kanitsuj komentáře u knih

Napínavý thriller s originální zápletkou. Nemohu říci, že bych se 100% bavila, protože téma je mi vzdálené a zacházení paní Flemingové s holčičkou mi přišlo místy odporné. Závěr byl trochu přepjatější, ale myslím, že vzhledem k předchozímu ději celkem vhodně zvolený.

7 01.11.2022

Bavila jsem se a příběh se mi líbil o něco více než Nevítaný host. Je to klasická detektivka ve stylu Agathy Christie, nic světoborného, ale ani žádný propadák.

7 14.10.2022

Na prahu čtyřicítky návrat do mých mladých let - po kolikáté už?:-) V textu jsem objevila několik chyb a také jsem si uvědomila, jaké asociace vzbuzuje přezdívka hlavního hrdiny přeložená do angličtiny..., nicméně jdu na druhý díl! I přes obrovskou míru naivity a dobové zakotvení v devadesátkách je Lanczovka stále dobrým nostalgickým počtením, což je pro mne docela milým překvapením.

7 21.07.2022

Velmi originální příběh vyprávěný z pohledu nenarozeného dítěte. Zpočátku jsem se nemohla začíst a knížku jsem odložila, ale na druhý pokus jsem se od čtení nemohla odtrhnout.
Některé vsuvky v podobě různých komentářů a zamýšlení nad stavem současného světa mne nebavily, ale o to víc jsem ocenila důmyslný styl vyprávění a vtipnou nadsázku, s níž autor hojně pracuje.

7 09.09.2020

Z mého pohledu se jedná o lepší průměr, ale pořád průměr. Psychologický thriller začíná vysokoškolským přátelstvím tří studentek z rozdílných sociálních vrstev a děj plyne ve stylu podobném knihám Hledání Aljašky nebo Eseji o tragédii - tušíme, že dojde k tragické události, jen není jisté, kdo za ní bude stát. Plus dávám za efektní začátek, čtivost a pointu / i když dosti natahovanou/ a mínus za zdlouhavost a vlastně dosti neoriginální děj. Nebyla to žádná tragédie, klidně si přečtu další autorčin kus, ale ne, že bych přešlapovala nedočkavostí před jeho vydáním:-)

7 18.12.2018

Absolutně nerozumím tomu, z jakého důvodu je autorka na Slovensku tak populární. Obsah knížky byl bohužel přímo úměrný lacinému paperbackovému vydání a nejednou jsem měla chuť přestat číst a vrátit knížku do knihovny. Styl psaní, jazyková úroveň i zápletka /pokud se dá vůbec hovořit o nějaké zápletce/ mne absolutně zklamaly svojí primitivností, zbytečnou vulgárností a fatálním podceněním čtenářského vkusu. Pravdou je, že jsem zvyklá na náročné i oddechové kusy, ale toto bylo opravdu velmi hluboko pod nejhlubším průměrem! K tvorbě paní Urbaníkové se už pravděpodobně nikdy nevrátím a pokud někdy zhlédnu film, bude to za velmi dlouhou dobu, neboť v tomto okamžiku na něj nemám nejmenší chuť.

Je mi velmi líto, že musím udělit "průměrné" hodnocení, ale... Trilogie je místy až nesnesitelně nesmyslně natahovaná a to co bylo tak slibně načrtnuto v prvním díle se rozmělňuje v apokalyptickém zakončení, kde už se těžko soudí, kdo je kdo, proč tam je a čeho chce dosáhnout. Konec pro mne vyzněl naprosto banálně, jako by autor tápal a již sám nevěděl, z jakého důvodu své hrdiny vystavil několikasetstránkovému plahočení. Čekala jsem něco trochu jiného a mnohem, mnohem více. První díl mne fascinoval načrtnutím něčeho nového - světa "podivných", vymezením dobra a zla a prací s nimi, také vztah dědečka a Jacoba byl velmi citlivě přiblížen a rozpracován. Druhý díl stále ještě držel jakousi pomyslnou laťku, která se dotýkala shodných momentů s prvním dílem, ale bohužel třetí část mne naprosto udolala a zklamala. Velmi lituji, že z toho výjimečného nápadu autor nevytěžil více. Příběh měl na to stát se legendou přesahující mantinely svého žánru. Pro mne opravdu veliké zklamání.

7 08.11.2016

Velmi čtivý thriller (měla jsem ho přečtený v naprosto rekordním čase, je to taková jednohubka), jen po Pomocnici slaboulinké zklamání, proto ubírám jednu hvězdičku. Autorka střídá současný a minulý děj v nepravidelně řazených kapitolách a velice umně odvádí pozornost od možného napodobitele. V závěru ve velmi rychlém sledu nabízí množství možných pachatelů (prakticky přijde řada na všechny, kdo se knihou jen mihnou). Méně schopný autor by možná skončil u první varianty a vlastně by se zase tolik nestalo, jen by se knížka zařadila mezi ty se snadno rozpoznatelnou pointou. Jelikož má však autorka větší ambice, na můj vkus je už samotný závěr příliš překombinovaný a ubírá mi na celkovém čtenářském zážitku, který i přesto hodnotím velmi kladně a v žánru nadprůměrně.

