Ivaksa komentáře u knih

(SPOILER) Kniha je pro mě naprostým zklamáním. První část, kterou vypráví děvče ich formou se dá ještě považovat za jakžtakž autentickou. Další část je ale psaná jakoby vypravěčem, který popisuje dění před dobou v první části. Jenomže i tak se na konci dozvídáme, že byla vyprávěna stejnou osobou a pak si musíme klást otázku, zda detailní popisy pocitů jednotlivých postav jsou na místě. Třetí část kterou vypráví sama Hana, je úplnou katastrofou! Střídá se zde období konce války přímo s vyprávěním z koncentráku a to přesně na střídačku co kapitola. Celá koncepce knihy je nešt'astná. Příliš z ní čiší neznalost a neprožitost daného tématu .Děj je od druhé části zcela předvídatelný. Ačkoliv upravená křestní jména(Jarek-Jaroslav a pod.) mají zřejmě ve čtenáři probudit "aha efekt"až později, míjí se účinkem. Jedna z mála knih, jíž lze považovat spíše za předlohu k budoucímu filmu, který při troše scénáristického štěstí, bude patrně lepší.

15 16.12.2020

Nečekaně úžasná kniha, kterou jsem možná po úvodní kapitole chtěla odložit, ale ještě že se tak nestalo. Co mě obzvlášt' fascinuje, je že tak útlé dílo, dokonce bez nějaké slohově pestré květnatosti, dokáže jít do takové hloubky . Autor perfektně vystihuje samou podstatu člověka v jeho slabostech, touhách i chamtivosti, ke kterým se přirozeně dopracovává každý, kdo má sklony k ambicím a hroší kůži. Psychologicky je to naprosto geniální!

14 10.03.2023

Báječná kniha kterou člověk nejen čte, ale spíše rovnou žije. Od začátku až do konce jsem byla lapena dokonalým psychologickým stylem, který Šmahelová opravdu ovládá a je těžké se od knížky urvat. Příběh je hutný, životní osud bohatý ale nesnadný. Nakonec jsem se neubránila slzám, nejen pro smutný konec, ale protože se mi rovnou po knize začíná stýskat.

12 24.02.2014

Je mi líto.Tak já tedy snížím průměr toho překypujícího nadšení.Čtivost knihy, postavená na šokujících událostech,na kýčovitém kontrastu toho za hrob věrného kamaráda a druhého zbabělého zrádce,který průběhem času doznává svých krutých chyb,se bohužel nesetkala s mým obdivem.Lhala bych,že tam nebyl moment kdy jsem se rozplakala,avšak právě proto se další mé očekávání již nenaplnilo...Daly se totiž lehce prokouknout autorovi triky,opakovné motivy osudových symbolů.Zaječí pysk,prak,i památná věta: Pro tebe třeba tisíckrát...,která už při svém posledním použití byla vyloženě olezlá.Věřím,že tohle je přesně ten typ masové moderní literatury,ke které si odskočí průměrný americký mozek od únavných telenovel,aby měl na chvíli pocit,že je z něj ČTENÁŘ.

11 15.09.2013

(SPOILER) Je to absolutně ploché vyprávění dítěte,které by v reálu vůbec nemohlo přežít všechny ty hrůzy co popisuje. Mě díky svojí neplastičnosti slohu, s minimem přímých vět, nechávají všechny scény absolutně klidnou(a to jsem velký cit'ák) .A také z toho důvodu,že jsou to zjevné nesmysly. Autor to evidentně nemá v hlavě v pořádku,ale pokud se napsáním knihy nějak zbavil vnitřních nutkání a myslí si o sobě, že je umělec,tak to jedině je snad ku prospěchu. Obávam se,že jinak by mohl patřit k těm sadistickým zrůdám kteří tohle potřebují zažít. Chvalozpěvy Marhoula který tohle zfilmoval opravdu nechápu. A rovněž až potkám někoho kdo mi řekne, jak se mu to líbilo, pozdvihnu lehce obočí a půjdu si po svých.. :))) Jo doslov: ten mě dostal úplně! Prý jeho přátelé kteří s ním tuto dobu prožívali,nazvali knihu ještě selankou. :-)))

Někdo krátce přede mnou píše,že abyste pochopili hlavní děj,stačí shlédnout film.
Jenže já mam pocit,že o to tady vůbec nejde.Kouzlo románového příběhu je právě v tom stylu.Autorka používá tak neotřelý,složitý,ale zároveň srozumitelný způsob psaní,že se mi až nad jejím umem tajil dech.některé odstavce jsem si četla i dvakrát.
Hned po dočtení jsem shlédla film a jeho plochost,podlézavost divákovi,primitivnost byla prostě ve srovnání s knihou ubohá.
Ale jde samozřejmě o typ čtenáře,já osobně na ději nebazíruju tak,jako na formě.
Patrně záleží i na překladu,já byla s Evou Kondrysovou spokojená nanejvýš.

