jednají hodně naivně, což je u Any uvěřitelné, u Ramsona ale spíš ne. V textu je taky plno překlepů. Závěrečný zvrat je ale fajn. Takže sečteno a podtrženo: má to nesporné klady, ale i nedostatky.

05.09.2022

Pro mě zajímavější než první díl, a to z následujících důvodů. Strašně mě baví objevovat nové světy, mytologii, magii, takže jsem hltala stránku za stránkou... Vždycky mě strašně štvalo, když už byli Alabastr nebo Essun moc unavení a přerušili proud informací, nebo Skaffa o něčem nechtěl mluvit. Chtěla jsem víc. A za druhé mě moc oslovila ta práce se vztahem rodič dítě... Jak dítě ochránit, ale nezranit, jak jinak děti vnímají jednání dospělých... Jak jim dát najevo, že je přijímáte takové jaké jsou...Pro mě prostě zajímavé téma. Takže pokud jste spíš na akci a očekáváte větší posun děje,tak to budete s hodnocením rozhodně vidět jinak.

2 30.08.2022

Chcete zajímavý fantasy svět, chcete přemýšlet o rozložení moci, morálce, lidské důstojnosti a chcete to v trendy multikulturním balíčku? Tak zkuste Páté roční období....No možná to zní trochu ironicky, ale ve skutečnosti to tak myšleno není (a když, tak jenom trošičku). Svět Tišiny mě totiž dost pohltil a nemůžu se dočkat až se dozvím víc. Spoiler: Tak nějak jsem si vybavila knihu Problém tří těles a příběh toho, jak asi fungovaly jednotlivé říše Trisolaranů. Některé věci týkající se hlavních hrdinů mi byly nápadné už od začátku, ale to nebylo na škodu - jednak jsem se díky tomu v dějových linkách snadno orientovala a jednak mě dost bavilo hledat v textu indicie k potvrzeních svých teorií. Skvělým aspektem je již zmiňovaná ženskost toho pohledu na svět - respektive to, jak se pracuje s emocemi a jak se do středu pozornosti staví otázka mateřství a otcovství v kontextu nesvobody (lze tak detekovat i odkazy na otroctví a slave narratives). Zajímavé je i užití druhé osoby jednotného čísla, která umožňuje intenzivnější ztotožnění se právě s emocionálními prožitky Essun. No a teď k oné ironii, která není ironií - ten multikulturní balíček - je tam, nelze to přehlédnout, ale povedl se. Právě díky tomu, jaký svět autorka vytvořila, to nepůsobí divně a nepřirozeně.

3 23.08.2022

Je to emočně hodně silný příběh. Skvěle zachycuje myšlenkové pochody, vzlety i pády člověka konfrontovaneho s cizím neštěstím. Je tam toho hodně a momentálně mnou asi nejvíc rezonuje myšlenka, co všechno vlastně také dělám, abych ulevila sama sobě, a ne ze skutečné starosti o druhého. Každopádně v knize najdete opravdu důkladnou studii toho, co lze od druhých požadovat, kde jsou hranice soucitu, osobní odvahy i to, že naše jednání mohou ovlivňovat věci a limity, jejichž existenci si ani sami nedokážeme připustit. Kdo byl vlastně onen zlý džin? Kekesfalva nebo Toniho závislost na názoru okolí? Co vlastně pramenilo z jeho vlastní osoby a co bylo očekávání druhých, jeho automatická disciplína,výchova? Tolik je tam toho popsáno a tolik otázek ještě zbývá. Určitě to není kniha na jedno přečtení

11 18.08.2022

Pokud se rozhodnete číst Fabriku, dostanete dobře vyváženou směs faktů a fikce. Ano, může chvíli trvat se začíst, ale pokud se chcete o textilnictví v Brně dovědět víc, určitě vydržíte... Sledujete totiž fiktivní příběh, autorku, která ho skládá, přípravu výstavy a pak fakta samotná, takže přirozeně chvíli trvá, než se to všechno propojí. Za mě to spojení bylo skvělou volbou, jelikož jsem si mohla příběh Offermanovych skládat částečně sama... Nemusela jsem přistupovat na všechno, co autorka vymyslela, byl prostě prostor si přečíst její verzi a pak si říct, takhle ne, přemýšlet si, upravovat a nakonec tuto rodinu opouštět skoro se stejnou nostalgií jako K. Tučková, zmáčknout slzu nad osudem těch fascinujících budov a lidí a koukat na brněnské ulice zase trochu jinak.