6 20.02.2024

Skvělý thriller s překvapivým zvratem (aspoň pro mne, neboť jsem nenačetla dostatečné množství tematicky podobných titulů, abych měla srovnání). Nemohla jsem se odtrhnout od čtení - v první polovině více než v té druhé, kdy už jsem držela autorce pěsti, aby to nepokazila koncem. Pointa ve stylu "perpeta mobile" byla rozhodně vydařená, ale náhodné setkání v závěru na mne nepůsobilo příliš důvěryhodně. Zpochybnit by se dala i míra sledování Niny, takže proto dávám o hvězdičku méně.

6 11.09.2023

Poměrně zajímavá zápletka, místy mne překvapovaly dějové zvraty a i mi občas běhal mráz po zádech, bohužel celkovému dojmu ubírá fakt, že příběh nebyl příliš uvěřitelný.

6 14.10.2022

Čtivá, napínavá, nepříliš komplikovaná, ale přesto efektní detektivka. Zaujalo mne, jak autorka pracovala s psychologií ženských postav, příběh byl díky tomu košatější. Jen čím víc se blížila k závěru, tím jako by více tlačila na jednoznačné vyznění charakterů postav a tím příběhu trochu ubírala na realističnosti. Také jsem úplně nevěřila motivaci vraha, nicméně předem jsem ho neodhalila, takže detektivka splnila má očekávání.

6 18.02.2022

(SPOILER) Tak to jsem zase naletěla namlsána skvělou Kořistí... Hlasy v bouři mě bavily od první stránky, protože mají všechno, co čtenář od žánru očekává - napětí, rozpadající se ponuré honosné sídlo ukryté kdesi v hlubokých lesích, tajemného cizince a především nejednoznačnost, s níž je příběh vyprávěn - v polovině však dochází k naprosto brutálnímu předělu a čtenáři zbývá už jenom krčit rameny a litovat, že si tento kousek koupil. Ti, kteří znají sérii o strašidelných domech vědí, že úroveň je kolísavá a zombie z některých dílů zkrátka v menší či větší míře vyskakují, nicméně tady je to celkem na místě a očekávané. To, co však autorka předvádí v Hlasech v bouři je už za hranou dobrého vkusu - armáda polomrtvých, které transformoval jakýsi virus (zřejmě pod dojmem pandemie) útočí na mileneckou dvojici jako vystřiženou z červené knihovny a ta zaslepena láskou zapomíná na bolest fyzickou i psychickou a s naprostou samozřejmostí přijímá vše, co je jí okolím servírováno. Vymknuta ze svých kloubů doba šílí... a bohužel i někteří spisovatelé.

6 26.10.2021

Příběh se četl dobře, je to taková nenáročná nostalgická oddechovka pro milovníky retra, ale bohužel mne zklamal. Slibně nastartovaný začátek mi příjemně evokoval dětství, autorka bez pochyby zvládla jazykovou úroveň školáků i popis atmosféry devadesátých let, kdy televizi zachvátily seriály a stánek s hranolkama nebo langošem byl stejným dílem podnikatelské terno jako delikatesní zážitek. Druhá část knížky "z odstupu let" mne naopak vůbec nebavila. Pevně dané charaktery postav se rozklížily a všechny semlel pomatený běh času. Příběh pro mne vyzněl "jen" jako obžaloba současného světa a to na čtenářský zážitek nestačí. Mohl mít určitě lepší pointu i dějové zvraty a propastný rozdíl mezi první a druhou částí nemusel být tak markantní. Myslím si, že autorka v tomto případě promarnila příležitost.

6 29.06.2021

Knížku jsem si přečetla na doporučení kamarádky a působila na mne dvojznačně stejně jako její název, do kterého autorka umně promítla skutečnost, že jde o postavy ze showbyznysu, kteří k sobě po letech hledají cestu na cestě, kterou je rodinné setkání v Řecku. Román je čtivý, není ušitý horkou jehlou, vše do sebe zapadá i pointa je v pořádku, ale chyběla mi v něm jakási vřelost a občas i motivace, proč číst dál. Nezajímavější byla dějová linka pejska, která u mne jako jediná vyvolala emoce. K osudu ostatních postav jsem zůstala lhostejná. Téma se dotýká nejzásadnějších otázek lidského bytí, a právě proto bych možná očekávala hlubší citový ponor. Není to žádný propadák, ale ani žádný velký bestseller. Paní Karin, je alespoň pro mne, v oblasti literatury ještě "na cestě".

