Tracyho tygr

Právě teď sleduji, jak můj tygr radostně vrtí ocasem a pobíhá po posteli. Asi cítí, že se dostal k něčemu krásnému a hravému a to k příběhu, který mě opravdu potěšil.
Za to vděčím svému spolužákovi a jeho tygrovi, kteří mě k téhle knížce přivedli a já jím za to děkuji.
Ilustrace a grafické zpracování Štěpána Dančo jsou skvělým doplňkem. Jsou jemné, hravé a přesně takové, aby text ještě více ožil.
Celá knih je malá radost, kterou si člověk chce užít. Řekla bych toho spoustu, ale to už vám nejlépe povypráví můj tygr. Uajíí!

Nádherná knižní jednohubka, ve které si každý může najít to svoje.

Začátek hodně slíbný, pak to pro mě ztratilo kouzlo, možná kdybych si to přečetla jako středoškolačka, hodnotila bych jinak

Čteno kdysi a nyní posloucháno audio s dětmi v rámci jejich povinné četby.
Je zajímavé, že obvykle si vzpomínám na emoce z prvního čtení. U této knihy nikoliv. Z paměti jsem vydolovala jen příběh. Při poslouchání mi to pak došlo. Vůbec jsem to tehdy neměla šanci pochopit. Až při hovorech s náctiletými...
Je to novela a jako novela se tak i chová. Nemá žádné dějové odbočky ani překvapivé zvraty. Jde o jakousi surrealistickou legraci, alegorii v níž si každý může najít co zrovna potřebuje ke svému okamžitému rozpoložení. Sílu, odhodlání a podporu "tygra" v sobě nebo veselou historku ze života nebo zásadní poznání toho, že mohu dokázat všechno o co budu usilovat....

Nějak mě to kouzlo, které většinu recenzentů postihlo, nezasáhlo. Takový nijaký příběh snažící se obhájit podobenstvím, které je třeba číst opravdu hodně mezi řádky až si domýšlet (což možná autor ani takto nepředpokládal a chtěl opravdu jen napsat jednoduchý příběh) a ani doslov pana Hilského na celé situaci nepřidá. Nemám ráda příliš primitivní závěry a tento příběh jej má. Na jednu stranu se čtenář dozví, co má vlastně tygr znamenat, na druhou stranu je prostě tato útlounká kniha pro mě velkým zklamáním. Přitom mám knihy obsahující hluboké myšlenky či náměty k zamyšlení i letmé čtení mezi řádky (klidně nejen letmé, ale tam už je vždy na pováženou, že se pravděpodobně již nacházíte v zóně, kdy není zřejmé, zda to autor až takto skutečně zamýšlel), avšak toto mi absolutně nesedlo.

Saroyan dokáže jednoduchými slovy vyvolat hluboké emoce a přimět čtenáře k zamyšlení nad tím, co znamená být skutečně svobodný.

Přestože děj není složitý, jeho kouzlo spočívá v atmosféře a symbolice, která se postupně odkrývá.

Kniha je krátká, ale intenzivní – ideální pro ty, kdo hledají literaturu, která se čte lehce, ale zanechá dlouhý dojem.

Mně to nesedlo. Jak kdyby to psal na centrifuze

Moje první Láska mi tu knihu doporučila před lety. Já jsem ji poslechl až nyní a splnil si tak jeden ze svých čtenářských dluhů, nicméně mi kniha vůbec nesedla. Příliš abstraktní, příliš mnohoznačný text a příliš mnoho metafor, které jsem všechny nestíhal zachytit. Nechci však tohoto slavného autora zavrhnout, určitě se k nějakému jeho dílu v budoucnu ještě vrátím.

Naivní, divoké, hravé, upřímné, neobyčejné. Ultimátní láska na první přečtení. Stane se jednou z feel-good knih, po kterých budu pravidelně sahat, abych si připomněla, zač je toho tygr.

Tygr může být cokoliv chcete. Dokonce se můžete i tygrem stát.

Povinná školní četba. Opruz... fakt. Nenáviděla jsem, když mi někdo přikazoval, co mám číst. A pak přišel Tracyho tygr.
Tracy ochutnával kávu, učil se od těch lepších. Tracy viděl tygra. Tracy potkal Lauru a odstrčil tygra na druhou kolej. Ale opravdu odstrčil?
Poselství knihy je jasné, láska je to tajemství celého příběhu. Divoká, odvážná, animální, krásná, dojemná.
Ke knize se ráda vracím. Jako náctiletá, plus třicet i dnes. Pokaždé na mě kniha zapůsobí trochu jinak, ale Tracyho tygr a Malý princ se právem řadí na první příčky mých oblíbených knih. Protože si v nich každý najde to svoje. A nebo nenajde, to záleží už jen na vás.