9 01.08.2022

V rámci žánru a cílové skupiny je to trefa do černého. (SPOILER) Cílovka nejsem, takže mi ta love story moc věrohodná nepřišla (od začátku bylo sice jasné, že tam musela vzniknout, a to tak za mě vystihuje důvod její existence i její podobu) a vlastně mi vůbec nevadilo, že neměla moc prostoru. Kromě tohoto to totiž už moc hluchých míst nemá. Naprosto skvělé byly jednotlivé smrtky (pro mě osobně byly vedlejší postavy mnohem zajímavějíší než hlavní hrdinové - to ale nehodnotím jako negativum, protože oni jsou ti, jejichž oči nejsou zatíženy několikerým obrácením listu, a díky jejich naivitě a nezkušenosti je pro ně to, co leží pod povrchem, stejně nové jako pro čtenáře) a taky způsob, jakým autor čtenáři servíruje úvahy o distopickém světě, který vytořil. Z žánru biopunk jsem ještě nic nečetla, takže moje vniřní já je celé blažené z nových obzorů, které tato kniha otevírá. Je to poměrně krátké, čtivé, má to myšlenku a styl.

9 25.07.2022

"Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň" (Mt 9, 37 - 38). Tak asi tohle za mě knihu nejlépe vystihuje.
Těšila jsem se na ni, jelikož se jedná o téma, které se mé rodiny dotýká, a tak jsem měla očekávání, která se nenaplnila. Autorka si zvolila tématiku postavení ženy v církvi, a to, co mě skutečně zajímalo, byl spíše kontext, do kterého knihu zasadila. Do půli knihy, než se vybrané nosné téma naplno projevilo, jsem stránky víceméně hltala. Nakonec se mi podařilo nějak ze svých očekávání vystoupit a dívat se na to jako na fikci, která vyzdvihuje neokoukaná témata. Pomohla tomu relokace Mariahilf i vymyšlenost celého řádu... protože ta absence pokory (tím nemyslím tupé snášení příkoří, ale pokoru, s níž Ten, který má moc, přijímá svůj kříž) tam byla až moc okatá. Bylo zajímavé dozvědět se o vilemínitech a jejich spojení s naší zemí, nutilo mě to dohledávat fakta o skryté církvi. Co se povedlo výborně, byly ty jednotlivé zápisy ze schůzí a hlášení tajných služeb - čtení mezi řádky člověku autenticky zprostředkuje zvrácenost režimu a jeho přisluhovačů. Místy mi to přišlo trochu šablonovité (jakoby to trochu sledovalo vzorec Žítkovských bohyní), ale zase tolik to nevadilo, jelikož pro mě byl podstatný vnitřní vývoj postav (jo u řady z nich bylo jasné, jak dopadnou, a ubránit se myšlence na "kakaovou skvrnou velikosti mexického dolaru", jak tu již bylo zmíněno, vážně nešlo, ale celkově vzato to zajímavé bylo). Potěšila mě předposlední kapitola, to bylo vážně pěkně vypointované. Takže shrnuto a podtrženo - očekávání stranou, čtěte jako fikci.

13 18.07.2022

Ano, druhý díl je jiný... Ač je v něm všechno možné, vybírá si jedno stěžejní téma...soustředí se na spasitele kráčejícího cestou, která je nejlepší pro ostatní, nikoli pro něj. Dějově je začátek pomalejší, ale potřebujete ho, abyste pochopili, co všechno se kolem Paula děje jaksi samospádem... Aby vše dospělo do bodu, kdy je prohra z lidského pohledu vlastně vítězstvím. Jinak klasicky skvělé postavy, spousta úhlů pohledu a myšlenek. Zajímaví jsou i samotní konspiratori.

7 30.06.2022

Pro mě to byl hlavně příběh o lásce a hledání. I když líčení Nigérie bylo taky ohromně zajímavé... Tak trochu mi to připomínalo naší devadesatkovou mentalitu, ovšem mimo to náboženské vypětí. Amerika očima hlavní hrdinky mě moc bavila - pohled Ameroafricanky... Hodně to člověku otevře oči. Nejslabší část bylo to období vztahu s Blainem, to byla taková nuda. Za mě by bylo lepší tuto část zkrátit a přidat víc o Obinzem a jeho rozhodnutí.

4 18.06.2022

Každý člověk je svým způsobem tak trochu blázen, kdyby to tak nebylo "nebyl by o nic lepší než medúza, nebo bankovní úředník." (Red Dwarf). Jo a pro toho mého blázna byl Tracyho tygr naprosto kouzelný, vtipný, pohádkový. Chtěla bych ho nosit s sebou v kapse.

7 07.06.2022

V celkovém vyznění je to až překvapivě současné - pokrok a soumrak lidstva, pohodlný život a klesající plodnost, velká moc a velká křehkost. Zajímavé je, že proti rozumu, kalkulu a možnosti vyjednávání s roboty, stojí jedna naivní ženská a její pocity a intuice (je to vlastně docela biblické). Tak nějak mi to připomnělo Hovory s TGM. Postoj těchto dou pánů (Masaryka a Čapka) k ženám vážně stojí za pozornost. No a naprosto úžasné je, kolik myšlenek autor vtěsnal na tak malý prostor. Ani chvilku jsem se u toho nenudila.