6 08.02.2021

Zprvu jsem měla pocit, jako bych četla Barbaru Erskinovou - očekávala jsem, že přijde přepnutí do současnosti a hrdinové budou "na střídačku" řešit tajemství a křivdy z minulosti, což se také stalo, ale tam veškerá podobnost skončila. Velké množství postav a komplikovaný děj možná mnohé odradí, ale Ti, kteří se dokáží prokousat několika desítkami stránek budou nakonec spokojeni. Vše do sebe zapadne a vzhledem k žánru i překvapivě reálně. Zaujme mrazivá zimní atmosféra, psychologie postav i četné detektivní zápletky. Některé momenty jsou trochu za hranou, ale pokud čtenář nemá problém s existencí zombíků, přenese se i přes tuto nesnáz a knížku si vrchovatě užije. Pro mne byli Zimní lidé určitě nejpropracovanější a nejzajímavější autorčinou knihou.

6 18.01.2021

Čtení romantického příběhu z vánočního Londýna jsem si moc užila. Je to přesně to, co člověk v tomto ročním období očekává od tohoto typu literatury a řadí se spíše k nadprůměru. Pokud Vás Láska nebeská nenechává chladnými, tuto knížku si určitě zamilujete:-)

6 18.11.2020

Čtení jsem si moc užila - je to jako by Vás slova a zážitky někoho jiného dokázaly teleportovat do dětství. Nevím, jak se to Marušce Doležalové podařilo, ale při čtení o její rodině jsem zároveň četla o své rodině. Někdo by řekl, že jde o banální biografii, přesto jde v tomto případě o víc - o oslavu rodiny, šťastně prožitého dětství, věcí, které nás formují a ani si to neuvědomujeme, protože je bereme jako přirozenou součást života. Maruška píše pravdivě, tak jak to cítí a to z ní dělá velkou spisovatelku. Její text dokáže chytit za srdce a probudit silné emoce. Měla by se pustit do psaní románu, myslím, že by měla úspěch:-)

6 26.10.2020

První kniha Ruth Ware, která se mi opravdu líbila (stylem psaní i gradací děje), přesto mám několik výhrad. Především na začátku čtení jsem měla problém s dobovým zakotvením příběhu. Hlavní hrdinka, sirotek - chudá kartářka na mne působila, jako by vystoupila z viktoriánských románů. Na vině byl podle mého nedostatek indicií odkazujících k současnosti. Také závěr byl příliš natahovaný a odbočka ve sněhové bouři nesmyslná, i když chápu, že kvůli pointě bylo třeba postavy rozdělit a poté vrátit zpět do sídla.
Podobný typ knih (Rodinné sídlo opředené tajemstvím, ve kterém možná straší duchové, ale možná je to jen klam a za vším stojí osoby z masa a kostí.) je vyhledávaným zbožím a řekla bych, že je to především proto, že málokdo se s tímto tématem dokáže popasovat s grácií. Ruth Ware se to i přes nedostatky podařilo a přála bych si více takových knih!

6 14.05.2020

Knížky Liane Moriarty zbožňuji, protože nikdy není jasné, v jakém žánru se bude příběh pohybovat a co bude ústředním motivem. Úplně cizí lidé jdou cestou, kterou vyšlapaly předchozí romány Na co Alice zapomněla a Zamilovaná hypnotizérka. Podle mého mínění jsou horší než Alice a lepší než Hypnotizérka. Úplně cizí lidé jsou především o krizi dnešního světa, naslouchání si navzájem a návratu k sobě samému. Autorka je velmi dobrý filosof i pozorovatel, ale v tomto případě se jí bohužel nepodařilo skloubit čtenářsky atraktivní zápletku s děním odehrávajícím se jako by pod povrchem příběhu, které je často ještě mnohem přitažlivější, protože je neočekávané a zároveň šokujícím způsobem reálné. Celkovému dojmu uškodil příklon k thrilleru. Myslím, že cesta psychologické drobnokresby by byla v tomto případě lepší volbou (autorka má jednoznačně na víc a popis zážitku kolektivní halucinace je toho důkazem). Jsem přesvědčená o tom, že pointa měla vyplynout z užití drog a vůbec by nebylo špatné, kdyby sama autorka byla zhulená a celý příběh se jí zdál, jak poznamenala ve svém příspěvku jiná čtenářka. Už aby vyšel další román a autorka si jím u mne zlepšila reputaci:-)

6 03.04.2020

Už od prvních stránek mi knížka přišla jiná než ostatní. Není to klasická love story a děj není ani jednoznačně předvídatelný. Hlavní hrdinové vedle sebe vlastně pouze existují a věnují se společnému zájmu, kterým je harfa - krásný libozvučný nástroj, který je velmi složitý a ne každému je jeho poslech příjemný. Takoví jsou i oba hrdinové - nešťastně provdaná Elli a lehce zpomalený naivně smýšlející umělecký truhlář Dan. Velmi mne pobavila příhoda s bažantem a už kvůli ní stojí zato si příběh přečíst. Trochu zklamání přišlo až v poslední třetině knihy, která působila zdlouhavě a také Elli někdy moc tlačila na pilu v Danových osobních záležitostech, proto nedávám plné hodnocení:-)

6 02.04.2020