Na střední škole jsem navštívila jako divadelní představení. Bylo to skvělý! Pamatuju si to živě, i když je to víc než 20 let. Pak jsem zkoušela číst knihu. Nezáživné. Ztráta času. Rukou mi prošlo sotva pár stránek. Tygr mi neučaroval... Dnes na prahu čtyřicítky si v těch řádcích umím najít to svoje a mít hřejivý pocit u srdce.

Žít svobodně a odvážně, podle vlastních pravidel, je cennější než přizpůsobovat se světu. A láska je jako tygr – svobodná, odvážná a silná, a přesto krásná jen tehdy, když jí dovolíme být sama sebou.

Tak tohle byla literární lahůdka!

Navíc s výborným doslovem Martina Hilského, který nazývá Tracyho tygra surrealistickou fraškou, nebo taky nádhernou, lyrickou bláznivinou.

Saroyan byl americký spisovatel s arménskými kořeny, Tracyho tygr poprvé vyšel v roce 1951.
"William Saroyan si vymýšlí. Každý spisovatel si vymýšlí, ale Saroyan si vymýšlí trochu víc a trochu jinak než ostatní američtí spisovatelé."

Atmosférou mi to trochu připomnělo Mistra a Markétku, přitom Tracyho tygr je malá, tenká knížka - ale i tak stihl Saroyan předat všechno.

Příběh je o lásce a touze, ale také satirou vysmívající se senzacechtivým médiím (i když napsáno před tolika lety, děje se to pořád stejně). Tady jsem si zase vzpomněla na knihu Frankenstein z Bagdádu. Příběh je ale hlavně o tygrech, kteří zde představují...to si musíte přečíst sami. :-)

Výborné!

"Takže když dr. Pingitzer odešel, vyšetřil Tracyho ještě dr. Scatter, jenž pak nemohl jinak než interpretovat Tracyho odpovědi zcela v souladu se svým vzděláním a svými předsudky. Nebylo pro něj žádným problémem postupně, krok za krokem dokázat, že Tracy je duševně chorý. Jde to velmi snadno. A lze to dokázat u kohokoli."

Přinesla jsem knížku ke čtení dceři, a tak jsem si ji znovu přečetla i já. A znovu mě to mile vrátilo o čtvrtstoletí nazpět, k prvnímu přečtení a do dob, kdy se život teprve chystal v celé parádě.
Teď je pro mě zrovna jedna z těch chvil, kdy si člověk má (může-li) říct nahlas: týjo, jsem na svou životní cestu hrdá. A myslím, že mé tygřici se daří dost dobře :o)

Nazdar loupežníci,
touhle knížkou jsem byl kdysi tak okouzlen, že jsem jí své milované Tulikrásce před pár lety koupil k narozeninám. A napsal jí tam věnování, které je ovšem příliš důvěrné a intimní na to, abych ho zde citoval.
Samozřejmě bylo o lásce, protože Tracyho tygr je o lásce, je o člověku, je o světě a je o tom, jak se na ten svět chcete dívat.
Když mám čas, uvařím si kávu, věnuju se pečlivě jejímu ochutnávání a tím voňavým svazkem listuji. Občas zvednu oči a dlouho se koukám z okna. Pak mě napadají různý věci. A pak se zase začtu až tu knížku většinou přečtu celou. Je docela tenoučká, tak to nedá zase tak moc práce. Klouže do krku jak rohlík s máslem.
Jenom na to myslím, tak jsem dostal chuť na cigaretu pod stromem na Vinohradský ulici. Sice to s tím vůbec nesouvisí, ale prostě je to tak.
Nebo to s tím souvisí? Město a život...
Koho zajímá odpověď, ať si to přečte a komu je to u zadku, tak ať si to taky přečte. Tohle je jedna z těch knížek, které patří k povinnému vzdělání.

Tato netradicne vykreslena laska se mi libila a necim me okouzlila. Vracim se k ni rada, da se rici opakovane.

Já vám nevim... Přijde mi, že na to, aby se mi to mohlo líbit, jsem už moc starej, málo etno, ještě míň ezo a nenosím oblečení z vlastnoručně vypěstovaného lnu.

Zvláštní a působivé.

Netušila jsem, že Tracyho tygr je takováhle kuriozitka. :-)