11 02.06.2022

Je to hlavně o postavách a komunikaci, nikoli o ději samotném. Vlastně se tam nic moc neděje, ale i na tak málem prostoru lze nahlédnout hluboko do psychologie všech tří aktérů. Překvapivě dobře se to četlo a byla jsem ráda za ten konec.

31.05.2022

Byť mi od začátku neseděl hlavní hrdina a jeho styl vyprávění, musím konstatovat, že se celá myšlenka autorovi opravdu povedla - nikdo neví, jak to je, kdo si co vymyslel. Hlavní hrdina je "na přesdržku," a proto je dost těžké mu věřit. Ostatní vidíte jen jeho očima, takže taky nic moc. I z jeho přítelkyně je spíš jen takový nástin. Občas ve vyprávění něco nesedí - postavy se chovají v rozporu s tím, co o nich už víte a podobně. Napětí čtenáře a jeho zájem o Tribeč se tvoří postupně - občas jsem si říkala jaká je to blbost, občas jak je to zajímavé. Na začátku mi bylo celé Igorovo vyprávění, i on samotný, nepříjemné a přemýšlela jsem proč bych to jako měla číst dál. Tohle vystřídala dychtivost a zájem o další střípky informací ohledně Tribeče. Při čtení prostřední části se dostavila chuť udělat si pěkný výlet (jako běžný turistický zájem, žádný lov záhad, a nejen proto, že "svaté obrázky" jsem už potkala na spoustě míst - i ve spojení se zbytky dřívějších osídlení, prostě mi to místo přišlo normálním způsobem zajímavé), no a poslední část - střídavé kolísání - chvíli tomu věříte, chvíli se to pokoušíte vysvětlit, pak si říkáte jaká je to blbost. No prostě nikdo neví, jak to je, a kdo si co vymyslel. Prostě ano - The Blair Witch Project po Slovensku a podle mě vskutku podařeně.

13 29.05.2022

Nevím, jestli je to tím, že hlavní myšlenka autorky, kterou deklaruje v doslovu, tak nějak rezonuje s mým vlastním nastavením, ale bylo to pro mě neuvěřitelně silné. Autorka má bohužel pravdu, že téma fatálního rozdělení společnosti prostřednictvím neochoty respektovat jiné názory a vidění světa, je a pravděpodobně i bude stále živé. Jen doufám, že lidé v sobě najdou sílu odpustit a neživit v sobě křivdy a zášť. Kromě toho je ale kniha skvělá i v jiných ohledech. Hodně mě oslovila vztahová dynamika mezi postavami i popisy manželských problémů a toho, jak situaci různě vnímají obě strany. Oba se mají rádi a chtějí být spolu šťastní, ale prostě se občas ocitnou v takové divné slepé uličce, odkud je těžká cest zpět. Přišlo mi to jako pěkná paralela k tomu velkému dění, kdy vlastně všichni chtějí žít v klidu, ale prostě se to nějak nedaří a nedaří....a křivda se vrší na křivdu, utrpení na utrpení. No a teď se "klepu" o další osudy všech....měla jsem to asi raději začít číst až autorka celou sérii dokončí.

18 25.05.2022

Je to Kráska a Zvíře tak trochu jinak. To, co tomu dodává originalitu, je už samo prostředí divadla, kde se realita a iluze stírají. Kromě toho je zajímavé i zpracování osoby fantóma...(následuje drobný spoiler)....autor mu totiž nikdy nedovolí promluvit přímo sám za sebe, naopak ho vidíme z pohledu druhých a postupně doplňujeme skládačku. Nejprve ho autor představuje jako lákavou pověru viděnou očima malých baletek; posléze jako "nejapný" žert viděný očima nových ředitelů opery; jako netvora v očích Raula de Chagny; romantického hrdinu, z něhož jde sice strach, ale kterému lze jen těžko odolat; a konečně očima Peršana, který se z těch všech snad alespoň trochu blíží objektivitě. Postava tak stále zůstává tajemnou a čtenář si může vybrat...to je asi to, co celému příběhu dává přidanou hodnotu. Jinak by šlo spíše o průměrnou knihu, která by pro dnešní čtenáře už tak přitažlivá nebyla.

3 03.05.2022

Zajímavá kniha, v níž najdete nejen převyprávění nejslavnějších a nejstarších hrdinských příběhu, ale autor vás provede i jejich souvislostmi, autenticitou a celkovým kontextem vývoje španělské společnosti. Pro mě jako totálního neznalce španělské kultury, to bylo opravdu hodně zajímavé, byť těch bitev na mě bylo chvílemi trochu moc.