10 23.01.2015

Od té doby co knihu znám,chápu rozdíl mezi poctivým podnikáním a sprostou spekulací,která jde doslova přes mrtvoly.V knize prožíváme strasti rodiny,která se přes všechnu krizi a rány osudu snaží držet pevně pohromadě v dobrém i zlém i v nejhorším.Velmi poučná,jedna z těch,které bych rozhodně doporučila jako povinnou školní četbu.

10 17.09.2013

Kniha nemá vůbec žádnou atmosféru. Děj mohl být zasazen kamkoliv jinam, těch pár vět k prostředí uprostřed slatin, nijak nenabudí specifické pocity. No děj! Dvě příbuzenské větve které od sebe jsou docela vzdálené, nežijí ničím jiným než žabomyšími spory a nenávistí. Reálně by se mohly zabývat spoustou jiných věcí, jenomže postavy mají choré vystupování bez závažných příčin. Samo vyprávění ve vyprávění je nešt'astně nastavené. Nepochopila jsem, proč autorka nepoužila normální popisný styl, snad jen že chtěla zakrýt svůj bídný literární talent. Takže knihou provází nejprve návštěvník oněch míst, kterému posléze vypráví příběh dlouholetá hospodyně. Je absurdní se do děje vžít, jestliže uvážíme roli této dámy v domě a její nadpřirozený a detailní přehled úplně o všem. Nesmyslný je rovněž popis postav. Uzavřenost, zloba, záludnost hlavního zloducha, rozplývá se v okamžicích jeho citových proklamací předvádějících naopak hysterii. Celkový dojem z knihy je špatný, jde o přeceňovaný brak. Koho baví hodiny plochého vypravování o domě, v němž se jí jen ovesná kaše, tomu přeji dobrou chut'.Jednu hvězdu dávám sobě za dočtení.

9 19.02.2023

Literární trmácení archivy, hledání, pátrání, únavné pročítání smyšlených dokumentů. Kniha není ani nijak slohově výživná, styl průměrný, téma bosorek mě neuchvátilo. Začátek umí nabudit, konec je nijaký. Dvě hvězdy je až moc.

9 11.03.2016

Podobenství o tom, že se z každého z nás může stát jednou nemohoucí člověk, neschopen vyjádřit ani základní potřeby. Poté je svědkem toho, jak jeho blízcí zpočátku soucítící, pozvolna podléhají pocitům odporu a lhostejnosti. Tohle jsem viděla v povídce já.

9 02.06.2014

Jsem knihou hluboce uchvácená. Navzdory mému názoru na autora jako člověka, toto dílo je obdivuhodné. Miluji všechny ty hlubokomyslné úvahy, jsem fascinována.
Knihu jsem četla dlouho, vychutnávala po troškách aby mi vydržela. :-) Lezlo mi to i do snů a napln'ovalo mě štěstím vědomí, že někdo takhle nádherně umí popsat také moje myšlenky. Autor kterého jsem hledala a našla.

9 16.05.2014

Krat'ouné dílečko, opravdu zcela jiného typu než je u Dostojevského zvykem. Příběh nádherně popisuje drama milostného trojúhelníku, ve kterém se odehrává celá škála citů nezralé lásky.

8 08.10.2022

Klukovsky zneužité téma apokalypsy absolutně do mrtě. Autor podlehl veškerému zbytku vlastní zastydlé puberty,či krizi středního věku.
Svoboda tématu vymyslet si cokoliv,ho svedla k tomu,že nechal přežít jen omezené,ideální množství lidí,které mohlo posloužit jeho dobrodružství.
Nechal přežít hlavního egoistu,vypravěče,samolibého a neomylného vůdce, jeho klukovskou partu z dětských let, (odstranil šikovně jejich rodiny), pár postarších žen hodících se pro obstarávání kuchyně a mytí nádobí,dále pak několik silných mužů pro plnění bojových povinností,několik nepřátelských band v okolí-proti kterým vedl vítězná tažení, pár mladých dívek na ukojení tužeb a ovšem slušné zásoby vína,surovin na nejbližší období a poměrně dost dobytka.
Nesnesitelně protivné vyprávění v první osobě má navozovat dojem deníku,což podtrhuje občasná poznámka další osoby.Tato kýčovitost je ale nedůvěryhodná,jelikož hlavní hrdina si osobuje právo popisovat i to,co si kdo myslí jen v duchu.
V knize je velmi znevažujicí pohled na ženy a je jim přisuzována povaha a chování,které vyhovuje zejména mužům.Velký časový prostor také zaujímá náboženství,boj o moc,boj o tituly a dokonce volby městské rady,či rozhodování o biskupství.Děs!
Velice stupidní dílko.

