Hezký, ale narovnej se!

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Aneta, Kryštof a Nela jsou třicátníci se zcela odlišnými životy. Když jim však v září 2020 přistane na Facebooku pozvánka na třídní sraz se základkou, vzpomínky na jejich společnou minulost jsou rázem zpět. Co se stalo s někdejšími spolužáky z páté třídy, kteří toužili po prvním mobilu, nadšeně sledovali seriály a těšili se na každé nové číslo časopisu Bravo? Vyplnily se jejich sny z přelomu milénia? To zjistí, když se po letech setkají tváří v tvář....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464127/big_hezky-ale-narovnej-se-twN-464127.jpg 3.6220
Nahrávám...

Komentáře (76)

Kniha Hezký, ale narovnej se!

blankaa89
včera

Vždycky, když si koupím knihu, okolo které je tak velky hype, tak toho celkem potom lituju.
Tahle nebyla špatná, ale ani nic, co bych musela doporučit všem, kteří se narodili v 89tém - jako já. Ano, bylo mi to blízké, protože znám tu dobu, ale to je tak vše, co na knize bylo fajn. Navíc mi přišlo, že se autorka snažila do knihy vložit opravdu VŠE, co si z té doby pamatovala. A to bylo celkem na škodu. Vůbec mi to nepřipadalo, že by mi to připomenulo základku - nebyla tam prostě ta atmosféra.

Jakubicek
27. listopadu

Knížka není špatná a výlet do devadesátek mě bavil. Pogy, kazety, první mobily - v roce 2000 jsem byl ve skoro stejném věku jako hlavní hrdinové. Ale ten příběh byl takovej jednoduchej, žádná velká překvapení, žádný velký napětí nebo nečekaný vývoj děje. Asi fajn na dovolenou k moři.


Kubikuli
23. listopadu

První polovina je čitelná.. příjemně plynoucí, i když obyčejné, vyprávění třech dvanáctiletých dětí, které pro mne bylo takovým milým flashbackem do té doby. Druhá polovina byla ještě obyčejnější a nudné vyprávění ufňukaných třicátníků, kteří nejsou do jednoho spokojeni se svým životem. Zachránila by to nějaká zajímavější zápletka nebo konec.. Ale bohužel. No, hold každý strůjcem svého štěstí :)

petaj
12. listopadu

Kniha se mi velmi dobře četla. Oživila vzpomínky na dětství a několikrát jsem se tam našla. Některé komentáře zatracují druhou půlku knihy. Mně naopak přijde, že se tam střetávají reálné světy dnešních třicátníků a syrově ukazují, jak je dnes málokdo spokojený. Štěstí hledáme pod pokličkou těch druhých a závidíme jim jejich život, protože s tím vlastním nejsme tak spokojení. Anebo možná taky proto, že jejich život vypadá více naplněný a dokonalý a my pak pochybujeme sami o sobě. Přitom to tak možná vůbec není.. Věcí na zamyšlení jsem tam našla spoustu. Trochu mě zklamal rozpačitý závěr, ale jinak hezké čtení!

Jizi
10. listopadu

Hořkosladká vzpomínka na dobu, kdy začínaly vysílat soukromé televizní stanice a my pospíchali na šestou domů, aby nám neutekla Manuela, ze školy na rozhalené košile Nicka Slaughtera a na muže, kterého měli zabít, ale místo toho zabili ženu, kterou miloval, a těšili se na večerní knír Toma Selecka a nedělní čágo bélo, šílenci! Škola byla celý svět a spolužáci alfa a omega bytí a všechno bylo strašně snadné a zároveň strašně těžké a dospělost byla neskutečně daleko.
Dětská rovina by se bývala obešla bez určitých klišé, ale funguje pořád o poznání líp, než rovina ze současnosti, která by, vypreparovat z ní všechna klišé, neexistovala vůbec.
Hezký, ale narovnej se je vyprávění z tehdy a teď o třech lidech, kteří spolu v dětství sdíleli nějaký čas onen "celý svět", aby se pak během chvíle jeden druhému na dlouho ztratili, než se jejich trajektorie na okamžik zase protnuly, a které se v současné rovině bojí být podobně přirozené, jako bylo v té minulé. A je to škoda, protože nemusíte hned žít v dysfunkčním vztahu s kreténem nebo mít dramatický poměr, aby o vás stálo za to vyprávět. Naopak. Toho za vlasy přitaženého dramatu máme v literatuře už tak zbytečné haldy.

Dámaskloboukem
31. října

Odloženo nedočtené. Strašně rozvleklé, postavy nijak výjimečné, příběh mi přišel bez jiskry…

terinkha
22. října

Přiznám se bez mučení - nalákala mě obálka od Tomski & Polanski, protože jejich tvorbu sleduju a mám ráda. Za tu jsou asi tak dvě hvězdy.
Jinak jsem veskrze rozpačitá.
Nefunkční rodinný vztahy, malý kleptomanky, co ukradnou i vyšisovanou Fantu ze stánku, zase ten alkoholismus, vztahy, ve kterejch to neklape, zkratkovitý jednání...Vážně je tohle takovej novodobej standard?
Já jsem dočetla s pachutí toho, že je to sice fikce, ale věřím, že spousta lidí se v tom najde "hele, ta to má stejně jako já!". Protože jestli to má někdo stejně jako kdokoliv z hlavních hrdinů, měl by si o tom popovídat s někým fundovaným. A ten konec? Proč??
Uf. Fakt jsem chtěla mít tuhle knihu ráda, ale nejde to.

hnilda3
14. října

Takový průměr. Asi jsem od toho čekala víc, spíš humornější obsah, ale překvapilo mě, že to bylo spíše naopak. Konec mě docela zklamal.

1