1 24.04.2022

Takže z pohledu začínajícího čtenáře T. Prachetta: Zpočátku bylo dost těžké se začíst, zorientovat se a oblíbit si jednotlivé postavy. Asi od poloviny se to změnilo. Hlavní postavy byly sice fajn (tím myslím Howling Rocks a Zuzanku, nikoli Smrtě, který je famózní v jakémkoli okamžiku), ale já začala naprosto nečekaně "žrát" pana Vzoromila Výsměška a jeho chápání světa, byť jsem na počátku sympatizovala spíše s děkanem a spol. Ano, i Klačská cizinecká legie si vzala svůj kousek mé paměti a nakonec mě pohltila i hudba s kamením, ale ten merch... No a nemůžu nezmínit děrné štítky - to mě taky dostalo.

4 21.04.2022

Za mě je sci-fi prostředí spíše kulisa a hlavní je psychologická linka, takže mi ani moc nevadilo, že jsem se o světě, vněmž Ender žil, moc nedověděla. Všechno se soustředí na Endera a jeho výcvik, přesto je tu řada postav, které jsou neméně zajímavé a taky řada jiných, které jsou spíš do počtu, i když je to možná škoda. Ale popisem dalších postav by to asi trochu ztratilo "tah na branku". [Teď přijde lehký SPOILER] Nemohu si pomoct a musím svým způsobem obdivovat Graffa - byť s jeho názory nesouhlasím a své dítě bych mu nesvěřila. Celá škola je ale vedena naprosto skvělým způsobem - vytvoříte vhodné prostředí a podmínky, kde se jedinec učí sám - z vlastní motivace. Učitel pozoruje a přizpůsobuje aktivity aktuálním potřebám jedince (záměrně nepíšu dítěte). Bohužel chybí to, že ve správnou chvíli učitel také zasáhne. Ale ani to nemohu s ohledem na Graffovo mentální nastavení automaticky zaškatulkovat jako zavrženíhodné. A to je právě to, co podle mě Endera při vší genialitě dělá dítětem. Do školy přichází zpracovaný propagandou a všechno vidí jen v černé a bílé - jako v pohádkách (zlý drak, hodná princezna). Ač u nepřítele je schopen empatie, málokdy chápe emoce dospělých a to, co se za jejich jednáním skrývá. Konečně i Petera a Valentýmu vidí dlouho černobíle.....a přitom čtenář ví, že to není úplně pravda. Ender, který vidí náznak (například Peterovo empatické chování, když si myslí, že Ender spí, nebo chování Graffa, který ho neopouští...), zkratkovitě to považuje za léčku. Postava je u něho nějak zařazená - tj. Ender interpretuje její chování podle toho. Neříkám, že takhle mnohdy neuvažují dospělí lidé (a to dokonce i v knize samotné), ale řekla bych, že schopnost rozlišování oněch stupňů šedi, je i v této knize vnímáno jako znak dospělosti. Možná i proto bylo třeba dětských vojáků - v rozhodující chvili a k tomu ještě ve spojení se závěrečnou pointou.

11 07.04.2022

Co k téhle knize dodat? Jako za sebe bych řekla, že řada z těch pohádek zlidověla a alespoň jednu zná nazpaměť snad každý....nicméně pro ty výjimky, co ji ještě neobjevili - je to neklasická klasika. Baví mě, protože vtipně předělává klasické pohádky, baví moji dcerku (necelé 2 roky), protože děj je jednoduchý a verše jsou napsané i pro nejmenší se spoustou přímé řeči a citoslovců, které moc ráda opakuje a chce je slyšet znovu a znovu.

12 31.03.2022

Působí to na mě spíš jako dlouhá povídka... nicméně moc dobrá. Autor podle mého názoru exceluje v popisu přírody svého světa, podobně je tomu u pocitů hlavního hrdiny i vytváření napětí. Prostor má ale v podstatě jen hlavní hrdina - i proto je to za mě spíš povídka. Nepochybuji o tom, že ve větším formátu by autor zvládl obdobně prokreslit i další postavy. Děj se odehrává v horizontu dní a týdnů a pokládá spoustu a spoustu nezodpovězených a pravděpodobně i nezodpověditelných otázek. Moc by mě zajímalo, jaké by to mělo pokračování. Poprvé jsem to četla jako dítě a už tehdy mě to dost uchvátilo. Takové moje entrée do fantasy a sci-fi literatury. Možná mi z toho zůstalo to nadšení při objevování nových světů v knihách a odhalování toho, jak fungují (právě to mám na sci-fi a fantasy vlastně úplně nejvíc ráda).

31.03.2022