8 24.08.2016

Jedna z nejlepších,neli-vůbec nejlepší kniha mého života.Jsou v ní obrovská moudra života,naprosto nadčasové myšlenky,hořkosladké pravdy o lidské povaze.Pro mě je to bible a kdo rád hloubá přijde si na své.Přitom je tam samozřejmě i nosný příběh,místy napínavý až nesnesitelně.

8 13.09.2013

Kundera? No a co? Za to hvězdy nedávám, zvláště po "Lehkosti bytí", Žertu či Nesmrtelnosti. Tohle byla jedna velká nuda a nezměnilo se na tom nic ani po Slovu překladatelky a urputném doslovu paní Richterové. Ta se snažila čtenáři vnutit pocit, že jde opět o mistrovské dílo a kdo nepochopil všechny ty skryté vrstvy, tak jeho chyba.

7 02.07.2023

Autor si připravil důvěru čtenáře už v úvodu knihy. Nejprve mistrně očernil ty ostatní, trochu zamáchal procenty a statistikami a vzbudil dojem, že konečně někdo tu skutečnou vědeckou pravdu sepsal pro záchranu životů. Jenomže tak to není. Kniha úplně nové poznatky nepřináší, jen je napsaná "chytře". A na čtenáře to zabralo. Každá kapitola začíná názvem Pravda... o mléku, ... o masu,...o super potravinách atd. Mnohde se musíme prokousávat od poznatku A oklikou přes experimenty, abychom se dostali opět k A, například, že středomořská kuchyně je opravdu zdravá. Ano čte se to snadno. Ale ne, není to seriózní.. Autor sám píše, že pozná okamžitě senzacechtivý titulek a název knihy zní jak? Doporučuji spíše jen pro inspiraci ale opravdu hodně přesívat.
"Ve skutečnosti nevíme, jestli jsou ovocné džusy (čerstvé, syrové) lepší nebo horší než limonády." Ten má dost!

7 29.04.2023

A já si trošku myslím, že je důležité při hodnocení téhle knihy to, jestli čtenář už četl něco podobného, kolik toho přečetl nebo spíš sám prožil. A také to, kdy byla kniha vlastně napsána a kdy se stala tou "bombou". Svého času musela působit neuvěřitelně odvážně a novátorsky. Určitě dovede vtáhnout, vytvořit napětí a očekávání. Z díla však přímo čiší melancholie a marnost. Stále jsem měla pocit, že by mělo být řečeno víc a nějak mi tam chyběla taková ta velká pointa. Extrémní erotické popisky pro mě byly nadbytečné.
..Mimochodm co se stalo s Extrémem? ))))))

Knížka se mi celkem líbila, jen jsem si myslela že bude niternější. Taky mi nevyhovovalo vyprávění co kapitola, to jiná postava. Více by se mi líbilo, kdyby to bylo psáno příběhověji, kdyby na sebe postavy navazovaly tak jak přicházely a také se prolínaly. K hlavní vypravěčce není čtenář téměř vpuštěn, snad proto, že si autorka hlídala své soukromí před čtenáři stejně jako i ve vězení. A v posledku mě trochu zklamal jednoduší styl,ve srovnání třeba s knihou Po potopě..

7 20.01.2022

Z pohledu dneška nejde už o takovou bombu, jako tomu bylo v dobách po Sametu, kdy jsme byli všichni ještě dosti přecitlivělí. Tahle kniha na mě dnes působí zajímavě svou vizí, svým nápadem, to určitě všechna čest. Bohužel jsem se znovu přesvědčila ,jako u Farmy zvířat, že Orwell psát neumí. Celý nápad by bylo lepší podat někomu kdo umí pracovat s jazykem, kdo by vdechnul postavám víc života a kdo by dokázal dát ději št'ávu. Tak aby mi mohlo být hrdinů víc líto, aby mi krysy nebyly lhostejné. :-)
Doslov od Milana Šimečka psaný v roce 1981-1983 je ovšem skvělý a celé poselství knihy neskutečně povýšil. Díky němu mám z knihy nakonec mnohem silnější dojem.
Nebudu hvězdičkovat, u téhle knihy se mi nechce zprůměrovat genialitu vizionářství a diletantský styl.

Zase si chtěl někdo vydělat.Platí zde už co jsem napsala k Úspěšné sebemanipulaci.Vadí mi,ne ty myšlenky,ale to zpracování,omílání,natahování.Jasně,že je fajn uvědomit si,jak moc jsme ovládaní mylnými domněnkami,jak si škodíme slovem a podobně.No jo.Vůbec se nezlobím na nadšené začátečníky,je vidět,že lidi nad sebou chtějí přemýšlet a to je vždycky dobře.
Ale pro mě už to není.
Aco mě dostalo ještě? Když přišly na pult další nastavené kaše-Pátá dohoda...Pracovní kniha a co já vim co ještě.Autor knihy má věru důvod se usmívat.A chrlit další a další klony....

7 05.10.2013